 |
| Varianta A černobíle |
Šla jsem do prádelny uklidit tašku s nějakýma tlustýma fialovýma klubkama, z nichž jsem se rozhodla momentálně neplést, protože tlustá příze před létem nikdy není dobrý nápad. Projekt se vždy odloží do skříně. V létě má člověk chuť – celkem nevhodně – plést lehké letní projekty, které ale dokončí přesně před podzimem a bude je moci nosit až za rok. Ale tak už to často chodí.
Ani nevím, kde jsem ta klubka vzala, vzpomínám si akorát, že mi je někdo někam přinesl. A tajně doufám, že jich bude dost na svetr. Nejen že jsou fialová, což je jednou za čas moje nejoblíbenější barva, ale mají v sobě i barevné nopky (odborně se tomu říká tweed) a to dělá moc hezký efekt. Ještě abych dovysvětlila, proč doufám, že jich bude dost na svetr, jsou totiž přemotaná do klubíček, jak se to dělávalo ručně dříve, takže nejde říct, kolik to je metrů, ani co přesně je to za materiál. Adjustační pásky chybí, pokud nejsou zamotané uprostřed klubek. Osobně bych to tipla na vlnu, ale jestli má příměs něčeho umělého, čeho a případně kolik procent si tipnout nedovedu.
 |
| Varianta A barevně |
Jak jsem je strkala do skříně, zkoumavě jsem vytáhla krabičku, na jejíž obsah jsem byla zvědavá, a spokojeně jsem si vyhrabala další volné jehlice, tenké háčky, pár značkovačů a… spojovač lanek, který jsem potřebovala asi tak před čtyřmi nebo pěti týdny, když jsem pletla šátek So close. Ale tou dobou jsem neměla nejmenší potuchy, kde by mohl být. Ostatně, nikdy jsem ho nepoužila a mám ho už možná přes deset let. Zatím mi vždy stačilo sto padesát centimetrů dlouhé lanko. Ale i to bylo tentokrát malé a já musela očka pořád posunovat, aby se mi netlačila za pravou jehlicí, kam potřebuji umisťovat nová.
Kromě toho jsem objevila balíček dvou klubek od kamaráda z výletu v Brně. Stavil se tam u Vlněných sester, domluvil se s nimi, co mi má přivézt, a koupil mi dvě Malabriga socks. Skvělá volba, i barvy dopadly dobře. O kus dál v té samé skříni byl druhý balíček opět se dvěma přadýnky téhož typu. Hned mě napadlo, že bych je mohla zkombinovat a nahodit Stephenův šátek Wilderknits Adventure Shawl, na který mám už chvíli zálusk. A pevné rozhodnutí, že ho upletu z vlastních klubíček.
 |
| Varianta B černobíle použitelná |
 |
| Varianta B mi barevně nesedí |
Taky jsem si pořádně prostudovala návod a zjistila, že vlastně chci, aby mi barva A (zelená) a B (zelenohnědá) splývaly a C (zlatá) byla ostře kontrastní. Sice je to i dost jiný materiál, ale barevně se mi k těm dvěma náramně hodí!
Nakonec jsem tedy vybrala rodinku z Malabriga. Hnědozelené Malabrigo socks 859 primavera, což je v italštině jaro, nebo taky známý Botticelliho obraz, v angličtině se tak nazývá středoamerický strom, Cybistax donnell-smithii zvaný též bílý mahagon, zelené Malabrigo socks 037 lettuce, což je v překladu hlávkový salát. Obě by měla mít 402 metrů.
Zlaté Susurro z rodiny Malabriga je single lot, takže vám nemůžu říct jeho přesný odstín. ... A jak to teď píšu, zjistila jsem, že tohle klubko, byť se tváří jako velké, má pouze 297 metrů. Což je o stovku míň než budu potřebovat. No, to se nějak bude muset doladit. Složením je to z 50 % mulberry silk, 25 % merino vlna a 25 % len.
Zvažuju, že třpytivost Susurra pozvednu přidáním zlatooranžové nitky Stellaris od Kremke soul wool. To je 47 % viskózy, 41 % polyesteru a 12 % metalických vláken. Celkově má 560 metrů na 25 gramů, takže mi ho ještě hodně zbyde na další třpytivý projekt.
 |
| Skutečně použitá příze |
