pátek 31. prosince 2021

Ponožkový rok s Upletusi

Cílem bylo uplést za rok 12 párů ponožek. 

Začala jsem s jednoduchými tlustými Rye od Tincanknits. Pletly se poměrně snadno a dobře přibývaly. Opravdu pohodové pletení do autobusu na cestu do práce.

Druhé dokončené byly opět dvojitě pletené ponožky, tentokrát s názvem Roosimine od Caoua Coffee a darovala jsem je příteli k Valentýnu. Byla to makačka, protože místo ponožek ve velikosti 38 jsem pletla ve velikosti 46, což dost ovlivnilo i spotřebu. Zvláštností těchto ponožek je technika použitá k vyplétání vzoru, říká se jí roosimin a trochu připomíná vyšívání v průběhu pletení. 

Jako třetí jsem upletla tenké Pillars od Lisa Stichweh opět pro sebe a k tomu ve stejných barvách jako ty první a druhé. Tou dobou jsem si říkala, že by bylo roztomilé mít všech dvanáct párů barevně sladěných tak, že bych třeba k prvním barvám přidala nějakou další jako doplňující a další ponožky upletla především z této doplňující.

Čtvrté dokončené byly bavlněné Elemental Socks od Laura Fahlin. Jsou z jednoho klubka, které postupně mění barvu a tak trochu bohužel se k té původní už nestihne vrátit. Takže jedna ponožka je růžová a druhá modrá! Což je i na mě dost divoká kombinace.

V září jsem upletla tenké bavlněné kotníkové ponožky zvané Jeeves od Sarah H. Wolf opět pro sebe.

Následně jsem dokončila už delší dobu rozdělané Rivers of Mars od iamknitting designs z příze od Upletusi. Konkrétně kouzelné Alegrie, což byla podmínka pro účast v soutěži.

Sedmými dokončenými ponožkami byly náročné Laurelhurst od Star Athena, které jsem pletla na nekvalitní kruhové bambusové jehlici, která se mi při pletení Neat Ripple Socks od Winwick Mum nalomila a taky odlomila od lanka.

Deváté by měly být Compost Socks od Solène Le Roux a desáté Wriggle od Becky Greene.

Několik dalších jsem pouze nahodila a rozpletla k nějakým problémům.

Poznámka z úterý 21. 12. 2021: Jsem truhlík! Mám nahozeno jen desatery ponožky! A to jsem si nahoře v článku psala, že jich má být dvanáct!

Poznámka ze středy 29. 12. 2021: K dnešnímu dni mi chybí ještě čtvery ponožky. Sice pravděpodobně stihnu dvoje (Wriggle a Neat Ripple socks) dodělat, ale honbu za dalšími dvěma páry jsem už vzdala. I deset párů za rok zní skvěle! A to jsem původně chtěla plést ještě v rámci prosincového GALu ponožky, svetřík a Fridu (šátek).

pondělí 20. prosince 2021

Frida Kahlo je všude

O téhle mexické malířce z počátku dvacátého století jsem před nedávnem slyšela poprvé. Zřejmě proto, že mě malíři vůbec nezajímají. Ale na téhle dámě je něco fascinujícího. Probírali jsme ji v učebnici angličtiny. Už nevím proč. Možná kvůli její práci s barvami. 

O jejím životě si můžete přečíst třeba na Wikipedii zde.

Pak jsem na ni narazila na Ravelry. Hned několik vzorů se jmenuje podle ní. Celým jménem, nebo jen křestním. Často jsou to panenky (amigurumi), ale třeba taky svetr s vyplétaným jménem a kytkou. Najdete i návod na rukaviceA to nejdůležitější: neodolala jsem a pustila se do KALení pleteného šátku Frida, protože mě zaujala jeho zvláštní vlnka.

A ještě jedna poznámka na závěr (magická koincidence ;-)): Galerii hlavního města Prahy v městské knihovně probíhá od 15. 10. 2021 do 16. 1. 2022 výstava fotografií právě Fridy Kahlo. Více zde: https://www.ghmp.cz/vystavy/frida-kahlo-fotografie/. Akorát to vypadá, že už jsou vstupenky tak trochu vyprodané. Nějaké fotky najdete i na dříve uvedeném odkazu.

neděle 19. prosince 2021

Inspirující čtení: Domácnost bez odpadu a nemusítka

Miluju knihy. A čtení je jednou z mých vášní. Což je také důvod, proč se mu věnuji mnohem méně, než bych chtěla. Je totiž jednou z mnoha mých vášní. A jak říká jedna kniha time managementu, kniha nikdy nezvoní a nevolá na vás: „Dělej, přečti mě! Hrozně to spěchá.“ Taky si obvykle nedáváme cíle ohledně čtení, i když někteří to doporučují. Nebo si udělat určitý blok času, kdy se budete své zálibě věnovat, abyste ji neprokrastinovali nějakým googlením nebo bezcílným bloumáním a uklízením bytu. 

Dnes se s vámi chci podělit o to, co aktuálně čtu a co by vás případně mohlo inspirovat.

Velice zajímavou knihou, kterou už jsem měla dlouho v merku, je Domácnost bez odpadu od Bey Johnsonové. Představte si, že by z vaší domácnosti nevznikal odpad. Nejen, že byste byli ekologičtí, taky byste neplatili za popelnici. Sice nevím, jestli to u nás v ČR jde, ale naše vesnice před nedávnem rozhodla, že poplatky za popelnici sníží těm, co jsou ekologičtí a víc vytřídí. To je jen ten první level – třídit. Ale to pořád vzniká odpad, který musíte někam nosit/vozit, a který musí někdo někde likvidovat. Kdyby ovšem nevznikal, bylo by to ještě lepší. 

Byla jsem přesvědčená, že už mám někde publikovaný článek o svém ekologickém či bezodpadovém způsobu pití čaje, ale nějak jsem ho teď nikde nedohledala. 

Kniha se čte poměrně obtížně, domnívám se, že kvůli malým písmenkům, protože je psána mnohem čtivěji, než jsem očekávala. No jasně! Zase někdo neví, že by mělo být na řádku asi 60 znaků! Je jich tam snad o třicet víc!

Kniha mi připomněla, že jsem kdysi narazila na seznam nemusítek. Ideální je udělat si ho sami podle vlastních potřeb. Nemusítka jsou věci, které dělat nemusíte a doteď jste je dělali, protože jste na to byli zvyklí z domova, nebo jste to někde viděli, nebo jste si mysleli, že to dělat musíte. Aplikace nemusítek zjednodušuje život, údržbu a celkově přináší větší pocit štěstí. Jedním z nemusítek uvedených v knize je: zrušit ubrus. Jo, připadá mi to jako skvělý nápad, pokud máte hezky vypadající stůl (což ten náš není). Když nemáte ubrus, nemusíte ho prát, nenadáváte nikomu, že ho zase pobryndal, ušetříte za nákup nového a praní špinavého, ve skříni máte víc místa na jiné věci a taky ho nemusíte prát a ani vyhazovat, až se nenávratně ušpiní nebo zničí. Na druhou stranu přijdete o tu zábavu a krásu dívat se na nový ubrus krátce poté, co ho dáte na stůl. Variantou by asi bylo mít ubrus v obýváku, kde se neušpiní. Nebo pod sklem či pod igelitem (jenže to už zase máte další zbytečný plastový odpad). 

K nemusítkům patří třeba utírání nádobí – nechte ho okapat, uschne samo.

Je spousta dalších věcí, které nemusíte dělat. Ideální je uvědomit si, že nemusíte dělat nic a občas se sami sebe zeptat: „Chci tohle dělat?“ „Proč to dělám?“ Je možné, že spoustu věcí dělat „musíte“, protože chcete mít výhody, které to přináší: cvičit a jíst zdravě = být štíhlá, zdravá a mít dost energie, ale možná najdete i spoustu věcí, které dělat nemusíte a ani nechcete. Tak jen směle do toho.

sobota 18. prosince 2021

Vánoční hudba pro vánoční atmosféru

Zapalte svíčku nebo františka, svařte vodu s kořením a přidejte prohřát víno a užijte si svařák. Nebo si dejte bombardino, horkou griotku či grog. Ideální k poslechu je také yogi čaj. Zachumlejte se (nejlépe do vlastnoručně pletené deky) a užijte si pohodu oblíbených vánočních písniček. 

Pokud žádné takové nemáte, vyzkoušejte následující:

  • The Irish Rovers  Christmas Album: najdete zde třeba mou oblíbenou Good King Wenceslas. Kdybyste měli chuť slyšet ji od Sheldona, najdete zde (rozhodně stojí za to!). A líbila se mi i God Rest Ye Merry, Gentlemen.
  • Fleret – vánoční jukebox najdete zde. Je tam i pár písniček z alba Tož ščastné a veselé, které rovněž doporučuji.
  • Já si potrpím taky na Tublatanku – Poďme bratia do Betlehema (celé CD). Když máte rádi slovenštinu a rockové koledy. ;-)
  • A samozřejmě chorvatština! Aktuálně jsem si oblíbila Od Bozica Do Bozica od Marko Tolja & Tonci Huljic. Písničky vznikla vloni, oba zpěváci se v ní vzájemně urážejí. Cílem je pobavit publikum, protože rok 2020 (kvůli Covidu) byl pro spoustu lidí náročný. Huljic si stěžoval, že ho každý rok z rádia obtěžují Sinatra, Buble a ostatní swingové kapely a tohle je prý způsob, jak si to s Toljou vyříkat. [1]
  • Zima v Bradavicích ideální k pletení vzoru, u kterého počítáte a musíte se soustředit. Hudba bez zpěvu. Nikdy bych nečekala, že se mi něco takového bude líbit. Zkuste... umí navodit parádní zimní (a chvílema možná i trochu strašidelnou) atmosféru.
  • Ostatní moje oblíbené chorvatské jsou:
      • Nova generacija – Božić dolazi
      • Klapa ISKON – Sretan Božić
      • Fantomi – Sretan Božić svakome
      • Mia – Cimet i čaj
Zdroje:
[1] [FOTO/VIDEO] Marko Tolja: 'Kad misliš da te 2020. više ne može iznenaditi, onda te nazove Tonči Huljić da snimite božićnu pjesmu', cit. 18. 12. 2021, dostupné zde

sobota 11. prosince 2021

Online adventní kalendáře

Letos jsem objevila různé zajímavé adventní kalendáře. Něco je samozřejmě marketing, ale proč ne? :-)

Zajímavě vypadá adventní kalendář Městské knihovny v Praze. Obsahuje videa, hudbu...

Kurzy pro radost nabízejí různé slevy, bonusy a akce: adventní kalendář

Adventní kalendář od DROPSu už znáte z minulých let: zde.

A co takhle adventní kalendář pletení od Melanie Berg? zde

Nebo kosmetika Biooo

Vtipná trička od Bastardů (zde)... 

... nebo ponožky, trička, šaty, pantofle od Dedoles (zde), do nichž jsem se letos zamilovala a trochu se zazásobila.

pátek 10. prosince 2021

Diáře pro rok 2022

Pokaždé se divím, když vidím prodávat diáře. Vážně ještě někdo používá papírové? Když jsem je nabízela kolegům, odmítli diář i kalendář, ale to jsou všichni mlaďoši. Všichni jedou na elektronický kalendář (často od Googlu nebo v Outlooku, kde jde provázat s MS Teams), který je může upozornit na domluvené schůzky, cvičení, školení a vůbec leccos dalšího. Papírový kalendář ani diář na vás nikdy nezazvoní: Hej, je čas jít na angličtinu, moc ses zabrala do práce!

Pak taky často lidé dostávají takovouhle věcičku od zaměstnavatele, protože to vypadá pěkně a všude na obchodních jednáních reprezentují svou firmu, když vytáhnout krásný kožený diář a drahé pero. 

Dále je tu část lidí, která se zamilovala do Bullet journalu a svoje diáře si maluje sama z bločků, které jsou buď úplně čisté, nebo obsahují pravidelně rozmístěné tečky usnadňující přesnější vedení čar. Přiznám se, že k téhle skupině se řadím já, i když si do diáře nemaluji.

Kdybyste ale přece jen uvažovali o nějakém papírovém diáři, našla jsem pár zajímavých:

  • Diář Opatruj se navazuje na stejně pojmenovaný web, je kroužkový a každý měsíc vás seznámí s oblastí duševního zdraví a možnostmi, jak ji utužovat. Je ve dvou variantách: červený a modrý.
  • Čtenářský diář pro změnu vychází z knižní výzvy, o níž jsem psala zde. 
  • Lunární diář Krásné paní se hodí pro ty, kteří chtějí žít trochu alternativně.
  • Diář pro radost vlastním v nějaké starší verzi z dřívějška. Protože nerada utrácím za drahé diáře, ale náramně se mi líbil, koupila jsem si ho „prošlý“ a začala si k jednotlivým dnům psát vtipné nebo krásné zážitky. Bez ohledu na rok. 
  • 3 v 1: Matka roku 2022 Demotivační diář. Ačkoliv trojku autorek Veronika Arichteva, Martina Pártlová, Nikol Štíbrová nesleduji už proto, že mi přijde úchylné zakládat si reputaci na tom, že jste matka. Takových všude je! Ale pobavila mě jejich zásadní předsevzetí. Možná bych to taky ocenila, až budu mít děti a budu zoufale hledat nadhled.
  • Bílé místo je diář pro věřící, ale i tak vypadá zajímavě. Nadchla mě slova na deskách: Jeho plány (jsou větší než) moje plány, aspoň tak mi to říkala kolegyně. Na webu jsem našla jen „Jeho plány, moje plány“. Baví mě ta kombinace modernosti: to-do listy, prostor pro kresby, úvodní a závěrečné zastavení, měsíční plány... a podivnosti/staromódnosti (nebo jak to nazvat): biblické verše, „inspirace k modlitbě: inspirace, jak trávit čas s Bohem“ atp. Pro mě je to dost pohled do jiného světa.

úterý 7. prosince 2021

Háčkované šátky a ponča

O háčkování píši jen zřídka a taky už se mu moc nevěnuji, na druhou stranu musím říct, že mě pořád nesmírně zajímá. Nedávno jsem zrovna přemýšlela nad tím, že bych si uháčkovala nějaký luxusní šátek, třeba z Mariny (příze Manos del Uruguay) nebo z Malabriga Sock či Lace. Prostě něco extra. 

Když jsem se probírala návody od DROPS i na Ravelry, ukázalo se, že lákavých krajkových šátků se nabízí poměrně málo. Vybrala jsem ty, které mi připadaly nejzajímavější od DROPS:

  • Lily of the Valley (137-16): nádherné, šňůrkaté, možná trochu indiánské pončo ze čtverců. Mohlo by vypadat luxusně z nějaké lesklé nebo tenké chlupaté příze.
  • Black swan (125-3): šátek z lehké příze, na který už si dlouho myslím
  • Liberty (119-11): krajkový šátek v kombinaci dvou přízí (chlupaté a lesklé), z kytiček ze čtverců
  • Sea of Stars (117-35): sympatický šátek z dvoubarevných hvězdiček, velice lákavá letní blbůstka, dost podobně vypadá šátek 115-6
  • DROPS 95-38: velice vzdušný čtyřbarevný šátek se čtverci s kytičkami
  • Thoughts of Ireland (214-41): líbí se mi hlavně ta spodní, hustší část,
  • Seaside Romance (162-29): krajkový trojúhelníkový šátek
  • Sweet Jasmine (200-38): kytičkované pončo
  • Malina (196-17): taktéž pončo plné dírek
  • Beach Shells (176-20): inspirativní modulové háčkování
  • Lisbon Tiles (177-4): trojúhelníkový šátek složený ze čtverců
  • Desert Star (172-38): teplejší pončo ze čtverců s využitím barevného vzoru
  • Midsummer Joy (167-14): krajkové pončo ze čtverců

A z Ravelry zdarma:

  • Ellen's Shawl od Artesanitarium Designs: háčkované čtverce s kytičkami, řadí se k mým favoritům, nevýhodou je velká spotřeba
  • Flower Power Shawl od Ekin Deniz: také patří k mým favoritům
  • Flower Valley Shawl od SisHomemade: vypadá jednoduše, možná až málo rafinovaně, ale když se použije klubíčko, které postupně mění barvy, je nádherný
  • Treble Fantasy od Michele DuNaier: plošný, dírkovaný, s ozdobným zakončením, bude i hřát i zdobit
  • Elegant Bolero 2 od Girlie D. de los Reyes: navrženo jako bolerko, ale lze uplést jako šátek nebo štolu. A pokud byste si chtěli opravdu udělat elegantní háčkované bolerko, doporučovala bych spíše toto: Elegant bolero, od téže autorky.

A pár placených šátků, které taky vypadají dobře:

  • Shawl Of The Moirae od Lisa Naskrent: krásný krajkový šátek, něžnost sama
  • Laura od Lily Go: půlkruhový s krajkou
  • Single Skein Shawl od Helen Kennedy: rozkošná dírkovaná divočina
  • Modern Honeycomb Crochet Shawl od Briana K Designs: wrap vypadající jako by se prolínaly šestiúhelníky, ale je to háčkované v kuse, žádný strach
  • Nessie shawl od SisHomemade: textura, ze stejné dílny jako výše uvedený šátek, opět postupně měnící se klubíčko, a dokonalé fotky  stojí za podívání
  • Ethan Rectangular Shawl od Steve Rousseau: wrap se šikovně umístěnými dírkami k vytvoření komplikovaného vzoru
  • Feather & Fan Shawl od Kirsten Ballering: háčkované vlnky, které obvykle znáte z pletení
  • Pressed Violets Shawl od Elena Fedotova: roztomilé čtverečky
  • Hex It Shawl od Mary Renji: wrap se středovým šestiúhelníkem
  • Swan Lake od Katya Novikova: takový snadno vyhlížející vzor, ale vypadá dobře i ve velké ploše
  • Aurelia Crocheted Shawl od Charles Voth: velice dírkovaný, ale značně efektní
  • Siobhan od Bernadette Ambergen: je tak zajímavý těmi konci s hvězdičkami, že nevím, jestli se mi líbí nebo ne
  • Wisteria od Bernadette Ambergen: možná až příliš vzdušná štola
Bez návodu, ale stojí za kouknutí: d. Flower Motif Shawl od Mayuko Hashimoto: můžete sháčkovat jakékoliv vámi vytvořené květy. Ideální příze je taková, která sama mění barvu.

pondělí 6. prosince 2021

Inspirující kreslíři: pastelky, květiny a kočky

Prvně jsem si myslela, že vám něco pěkného nakreslím, když jsem se chtěla v pondělí věnovat kreslení, ale následně jsem od toho upustila. Zabralo by to spoustu času, který teď stejně nemám, a viděli byste jenom jeden obrázek. To není bůhvíjak inspirativní. Ať už by to byla vánoční hvězda, cesmína, nebo vánoční stromeček.

Při toulkách po obrázcích k inspiraci jsem narazila na několik umělců:

Marii Brožovou už znáte z mých článků Marie Brožová, Pastelkování, její obrázky najdete na pastelky.cz a Galerii Pastelka v Praze na Malém náměstí, což je skoro na Staromáku. O jejím kreslení a metodě si můžete přečíst zde.

Kristina Kemeníková kreslí hlavně rostlinky, zveřejňuje svoje obrázky na Pinterestu, prodává přes Etsy, na Instagramu (kristinakemenikova) má 113 tis. sledujících... Zalíbil se mi třeba tenhle. Na jednu stranu by člověk řekl, že je to až dětské, málo propracované, téměř bez perspektivy (hlavně dům). Na druhou stranu to tak hezky dýchá tou pohodou. Nebo myší rodinka (zde). A přesně v tomhle vidím sebe. Teda až na to mimčo.

Líbí-li se vám kytky, můžete pokračovat prohlídkou galerie Laivi Põder z Estonska, ta má v nabídce například narozeninový kalendář, pokud jste se s tím někdy setkali. Je to krásně ilustrovaných dvanáct listů s jednotlivými měsíci a dny, k nimž si můžete dopsat narozeniny. Nejsou tam roky, takže vám takový kalendář vydrží téměř věčně.

Pokud milujete kočky, neměla by vám uniknout Terry Runyan a její instagramový účet. Její webovky najdete zde. Jsem zcela unesena! Třeba tohle video je fakt boží! Dokonce napsala knihu o malování vodovými barvami Painting happiness Creativity with Watercolors. Podle ní je důležité malovat denně, nedělat si hlavu z chyb a povzbuzuje ke zlepšení všímavosti. V této souvislosti jsem narazila na knihu jiného autora: Bley Hack, která mi připadá zajímavá spíše tím, že se zaměřuje na věci, které máte běžně doma. Watercolor painting at home. Easy-to-follow painting projects inspired by the comforts of home and the colors of the garden.

K těm kočkám bych ještě doplnila zenové kočky od Nicholase Kirstena Honshina. Má zajímavé heslo: Trust Your Heart. Transform your home, office, and body with our fine artwork!

Určitě by vám neměla uniknout Bijde Hansje s harmonickými obrazy evokujícími klid a mír. 

A pokud byste chtěli s akvarelem začít, tady je příjemný návod a informace, co od toho čekat.

neděle 5. prosince 2021

Nečekaná šance

Na svatbu své snachy jsem si připravil pár kouzelnických čísel. Těšil jsem se jako malý kluk, to mi můžete věřit. Kouzlil jsem totiž naposledy před nějakými dvaceti lety. Ne, že by mě to od té doby přestalo bavit nebo vzrušovat, ale poslední dobou o kouzla od neprofesionálů nikdo nestál. A pak přišli oni dva, že se budou brát a že chtějí, abych tam vystoupil. 

To víte, nejdřív jsem se zdráhal. Copak já vím, kde všechny ty krámy mám? A v jakém jsou stavu? Co když mi kouzelnický klobouk sežraly na půdě myši? Ale pak jsem si řekl, že to je příležitost, která se mi už do konce života možná nepoštěstí. Můžu si naposledy začarovat. Na svatbě bude především příbuzenstvo, tak kdyby něco trochu nedopadlo, o nic nejde. Přece jen se tam neplatí vstupné a nejsem jedinou atrakcí.

Moje žena to ovšem viděla trochu jinak. Soptila jak divá saň. Už už mi málem řekla: „Dědku prašivá, ty ses snad zbláznil! Uděláš nám ostudu před celou rodinou!“ Viděl jsem na ní, jak by mi ráda vmetla do tváře, že jsem starej, senilní a nemotornej. Měla by pravdu, o tom žádná. Chodím už poměrně špatně. Taky hůř vidím. A s pamětí to rozhodně není lepší než dřív. Ale myslím, že vzhledem k věku je všechno v nejlepším pořádku. Myslí mi to pořád stejně dobře. Co na tom, že si nepamatuju, co jsem měl včera nebo před týdnem k obědu? To jsem si nepamatoval nikdy. Ale kouzla, kouzla si budu pamatovat nadosmrti.

Potají jsem se vplížil na půdu, když manželka odešla na nákupy, a vyhrabal svůj starý kufr. Byl nechutně zaprášený, ale když se trochu otřel vlhkým hadrem, vypadal spíš retro než sešle. Paráda, vezmu s sebou i kufr. Rychle jsem zavolal synovi: „Mamince ani muk. Čarování bude moje tajemství.“

„Ale tati…“ protestoval. Vychovali jsme ho dobře, nikdy nechtěl a bohužel ani neuměl lhát. Mohlo mě to napadnout dřív. „Já vím, já vím, maminka nechce, abych kouzlil, protože se bojí, že něco zvrtám. To se může stát vždycky, ale o to přece nejde. Tvoje žena si to přála a já bych jí rád udělal radost. Navíc je to možná poslední příležitost si zakouzlit na veřejnosti. Kdo už je dneska zvědavý na starýho uslintanýho dědka. To jen hosti na svatbě nebudou mít kam utéct.“ Zasmál se. Co taky mohl jiného. Po takovémhle projevu mu bylo jasné, že mi to ještě pálí a jsem v plné duševní síle. Opravdický senila by totiž o sobě takhle rozhodně nemluvil. A já se v tu chvíli cítil jako zajíček. Jako by mi bylo teprve padesát! Tolik jsem se těšil!

„Máma to nemyslí špatně…“ začal syn s obhajobou. A naráz jsme dořekli: „Jenom je nervózní z celé té organizace.“ Jako vždycky, pomyslel jsem si. Vždycky se musí do všeho montovat, pořád chce něco organizovat a přitom to nikdy nebyla její silná stránka. Není organizační typ. Je nervák a pořád chce, aby bylo všechno perfektní a po jejím. Ale vždycky se aspoň něco malého může přihodit jinak. A ona z toho má leda žaludeční vředy. Ale předělat ji nejde, tak jsme se s tím všichni smířili. Ale ona se zase musí smířit s tím, že já chci čarovat. Ani mě nejde předělat. Holt starýho psa novým kouskům nenaučíš! Tvrdošíjně odtáhnu kufr do svého pánského pokoje sám. A nenápadně ho schovám do skříně. 

Přes týden se prohrabávám obsahem kufříku a připravuju si jednotlivá kouzla. Nerad bych, aby se z toho žena picla, takže vybírám taková, u kterých jsem si opravdu jistý, že klapnou a diváci se zapojí.

Karetní trik s výběrem karty je jasný. Je to brnkačka a vždycky se to líbí. Jde jen o to mít šikovné prsty a zmást diváka svým blábolením, aby si nevšiml, že místo jedné otáčím dvě karty najednou. Připravil jsem si i nerozpojitelný řetěz, který dokážu rozpojit, a napadlo mě, že udělám něco šíleného. Pořídím si nový trik, který ještě nikdo ode mě nezná. Ani manželka. 

Byl jsem tím nápadem tak nadšený, že mě hned žena začala podezřívat, že se něco divného děje. Naštěstí musela se snachou řešit střevíčky, takže jsem zmizel z jejího zorného úhlu. Ještě že tak, jinak by brzy odhalila, že něco chystám. Snažil jsem se být pozorný a víc ji podporovat ve vyprávění o komplikacích ohledně svatby. Ona se vypovídala a já měl klid, že se moc nezajímala o moje aktivity. Ale dával jsem si pozor, abych to nepřehnal a nevypadal podezřele, že se až moc starám o blbosti. Konec konců, kdo by mi věřil, že mi záleží na tom, zda má nevěsta bílé nebo tělové boty? Lodičky, sandálky nebo kozačky? V dlouhých šatech, které si stejně vybrala, by mohla mít i kanady a nikdo by nic nepoznal. Jenom by se nesměla zout.

A tak dny plynuly v relativním klidu. Tedy pro mě. Jednou vyrazila žena s dětmi zase na delší rajz po krámech, tak jsem se rychle domluvil se sousedem, který se vyzná v počítačích a internetu, a objednali jsme – pro jistotu k němu – novou taškařici. Cílem je vyčarovat z ptáčka zajíčka a naopak. A na závěr se v sevřené dlani diváka objeví celá rodinka malých zajíčků. To mi přišlo skvělé! Zaslechl jsem, že na svatbě budou nakonec i děti, i když je tam původně nechtěli, aby nedělaly hluk v kostele, neházely po sobě koláčky a celkově nezlobily rodiče a nenudily se. Takže si na tohle kouzlo vytáhnu nějakého prcka.

Konečně přišel den D. V rámci rozvážení věcí, květinové výzdoby a dalších blbostí byl můj kufřík převezen na správné místo už den předem, schován v pronajatém pokoji novomanželů pod postel. Ochotně jsem se nabídl, že tam nevěstě před slavnostním obědem zanesu náhradní sandály, aby se mohla přezout v případě potřeby. Parádně narafičeno. Moje číslo začínalo ve čtyři hodiny, když byli všichni nabaštění a taky trošku utancovaní. Číšníci přitlačili stůl na kolečkách a přinesli můj kufr.

Moderátor mě uvítal jaksepatří. A vtipně poznamenal, že ačkoliv je ta svatba velice kouzelná, nevěstiny šaty a dlouhatánský závoj čarovné, ženich okouzlující, bez kouzelníka by ta čarovná atmosféra nebyla to pravé. Všichni propukli v potlesk. Potěšil by mě i jásot, ale toho jsem se dočkal jen od dětí. Na ženu jsem se raději nedíval.

Kouzlo s řetězem se mi povedlo perfektně. Děti zíraly s otevřenými ústy a dokonce se pustily maminčiných rukou a šly se podívat blíž. Dospělí tleskali. Sem tam se někdo shovívavě usmíval, ale všichni se zdáli potěšeni. Měl jsem naplánovanou půlhodinku, aby to nebylo příliš dlouhé, ale ani příliš krátké. 

Následovalo číslo s kartami. Brnkačka. Necháte divákovi vybrat kartu a přitom si dáte dvě nějaké pěkné, kterými se vám podaří doplnit příběh, třeba krále, stranou. Potom mícháte karty tak, abyste tu správnou měli stále nahoře a omylem ji nezařadili mezi čtyři karty, které vybíráte. Respektive, abyste ji tam zařadili tak, že se nepozná, že mezi nimi je. No a pak další a další míchání, přeskládávání a voila mezi dvěma krály se zázračně objevila právě ta zvolená karta. No, jenomže mně se tam neobjevila. Mezi krály byla najednou úplně jiná a zbytečná karta. Nechápal jsem, co se stalo, kde byla chyba. Zmateně jsem se rozhlédl po publiku. Udiveně se na mě dívali. Všichni viděli, že to není ta správná karta. Asi jsem to blbě zamíchal. Nevím.

Najednou jsem se nechtíc setkal s pohledem mé ženy. Shovívavě se na mě usmála. 

Díval jsem se na ni a nic nechápal. Proč se na mě směje, když jsem to celé zvoral. Chvíli bylo ticho, tak minutu nebo dvě. Pak mi došlo, že už s tím nic nenadělám. Není, jak to zachránit. A tak jsem řekl: „Můžete někdo zhasnout?“ Nějakou dobu se nic nedělo, pak se zvedl nějaký mladík z nevěstiny strany, kterého jsem neznal, a zmáčkl vypínač, rozhostila se tma a zasvítily připravené reflektory přímo na mě. V rukách jsem držel čarovný klobouk. Dodával jsem si odvahy a snažil se, aby můj hlas zněl pevně: „Dámy a pánové, na karetní triky už jsem zřejmě příliš starý, přestaly mě bavit, když jsem skončil s chozením do hospody,“ všichni se zasmáli. „Mám pro vás něco lepšího. V klobouku se ukrývá…“ chvíli jsem čekal, pak jsem pobídl diváky: „No tak, děti, kdo by se měl ukrývat v klobouku?“ 

„Králík, králík,“ volaly a šly ještě blíž. 

Tohle kouzl jsem měl parádně připravené. Nejprve jsem z klobouku totiž vytáhl molitanového králíčka, kterého použiju v dalším kouzle. A pak, když jsem viděl, jak jsou děti zklamané, zeptal jsem se: „Vy byste radši chtěly nějakého většího?“

„Ano, ano,“ volaly sborem.

„Tak dobře,“ vytáhl jsem z klobouku opravdického krásného bílého ušáka. A dal ho jednomu z větších dětí do náruče. Byl to ochočený sousedovic zakrslý králíček, o kterém jsem dobře věděl, že děti nepokouše. To by mi tak po těch kartách chybělo!

Poslední kouzlo bylo trochu náročnější, protože se mi skoro všechny děti vytratily pryč s králíkem. Naštěstí jsem si nějakého malého dobráka zase ukořistil zpět, abychom mohli provést fiktivní výměnu v jeho malé ručce. Sklidil jsem obrovský potlesk. A vyslechl si nemalé množství nejrůznějších gratulací. Ženy dělaly och a ach a muži mě zvali na panáka. Bylo mi zase o třicet let míň! 

Žena přijímala gratulace. Slyšel jsem, jak jí sestřenky vytýkaly, že je nezpravila o téhle části programu. „To víte, taky nemůžete vědět všechno předem,“ usmívala se tajemně. 

Ženich s nevěstou se k sobě tulili a popíjeli nějaký červený drinky, přišoural jsem se k nim. „Díky,“ řekl jsem. 

„Bylo to dobrý,“ vyhrkla nevěsta. „A to zhasnutí se vám taky povedlo. Na to jste se domluvili předem?“ 

„Určitě,“ odpověděla moje žena, která se tu znenadání objevila vedle mě, „Honza je totiž zvyklý myslet dopředu a na všechno.“ Zlehka mi vplula svou rukou do mé. „Bylo to vážně pěkné!“ dodala. „Ale…“ Čekal jsem, co zas bude. Vžydycky je tu nějaké její ALE!

Udělala dramatickou mezeru a pohlédla mi do očí. „Ale tu výměnu králíčka a ptáčka mi budeš muset ukázat ještě aspoň jednou.“

Tuhle povídku jsem napsala v rámci Spisovatelské výzvy. Co jí říkáte? Dokážete si tipnout zadání? A klíčové slovo?

sobota 4. prosince 2021

Užíváte pravidelně léky?

Možná potřebujete pravidelně užívat nějaký lék, nebo jste se třeba rozhodli vzít si každý den vitamín nebo nějaký jiný doplněk stravy. Jenže kdo si má pořád pamatovat, že už si ho dnes vzal?

Zkoušela jsem si to psát do buzerlístku (ke stažení zde), ale moc se mi to neosvědčilo. Asi nejsem dost důsledná. Pak mě napadlo využít stejný způsob, který jsem kdysi viděla na antikoncepci. Třeba by se vám mohl taky líbit. Navíc má tu výhodu, že si můžete poznačit, co se vám hodí, třeba když chcete brát danou věc jen jednou za týden, můžete buňky očíslovat konkrétními daty (mimochodem výraz „datumy“ je špatně).

A další nezpochybnitelná výhoda je, že léky zůstávají nenačaté ve svém původním balení, což se mi zdá lepší než jejich přesypávání do různých plastových krabiček s označenými dny.



pátek 3. prosince 2021

Inspirativní kurzy

Protože mám sklony pořád něco dělat, oddávat se výzvám, zkoušet něco nového, rozvíjet se v různých směrech a celkově být renesančním člověkem, objevila jsem online kurzy, které vám mohu doporučit, pokud máte jen trošku času. 

Coursera

Pokud netrváte na certifikátu, můžete se pustit do mnoha kurzů zdarma. Což je výhodné nejen pro vaši peněženku, ale i pro případ, kdy si nejste jisti kvalitou či tématem kurzu, nebo svými časovými možnostmi. Myslím, že si můžete kdykoliv kurz zaplatit a získat tak i ten certifikát, kdybyste ho náhodou na něco potřebovali.

Mám rozdělané dva kurzy. Z dřívějška velmi pěkný Social Psychology od Scotta Plouse z  Wesleyan University, ale trochu jsem nestíhala časově. Nicméně plánuji se k němu vrátit, protože to bylo jak poučné, tak vtipné. A teď dělám A Life of Happiness and Fulfillment od Dr. Rajagopal Raghunathan z Indian School of Business. Což je taky fajn kurz, který mi připadá přínosný, ale není tak zábavný. 

Kurzy jsou v angličtině, ale ani pro začátečníky to není žádný problém, protože vždy u videa je přepis toho, co dotyčný říká. Ten můžete snadno vzít a prohnat Google překladačem. Výsledky jsou více než dobré. Jenom to samozřejmě prodlužuje dobu studia, takže se snažím alespoň u lehčích částí spíše jen poslouchat, než si to nejdřív přečíst a pak poslechnout.

Kurzy jsou z nejrůznějších oblastí, od medicíny přes finance.

Doměstica

Tenhle portál nabízí spíš kurzy z oblasti marketingu nebo umění (kreslení portrétů, skicování či psaní románu, ale také háčkování), ale také práci s webem, Adobe atd. Ale pokud neumíte anglicky nebo příslušným jazykem, budete asi v háji.

Duolingo

Skvělé pro učení jazyků. Zejména mě baví sova, která vás citově vydírá (je smutná a píše vám maily), když kašlete na procvičování. Z češtiny se můžete zatím učit leda angličtinu. Pokud už umíte anglicky, můžete zvolit, že váš základní jazyk je angličtina a začít se učit maďarsky, italsky nebo třeba japonsky či čínsky. A taky si můžete dát cíl, kolik bodů (XP) chcete za den udělat a případně se s kamarády trumfovat. 

Kurzy pro radost

Kurzy v češtině k všemožným tématům od kreslení (pravou mozkovou hemisférou), přes paličkování, patchwork, šití bot z kůže jen tak doma, přes kurz přípravy kávy nebo výcvik psa až po údržbu ovocných stromů řezem či rychločtení. Většina v češtině, některé úvodní lekce zdarma, takže nekupujete zajíce v pytli. Zakoukala jsem se do kreslení karikatur, ale nakonec mi to přišli příliš složité, takže jsem to zase vzdala.

Seduo

Výhodou je opět čeština. Musíte se jenom zaregistrovat. Je to zdarma. Akorát kdo si má pořád všechny ty registrace pamatovat, že? Kurzy jsou opět z nejrůznějších oblastí od leadershipu, přes marketing, osobní rozvoj až po právo, agilní a projektové řízení.

čtvrtek 2. prosince 2021

Opatruj se

Myslela jsem, že by čtvrtečním tématem mohlo být štěstí. Všichni jsou totiž z toho, co se kolem děje tak nějak hotoví. I proto je celý tenhle kalendář jen optimistický a podporující v tvoření, čtení, kreslení, zájmech a rozvoji. Není to o tom, že budeme ignorovat, co se kolem nás děje. Všichni to vnímáme velmi dobře. Vy i já. Ale jde o to, nezkazit si Vánoce a život černými myšlenkami nad věcmi, které stejně nemůžeme změnit. Vánoce, virus, šéf, tchyně a cokoliv dalšího, co vás trápí tu je a nejspíš i bude, když něco z toho zmizí, objeví se jiný problém (rozbije se auto, zdraží elektřinu, bude se zhoršovat politická situace nebo klima...), to jsou věci, které nemůžete ovlivnit, nebo jen minimálně. Já se snažím psát tak, abyste ovlivnili, co můžete, a zbytkem se přestali trápit. Věnujte své myšlenky a energii krásným věcem, těm, které máte rádi, a tomu, co vás baví. Pak bude váš život šťastný.

Web Opatruj se odborně zajišťuje Národní ústav duševního zdraví České republiky. Líbí se mi už dlouho, ale pokaždé na nějakou dobu zapomenu, jak že se to jmenuje a přemítám, jestli to je Pečuj o sebe – ne, to byla nějaká kosmetika a nějaká alternativa. Jen si dejte pozor na rolování: barevné rozlišení by ve vás mohlo vzbudit dojem, že stránky je konec hned na začátku, sledujte lištu vpravo. Co se mi na tomhle portále líbí?

1) Tipy na zlepšení nálady jsou báječné! Uvedu jich pár na ukázku. Některé z nich jsem už sama dávno objevila ve svém projektu štěstí. Máte-li špatnou náladu, nechte si nějaký vylosovat a zkuste se jím řídit.

  • Co se dnes povedlo? Na konci dne se zamyslete a najděte tři věci, které se vám za den povedly. Přehrajte si momenty v hlavě a vychutnejte si příjemný pocit. (To mi připomíná Deník vděčnosti, kdy se každý večer zamýšlíte nad třemi věcmi, které se vám povedly. Nebo jinou variantou je, když myslíte na tři krásné věci, které vás potkaly, to by vám mělo pomoci vytvořit pozitivnější myšlení, kdy si víc všímáte toho, co vám osud dopřál, než jen toho, co se nedaří.)
  • Slož puzzle, vylušti rébus, hádanku nebo křížovku. Malá vítězství, která zažíváme, když skládáme puzzle nebo řešíme rébus, uvolňují dopamin, který nám dává pocit spokojenosti a radosti.
  • Dej si osvěžující sprchu.
  • Přivoň si k levanduli. Levandule reaguje s neurotransmitery GABA a pomáhá zklidnit nervový systém, zmírňuje neklid, hněv, agresi a nervozitu.
  • Dej si kus čokolády. (Oblíbené především ženské řešení obtíží.) Antioxidanty obsažené v čokoládě (resveratrol) způsobují nárůst endorfinů a serotoninu.
  • Ukliď si doma a v práci a zbav se zbytečností. Jen pohled na nepořádek může vyvolat zvýšení kortizolu, hormonu stresu.
  • Představ si své nejlepší já. Výzkumy ukázaly, že už pouze pětiminutová vizualizace svého nejlepšího já podporuje optimismus jak v danou chvíli, tak z dlouhodobého hlediska.
  • Vyraž si za kulturou. (třeba i online)
  • Úsměvem můžeš zkusit obelstít svůj mozek k pocitu štěstí. Meta-analýza 138 studií ukazuje, že usmívání nám může zlepšit náladu.
  • Dávej si malé, dosažitelné cíle. Splnění cíle, jakkoliv malého, může zlepšit tvou náladu. Proto může být odškrtávání položek na seznamu uklidňující.
  • Zacvič si jógu. Zkus pozdrav slunci nebo pět tibeťanů. Jóga se považuje za aktivitu, která může snadno a bez rizika zlepšit všeobecné zdraví. Může dokonce zvýšit naši schopnost tolerance bolesti a stresu.
  • Soustřeď se na správné držení těla. Podle studií, sednout si rovně a uvolnit ramena, může zmírnit stres, únavu i některé příznaky deprese.
  • Udělej něco pěkného pro někoho jiného. Slož kompliment, pomoz někomu s nákupem, nebo pošli krátkou zprávu svým blízkým.

2) Péče o sebe je oblast zaměřená na jednoduché a použitelné praktiky toho, co pro sebe můžete dělat:

  • fyzická péče: pravidelné cvičení, pravidelné (preventivní) lékařské prohlídky (duševní poruchy zhoršují fyzické nemoci a naopak), zdravé jídlo, jóga,
  • psychická péče: vzdorujte rušivým a negativním myšlenkám, veďte si deník (20 minut o samotě a bez cenzury, lze spálit), k elektronice a technologiím se připojujte (i odpojujte) vědomě, mluvte se sebou pozitivně, rozeznejte, co je ve vaší moci a co není, čtěte inspirativní literaturu, procvičujte soustředění na teď a tady (mindfulness) nebo meditujte,
  • dostatek zdravého spánku je jednou ze základních lidských potřeb (mimochodem, o tom už jsem psala na svém blogu zde),
  • emoční péče: trénujte kontrolu emocí, najděte něco pozitivního na negativních událostech (psala jsem o Pollyannině hře – můžete vyzkoušet, nebo si rovnou přečíst knihu, byla dobrá), budujte empatii, osvojte si radost a humor
  • spirituální péče: Jste v souladu s vašimi hodnotami? Meditace, modlitba a možnost stát se součástí komunity stejně smýšlejících.
  • pracovní: hledejte smysluplnou práci, možnost seberealizace, přispívejte k pracovnímu prostředí podporujícímu duševní zdraví,
  • zájmy: zkuste tvořivou činnost (můžete vyrábět cokoliv: přírodní kosmetiku, malovat, šít, plést, psát...), hrajte na hudební nástroj nebo poslouchejte oblíbenou hudbu, zkuste každý den strávit nějaký čas v přírodě (třeba i v parku), zkuste nové koníčky a zájmy, věnujte se nějakému zvířeti,
  • společnost: dobrovolnictví má pozitivní vliv na duševní stav.

3) Rozdíly mezi psychoterapeutem, psychologem a psychiatrem a kdy ke komu jít. (zde) Když se necítíte dobře, zvažte využití odborné pomoci, s bulkou na prsou, nebo močením krve taky nebudete čekat, až/jestli se to zlepší samo. Bohužel znám lidi, kteří i když mají nějaký větší problém, nebo vědí, že danou situaci nezvládají, považují za trapné vyhledat odbornou pomoc. A já si pak vždy říkám, zda by ti samí lidé raději vrtali do svého auta, kdyby jim kikslo, než aby zavolali do servisu.

4) Můžete se otestovat na aktuální stres, well-being (= duševní pohoda), úzkost, depresi, test rizikového užívání alkoholu a návykových látek, stručná stupnice odolnosti člověka v náročných životních situacích (Zrovna mi vyšlo, že jsem málo odolný jedinec, no trochu mě to namíchlo. Sice jsem na spodní hranici, ale myslím si o sobě, že k problémům přistupuji kreativně a hledám řešení.)

Zdroj:

Aliev, A., Bechyňová, L., Blažejovská, T., Fajnerová, I., Francová, A., Janků, K., Kagstrom, A., Kasal, A.,Kolenič, M., Lukasová, M., Macháčková, M., Pešout, O., Pitoňák, M., Sýkorová, E., Šeniglová, K., Tomášková, H., Winkler, P. on behalf of MyMentalHealth.Guide consortium. 2020. Self-care in mental health. National Institute of Mental Health, Czech Republic.

středa 1. prosince 2021

Spisovatelská výzva (3)

Možná se jako já snažíte občas něco napsat. Úvahu, článek na blog, Facebook nebo třeba do novin. Možná vám to taky občas nejde. O panu Nekudovi jsem už párkrát psala, třeba v článku Neuvěřitelné příběhy, které se opravdu staly nebo Umělecký zápisníček. A taky už jsem psala o spisovatelské výzvě, do které jsem se nyní pustila znovu. Přihlásit se k ní můžete tady: https://www.renenekuda.cz/spisovatelska-vyzva/.

Vtip je v tom, že se nesnažíte vytvořit své megadílo hned napoprvé a najednou, nenecháte se paralyzovat svým podvědomím a otázkami, co když to nebude dost dobré. Máte deset minut psát na zadané téma. Pak můžete skončit, nebo pokračovat, jak se vám bude chtít. Kromě zadaného tématu si můžete zvolit úroveň pokročilosti, v níž se vám vylosuje slovo, které máte do příběhu nenápadně (možná i nápadně) zakomponovat. Tentokrát volím pouze úroveň začátečník, chci celou výzvu opravdu dokončit. 

Snažím se psát každý den, ale jednou už jsem selhala, v pátek 19. 11. jsem měla hroznou rýmu, bolela mě hlava a celkově mi bylo tak blbě, že jsem na úkol úplně zapomněla.

Chcete si to zkusit? Tak tady je jedno ze zadání, které jsem si vylosoval: Popište svoji obvyklou cestu do práce (nebo do školy) očima někoho jiného… (začátečník: orel) Tak do toho, šup šup, zkuste psát deset minut. 

***

V sedm mám sraz u sousedky, nesmím si zapomenout notebook, který jsem si z práce přivezla na pátek, kdy mívám home office. Jo, já vím, že je to v angličtině kravina, ale stejně tomu tak říkám. Češi tomu rozumí a o tom, že pracuji z domova, mluvím jenom s Čechy. Ještě naposledy zkontrolovat svůj vzhled v zrcadle a můžu jít. Auto už je nastartované, ale Alžběta v něm ještě není. Poznám to, protože slyším mazlivé hlasy ze dvora. Určitě se ještě ňuchňá se psem. Pořídili si nového, jako my. 

Cesta je děsná. Sice je Alžbětin manžel skvělý řidič, ale když je v asfaltu víc děr než rovné plochy, nic s tím nenadělá ani dobré auto, ani zkušený řidič. Aby se člověk bál mluvit, že si překousne jazyk! Jedeme přes jinou vesnici, než mě vozí naši. Ptám se proč. Podle mě to není blíž. Oba zároveň mi vysvětlují, že si myslí, že se takhle vyhneme čekání při odbočování z vedlejší silnice. To je možné, těžko říct. Dívám se po polích a užívám si jinou cestu, než kterou jezdím běžně. Na jediném stromě u silnice zahlédnu orla. Ukazuji jim ho a rozvíjí se diskuse, jestli to je káně, poštolka, nebo nějaký jiný dravec. Je mi to fuk, byl hezký. 

Stejně musíme čekat při vjezdu na hlavní silnici. A pak v úzkém pruhu, kdy sice máme mít podle značek přednost my, ale auta z protijedoucího směru se tam nacpou první. Už když se blížíme k autobusové zastávce, vidíme, že tam ten náš stojí. Alžbětin manžel zastaví u krajnice a vybíháme za autobusem. Další jede až za deset dvacet minut. Stihneme to.

Funím. Respirátory jsou po ranním běhu na prd. Sedáme si vedle sebe a klábosíme celou cestu. O práci, běhání, dárkách na Vánoce, prostě o všem. Takový pohodový hovor. Stejně nic vážnějšího nejsem takhle po ránu schopná probírat. A v autobuse by člověk ani nechtěl. 

Když se po všech těch zastávkách a zpoždění dole u nově postaveného kruháku dostaneme do Prahy, spěcháme na metro. To jezdí naštěstí skoro pořád. Alžběta vystupuje první a jde do práce pěšky. Má to tak pět až deset minut. Obvykle za chůze plete. Někdy bych to chtěla vidět. To přece není možné! Já musím jet ještě několik zastávek a pak taky půjdu podobně dlouho. V létě je to fuk, ale když je kluzko, nebo prší, otravuje nás to. Dnes je naštěstí krásný slunečný prosincový den.