Co upletu z upředené „růžové duhy“?

Fanoušci na instagramu jsou trochu napřed, tak to jdu honem napravit. Takhle vypadají kompletně připravená klubíčka na nákrčník Jemwald od Skeinwalker Knits.

Nejprve jsem upředla jednonitku z růžového česance, o němž jsem psala (a je tam i vyfocený) v rámci letošního Tour de Fleece (zde). Pak jsem upředla druhou stejnou a spředla jsem je dohromady (tomu se říká seskání a dělá se v opačném směru, než v jakém se předlo). Takže první klubko je ze dvou jednonitek růžové duhy.

Druhé klubko (viz níže na fotografii s již dokončenou první třetinou nákrčníku) jsem vytvořila spředením jednonitky růžové duhy a druhé jednonitky růžové duhy, ke které jsem při předení přidávala kousíčky žlutého česance zbytků. (Kdo jste se koukl na odkaz výše, tak tam bylo taky na té fotce. Takový nevzhledný chuchvalce. S rozčesáváním jsem se neobtěžovala. Koneckonců ani nemám na čem a může to tvořit zajímavé nopky.)

Upletená první část nákrčníku z „růžové duhy“ a klubko, kterým budu pokračovat

Klubko napůl žluté a „celožluté“ klubko

Klubko vlevo má stejnou barevnost jako to „druhé“. A protože ho plánuju použít na větší část nákrčníku, připravila jsem si pro jistotu dvě klubíčka s jednou čistě růžovou nitkou a druhou s přídavkem žluté.

Vrchní část nákrčníku by měla být tvořena posledním klubíčkem (vpravo na fotografii), do jehož obou jednonitek bylo k růžové připřádáno žluté vlákno. Jsem zvědavá, jak to bude barevně vycházet na nákrčníku. Snažím se tím o jakési fadeování. 

Doufám, že klubíček budu mít dost. To první mi vyšlo jen tak tak. Zbylo necelých 80 cm. A já už žádný zbytek růžového česance nemám.

Dedri Uys: Charlotte's Dream Blanket (2)

To jsem si tak myslela, že svoji první háčkovanou deku dodělám někdy kolem letošního dubna. Abych ji měla na Hobby výstavu. Ale když to nevyšlo, odložila jsem ji. A jak to tak vidím, nebude hotová ani na tu příští. 

Ale aspoň pokroky tu chci publikovat průběžně.

Rozpracovaná deka Charlotte's Dream

Midori Hirose: Ranunculus #3 (3)

TÁK! A třetí verze Ranunculu už je hotová. Byl to docela fofr. Na mě!

Tričko pro mimi jsem nahodila 26. května a první článek o něj jsem publikovala hned o tři dny později (zde). Na začátku srpna už jsem se blížila do finiše, jak můžete vidět tady. A 4. srpna už byl hotový! Takže skoro za dva měsíce. Jo, kdyby mi to takhle šlo i s jinými projekty!

Tady můžete (velmi špatně) vidět můj druhý Ranunculus. Tmavě růžový se světlým pruhem s krajkou v sedle a srdíčky dole a na jednom rukávu. Mimi má ze stejných barev, ale klubíčka jsem rozmotala na poloviční sílu, takže tričko není tak tlusté a hřejivé, ale spíš lehké a letní.

Ranunculus 2, odlesk ve dveřích

Ranunculus 3 pro mimi, stejný počet ok jako pro mě, ale poloviční síla a jehlice

Hádání rostliny podle květu (u mě na instagramu)

Na instagramu jsem dnes zveřejnila post s dotazem, jestli poznáte, o jaký kvítek se jedná. Nerada bych, abyste byli ochuzeni, tak pokud chcete taky hádat, mrkněte na 2. díl článku věnovanému letošní Tour de Fleece zde na konci článku. 

Případně zde máte celou rostlinu (snad jsem tím neprozradila až moc):

Květina s jedním květem

Takhle je rostlinka trochu nenápadná a hůř poznatelná. Tak co, už víte?

Je to hortenzie.

Joji Locatelli: Take your time (1)

Když jsem psala, že nás čeká léto s Joji Locatelli, myslela jsem to vážně. A tak jsem se v rámci srpnového nahazování – můj kalendář Každý den v roce (odkaz) je v tomhle měsíci nechutně prázdný – nahodila právě svetr od Joji. Ale nemyslete si, nebylo to jen tak. Jednak jsem ho už dlouhou dobu měla koupený (od dubna 2026), jednak jsem na něj pečlivě vybírala barvy a méně pečlivě pletla vzorek. Ale zkusila jsem aspoň dvoje jehlice. Na trojkách mi to přišlo blbý, příze byla moc nahňustlaná na sebe a taky mi vycházelo příliš mnoho ok na deset centimetrů. Autorka jich chtěla jenom 20. Na tento počet jsem se dostala díky jehlicím 4 mm. Aspoň myslím. Jsou to Knitpro Sympfonie a nemají to na sobě napsané. A nechce se mi to jít měřit šuplerou. I když bych asi měla. Stejně jsem udělala tu chybu, že jsem si sice krásně upletla a změřila vzorek, ale jaksi jsem ho opomněla vyprat a vypnout. Tak doufám, že mi svetr nebude obří. Pro jistotu jsem zvolila velikost 36, i když mám normálně 38. Proč ji ale autorka ve svých návodech vynechala?

Jak už jsem zmínila v článku Myslíte, že jdou dělat dvě návykové věci naráz?, rozhodla jsem se použít klubíčka z Ameriky, která mi smutně koukala ze skříně, protože jsem si je pořád „šetřila“ na něco lepšího. To je jeden z mých zlozvyků, nechávat si ty lepší věci na později. Dříve jsem to dělala i s jídlem. Manžel to dělá občas dodnes, že sní nejdřív přílohu a teprve pak maso nebo to lepší. Mně se to několikrát vymstilo plným bříškem a „to lepší“ zbylo někomu jinému nebo zabalit s sebou, tak už to nedělám. ;-)

Přízi z Ameriky jsem si objednala na základě doporučení známé z Hobby výstavy 2025, zaslouží si to samostatný článek, k němuž se snad někdy dostanu. Kdyby ne, tak bacha na DPH, clo a další administrativu! Je dost důležité, aby byl na faktuře správný počet věcí uvnitř, protože jinak s tím mají problém. A dost těžko se vysvětluje, že to „… jedna sada“ je ve skutečnosti šest klubíček, resp. přadýnek, která si doma přemotáte sami. Tak se to u lepších přízí dělá.

Jedná se o Japanese Maple Hues 'PEARLESCENT' FINGERING KIT od Expression Fiber Arts. Příze má sílu Fingering (1-ply). Je to kombinace merino vlny a morušového hedvábí 50:50. Výrobce uvádí, že „Když tato dvě vlákna zkombinujete do jednovláknové příze, jako je tato, získáte jemné rozdíly v tónu, protože vlna a hedvábí se barvivo trochu liší. Barvy skutečně působí duhově a nadpozemsky.“ Nezbývá než souhlasit, proto jsem to ocitovala. Každý klubko má 503 metrů, celkem to je za sadu 3018 metrů. Počítám, že zbytek použiju na šátek Find Your Fade od Andrey Mowry. Sice tam je třeba 7 barev, ale 1372–1463 metrů bych mít mohla. Doporučené jehlice jsou 2–4,5 mm a pouze ruční praní. 

K barvám mají ještě poznámku: „Každé klubko je ručně vyrobené, jedinečné umělecké dílo a žádná dvě klubka nebudou identická, a to ani v rámci stejné šarže barviva. Pokud v projektu pracujete s více než jedním klubkem, je nejlepší střídat klubka v každé druhé řadě.“

Obrázek příze ze stránek firmy

Rozhodla jsem se použít všechna přadýnka – uvidíme, jak tento můj záměr dopadne. Autorka totiž používá jenom tři barvy: bílou, středně hnědou a tmavě hnědou. Díky dvoubarevné brioche tak svetr postupně přechází od nejsvělejší po nejtmavší a pak znovu v tomto pořadí. Já bych ráda díky fadování přadýnek šla stále dál kupředu a využila všech šest barev. Případně pět a poslední na lemy. Nebo bych mohla všechny části udělat o malinko kratší a vhňácnout tam i tu šestou barvu.

Balíček z rubu

Balíček z lícu

Další fotky budou následovat v příštích článcích.

Midori Hirose: Ranunculus #3 (2)

26. května 2026 se stalo nemožné skutečným. Nahodila jsem třetí svetr téhož typu. Navíc takový, který mají snad už opravdu všichni: Ranunculus! Já ho mám v tenoučké divoce barevné od Emiteri jako tričko. Pak z tmavě a světle růžové bavlny Belle od Drops s vyplétanými srdíčky. A tu samou jsem rozmotala, abych z jednoho šestinitkového klubka měla dvě třínitková, nahodila na 2,5 mm jehlicích ChiaoGoo nejmenší velikost (60 ok u krku) a pletu ho dceři. Rozměry tak nějak odpovídají ročnímu dítěti. Snad jí chvilku vydrží.

Opět dělám verzi s rukávy, i když jen kratičkými.

Zvažuju, že spodek udělám jako body na zapínání.

Rozpletené tričko

Předchozí článek najdete zde. Tričko je tam na plyšovém dinosaurovi, tak se mrkněte!

Joji Locatelli: Lace & Fade Boxy (2)

Ačkoliv se tenhle svetřík plete téměř sám, jeho zhotovení mi trvalo pohříchu dlouhou dobu, protože jsem se mezitím pouštěla do dalších různých projektů. Ráda totiž pletu to, na co mám právě náladu, a nechci se nechat svazovat počtem načatých projektů. Navíc je pro mě v různém ročním období přitažlivé různé pletení. Kupříkladu toto lehké krajkové hraní mě moc nebere v zimě, kdy mám chuť se zakutat do pořádné tlusté vlny. Možná bych snesla i trochu té kousavé. Zatímco v létě se nechci babrat s ničím těžším než krajkou, mohérem, nebo ponožkovkou, kterou mohu plést na trojkách.

V minulém článku Joji Locatelli: Lace & Fade Boxy (1) jsem nezmínila, že mám strach, že svetr neobleču přes ruce, a tak jsem udělala průramky pro rukávy trochu větší. Snad už to nyní klapne.

Rozpletený svetr s dvěma sekcemi mohérové krajky

Říkám si, jaké by to asi bylo, mít celý svetr jenom z toho mohéru. Nebyl by moc náchylný na poškození?

Tour de Fleece 2026 (TDF 2026), čtvrtý týden 20.–26. 7. 2026

Pár slov úvodem k poslednímu týdnu plnému předení, pletení a dalších textilních technik… Letos jsem se přihlásila do týmu Lanterne Rouge: Tento tým je pro lidi, kteří se chtějí připojit k Tour, ale raději by měli méně dní předení a více dnů odpočinku mezi etapami. Na Tour de France má příležitost každý, dokonce i cyklisté, kteří se s ostatními „nedokážou udržet krok“. Poslední jezdec, který dokončí Tour bez diskvalifikace, dokonce získává vyznamenání „lanterne rouge“. Sice nakonec předu nebo pletu v podstatě každý den, snad jen jednou jsem vynechala, ale publikovat články, fotky nebo příspěvky vůbec nezvládám. Navíc mám (na začátku tohoto týdne) hotová pouze dvě klubka a třetí na kolovrátku. To jsem myslela, že mi to půjde rychleji. Na druhou stranu je to skoro jasné, když jedno klubko tvoří dva prameny upředené S-zákrutem (= velké kolo kolovrátku se točí doprava) a pak seskané Z-zákrutem (točení doleva). Průmyslovým standardem se to prý ale dělá opačně. Hups! Jejda a pro pletení by to zrovna bylo vhodnější opačně, protože by se prý S zákrut sám utahoval, když pletu tzv. západním/kontinentálním stylem. 

K šití, punch needlu, tkaní, krosienkování, nålbindingu nebo paličkování jsem se vůbec nedostala. 

Ale pyšně musím říct, že se mi podařilo (alespoň zatím) nenahodit žádný další projekt a nekoupit si žádná klubíčka. Ne, že bych je kupovala tak často, ale když se tak člověk brodí různými návody (ano, těch jsem si pár koupila a plánuju je nahodit v srpnu – ale ne všechny najednou, nebojte!).

Po 20. 7. Den odpočinku jsem využila k výletu na zříceninu hradu Okoř. Vyrazili jsme s manželem, kočárkem (s mimi samozřejmě) a kámoškou. Ale odpoledne jsem přece jen na chvíli zasedla ke kolovrátku a předla dál růžovou se žlutými zbytky.

Zřícenina hradu Okoř

Originální cedule, jen nechápu ty uvozovky

Lákavá akce, ale odrazuje mě vstupné a mimi na krku

Út 21. 7. Dneska se jede individuální časovka na 26 kilometrů. To bych se mohla pokusit dokončit Ranunculus 3! Spodní lem už mám hotový, dozdobila jsem ho dvěma řadami tmavě růžové a také jejím zakončením. A teď s ní upletu krátké rukávy.

St 22. 7. Vyrazili jsme do pražské zoo a to je na samostatný článek. S miminkem ok.

Čt 23. 7. Píšu trochu zpětně, takže nemám zdání, co jsem asi tak mohla dělat. Snad jsem předla, no.

Pá 24. 7. Výlet do Žatce. V poslední době nejhorší výlet s miminkem, pořád bylo nějaké neklidné, dost křičelo. Hodně jsme ho nosili v náručí a v restauraci na obědě jsme si to tedy opravdu neužili a spíš se těšili, až vypadneme. Ostatně, on ani nebyl nejlepší nápad dávat si chmelový burger, protože byl poněkud hořký. Jenže… bylo to tak lákavé ve městě piva!

So 25. 7. Jeli jsme koupit nový telefon. Takže dnešek je významný tím, že se u mě začíná psát éra chytrého telefonu. Tohle je můj první. Dosud jsem odolávala. Jako jo, byla jsem smířená s tím, že to jednou přijde, ale myslela jsem, že až někdy po mateřské, teď můžu být celé dny i na počítači. (Ha ha ha. Asi zrovna tak jako na telefonu.) A taky jsem si na Šestce (nákupák kousek za Prahou) koupila nové boty a pantofle. A dvě látky na šití, které mi udělaly největší radost.

Ne 26. 7. Předla jsem o sto šest. O původu tohoto frazému si můžete přečíst více na stránkách Ústavu pro jazyk český: https://dotazy.ujc.cas.cz/odpovedi/?id_klicove_slovo=2450&filter=1. 

Tour de Fleece 2026 (TDF 2026), třetí týden 13.–19. 7. 2026

Po 13. 7. Den odpočinku jsem opravdu využila k odpočívání od předení, i když to jsem neměla v úmyslu, ani jsem se ho nechtěla vzdát. Prostě to tak vyšlo. Udělali jsme si s manželem delší povídací ráno a taky jsme zařizovali pojištění na skútra. Manžel pak jel na technickou. Opět se potvrdilo, že online je to úplně v pohodě, stačí, když člověk na začátku správně zvolí, že má vozidlo se SPZ a ne nějaký prskolet bez ní, i když je to strašný prskolet a jezdí jen 45 km/hod. Pak jsem sekala trávu na večer a zítra na ráno. K obědu jsem pekla bažanta na hořčici a medu (jako Florentýna dělá kuřecí prsa), ale chtělo by to péct déle, aby bylo maso totálně měkké a šlo dobře od kosti. Dvě a půl hodiny byly málo, i když jsem to zezačátku pekla na dvě stě a pak na sto šedesát. Ještě jsem ho vylepšila šalotkou a kousíčkem pršutu pro vůni. A na brzkou večeři jsme šli k tchyni na grilování. Bylo to prima, i když pečení na kontaktním grilu ve mně žádnou atmosféru nevyvolává. Ovšem pletení jsem se věnovala docela dost. Snažím se konečně dokončit ten Ranunculus 3 pro malou a večer jsem si taky užila chvilku pleteníčka Separate ways navzdory tomu, že malá byla ještě vzhůru. Seděla s námi v obýváku a hrála si s tylovou sukýnkou na bodýčku.

Út 14. 7. Ráno nešel internet, tak jsme šli na procházku – já s dítětem v kočárku, soused se psem. Takový malý okruh tady po okolí. V jednu chvíli začal být Viktor (pes) dost otravný a strkal k malé čumák. Ta se jen smála, ale já měla trochu strach, protože je občas dost splašený. A najednou koukám, že má v plínce hovínko. Zapomněla jsem si vzít přebalování (jeden bobek už byl ráno), takže jsme zamířili zpět, což už jsme stejně měli v plánu. Další minidobrodružství bylo, když jsem tlačila kočár polní cestou – moc mi to do kopce nešlo a najednou jsem se zasekla a nějak se mi nezdál kořen na cestě. Přejela jsem ho pohledem zprava doleva a on měl malinko zvednutou hlavičku. „Had, had,“ upozornila jsem souseda celkem bez známky paniky navzdory tomu, že to byl aspoň metrový had a já z té dálky neviděla, co je zač. Chvíli mi nevěřil a tvářil se nechápavě na ten druhý kořen, až když had to jeho přibližování nevydržel, otočil se a pomalu vzal roha, tak uznal, že fakt jo. Naštěstí si ho nevšiml pes, protože by ho možná zakousl, jak je takový třeštiprdlo.

Dneska se jede horská trasa z Aurillac do Le Lioran, takže bych se ráda pustila znovu do rozdělaného předení, kdy se snažím k jemnému fialovému česanci připřádat nitky z odpadového hedvábí. Asi ze sárí, nebo z čeho. Koukala bych se na internet, protože jsem to koupila na krajkářských trzích u Dobroděje…

Taky jsem se chtěla podívat, co mi psala Skeinwalker v newsletteru. A koupit si ten šátek Photography od Kristiny Vilimaite. Původně jsem měla v plánu ještě nákrčník Excitement, který bych ráda transformovala do pulloveru, a nádherný šátek A Secret Friend. Ale mám trochu obavy, že už tak mám dost návodů a nemá smysl kupovat další a další, když se na jejich pletení dostanu až kdovíkdy a tou dobou už budu mít třeba úplně jiné potřeby. Ostatně… ani šátky už nějakou dobu moc nenosím. V kanclu tak nějak nebyly potřeba. Zvláštní, že předtím ano. Snad akorát ty hezké hebké letní krajkové kvůli všem těm úchylákům klimatizujícím na 19°C, když je venku třicet.

St 15. 7. Tak dneska jsem měla co se týče pletení a předení totálně odpočinkový den. Dopoledne jsem udělala domácí práce a vyrazila do Prahy za kamarádkou. Ta vzala deku a usadili jsme se na Náměstí Jiřího z Poděbrad, které si pořád pletu s Náměstím míru. Nevím, proč prostě nemůžou mít na náměstí sochu Jiříka. Když je na obou náměstích zajímavý kostel, není snadné si to spojit s tím správným. K obědu jsme si nedaleko koupily letní závitky a snědly si je na dece. Byly dobré, ale tenkrát nám naproti práci dělali lepší. Nebo jsem z nich byla víc vydřená. Možná jsme si spíš měli dát tu jamajskou specialitu, o které kamarádka mluvila. Jenže jsem chtěla ušetřit a bylo mi blbý koupit si tak drahý jídlo, i když je to hovězí s mangem, a sníst ho jen tak na dece, jako by to byla sekaná v housce. Mohl to být nový zážitek na blog a zase o tolik dražší by to nebylo. 

Ovšem pak jsem si dala dva kopečky hříšně drahé zmrzliny – proč pořád mám za to, že má stát 3 Kčs jako v době mého dětství? (P. S.: Hříšně drahý kopeček je pro spoustu lidí už normální, ale 49 Kč?! :-() Jedno bylo dračí ovoce a druhé malaga, to je smetanová zmrzlina s rozinkami namočenými v rumu, a znám ji z Chorvatska. Nechci to zakřiknout, ale snad se mi ještě nestalo, že bych někdy měla špatnou. Když už ji někdo dělá, obvykle to umí. Zmrzlina byla dokonalá. Přemýšlím, co s ní příště spojím a vezmu sem manžela na oslavu výročí naší svatby. Nebo jen tak, protože potřebujeme trochu víc rozvíjet a podporovat náš vztah. Co máme mimi, máme na sebe málo času a přijde mi, že kromě výletů a společného čtení Barbariče je to trochu slabší.

Čt 16. 7. Na předení jsem se nedostala, ale aspoň chvilku jsem pletla jak Ranunculus tak Separate ways. Ale uznávám, že to je celkem nuda, když se držím a věnuju se pořád tomu stejnému pletení.

Pá 17. 7. Dnešní trasa je kopcovitá a ještě k tomu má 205 kilometrů? Tak to je dobře, že jsem v sedm večer naložila malou do kočárku, postavila ho k lavičce a chvilku předla fialovou s hedvábím!

Fialová s hedvábnými zbytky

So 18. 7. Co jsem asi tak mohla dělat? No, jestli to vyšlo, tak jsem ještě předla tu fialovou. Pletu pořád to samé.

Ne 19. 7. V dny výzev si roztočte něco náročného… ok, výzvu jsem přijala a roztočila „růžovou duhu“, jak jí říkám, společně se žlutými zbytky, abych měla zajímavější přízi. Plánuju ji asi použít na nákrčník od Skeinwalker. Tak uvidíme, kolik jí bude, jakou bude mít sílu/tloušťku (co je správný výraz?) a jak z ní bude vypadat vzorek, aby v tom ta krajka nezanikla.

Růžová duha s přídavkem různých žlutých zbytků

Joji Locatelli: Separate ways (1)

Tenhle vzor je dost netypický pro mě. A už ani nevím, proč jsem si ho vybrala. Svetr pletený lícovým žerzejem zní jako nepřekonatelná nuda. Ale to, že jsou některé pruhy vodorovně a jiné svisle by naopak mohlo znamenat slušnou míru zábavy. 

Přadýnka

Vzor je součástí díla Interpretations Vol. 5, které spolu vydávají Joji Locatelli a Veery Välimäki. Myslím, že 10 je zatím poslední a to už je z roku 2023, tak nevím, jestli si na to holky ještě najdou čas. Svetr z března 2018 má střih boxy a podle Joji lichotí každé postavě díky svým volným splývavým liniím, výstřihu do V a jemnému proužkování. 

Potřebujete na něj 4 různé barvy příze síly fingering a vzorek lícovým žerzejem by vám měl vycházet na 22 ok a 32 řad. Tentokrát bude i počet řad důležitý! Na Ravelry jich je 328, takže se můžete inspirovat různými barevnými kombinacemi. Joji o něm říká: „pruhy mě inspirují tolika způsoby… Je na nich něco magického, díky čemuž mi projekty vylétávají z jehlic. Vždycky zbývá dokončit ještě jeden pruh. V tomto designu zkoumám pruhy v různých směrech a tvarech.“ Barvy jsem si vybrala spontánně v Yarn Queen Prague. Bylo to úžasně osvobozující jen tak si vybírat, co se mi k sobě líbí, aniž bych předem věděla, na co to použiju. A stejně to parádně sedlo!

Každý přední díl se plete jinak

Tour de Fleece 2026 (TDF 2026), druhý týden 6.–12. 7. 2026

Po 6. 7. Dneska se jede horská trasa Granollers – Les Angles, tak jsem to vzala jako výzvu a předla jsem venku navzdory tomu, že trochu krápalo. Bylo to prima, i když jsem měla obavy o česanec, aby to nějak neškodilo, když mi to mokne a já to spřádám. Jako první jsem vytáhla růžovo-žlutoý, kterému přezdívám cukrová vata. I tak na mě trochu působí, když ho rozprostírám pravou rukou. Což mě přivádí k tomu, že mám možná špatnou techniku předení a mohla bych si to zkusit vygooglit a přeučit.

Pak jsem pletla Separate ways od Joji. A ohromně mě to baví! Mám v plánu u toho setrvat, dokud to nedokončím. Kdo mě znáte, víte, že to je dost ambiciózní předsevzetí. Nenahodit nic nového, ach ach ach.

Upekla jsem piškotovou bublaninu s meruňkama dle Florentýny z blogu, aby to nebyla jen sladká omeleta. A navíc jsem tam dala o 100 gramů cukru míň. Jinak má být vejce, cukr a polohrubá mouka 1:1:1.

Užívám si čaj Japan sencha od Grešíka – mám ho sice strašně dlouho, ale pořád je dobrý. A taky z toho mám prima pocit, že dopíjím zásoby. Plus překvapení, že mi chutná, obvykle mi japonské čaje až moc připomínají čerstvě posečenou trávu. A tu kozám taky nežeru.

Dosadila jsem manželovi záhonek s krmnou řepou (pro ty kozy). A trochu ji proplela. Takže jsem na sebe pyšná. 

Út 7. 7. Trasa z Carcassone do Foix. Konečně něco, co znám. Pořád si neumím představit, jak ty lidi můžou za den urazit skoro dvě stě kilometrů. Můj rekord je asi kolem čtyřiceti. I pěšky jsem ušla víc ;-) a taky kopcovitou krajinou.

Udělali jsme si výlet do Úžic/e do Resortu svět. Prima park, skvělý burger k obědu a celkově pohoda. Více toho najdete na mém blogu zde.

Dcerka jde jako obvykle v devět večer spát po kojení a my si čteme 3. díl Červenáka o Steinovi a Barbariči (Ohnivé znamení) a já u toho úspěšně pokračuju s pletením Separate ways. Vypadá to kouzelně.

St 8. 7. Dneska je kratší trasa z Lannemezan do Pau a přitom je to po rovině, nechápu. Tak mě napadá – jakto, že to často nesedí? Přece když dneska se jede do Pau, tak se zítra v Pau začíná, ne? Zrovna tady to sedí, ale jinde skoro nikde. Jak je to možné?¹

Venku jsem docela dlouho předla česanec připomínající cukrovou vatu. Rozhodla jsem se, že barvy budu střídat po týdnech. Abych neměla rozpředené úplně všechno a nic hotového. A zároveň se nenudila celý Tour de Fleece jenom jednou barvou.

Růžový česanec a trocha žluté vlny na příplet

Udělala jsem caesar salát a pozvala na něj tchyni s tchánem. Všem nám chutnal, takže jsem na sebe náležitě pyšná, protože jsem ho dělala úplně poprvé. A heclo mě to, že si ho tchyně chtěla dát včera v restauraci a mě to přišlo škoda za ty prachy. Slíbila jsem jí, že jí ho udělám, aby mohla kamarádkám říct, že už ho taky měla, a může si s náma dát burgera. Manželovi jsem pak z legrace řekla, že jsem na tom vydělala, protože kdyby si tam dala salát a já dělala burgera, mám ještě na dva dny zaneřáděnou kuchyň, spoustu zeleninových zbytků a smrad ze smažených hranolek a masa se taky hned tak rychle nevyvětrá. 

Málem bych zapomněla, jako aperitiv jsem servírovala kombuchu, kterou mám teď celkem nově. Tohle je teprve druhý nálev, který jsem připravila. Tentokrát má velmi zajímavou chuť, připomíná mi nějaký burbon. Ale nevím čím to je, použila jsem obyčejný černý čaj.

Zakoupená kombucha v původním nálevu

Čt 9. 7. Horská trasa Pau – Gavarnie-Gédre volá opět po něčem náročnějším, ale celý den se nějak zvrtnul a k předení ani pletení jsem se vůbec nedostala. Malá mi vždycky nevhodně usnula u jídla v kuchyni a já se musela odklidit do obýváku a nic moc nemohla dělat. Nakonec jsem to zvládla a aspoň večer chvilku pletla spodní lem na Ranunculus 3, který dělám pro ni na léto. Tak bych ho už chtěla mít co nejdříve hotový, aby mi z něj náhodou nevyrostla!

Pá 10. 7. Jejda, nějak jsem zapomněla psát deník, takže jsem asi předla tu růžovou věc…

So 11. 7. Rovinka, chvíli předu venku na zahradě a chvilku pletu Ranunculus 3. Jde mi to ale pomaleji, než bych si představovala. Ten spodní lem mě taky ani trochu nebaví. Už bych se raději pustila do rukávů.

Ne 12. 7. Dneska se jede z Malemort do Ussel, 185 km v kopcovité krajině. Dnešní neděle je považována za náročnou. Měla bych tedy příst taky něco náročného (třeba krajku, nebo hedvábí). Nebo si mám vybrat vlastní den pro výzvu, který vyhovuje mým potřebám a harmonogramu.Hned ráno jsem si vyhradila chvíli času na předení. Známe to, když to člověk odkládá, pak má problém se k tomu dostat. 

Hotové růžové klubíčko

Poznámky „pod čarou“:

Vygooglila jsem – tady vidíte, jak mě samotný závod pramálo zajímá – že se cyklisté přesouvají autobusy nebo dokonce letadly na atraktivnější místo startu. Tak to mi přijde teda totálně neekologické a ubohé. Já myslela, jaký to je zajímavý závod, jako jít do Santiaga de Compostela

Joji Locatelli: Elton (1)

Svetřík Elton je další z rodinky Jojiných boxy svetrů. Když se nad tím tak zamyslím, je vlastně docela dost podobný Lace & Fade Boxy, o němž jsem psala zde. Ačkoliv o něm pořádně píšu teprve nyní, ve skutečnosti jsem ho nahodila 7. 5. 2023 a jeho pletení jsem se věnovala v rámci Tour de Fleece 2023 (TDF 2023) deníku (zde)

„V pondělí 3. 7. 2023 jsem se věnovala pletení svetříku jménem Elton od Joji Locatelli. Protože tak nějak tuším, že pestré klubko Alegríe Huarache bude i v kombinaci s ledově modrým Kid-Silkem (mám naštěstí tři) málo, vypravila jsem se do mého oblíbeného obchůdku Yarn Queen Prague pořídit nějaké doplňující, protože tohle už Šárka nemá. Původně jsem měla zálusk na žlutou, protože i svetr Joji je žlutý, ale musela jsem uznat, že Cusco (A9038) se k té původní hodí víc. Těším se, jak budou vypadat společně. Šárka říkala, že mohu ty nudnější oranžové proužky rozbít tou původní barevnou. Tak uvidím. Já pomýšlela na to, že udělám tři pestré, tři oranžové, tři pestré a tak dál. A mezi nimi bude vždy ta ledově modrá.“

Vybrala jsem si velikost XS, protože ho chci víc na tělo, než ho má Joji. Vzorek je 20,5 ok a 36 řad na 10 centimetrů. Pletu na dřevěných jehlicích číslo 3 s kovovou špičkou a zeleném Knitpro mindfullness lanku. Jeho výhoda spočívá v tom, že se protáčí, zatímco s jehlicí můžete pohodlně pracovat. Chytrý vynález! Rozhodně doporučuji.

Rozpletený svetřík Elton

Detail pleteniny:

Svetřík Elton, detail

Tour de Fleece 2026 (TDF 2026), první týden 4.–5. 7. 2026

Etapy:

So 4. 7. dneska se jede týmová časovka v Barceloně. Já se k předení zatím nedostala, tak jsem rychle vytáhla ze skříně svůj první rozdělaných obrázek technikou „punch needle“, což je takové jako vyšívání tlustou jehlou. Spíš by se dalo nazvat, že to je takové zaháčkovávání smyček do speciální tkaniny (např. kanava), která se rozestoupí, když se tam bodne tlustá jehla, a pak se zase stáhne, takže udrží smyčku příze na místě. Navzdory tomu, jak jednoduše to vypadá, dá trochu práce naučit se dělat oka pěkná stejnoměrná a taky promyslet odkud kam se pohybovat, abyste mohli plochu vyplnit stehy jakoby jedním tahem, protože nit máte pořád navlečenou a taháte ji za sebou všude, kam píchnete.

Punch needle odložený ve skříni

Nově vyšité tmavě zelené stonky

Ne 5. 7. Dneska se jede kopcovitá část z Tarragony do Barcelony, což mi nedává smysl, když už se v Barceloně jezdilo včera, ale to nevadí. Asi je odvezli někam pryč. 182 kiláků bych si teda odpustila! Já se pustila do prvního předení, ale vyhnal mě déšť. 

Tak jsem vytáhla ukulele a začala se učit hrát podle not (doteď jsem spíš hrála dle akordů, což dělá většina) nebo podle tabulatury, což je mnohem pohodlnější, ale musíte to v ní mít už uvedené. Nebo byste si to do ní museli přepsat.

Zasadila jsem mangold a fenykl. Kdybyste se chtěli podivovat nad tím, proč to sem píšu, když to není ani pletené ani předené, tak proto, že jsem si chtěla psát o tom, jak si užívám prázdniny celkově. A nezdá se, že by toho bylo tolik, abych tím pokryla články na blogu i zde na tvorbě.

Tour de Fleece 2026 (TDF 2026)

3. 7. 2026

Zítra začíná Tour de Fleece, juhů! 

Plánuju se zúčastnit, jako vždycky. Předloni mi to šlo velmi pěkně – myslím na blogu. Na Ravelry to bylo horší. Jak to tak vypadá, vloni jsem se k němu vůbec nedostala. No jo, těhotenství a mateřská – to bude volného času!?

Tak co si letos v rámci Tour de Fleece upletu? V tom mám celkem jasno, chtěla bych dokončit svetr Separate ways od Joji Locatelli (článek zde). A celkově se soustředit právě na tuto designérku, protože mi její návody připadají na léto ideální, jak jsem psala v článku Další léto s Joji. Mám rozpleteného Eltona (článek zde) – potřebuju najít ty správné jehlice, které jsem zjevně založila na nějaký jiný projekt. A taky vloni nahozený svetřík Lace & Fade Boxy, který jsem pro změnu někam založila celý. Taky mám za lubem nahodit Majugu, jestli mi bude vycházet vzorek. Kromě letní Joji úchylky bych ráda dokončila dvě věci pro malou (= roční dceru) a to Ranunculus #3 a duhový Baby button cardigan. Taky mám v úmyslu pustit se znovu do předení, protože o tom to má být! A taky proto, že jsem si letos na krajkářských trzích koupila od Dobroděje nějaké ty česanečky a byla by škoda nechat je zahálet ve skříni. A nějaké to rouno mám navíc i z dřívějška. Myslíte, že mě malá nechá?

Letošní cyklistický závod Tour de France se pojede od soboty 4. 7. do neděle 26. 7. 2026. Jedná se o 113. ročník. Začínat se bude v Barceloně a cíl bude klasicky v Paříži. Cyklisty čeká 3 333 km rozdělených do 21 etap, přičemž se bude jednat o 5 horských dojezdů. Volno je 13. a 20. 7. 

Dneska jsem neodolala a koupila si dva nové vzory na Ravelry od Skeinwalker. Jako bych jich měla málo! Sice byly se slevou, ale… no, prostě takové zajímavé, to jsem musela mít. A oba na šátky, ačkoliv nyní pletu hlavně svetry.

první týden 4.–5. 7. 2026

druhý týden 6.–12. 7. 2026

třetí týden 13.–19. 7. 2026

čtvrtý týden 20.–26. 7. 2026

Další léto s Joji

Jak už jsem zmiňovala v článku Joji Locatelli: Lace & Fade Boxy (1) a červencová víla, i letos plánuji strávit léto ve společnosti Joji Locatelli, alespoň obrazně vzhledem k tomu, že je z Buenos Aires. Na léto je ideální, protože má jednoduché elegantní promyšlené vzory, u kterých se nemusíte zase tak moc soustředit a počítat, jako třeba u Stephena Westa. A jelikož je léto vždycky tak trochu v poklusu – ačkoliv si každou zimu myslím, že to bude naopak a bude spousta volného času, když je tak dlouho vidět – tak se přesně takové pletení hodí.

Joji Locatelli: Lace & Fade Boxy (1)

Vloni jsem psala, že si uděláme léto s Joji. Tak úplně to nevyšlo. Co to letos napravit?

Jako první vás chci seznámit s boxy svetrem Lace & Fade. Je to pro mě něco docela nového, protože jako štíhlá holka nejsem fanouškem nadrozměrných věcí. Ovšem ukázalo se, že v době těhotenství by takový svetřík mohl být velice výhodným. Bohužel jsem ho nestihla dokončit včas. Ale to neva, stejně by v té své krajce a tenoučké přízi nic nezakryl. 

Výběr klubíček vidíte na následující fotce:

• Malabrigo Mechita v barvě 689 Valentina (měla bych ji snad mít dvakrát)
• DROPS růžový Kid-Silk
• Fyberspace vínový Cumulus
• ručně barevná Yarn Queen Prague krajková příze s vysokým leskem

Příze na svetr

Můj svetřík sice bude boxy, ale fejdovat (fade) nebude. Pokud nevíte, co to je, pak to znamená postupný přechod barev, obvykle díky strakatým přízím, které ztlumí přechody z jedné barvy do druhé a působí dojmem prolínání. Já budu ostře přecházet z růžové do vínové, ale myslím, že to ničemu vadit nebude. 

Taky si pohrávám s myšlenkou, že bych mohla jednu sekci bez krajky udělat pruhovanou nebo se snímanými oky, abych to trochu víc prolnula. No, uvidíme. Co byste udělali vy?

Jak vidíte, svetr začíná na ramenou a po upletení příslušné části, kde je třeba nechat na bocích místo pro ruce a rukávy, se vše spojí do kruhu a už se plete jen hladce nebo krajkou z lícové strany, což je dost pohodová práce. Pletení mě baví a jde mi krásně od ruky. Jen u krajky se trochu musí sledovat vzor. A jemné nitě.

Rozpletený svetr

Detail ramene se zkrácenými řadami

Výměna klubíček, Stephen West: Wilderknits Adventure Shawl (1)

Varianta A černobíle

Šla jsem do prádelny uklidit tašku s nějakýma tlustýma fialovýma klubkama, z nichž jsem se rozhodla momentálně neplést, protože tlustá příze před létem nikdy není dobrý nápad. Projekt se vždy odloží do skříně. V létě má člověk chuť – celkem nevhodně – plést lehké letní projekty, které ale dokončí přesně před podzimem a bude je moci nosit až za rok. Ale tak už to často chodí.

Ani nevím, kde jsem ta klubka vzala, vzpomínám si akorát, že mi je někdo někam přinesl. A tajně doufám, že jich bude dost na svetr. Nejen že jsou fialová, což je jednou za čas moje nejoblíbenější barva, ale mají v sobě i barevné nopky (odborně se tomu říká tweed) a to dělá moc hezký efekt. Ještě abych dovysvětlila, proč doufám, že jich bude dost na svetr, jsou totiž přemotaná do klubíček, jak se to dělávalo ručně dříve, takže nejde říct, kolik to je metrů, ani co přesně je to za materiál. Adjustační pásky chybí, pokud nejsou zamotané uprostřed klubek. Osobně bych to tipla na vlnu, ale jestli má příměs něčeho umělého, čeho a případně kolik procent si tipnout nedovedu.

Varianta A barevně

Jak jsem je strkala do skříně, zkoumavě jsem vytáhla krabičku, na jejíž obsah jsem byla zvědavá, a spokojeně jsem si vyhrabala další volné jehlice, tenké háčky, pár značkovačů a… spojovač lanek, který jsem potřebovala asi tak před čtyřmi nebo pěti týdny, když jsem pletla šátek So close. Ale tou dobou jsem neměla nejmenší potuchy, kde by mohl být. Ostatně, nikdy jsem ho nepoužila a mám ho už možná přes deset let. Zatím mi vždy stačilo sto padesát centimetrů dlouhé lanko. Ale i to bylo tentokrát malé a já musela očka pořád posunovat, aby se mi netlačila za pravou jehlicí, kam potřebuji umisťovat nová.

Kromě toho jsem objevila balíček dvou klubek od kamaráda z výletu v Brně. Stavil se tam u Vlněných sester, domluvil se s nimi, co mi má přivézt, a koupil mi dvě Malabriga socks. Skvělá volba, i barvy dopadly dobře. O kus dál v té samé skříni byl druhý balíček opět se dvěma přadýnky téhož typu. Hned mě napadlo, že bych je mohla zkombinovat a nahodit Stephenův šátek Wilderknits Adventure Shawl, na který mám už chvíli zálusk. A pevné rozhodnutí, že ho upletu z vlastních klubíček.

Varianta B černobíle použitelná

Přemítání nad vhodnou kombinací nakonec zabralo dost času... Chtěla jsem dobře zvolit, a tak jsem se rozhodla, že použiju metodu vyfoť – převeď do černobílé – a posuď kontrast. Ukázalo se, že některé barvy, byť vypadají vedle sebe jako dostatečně kontrastní, tak nakonec úplně splynou. 

Varianta B mi barevně nesedí

Taky jsem si pořádně prostudovala návod a zjistila, že vlastně chci, aby mi barva A (zelená) a B (zelenohnědá) splývaly a C (zlatá) byla ostře kontrastní. Sice je to i dost jiný materiál, ale barevně se mi k těm dvěma náramně hodí!

Nakonec jsem tedy vybrala rodinku z Malabriga. Hnědozelené Malabrigo socks 859 primavera, což je v italštině jaro, nebo taky známý Botticelliho obraz, v angličtině se tak nazývá středoamerický strom, Cybistax donnell-smithii zvaný též bílý mahagon, zelené Malabrigo socks 037 lettuce, což je v překladu hlávkový salát. Obě by měla mít 402 metrů. 

Zlaté Susurro z rodiny Malabriga je single lot, takže vám nemůžu říct jeho přesný odstín. ... A jak to teď píšu, zjistila jsem, že tohle klubko, byť se tváří jako velké, má pouze 297 metrů. Což je o stovku míň než budu potřebovat. No, to se nějak bude muset doladit. Složením je to z 50 % mulberry silk, 25 % merino vlna a 25 % len.

Zvažuju, že třpytivost Susurra pozvednu přidáním zlatooranžové nitky Stellaris od Kremke soul wool. To je 47 % viskózy, 41 % polyesteru a 12 % metalických vláken. Celkově má 560 metrů na 25 gramů, takže mi ho ještě hodně zbyde na další třpytivý projekt.

Skutečně použitá příze

P. S.: Můžu vám říct, že je dost překvapivé, jak změní barvu po přemotání ta Primavera. Takhle se tváří, že je od té zelené dost odlišná, ale jak jsem z ní na namotávači udělala klubíčko, už byste ji od té zelené při horším světle nerozeznali!

Andrea Mowry: Framed (2)

O výběru klubíček na Framed jsem psala zde. Původně jsem si myslela, že ho stihnu uplést mezi březnem a květnem 2026 v rámci klasického jarního KALu s Andreou. Ale ukázalo se, že to je rozhodně nad moje síly. Nejen proto, že ho plánuju mít v dlouhé verzi jako opravdický svetr a ne jen tak k pupíku jako crop.

Když se do něj člověk trochu dostane, je pletení zábavné navzdory tomu, že jde o stranded colorwork a v každé ruce držím jednu barvu. Aby vynikly ty barevné (modrá a řekněme fialová), držím ji v levé ruce a šedou (pozadí) v pravé. 

Protože se mi líbil přímo Andrein svetr, která ho má z modrofialové příze od Schoppelu, vybrala jsem si kombinaci těchto dvou barev z trošku tweedové příze od Rowanu. Manžel tvrdí, že to vypadá malinko retro, ale to mi asi nijak nevadí.

Svetr Framed: a jde se na druhou řadu hvězdiček

Tamara Łuć: Avokádo (1)

Avokádo

Trošku jsem vás teď zanedbávala s články, tak to jdu honem napravit. V rámci Mastering Mixed Media Expo 2026 se mi přece jen něco podařilo namalovat i s miminkem, takže se máte v příštích týdnech na co těšit. Zase budu zveřejňovat obrázky a svoje pokroky s nimi. O akci jsem psala zde.

Začala jsem obrázkem avokáda od Tamary Łuć.

Trochu jsem si to zkomplikovala tím, že jsem použila akrylové barvy místo kvaše. Jenomže ten nemám a přitom mám docela slušnou sbírku výtvarných médií a už jsem zase rok nemalovala. 

Tamaru Łuć mám ráda, vystupuje často u kurzů pořádaných Tamarou Laporte a má velmi zvláštní, až divné obrázky. Jestli se nepletu, byli od ní velmi podivní tučňáci a taky kočka. Ani jedno jsem myslím ještě nepublikovala. Budu to muset napravit!

Přes kvaš se mělo malovat mastným pastelem. To by asi mohlo dobře fungovat, na akryl moc chytat nechtěly. Ale taky by to mohlo být tím, že mám nějakou dětskou verzi asi dvanácti tlustých barviček. Na jejich obranu však musím říct, že díky jejich masivnímu tělu se s nimi výborně pracuje. A popravdě jsem ráda, že je Tamara použila, protože jinak jsem moc nevěděla co s nimi.

Midori Hirose: Ranunculus #3 (1)

Dinosaur zkouší Ranunculus #3

Nejsem ten typ, co plete jeden návod víckrát. Dokonce ani když ho mám koupený. Na pletení mám ráda tu originalitu a to vzrušení z pletení něčeho nového (nejspíš i proto mám tolik rozdělaných věcí). Ale zároveň mám kamarádky, které pletly jeden šátek třeba desetkrát (možná i dvacetkrát, aby ho měla všechna vnoučata v příbuzenstvu) a moc mě bavilo sledovat, jak je s každým materiálem jiný. I pouhá změna barvy někdy udělá hodně. A co teprve, když ještě změníte velikost jehlic?

Pustila jsem se do třetího!!! (fakt, já odpůrce opakování) Ranunculusu (superpopulární svetr od Midori Hirose. Je to 5. nejčastěji upletená věc na Ravelry. Evidovaných jich je 35.000 ks! A dalších 16.466 ks jich je v plánu, ale to nic neznamená, já mám v plánu 2.572 věcí, což znamená, že kdybych každý měsíc jednu upletla, mám na příštích 214 let a kousek už plány. Přitom návod na Ranunculus je teprve z roku 2017. Pro srovnání, nejčastější věc – šátek vroubkem – má 52.451 ks a je z roku 2022.

Můj třetí Ranunculus pletu z růžového zbytku po druhém, který má na spodku vypletená srdíčka. Už jsem ho tu publikovala, alespoň částečně (zde). Tenhle tedy pletu z té světle růžové rozmotané na poloviny po třech nitích a tím pádem i na tenčích jehlicích (2,5 mm). Zachovávám počet nahozených ok i velikost, ale svetřík bude tím pádem na moje miminko. Pro jistotu jsem mu to už zkoušela natáhnout přes hlavu. U dětí je na to potřeba dávat pozor. Tělíčko mají malinké, ruce a nohy dlouhé a hlavu hrozně velkou!

Detail trička

Je to bavlna, takže to pletu na teď. Žádný svetřík, ale tričko na léto. Doufám, že se bude mojí holčičce líbit.