Joji Locatelli: So close (2)

Tenhle šátek se evidentně pojí s českými prezidenty!

Jak jsem psala v prvním článku (najdete zde), použitá příze se jmenuje Drahoš (důkaz zde). Se současnou volbou má společné jenom to, že ho právě pletu. 

Abych se ale netajila svými preferencemi, tak flanelové košile se mi na chlapech líbí a koblihy mi většinou připadají mastné a nechutné.

Takže So close podruhé:

Šátek So close od Joji Locatelli

Jde mi to tak pomalu, protože mi ho je líto plést ve chvílích, kdy mám čas se soustředit a tehdy si beru raději něco komplikovanějšího (aktuálně třeba Texture time), abych s tím trochu pohnula. Tenhle šátek je ideální mít připravený na každých pět minut volna, kdy na nic většího není prostor.

Ještě bych vám ráda ukázala experimentální barvení světlou henou. Výsledek není špatný, ale vzhledem k tomu, že na šátku má jít o tmavý akcenty, potřebuji, aby to bylo opravdu vidět. A navíc bych byla ráda, kdyby mi barva do šátku nepustila, takže ji asi pořádně vyperu a obarvím znovu, tentokrát profi barvou. A bude mě čekat spousta a spousta máchání.

Příze obarvená henou versus původní vespod 

Raina K: Powerlicious Hap (1)

Máte pocit, že jste u mě něco podobného viděli?

Tak to máte dobrý postřeh! Šátek s centrálním čtvercovým panelem pleteným vroubkem (garter stitch) jsem začala plést jako deku pro miminko. Ne, že bych nějaké měla. Jedná se o So close od Joji. A teď jsem se pustila do podobného šátku, jenže jsem na něj chtěla spotřebovat nějaká klubíčka ze své skrýše (stash) a přišla jsem dvě igelitky Alpaca Brushed Silk. Ještě přemítám, že bych (opět z dvojitě pletené) udělala nějaký svetřík-zbytkovník, takže něco krásně barevného nebo melírovaného a chlupaťoučkého.

Zaujalo mě, že Raina K plete středový čtverec tak, že před prvním okem nahodí přízi přes, což vytvoří ne zrovna pěknou, ale zato velice praktickou smyčku pro budoucí nahazování brioškového okraje. Zatímco Joji prostě přidává po prvním sejmutém oku.

Líbila se mi kombinace šedého šátku, mnou kresleného diáře a šedého prostěradla

TOP 7 pro rok 2023

V některém z hromadných mailů (newsletterů) na mě vybafl seznam šesti projektů, které si dotyčná chce v letošním roce uplést. Bohužel už jsem nenašla, kdo mi to psal, ale zaujalo mě to a začala jsem se brouzdat svým seznamem a přemítat, co bych si tak chtěla prioritně uplést. Samozřejmě se to může během roku snadno změnit na základě různých okolností. Je třeba sice krásný chtít letos dokončit svetr The Daydreamer od Andrey Mowry, ale to je v podstatě možné jen při domácím nebo dovolenkovém pletení, protože vzor je komplikovaný a je třeba se na něj soustředit.

The Daydreamer

Stejně tak mám rozdělaný šátek Texture Time od Stephena Westa. I ten by ovšem bylo ideální plést v klidu domova.

šátek Texture Time

Svetr Shifty od Andrey Mowry mám už taky nahozený a udělala jsem si vzorek. Plánuji ho zkombinovat ze tří klubek barevného Zauberballu, takže bude pořádně barevný. Tak, jak to má být.

Na topík Breathing Space od Veera Välimäki mám koupená nádherná přadena (ještě je musím přemotat do klubek) LA BIEN AIMÉE. Tak doufám, že mi nějak rozumně vyjde vzorek. Vybírání barev bylo hrozný, protože všechny vypadaly nádherně.

Na vyplétaný svetr Overgrown od Anny Johanny mám klubíčka taky pořízená. Vybrala jsem si stejné vánoční barvy, jako má autorka. Jen některá klubíčka musím ještě trochu dobarvit, takže budu mít zase novou zkušenost.

Svetr Trepassey od Jennifer Beale mám už nějakou dobu označený srdíčkem, ale koupila jsem si ho teprve před nedávnem. Ještě nevím, zda ho upletu z oranžového merina nebo hnědého velblouda, každopádně to bude z klubíček v mých zásobách.

Abych to měla pestřejší a taky aby všechno nebyly velikánské projekty na domácí pletení, protože tomu se věnuji jen minimálně, vybrala jsem si ještě čepičku Pühalepa Hat od Raina K. Stejnou jsem zeleno-černou upletla manželovi, moje by asi měla být růžovo-černá.

čepice Pühalepa pro manžela (vyfoceno i s ním)

Hana Paimen: Oakenshield shawl (2)

No, už je to nějaký pátek, co jsem psala o Oakenshieldu, že? 11. prosince 2017 jsem publikovala tento článek. Tenkrát jsem si ještě myslela, že mi jedno megaklubko na celý šátek vystačí. Dneska (19. 11. 2022) doufám, že mi budou stačit dvě! 

Když mi to první začalo významně docházet, myslela jsem si, že šátek nastavím krásně žlutohnědým, které by s oranžovohnědým příjemně ladilo. Jenže se ukázalo, že to není tak úplně ono a navíc je o něco tlustší, což dělalo trochu neplechu. Takže když se mi pak podařilo sehnat prvnímu klubku stejného kolegu, i když z jiné šarže, rozhodla jsem se opět pokračovat ve stejném duchu. Zdá se, že přechod není vidět. Díky bohu!

Každá řada teď má příšerný množství ok. Tím myslím asi tak 564 ok. Takže za den obvykle upletu třeba jen čtyři řady. Ale jinak je to docela zábava, kromě těch listů, které jsou na pletení v autobuse dost náročné.

Rozpletený Oakenshield

PF 2023