Tour de Fleece 2026 (TDF 2026), třetí týden 13.–19. 7. 2026

Po 13. 7. Den odpočinku jsem opravdu využila k odpočívání od předení, i když to jsem neměla v úmyslu, ani jsem se ho nechtěla vzdát. Prostě to tak vyšlo. Udělali jsme si s manželem delší povídací ráno a taky jsme zařizovali pojištění na skútra. Manžel pak jel na technickou. Opět se potvrdilo, že online je to úplně v pohodě, stačí, když člověk na začátku správně zvolí, že má vozidlo se SPZ a ne nějaký prskolet bez ní, i když je to strašný prskolet a jezdí jen 45 km/hod. Pak jsem sekala trávu na večer a zítra na ráno. K obědu jsem pekla bažanta na hořčici a medu (jako Florentýna dělá kuřecí prsa), ale chtělo by to péct déle, aby bylo maso totálně měkké a šlo dobře od kosti. Dvě a půl hodiny byly málo, i když jsem to zezačátku pekla na dvě stě a pak na sto šedesát. Ještě jsem ho vylepšila šalotkou a kousíčkem pršutu pro vůni. A na brzkou večeři jsme šli k tchyni na grilování. Bylo to prima, i když pečení na kontaktním grilu ve mně žádnou atmosféru nevyvolává. Ovšem pletení jsem se věnovala docela dost. Snažím se konečně dokončit ten Ranunculus 3 pro malou a večer jsem si taky užila chvilku pleteníčka Separate ways navzdory tomu, že malá byla ještě vzhůru. Seděla s námi v obýváku a hrála si s tylovou sukýnkou na bodýčku.

Út 14. 7. Ráno nešel internet, tak jsme šli na procházku – já s dítětem v kočárku, soused se psem. Takový malý okruh tady po okolí. V jednu chvíli začal být Viktor (pes) dost otravný a strkal k malé čumák. Ta se jen smála, ale já měla trochu strach, protože je občas dost splašený. A najednou koukám, že má v plínce hovínko. Zapomněla jsem si vzít přebalování (jeden bobek už byl ráno), takže jsme zamířili zpět, což už jsme stejně měli v plánu. Další minidobrodružství bylo, když jsem tlačila kočár polní cestou – moc mi to do kopce nešlo a najednou jsem se zasekla a nějak se mi nezdál kořen na cestě. Přejela jsem ho pohledem zprava doleva a on měl malinko zvednutou hlavičku. „Had, had,“ upozornila jsem souseda celkem bez známky paniky navzdory tomu, že to byl aspoň metrový had a já z té dálky neviděla, co je zač. Chvíli mi nevěřil a tvářil se nechápavě na ten druhý kořen, až když had to jeho přibližování nevydržel, otočil se a pomalu vzal roha, tak uznal, že fakt jo. Naštěstí si ho nevšiml pes, protože by ho možná zakousl, jak je takový třeštiprdlo.

Dneska se jede horská trasa z Aurillac do Le Lioran, takže bych se ráda pustila znovu do rozdělaného předení, kdy se snažím k jemnému fialovému česanci připřádat nitky z odpadového hedvábí. Asi ze sárí, nebo z čeho. Koukala bych se na internet, protože jsem to koupila na krajkářských trzích u Dobroděje…

Taky jsem se chtěla podívat, co mi psala Skeinwalker v newsletteru. A koupit si ten šátek Photography od Kristiny Vilimaite. Původně jsem měla v plánu ještě nákrčník Excitement, který bych ráda transformovala do pulloveru, a nádherný šátek A Secret Friend. Ale mám trochu obavy, že už tak mám dost návodů a nemá smysl kupovat další a další, když se na jejich pletení dostanu až kdovíkdy a tou dobou už budu mít třeba úplně jiné potřeby. Ostatně… ani šátky už nějakou dobu moc nenosím. V kanclu tak nějak nebyly potřeba. Zvláštní, že předtím ano. Snad akorát ty hezké hebké letní krajkové kvůli všem těm úchylákům klimatizujícím na 19°C, když je venku třicet.

St 15. 7. Tak dneska jsem měla co se týče pletení a předení totálně odpočinkový den. Dopoledne jsem udělala domácí práce a vyrazila do Prahy za kamarádkou. Ta vzala deku a usadili jsme se na Náměstí Jiřího z Poděbrad, které si pořád pletu s Náměstím míru. Nevím, proč prostě nemůžou mít na náměstí sochu Jiříka. Když je na obou náměstích zajímavý kostel, není snadné si to spojit s tím správným. K obědu jsme si nedaleko koupily letní závitky a snědly si je na dece. Byly dobré, ale tenkrát nám naproti práci dělali lepší. Nebo jsem z nich byla víc vydřená. Možná jsme si spíš měli dát tu jamajskou specialitu, o které kamarádka mluvila. Jenže jsem chtěla ušetřit a bylo mi blbý koupit si tak drahý jídlo, i když je to hovězí s mangem, a sníst ho jen tak na dece, jako by to byla sekaná v housce. Mohl to být nový zážitek na blog a zase o tolik dražší by to nebylo. 

Ovšem pak jsem si dala dva kopečky hříšně drahé zmrzliny – proč pořád mám za to, že má stát 3 Kčs jako v době mého dětství? (P. S.: Hříšně drahý kopeček je pro spoustu lidí už normální, ale 49 Kč?! :-() Jedno bylo dračí ovoce a druhé malaga, to je smetanová zmrzlina s rozinkami namočenými v rumu, a znám ji z Chorvatska. Nechci to zakřiknout, ale snad se mi ještě nestalo, že bych někdy měla špatnou. Když už ji někdo dělá, obvykle to umí. Zmrzlina byla dokonalá. Přemýšlím, co s ní příště spojím a vezmu sem manžela na oslavu výročí naší svatby. Nebo jen tak, protože potřebujeme trochu víc rozvíjet a podporovat náš vztah. Co máme mimi, máme na sebe málo času a přijde mi, že kromě výletů a společného čtení Barbariče je to trochu slabší.

Čt 16. 7. Na předení jsem se nedostala, ale aspoň chvilku jsem pletla jak Ranunculus tak Separate ways. Ale uznávám, že to je celkem nuda, když se držím a věnuju se pořád tomu stejnému pletení.

Pá 17. 7. Dnešní trasa je kopcovitá a ještě k tomu má 205 kilometrů? Tak to je dobře, že jsem v sedm večer naložila malou do kočárku, postavila ho k lavičce a chvilku předla fialovou s hedvábím!

Fialová s hedvábnými zbytky

So 18. 7. Co jsem asi tak mohla dělat? No, jestli to vyšlo, tak jsem ještě předla tu fialovou. Pletu pořád to samé.

Ne 19. 7. V dny výzev si roztočte něco náročného… ok, výzvu jsem přijala a roztočila „růžovou duhu“, jak jí říkám, společně se žlutými zbytky, abych měla zajímavější přízi. Plánuju ji asi použít na nákrčník od Skeinwalker. Tak uvidíme, kolik jí bude, jakou bude mít sílu/tloušťku (co je správný výraz?) a jak z ní bude vypadat vzorek, aby v tom ta krajka nezanikla.

Růžová duha s přídavkem různých žlutých zbytků

Joji Locatelli: Separate ways (1)

Tenhle vzor je dost netypický pro mě. A už ani nevím, proč jsem si ho vybrala. Svetr pletený lícovým žerzejem zní jako nepřekonatelná nuda. Ale to, že jsou některé pruhy vodorovně a jiné svisle by naopak mohlo znamenat slušnou míru zábavy. 

Přadýnka

Vzor je součástí díla Interpretations Vol. 5, které spolu vydávají Joji Locatelli a Veery Välimäki. Myslím, že 10 je zatím poslední a to už je z roku 2023, tak nevím, jestli si na to holky ještě najdou čas. Svetr z března 2018 má střih boxy a podle Joji lichotí každé postavě díky svým volným splývavým liniím, výstřihu do V a jemnému proužkování. 

Potřebujete na něj 4 různé barvy příze síly fingering a vzorek lícovým žerzejem by vám měl vycházet na 22 ok a 32 řad. Tentokrát bude i počet řad důležitý! Na Ravelry jich je 328, takže se můžete inspirovat různými barevnými kombinacemi. Joji o něm říká: „pruhy mě inspirují tolika způsoby… Je na nich něco magického, díky čemuž mi projekty vylétávají z jehlic. Vždycky zbývá dokončit ještě jeden pruh. V tomto designu zkoumám pruhy v různých směrech a tvarech.“ Barvy jsem si vybrala spontánně v Yarn Queen Prague. Bylo to úžasně osvobozující jen tak si vybírat, co se mi k sobě líbí, aniž bych předem věděla, na co to použiju. A stejně to parádně sedlo!

Každý přední díl se plete jinak

Tour de Fleece 2026 (TDF 2026), druhý týden 6.–12. 7. 2026

Po 6. 7. Dneska se jede horská trasa Granollers – Les Angles, tak jsem to vzala jako výzvu a předla jsem venku navzdory tomu, že trochu krápalo. Bylo to prima, i když jsem měla obavy o česanec, aby to nějak neškodilo, když mi to mokne a já to spřádám. Jako první jsem vytáhla růžovo-žlutoý, kterému přezdívám cukrová vata. I tak na mě trochu působí, když ho rozprostírám pravou rukou. Což mě přivádí k tomu, že mám možná špatnou techniku předení a mohla bych si to zkusit vygooglit a přeučit.

Pak jsem pletla Separate ways od Joji. A ohromně mě to baví! Mám v plánu u toho setrvat, dokud to nedokončím. Kdo mě znáte, víte, že to je dost ambiciózní předsevzetí. Nenahodit nic nového, ach ach ach.

Upekla jsem piškotovou bublaninu s meruňkama dle Florentýny z blogu, aby to nebyla jen sladká omeleta. A navíc jsem tam dala o 100 gramů cukru míň. Jinak má být vejce, cukr a polohrubá mouka 1:1:1.

Užívám si čaj Japan sencha od Grešíka – mám ho sice strašně dlouho, ale pořád je dobrý. A taky z toho mám prima pocit, že dopíjím zásoby. Plus překvapení, že mi chutná, obvykle mi japonské čaje až moc připomínají čerstvě posečenou trávu. A tu kozám taky nežeru.

Dosadila jsem manželovi záhonek s krmnou řepou (pro ty kozy). A trochu ji proplela. Takže jsem na sebe pyšná. 

Út 7. 7. Trasa z Carcassone do Foix. Konečně něco, co znám. Pořád si neumím představit, jak ty lidi můžou za den urazit skoro dvě stě kilometrů. Můj rekord je asi kolem čtyřiceti. I pěšky jsem ušla víc ;-) a taky kopcovitou krajinou.

Udělali jsme si výlet do Úžic/e do Resortu svět. Prima park, skvělý burger k obědu a celkově pohoda. Více toho najdete na mém blogu zde.

Dcerka jde jako obvykle v devět večer spát po kojení a my si čteme 3. díl Červenáka o Steinovi a Barbariči (Ohnivé znamení) a já u toho úspěšně pokračuju s pletením Separate ways. Vypadá to kouzelně.

St 8. 7. Dneska je kratší trasa z Lannemezan do Pau a přitom je to po rovině, nechápu. Tak mě napadá – jakto, že to často nesedí? Přece když dneska se jede do Pau, tak se zítra v Pau začíná, ne? Zrovna tady to sedí, ale jinde skoro nikde. Jak je to možné?¹

Venku jsem docela dlouho předla česanec připomínající cukrovou vatu. Rozhodla jsem se, že barvy budu střídat po týdnech. Abych neměla rozpředené úplně všechno a nic hotového. A zároveň se nenudila celý Tour de Fleece jenom jednou barvou.

Růžový česanec a trocha žluté vlny na příplet

Udělala jsem caesar salát a pozvala na něj tchyni s tchánem. Všem nám chutnal, takže jsem na sebe náležitě pyšná, protože jsem ho dělala úplně poprvé. A heclo mě to, že si ho tchyně chtěla dát včera v restauraci a mě to přišlo škoda za ty prachy. Slíbila jsem jí, že jí ho udělám, aby mohla kamarádkám říct, že už ho taky měla, a může si s náma dát burgera. Manželovi jsem pak z legrace řekla, že jsem na tom vydělala, protože kdyby si tam dala salát a já dělala burgera, mám ještě na dva dny zaneřáděnou kuchyň, spoustu zeleninových zbytků a smrad ze smažených hranolek a masa se taky hned tak rychle nevyvětrá. 

Málem bych zapomněla, jako aperitiv jsem servírovala kombuchu, kterou mám teď celkem nově. Tohle je teprve druhý nálev, který jsem připravila. Tentokrát má velmi zajímavou chuť, připomíná mi nějaký burbon. Ale nevím čím to je, použila jsem obyčejný černý čaj.

Zakoupená kombucha v původním nálevu

Čt 9. 7. Horská trasa Pau – Gavarnie-Gédre volá opět po něčem náročnějším, ale celý den se nějak zvrtnul a k předení ani pletení jsem se vůbec nedostala. Malá mi vždycky nevhodně usnula u jídla v kuchyni a já se musela odklidit do obýváku a nic moc nemohla dělat. Nakonec jsem to zvládla a aspoň večer chvilku pletla spodní lem na Ranunculus 3, který dělám pro ni na léto. Tak bych ho už chtěla mít co nejdříve hotový, aby mi z něj náhodou nevyrostla!

Pá 10. 7. Jejda, nějak jsem zapomněla psát deník, takže jsem asi předla tu růžovou věc…

So 11. 7. Rovinka, chvíli předu venku na zahradě a chvilku pletu Ranunculus 3. Jde mi to ale pomaleji, než bych si představovala. Ten spodní lem mě taky ani trochu nebaví. Už bych se raději pustila do rukávů.

Ne 12. 7. Dneska se jede z Malemort do Ussel, 185 km v kopcovité krajině. Dnešní neděle je považována za náročnou. Měla bych tedy příst taky něco náročného (třeba krajku, nebo hedvábí). Nebo si mám vybrat vlastní den pro výzvu, který vyhovuje mým potřebám a harmonogramu.Hned ráno jsem si vyhradila chvíli času na předení. Známe to, když to člověk odkládá, pak má problém se k tomu dostat. 

Hotové růžové klubíčko

Poznámky „pod čarou“:

Vygooglila jsem – tady vidíte, jak mě samotný závod pramálo zajímá – že se cyklisté přesouvají autobusy nebo dokonce letadly na atraktivnější místo startu. Tak to mi přijde teda totálně neekologické a ubohé. Já myslela, jaký to je zajímavý závod, jako jít do Santiaga de Compostela

Joji Locatelli: Elton (1)

Svetřík Elton je další z rodinky Jojiných boxy svetrů. Když se nad tím tak zamyslím, je vlastně docela dost podobný Lace & Fade Boxy, o němž jsem psala zde. Ačkoliv o něm pořádně píšu teprve nyní, ve skutečnosti jsem ho nahodila 7. 5. 2023 a jeho pletení jsem se věnovala v rámci Tour de Fleece 2023 (TDF 2023) deníku (zde)

„V pondělí 3. 7. 2023 jsem se věnovala pletení svetříku jménem Elton od Joji Locatelli. Protože tak nějak tuším, že pestré klubko Alegríe Huarache bude i v kombinaci s ledově modrým Kid-Silkem (mám naštěstí tři) málo, vypravila jsem se do mého oblíbeného obchůdku Yarn Queen Prague pořídit nějaké doplňující, protože tohle už Šárka nemá. Původně jsem měla zálusk na žlutou, protože i svetr Joji je žlutý, ale musela jsem uznat, že Cusco (A9038) se k té původní hodí víc. Těším se, jak budou vypadat společně. Šárka říkala, že mohu ty nudnější oranžové proužky rozbít tou původní barevnou. Tak uvidím. Já pomýšlela na to, že udělám tři pestré, tři oranžové, tři pestré a tak dál. A mezi nimi bude vždy ta ledově modrá.“

Vybrala jsem si velikost XS, protože ho chci víc na tělo, než ho má Joji. Vzorek je 20,5 ok a 36 řad na 10 centimetrů. Pletu na dřevěných jehlicích číslo 3 s kovovou špičkou a zeleném Knitpro mindfullness lanku. Jeho výhoda spočívá v tom, že se protáčí, zatímco s jehlicí můžete pohodlně pracovat. Chytrý vynález! Rozhodně doporučuji.

Rozpletený svetřík Elton

Detail pleteniny:

Svetřík Elton, detail

Tour de Fleece 2026 (TDF 2026), první týden 4.–5. 7. 2026

Etapy:

So 4. 7. dneska se jede týmová časovka v Barceloně. Já se k předení zatím nedostala, tak jsem rychle vytáhla ze skříně svůj první rozdělaných obrázek technikou „punch needle“, což je takové jako vyšívání tlustou jehlou. Spíš by se dalo nazvat, že to je takové zaháčkovávání smyček do speciální tkaniny (např. kanava), která se rozestoupí, když se tam bodne tlustá jehla, a pak se zase stáhne, takže udrží smyčku příze na místě. Navzdory tomu, jak jednoduše to vypadá, dá trochu práce naučit se dělat oka pěkná stejnoměrná a taky promyslet odkud kam se pohybovat, abyste mohli plochu vyplnit stehy jakoby jedním tahem, protože nit máte pořád navlečenou a taháte ji za sebou všude, kam píchnete.

Punch needle odložený ve skříni

Nově vyšité tmavě zelené stonky

Ne 5. 7. Dneska se jede kopcovitá část z Tarragony do Barcelony, což mi nedává smysl, když už se v Barceloně jezdilo včera, ale to nevadí. Asi je odvezli někam pryč. 182 kiláků bych si teda odpustila! Já se pustila do prvního předení, ale vyhnal mě déšť. 

Tak jsem vytáhla ukulele a začala se učit hrát podle not (doteď jsem spíš hrála dle akordů, což dělá většina) nebo podle tabulatury, což je mnohem pohodlnější, ale musíte to v ní mít už uvedené. Nebo byste si to do ní museli přepsat.

Zasadila jsem mangold a fenykl. Kdybyste se chtěli podivovat nad tím, proč to sem píšu, když to není ani pletené ani předené, tak proto, že jsem si chtěla psát o tom, jak si užívám prázdniny celkově. A nezdá se, že by toho bylo tolik, abych tím pokryla články na blogu i zde na tvorbě.

Tour de Fleece 2026 (TDF 2026)

3. 7. 2026

Zítra začíná Tour de Fleece, juhů! 

Plánuju se zúčastnit, jako vždycky. Předloni mi to šlo velmi pěkně – myslím na blogu. Na Ravelry to bylo horší. Jak to tak vypadá, vloni jsem se k němu vůbec nedostala. No jo, těhotenství a mateřská – to bude volného času!?

Tak co si letos v rámci Tour de Fleece upletu? V tom mám celkem jasno, chtěla bych dokončit svetr Separate ways od Joji Locatelli (článek zde). A celkově se soustředit právě na tuto designérku, protože mi její návody připadají na léto ideální, jak jsem psala v článku Další léto s Joji. Mám rozpleteného Eltona (článek zde) – potřebuju najít ty správné jehlice, které jsem zjevně založila na nějaký jiný projekt. A taky vloni nahozený svetřík Lace & Fade Boxy, který jsem pro změnu někam založila celý. Taky mám za lubem nahodit Majugu, jestli mi bude vycházet vzorek. Kromě letní Joji úchylky bych ráda dokončila dvě věci pro malou (= roční dceru) a to Ranunculus #3 a duhový Baby button cardigan. Taky mám v úmyslu pustit se znovu do předení, protože o tom to má být! A taky proto, že jsem si letos na krajkářských trzích koupila od Dobroděje nějaké ty česanečky a byla by škoda nechat je zahálet ve skříni. A nějaké to rouno mám navíc i z dřívějška. Myslíte, že mě malá nechá?

Letošní cyklistický závod Tour de France se pojede od soboty 4. 7. do neděle 26. 7. 2026. Jedná se o 113. ročník. Začínat se bude v Barceloně a cíl bude klasicky v Paříži. Cyklisty čeká 3 333 km rozdělených do 21 etap, přičemž se bude jednat o 5 horských dojezdů. Volno je 13. a 20. 7. 

Dneska jsem neodolala a koupila si dva nové vzory na Ravelry od Skeinwalker. Jako bych jich měla málo! Sice byly se slevou, ale… no, prostě takové zajímavé, to jsem musela mít. A oba na šátky, ačkoliv nyní pletu hlavně svetry.

první týden 4.–5. 7. 2026

druhý týden 6.–12. 7. 2026

třetí týden 13.–19. 7. 2026

čtvrtý týden 20.–26. 7. 2026

Další léto s Joji

Jak už jsem zmiňovala v článku Joji Locatelli: Lace & Fade Boxy (1) a červencová víla, i letos plánuji strávit léto ve společnosti Joji Locatelli, alespoň obrazně vzhledem k tomu, že je z Buenos Aires. Na léto je ideální, protože má jednoduché elegantní promyšlené vzory, u kterých se nemusíte zase tak moc soustředit a počítat, jako třeba u Stephena Westa. A jelikož je léto vždycky tak trochu v poklusu – ačkoliv si každou zimu myslím, že to bude naopak a bude spousta volného času, když je tak dlouho vidět – tak se přesně takové pletení hodí.

Joji Locatelli: Lace & Fade Boxy (1)

Vloni jsem psala, že si uděláme léto s Joji. Tak úplně to nevyšlo. Co to letos napravit?

Jako první vás chci seznámit s boxy svetrem Lace & Fade. Je to pro mě něco docela nového, protože jako štíhlá holka nejsem fanouškem nadrozměrných věcí. Ovšem ukázalo se, že v době těhotenství by takový svetřík mohl být velice výhodným. Bohužel jsem ho nestihla dokončit včas. Ale to neva, stejně by v té své krajce a tenoučké přízi nic nezakryl. 

Výběr klubíček vidíte na následující fotce:

• Malabrigo Mechita v barvě 689 Valentina (měla bych ji snad mít dvakrát)
• DROPS růžový Kid-Silk
• Fyberspace vínový Cumulus
• ručně barevná Yarn Queen Prague krajková příze s vysokým leskem

Příze na svetr

Můj svetřík sice bude boxy, ale fejdovat (fade) nebude. Pokud nevíte, co to je, pak to znamená postupný přechod barev, obvykle díky strakatým přízím, které ztlumí přechody z jedné barvy do druhé a působí dojmem prolínání. Já budu ostře přecházet z růžové do vínové, ale myslím, že to ničemu vadit nebude. 

Taky si pohrávám s myšlenkou, že bych mohla jednu sekci bez krajky udělat pruhovanou nebo se snímanými oky, abych to trochu víc prolnula. No, uvidíme. Co byste udělali vy?

Jak vidíte, svetr začíná na ramenou a po upletení příslušné části, kde je třeba nechat na bocích místo pro ruce a rukávy, se vše spojí do kruhu a už se plete jen hladce nebo krajkou z lícové strany, což je dost pohodová práce. Pletení mě baví a jde mi krásně od ruky. Jen u krajky se trochu musí sledovat vzor. A jemné nitě.

Rozpletený svetr

Detail ramene se zkrácenými řadami

Výměna klubíček, Stephen West: Wilderknits Adventure Shawl (1)

Varianta A černobíle

Šla jsem do prádelny uklidit tašku s nějakýma tlustýma fialovýma klubkama, z nichž jsem se rozhodla momentálně neplést, protože tlustá příze před létem nikdy není dobrý nápad. Projekt se vždy odloží do skříně. V létě má člověk chuť – celkem nevhodně – plést lehké letní projekty, které ale dokončí přesně před podzimem a bude je moci nosit až za rok. Ale tak už to často chodí.

Ani nevím, kde jsem ta klubka vzala, vzpomínám si akorát, že mi je někdo někam přinesl. A tajně doufám, že jich bude dost na svetr. Nejen že jsou fialová, což je jednou za čas moje nejoblíbenější barva, ale mají v sobě i barevné nopky (odborně se tomu říká tweed) a to dělá moc hezký efekt. Ještě abych dovysvětlila, proč doufám, že jich bude dost na svetr, jsou totiž přemotaná do klubíček, jak se to dělávalo ručně dříve, takže nejde říct, kolik to je metrů, ani co přesně je to za materiál. Adjustační pásky chybí, pokud nejsou zamotané uprostřed klubek. Osobně bych to tipla na vlnu, ale jestli má příměs něčeho umělého, čeho a případně kolik procent si tipnout nedovedu.

Varianta A barevně

Jak jsem je strkala do skříně, zkoumavě jsem vytáhla krabičku, na jejíž obsah jsem byla zvědavá, a spokojeně jsem si vyhrabala další volné jehlice, tenké háčky, pár značkovačů a… spojovač lanek, který jsem potřebovala asi tak před čtyřmi nebo pěti týdny, když jsem pletla šátek So close. Ale tou dobou jsem neměla nejmenší potuchy, kde by mohl být. Ostatně, nikdy jsem ho nepoužila a mám ho už možná přes deset let. Zatím mi vždy stačilo sto padesát centimetrů dlouhé lanko. Ale i to bylo tentokrát malé a já musela očka pořád posunovat, aby se mi netlačila za pravou jehlicí, kam potřebuji umisťovat nová.

Kromě toho jsem objevila balíček dvou klubek od kamaráda z výletu v Brně. Stavil se tam u Vlněných sester, domluvil se s nimi, co mi má přivézt, a koupil mi dvě Malabriga socks. Skvělá volba, i barvy dopadly dobře. O kus dál v té samé skříni byl druhý balíček opět se dvěma přadýnky téhož typu. Hned mě napadlo, že bych je mohla zkombinovat a nahodit Stephenův šátek Wilderknits Adventure Shawl, na který mám už chvíli zálusk. A pevné rozhodnutí, že ho upletu z vlastních klubíček.

Varianta B černobíle použitelná

Přemítání nad vhodnou kombinací nakonec zabralo dost času... Chtěla jsem dobře zvolit, a tak jsem se rozhodla, že použiju metodu vyfoť – převeď do černobílé – a posuď kontrast. Ukázalo se, že některé barvy, byť vypadají vedle sebe jako dostatečně kontrastní, tak nakonec úplně splynou. 

Varianta B mi barevně nesedí

Taky jsem si pořádně prostudovala návod a zjistila, že vlastně chci, aby mi barva A (zelená) a B (zelenohnědá) splývaly a C (zlatá) byla ostře kontrastní. Sice je to i dost jiný materiál, ale barevně se mi k těm dvěma náramně hodí!

Nakonec jsem tedy vybrala rodinku z Malabriga. Hnědozelené Malabrigo socks 859 primavera, což je v italštině jaro, nebo taky známý Botticelliho obraz, v angličtině se tak nazývá středoamerický strom, Cybistax donnell-smithii zvaný též bílý mahagon, zelené Malabrigo socks 037 lettuce, což je v překladu hlávkový salát. Obě by měla mít 402 metrů. 

Zlaté Susurro z rodiny Malabriga je single lot, takže vám nemůžu říct jeho přesný odstín. ... A jak to teď píšu, zjistila jsem, že tohle klubko, byť se tváří jako velké, má pouze 297 metrů. Což je o stovku míň než budu potřebovat. No, to se nějak bude muset doladit. Složením je to z 50 % mulberry silk, 25 % merino vlna a 25 % len.

Zvažuju, že třpytivost Susurra pozvednu přidáním zlatooranžové nitky Stellaris od Kremke soul wool. To je 47 % viskózy, 41 % polyesteru a 12 % metalických vláken. Celkově má 560 metrů na 25 gramů, takže mi ho ještě hodně zbyde na další třpytivý projekt.

Skutečně použitá příze

P. S.: Můžu vám říct, že je dost překvapivé, jak změní barvu po přemotání ta Primavera. Takhle se tváří, že je od té zelené dost odlišná, ale jak jsem z ní na namotávači udělala klubíčko, už byste ji od té zelené při horším světle nerozeznali!

Andrea Mowry: Framed (2)

O výběru klubíček na Framed jsem psala zde. Původně jsem si myslela, že ho stihnu uplést mezi březnem a květnem 2026 v rámci klasického jarního KALu s Andreou. Ale ukázalo se, že to je rozhodně nad moje síly. Nejen proto, že ho plánuju mít v dlouhé verzi jako opravdický svetr a ne jen tak k pupíku jako crop.

Když se do něj člověk trochu dostane, je pletení zábavné navzdory tomu, že jde o stranded colorwork a v každé ruce držím jednu barvu. Aby vynikly ty barevné (modrá a řekněme fialová), držím ji v levé ruce a šedou (pozadí) v pravé. 

Protože se mi líbil přímo Andrein svetr, která ho má z modrofialové příze od Schoppelu, vybrala jsem si kombinaci těchto dvou barev z trošku tweedové příze od Rowanu. Manžel tvrdí, že to vypadá malinko retro, ale to mi asi nijak nevadí.

Svetr Framed: a jde se na druhou řadu hvězdiček

Tamara Łuć: Avokádo (1)

Avokádo

Trošku jsem vás teď zanedbávala s články, tak to jdu honem napravit. V rámci Mastering Mixed Media Expo 2026 se mi přece jen něco podařilo namalovat i s miminkem, takže se máte v příštích týdnech na co těšit. Zase budu zveřejňovat obrázky a svoje pokroky s nimi. O akci jsem psala zde.

Začala jsem obrázkem avokáda od Tamary Łuć.

Trochu jsem si to zkomplikovala tím, že jsem použila akrylové barvy místo kvaše. Jenomže ten nemám a přitom mám docela slušnou sbírku výtvarných médií a už jsem zase rok nemalovala. 

Tamaru Łuć mám ráda, vystupuje často u kurzů pořádaných Tamarou Laporte a má velmi zvláštní, až divné obrázky. Jestli se nepletu, byli od ní velmi podivní tučňáci a taky kočka. Ani jedno jsem myslím ještě nepublikovala. Budu to muset napravit!

Přes kvaš se mělo malovat mastným pastelem. To by asi mohlo dobře fungovat, na akryl moc chytat nechtěly. Ale taky by to mohlo být tím, že mám nějakou dětskou verzi asi dvanácti tlustých barviček. Na jejich obranu však musím říct, že díky jejich masivnímu tělu se s nimi výborně pracuje. A popravdě jsem ráda, že je Tamara použila, protože jinak jsem moc nevěděla co s nimi.

Midori Hirose: Ranunculus #3 (1)

Dinosaur zkouší Ranunculus #3

Nejsem ten typ, co plete jeden návod víckrát. Dokonce ani když ho mám koupený. Na pletení mám ráda tu originalitu a to vzrušení z pletení něčeho nového (nejspíš i proto mám tolik rozdělaných věcí). Ale zároveň mám kamarádky, které pletly jeden šátek třeba desetkrát (možná i dvacetkrát, aby ho měla všechna vnoučata v příbuzenstvu) a moc mě bavilo sledovat, jak je s každým materiálem jiný. I pouhá změna barvy někdy udělá hodně. A co teprve, když ještě změníte velikost jehlic?

Pustila jsem se do třetího!!! (fakt, já odpůrce opakování) Ranunculusu (superpopulární svetr od Midori Hirose. Je to 5. nejčastěji upletená věc na Ravelry. Evidovaných jich je 35.000 ks! A dalších 16.466 ks jich je v plánu, ale to nic neznamená, já mám v plánu 2.572 věcí, což znamená, že kdybych každý měsíc jednu upletla, mám na příštích 214 let a kousek už plány. Přitom návod na Ranunculus je teprve z roku 2017. Pro srovnání, nejčastější věc – šátek vroubkem – má 52.451 ks a je z roku 2022.

Můj třetí Ranunculus pletu z růžového zbytku po druhém, který má na spodku vypletená srdíčka. Už jsem ho tu publikovala, alespoň částečně (zde). Tenhle tedy pletu z té světle růžové rozmotané na poloviny po třech nitích a tím pádem i na tenčích jehlicích (2,5 mm). Zachovávám počet nahozených ok i velikost, ale svetřík bude tím pádem na moje miminko. Pro jistotu jsem mu to už zkoušela natáhnout přes hlavu. U dětí je na to potřeba dávat pozor. Tělíčko mají malinké, ruce a nohy dlouhé a hlavu hrozně velkou!

Detail trička

Je to bavlna, takže to pletu na teď. Žádný svetřík, ale tričko na léto. Doufám, že se bude mojí holčičce líbit.

Mastering Mixed Media Expo 2026 (1)

Stejně jako vloni (viz moje články zde a zde) jsem se rozhodla, že se i letos připojím k tomuto báječnému ochutnávkovému kurzu zdarma. Přiznám se, že na nic placeného teď nemám odvahu, protože jako obvykle nestíhám. Ani psát blog, ani vymalovat všechny lekce z kurzu Life Book 2024, který jsem dostala tenkrát k Vánocům. A to ani nemluvím o dalších kreslicích kurzech, které mám zakoupené na Domestice nebo Kurzech pro radost.

Akce probíhá 1.–14. května 2026 a pokud si koupíte plný přístup, můžete své odborné znalosti z kreslení a malování rozvíjet ve 40 inspirativních uměleckých sezeních od 37 umělců. Musím říct, že se mi líbí, jak má Tamara Laporte udělaný marketing a celé to postavené. Velice laskavě vás vede všemi svými lekcemi, i její lákání na kurzy je přátelské: „Jste připraveni prozkoumat nové techniky, experimentovat s vašimi oblíbenými pomůckami a pozvednout své umění? Ať už jste začátečník nebo zkušený umělec, je to vaše šance učit se, tvořit a propojovat se v podpůrném a inspirativním prostředí.“ No, nemáte hned chuť vzít štětec, barvy a zkusit si jen tak něco plácnout na papír nebo plátno? Aniž byste měli strach, že to musí být dokonalé, výjimečné, nebo zabrat stovky hodin?

Akorát mě jako obvykle mrzí, že se lekce zveřejňují postupně. Takže v prvních dnech mám jen velice omezený výběr toho, co mohu malovat. A v posledních dnech mám na obrázky zase jen strašně málo času.

Jako obvykle koukám hlavně po tom, co kreslím vždycky. Ano, Tamara Laporte a další stále dokola stejní umělci. Osobně mám trochu problém opustit svou komfortní zónu a pustit se do vytváření dílka, které mě samo o sobě nijak zvlášť neláká. Přitom jsem to už několikrát udělala a občas se ukázalo, že to byl skvělý nápad, protože jsem vzala návod, jak to udělat, a pracovala na svém obrázku a po svém a bylo to moc zajímavé. Cílem by mělo být naučit se něco nového, rozvíjet se! Svým způsobem si můžu malovat i sama. A dělat pořád dokola to samé, mě nikam neposouvá. Ale dnes asi nemám náladu na posun a rozvoj. Možná že někdy je potřeba si taky jen tak hrát! Užít si kreslení s Tamarou, i když je to pořád to samé dokola. Koneckonců, na výstavě se obrázek Podzimní dívka malovaný jejím stylem moc líbil.

Všimla jsem si, že Tamara tentokrát poskytla i rozvrh. Och, jaká to krása! Jednak je opravdu krásný, miluju ten její styl! A jednak se mi líbí, když mám přehled. Tak teď už nemusím sepisovat, co kdo maluje, ale rovnou si vybrat ty lekce, které se mi líbí.

Rozvrh Mastering Mixed Media Expo 2026

A teď už seznam umělců (dle abecedy) a jejich lekce, ponechala jsem přeložené popisky:

zajímavá klasika (pro mě)

Tamara Laporte: Soul Play, lákavé, magický a dramatický portrét dívky

Tamara Laporte: An Introduction to Mixed Media Art Supplies 

něco nového lákavého

Toni Burt: Wing It, Vytvořte si intuitivní rozvržení deníku se smíšenými médii pomocí grafitových skic obličeje, expresivní koláže a vrstvené tvorby značek. V této lekci začneme volnou, procítěnou portrétní skicou a poté ji budeme rozvíjet pomocí natrhaných papírů, vzorovaných koláží, nalezených slov, botanických tvarů a hravých malovaných detailů. Budete povzbuzováni, abyste se řídili svými instinkty a nechali stránku organicky se rozvíjet, zatímco budete kombinovat kresbu, texturu, barvu a osobní symboliku. Jedná se o jemnou, objevitelskou lekci, která oslavuje nedokonalost, představivost a tiché kouzlo nechat se kreativním procesem vést.

Michelle Nyberg:  Create an Impressionistic Garden, Vytvořte radostnou, impresionistickou zahradu s akrylem a kombinovanými technikami. Pokud byste chtěli namalovat radostnou, impresionistickou zahradu, pak jsem pro vás vytvořila kurz! Svoboda v tom, že se nemusíte držet přesné reprezentace světa kolem nás, mě velmi láká. Na malování impresionistickým způsobem miluji to, že si můžete hrát a experimentovat a mít nekonečný prostor pro vyjádření. V tomto kurzu se s vámi podělím o své oblíbené tipy, materiály a techniky a provedu vás procesem tvorby těchto děl. Kroky a techniky budou jednoduché a jasné, ale v rámci programu bude spousta prostoru pro vytvoření uměleckého díla, které je pro vás jedinečné.

Junko Okamoto: Elena (1)

Na začátku roku jsem přemýšlela, co si nadělím k narozeninám blogu. Píšu ho už dvacet let. Chtělo by to něco speciálního. Něco jako zvláštní PF s happy birthday nebo tak něco. Vydrž mi ještě dvacet let nebo tak nějak...

Nakonec jsem vymyslela, že jedním ze super hezkých dárků, bude nový svetr/tričko pro mě. Klubko jsem vybrala ze svých syslátů, jak se letos celkem zdárně snažím, a rozhodla se pro náročný a zajímavý střih a vzor Elena od Junko Okamoto. Už podle jména (na Ravelry) můžete soudit, že se jedná o Japonce/ku a pro ně je typický střih boxy, tedy takový velký neforemný obdélník, do kterého se sice můžete pěkně zachumlat, ale zbytečně zakrývá vaše křivky, máte-li nějaké jiné než obdélníkové.

Čtyřvláknové klubíčko s tisíci metry přecházející postupně z tyrkysově modré do tmavě šedivé jsem rozdělila na dvě a rozhodla se modrou část použít na barevný výplet ve světle šedivé části. Uvidíme, jak rychle mi bude základní šedé klubko ubývat. Kdyby to bylo příliš rychlé, uvažuji, že bych zbytek rozmotala a rozdělila po dvou vláknech a dlouhé rukávy udělala z příze poloviční síly, též na jehlicích číslo tři. Tím by se staly jemnější a nadýchanější. Trochu by to poškodilo robustnost vzoru, ale na to já si stejně nepotrpím.

Tady máte náhled na začátku práce, kdy jsem se konečně dostala k barvám! Ono to sice vypadá jako kousíček, ale když máte v řadě 320 ok, není to už úplně práce na pár minut uplést jednu či dvě řady. Navíc vám v každé dalších 8 ok přibývá. Moc se na něj těším!

Začátek trička Elena

Marinka van Puijenbroek: Winding flowers stockings

Na ponožky využívající techniku Roosimine (přetahování příze vodorovně venkem jako při vyšívání/vytkávání) jsem si vybrala kontrastní klubka. Jako základ – pestrou louku – jsem zvolila barevné klubíčko zakoupené v prodejně Klubíčka od srdíčka, kterou jsem dosud navštívila pouze jednou. V Praze je pobočka poněkud stísněná, ale výběr má skutečně velký.  Když řeknu, že dokonce nepřeberný, není to už tak úplně lichotka, protože se to opravdu nedá přebrat a aspoň, když jsem tam v létě 2025 byla já, tak to bylo dost těžké pro orientaci a spoustu hezkých klubíček jsem vyčuchala jen náhodou a díky tomu, že jsem se zapovídala s milou paní prodavačkou.

Základní klubko KnitPro Symfonie Terra + z mých zásob vínový Jawoll od Langu na vyplétání

Snaha o věrné zachycení barev základní ponožkovky

Mám k ní i sladěné hodinky

A konečně nahozeno!

Ponožky jsem nahodila 23. října 2025 a plánuji část kvítků vyplétat vínovou a část bílou, aby to bylo ještě zajímavější. 

Jennifer Beale: Isle Valen (1)

Mám chuť říct, že Jennifer Beale je moje oblíbená návrhářka, ale těžko říct, jestli se to tak smí říct, když se mi její výtvory líbí, ale zatím je jenom pasivně obdivuji. Několik jich sice mám již zakoupených, ale reálně mám rozpletený jenom jeden a v tuto chvíli je spíš v sekci „zzz“, tedy tak trochu odloženo, protože je dost náročný na sledování. Ne, že by tenhle byl jiný, když obsahuje krajku, ale zkusit jsem to musela, no ne?

Fialové klubko s flitry, které jsem našla ve své skrýši (stash) si totiž vysloveně říkalo o něco speciálního. A kardigan Isle Valen by mohl být to pravé ořechové. Nahodila jsem ho 13. 11. 2025, když na to byla správná konstelace hvězd.

Přední část kardiganu Isle Valen

Klubko je sice nějaká obyčejná umělotina, ale jak se blížily Vánoce, třpytkám jsem nemohla odolat. :-)

Katie Green: Macaulay Cardigan (1)

Z modrého a šedého klubka z Woolpointu jsem 22. 7. 2025 nahodila kardigan Macaulay, který má vzorek 19 ok na 10 cm. Budu ho plést na jehlicích č. 3,5 cm, ale spodní lem vroubkem dělám vzorně na trojkách. Na kterých mám v tuto chvíli nahozené ještě tričko Cascata.

Trochu mě otravuje, že tenhle polopřiléhavý kardigan má vsazené rukávy a plete se po částech, které se pak sešijí matracovým stehem. Připomíná mi to pravěk v pletení. Nebo bych tenhle styl použila, kdybych to chtěla plést na svém stoletém pletacím stroji. 

V pase a na manžetách má hluboké žebrované lemy, zvýrazněné kontrastním páskem vroubkového stehu, který vytváří efekt lemování. Uvažuju, že k té šedo-modré by se hezky hodila bílá, nebo stříbrno-zlatá, jako dělá Dunu Emiteri.

Taky by to chtělo nějaké fakt moc pěkné knoflíky, protože na tomhle víceméně jednobarevném a nudném svetříku hezky vyniknou. Ale na to je ještě čas.

Zvolila jsem velikost č. 3, tzn. bust circumference: 94 cm (obvod hrudníku), aby mi nebyl moc těsný.

Katya Gorbacheva: Wild Flowers (1)

Ze zeleno-červeného klubíčka nazvaného Býk od firmy Misha jsem 21. 6. 2025 nahodila šátek Wild Flowers pro sebe. Říkala jsem si, že by mohl být moc hezký (pokud mi bude klubko stačit), když bude postupně přecházet ze zelené (louky, kde květiny vyrůstají) do červené (připomínající západ slunce). Nahodila jsem klasicky na jehlicích číslo tři, protože mi připadají pro moji tvorbu ideální. Navíc lem má být trochu utaženější.

Denise Bartels: Tulips of Kelmscott (2)

Na tomhle šátku mě zaujal už samotný okraj. Žádná tři oka vroubkem, první oko snímané nebo něco takového, s čím už se člověk setkal stokrát. Kdepak, normálně natvrdo pět ok hráškovým vzorem z každé strany. Nejdřív jsem z toho byla trošku rozpačitá. Nebude to divné? Nápadně tlustý okraj? Ale pak jsem si řekla, že když to tak má autorka a její šátek se mi líbí, bude to určitě pěkné.

Zatím mám upleteno tak málo, že to nejde odhadnout. Navíc to vždycky vypadá jinak (rozuměj hůř), když šátek není vyblokovaný. Dokonce to blokování (napnutí ve vlhkém stavu) je vidět i na ponožkách. Ty ale neblokuji, na to jsem líná. Natáhnou se na noze.

Už na první poňuchňání se zdálo, že by z této vlny mohl být šátek příjemně teplý, i když bude samá díra. Stejně jako můj žlutý Echo flower shawl.

Návod je na Ravelry od září 2020 a přesto jich je zveřejněných jenom 22. Smutné, když je tak nádherný!

P. S.: Objevila jsem, kde prodávají sazenice černých tulipánů! A taky další šátek, který si musím bezpodmínečně co nejdříve uplést!

Knit Paint Sew: Button Stitch Baby Cardigan (1)

Na Ravelry jsem našla návod na tenhle úžasně jednoduchý kardigan pro mimi, a když jsem od kolegů z práce při odchodu na mateřskou dostala nádherná barevná klubka, rozhodla jsem se (i díky vzorku), že tohle bude přesně ono!

Veronica vystupující pod pseudonymem Knit Paint Sew ho publikovala na svých stránkách https://www.knitpaintsew.com/ 27. dubna 2023. Sice na nich už skoro rok nic nového nepřibylo, ale tenhle svetřík je príma. Jenom nesmíte zapomínat (doporučuju si to někam poznamenat) na knoflíkové dírky. 

Nahodila jsem ho 10. ledna 2026.

Zádíčka svetříku, pleteno shora dolů

Svetřík se plete shora dolů a po sedle se oddělí rukávy, které je třeba dát na pomocné jehlice nebo šňůrky a pokračuje se s tělem.

Musím říct, že estonský knoflíkový vzor pletu poprvé a moc se mi líbí. Vypadá zajímavě dramaticky a přitom je úžasně jednoduchý. Nejlepší je najít si k němu video, protože při popisování vypadá zbytečně složitě.