Ve skutečnosti jsem s tím začala až dvacet dní po jejím nákupu. Ale stálo to za to!
Součástí knihy jsou teoretické otázky o tom, co máte a nemáte rádi, autorka chce totiž čtenáři/tvůrci pomoci najít jeho vlastní styl, to, co je pro něj specifické a díky čemu ho bude tvorba ještě více naplňovat. Taková představa se mi pochopitelně líbí. Vím, že mám určitý styl, protože i po letech poznám svoje obrázky od cizích, i když jsme všichni kreslili totéž, ale čím je můj styl specifický, případně jaké jsou další možnosti rozvoje, to nevím. Ale abych tady jen tak neblafala, pořídila jsem si deník, jak si Tamara přeje. Tedy, abych byla přesnější, vyhradila jsem si pár linkovaných papírů z kroužkového bloku a očíslovala je tak, aby se mi nemohly pomíchat. Určeno na další poznámky během tvorby.
Kromě vyplňování otázek mě před samotnou tvorbou čekal ještě další úkol – nakoupit si pomůcky. Sepsala jsem si, co asi tak doma nemám:
Papír gramáže min. 300 g/m2, abych ho nerozmáčela vodou, až budu používat akvarelové pastelky. Rovnou jsem vzala velikost A3, ať to stojí za to, i když je v něm jen 15 papírů. Našla jsem ho v dánské síti obchodních řetězců Flying Tiger Copenhagen, kde mají podobné ptákovinky poměrně levné. Kvalitu zatím nedokážu posoudit. Na papír se maluje pěkně, ale jestli by byl lepší z nějakých výtvarných potřeb je pro mě těžké říct.
Scrapbookingové papíry jsem chtěla pořídit v také v Levných knihách, protože někdy minule, když jsem je ještě nepotřebovala, jsem je tam viděla za přijatelné ceny. Ale bohužel tentokrát jsem šla naprázdno, nebo jsem natrefila na špatné Levné knihy, kde je zrovna nemají. Nakonec jsem nějaké sehnala v papírnictví na Letenském náměstí, kolem kterého jsem zrovna měla cestu. Ale mají prý už jen zbytky, protože teď už to nefrčí.
Akvarelové voskovky by prý měly poskytovat lepší barevnost než akvarelové pastelky, které mám. Tak jsem si objednala ty z Lídlu, protože stojí málo a já bych je ráda vyzkoušela. Můžete je vidět nahoře na obrázku.
Husté a taky tekuté akrylové barvy. Usoudila jsem, že i když jsem zvědavá, nemusím mít do začátku úplně všechno. Hlavně kvůli jedné knížce si nenakoupím vybavení za několik tisícovek. A pak mi na to nevyjde čas, nebo mě to nebude bavit a co já s tím? V Lídlu měli tekuté, tak jsem vzala takové zajímavé balení s minikelímky. Pro moje začátky to bude určitě stačit.
Gelové médium pro lepení koláží. Prodavačka mi řekla, že mi bude normální tyčinkové lepidlo Kores stačit. Tak doufám, že jo.
U štětce mě zaskočilo, když se mě prodavačka zeptala, zda kulatý (na linky a detaily) nebo plochý (na plochy). Já věděla jenom že má být s pevným vlasem a měkkými štětinami. Tak jsme se dohodly, že si vezmu plochý, protože s ním budu asi vybarvovat a ne přímo malovat.
Stříbrné a zlaté gelové pero.
Na co to všechno potřebuju?
Bílý a průsvitný šeps neměli. Prý se mám stavit do výtvarných potřeb. Tak uvidíme, jestli to budu potřebovat. Autorka to nanáší válečkem přes různě nalepené prvky koláže, aby je trochu sjednotila.
Z dalších věcí, které se mi nepodařilo sehnat, mám na seznamu:
- modelovací nebo texturová pasta,
- hustý minerální líh bez zápachu,
- roztírací váleček na barvu,
- vodou rozpustné inkoustové fixy (paní se něčemu takovému divila a odkázala mě na umělecké potřeby ve Zlaté lodi),
- umělecký akrylový inkoust.
