PF 2023

Ty krás/vo

Ráda bych navázala na fotky z minulého pátku. Opět se ocitáme za naší stodolou. Tentokrát se nám v hledáčku objektivu objeví zvířátka. Konkrétně krávy.

Podzim za stodolou

Kdysi jsem dělala fotografický seriál pohledu z okna. Teď mě nejvíc baví krajina za stodolou.

Pod mrakem, 5. 11. 2022

Frida Kahlo je všude

O téhle mexické malířce z počátku dvacátého století jsem před nedávnem slyšela poprvé. Zřejmě proto, že mě malíři vůbec nezajímají. Ale na téhle dámě je něco fascinujícího. Probírali jsme ji v učebnici angličtiny. Už nevím proč. Možná kvůli její práci s barvami. 

O jejím životě si můžete přečíst třeba na Wikipedii zde.

Pak jsem na ni narazila na Ravelry. Hned několik vzorů se jmenuje podle ní. Celým jménem, nebo jen křestním. Často jsou to panenky (amigurumi), ale třeba taky svetr s vyplétaným jménem a kytkou. Najdete i návod na rukavice. A to nejdůležitější: neodolala jsem a pustila se do KALení pleteného šátku Frida, protože mě zaujala jeho zvláštní vlnka.

A ještě jedna poznámka na závěr (magická koincidence ;-)): v Galerii hlavního města Prahy v městské knihovně probíhá od 15. 10. 2021 do 16. 1. 2022 výstava fotografií právě Fridy Kahlo. Více zde: https://www.ghmp.cz/vystavy/frida-kahlo-fotografie/. Akorát to vypadá, že už jsou vstupenky tak trochu vyprodané. Nějaké fotky najdete i na dříve uvedeném odkazu.

Pohled z okna na žižkovskou věž

Fotografovat stále dokola ten samý pohled z okna mě nikdy nepřestává bavit. Fascinuje mě, jak pouhá změna mraků vyvolá jinou dramatičnost.

Foceno v lednu 2020

Taktéž v lednu 2020

V září 2020

V prosinci 2020

Pohled z okna

Ačkoliv jsem se nikdy nikde netajila tím, že se mi Praha nelíbí – samozřejmě nemyslím památky, ale město jako takové – miluju výhled z našeho okna. Líbí se mi z něj koukat v jakoukoliv denní dobu. Znám pochopitelně především různé varianty ranních a večerních či nočních výhledů, ale ať už je počasí skoro jakékoliv, vždycky to stojí za to.

Vzpomínám si, že jsem si kdysi půjčila Saudkovu knihu Pohled z mého okna (název možná není úplně přesný) a bylo zajímavé, jaké různé pohledy dokázal nafotit, když se tomu věnoval celý rok. To máte zelené stromy, kvetoucí, pak žluté a následně opadané. Se sněhem, v mlze, při východu či západu slunce. V pravé poledne… kolik je různých variant jediného výhledu?

Jabloňové haiku

Plno květů na jabloni

Krása přírody

Jabloňový květ

zlehka se snáší k zemi

a sladce voní.

V květnu sněží lístky

Bibliobox

Bibliobox u nádraží

Tuhle jsem nesla časopisy do knihovny a zjistila jsem, že je zavřeno. Nedá se nic dělat, musím je vhodit do biblioboxu. 

Fakt je, že to je super věc. Knihy můžete vrátit i v době, kdy je knihovna zavřená, třeba pozdě večer. Nemusíte stát ve frontě, což v té své oblíbené stejně nemusím, protože knihovníci jsou rychlí, ale i tak. 

Navíc je jeden bibliobox hned u nádraží, takže knížky můžete vrátit třeba cestou tam, a nemusíte s nimi zacházet až na náměstí.

Na to, co je na tomhle biblioboxu zvláštního, musíte přijít sami.

Čumák

S příchodem podzimu/zimy nastal čas pálení svíček a nejlépe v solných lampičkách, protože odtamtud nikam neteče vosk a netropí žádnou neplechu, i když je necháte bez dozoru. A samozřejmě to chce teplý čaj jako obranu proti zimě. A že to zrovna náhodou vypadalo jako čumák s očima... To jsem prostě musela vyfotit. 

Popravdě tomu i dost pomáhá mírná rozmazanost fotografie, protože když jsem udělala druhou krásně ostrou, už to nebylo ono, byly to jen dvě svíčky a termoska, "zvířátko" ztratilo svůj výraz.