Vzpomínáte, jak jsem v článku Manžel si přál baseta ukazovala rozkreslenou verzi pejska?
Tak jsem ho konečně nafotila. Ale myslím, že ve skutečnosti je ještě o něco hezčí. :-)
 |
| Baset pastelkami |
Na Ravelry jsem objevila diskusní vlákno v rámci skupiny Anonymních pletařů ponožek (SKA), a tak jsem už před koncem května začala pokukovat, co by se dalo uplést za téma. Mrkla jsem na dva designéry, zjistila, že tématem jsou copánky (cable) a jinou variantou je návod starý minimálně 10 let. To mě pobavilo a hned jsem si řekla, že se podívám, co mám ve frontě staršího než 10 let. Teda pokud tam je takový štítek. Byl. A překvapilo mě, kolik jsem toho našla...
Pletla jsem od ní pro kamarádovu babičku památný šátek Swallowtail, ale ponožky mě žádné nezaujaly. Kdybych si nutně musela vybrat, sáhla bych asi po Lavender Lace Socks.
Jak si můžete povšimnout na datumu, tento můj výtvor také není úplně aktuální. Pořídila jsem ho krátce po loňském kurzu sketchingu. Chtěla jsem se totiž zdokonalovat v kreslení a taky jsem si myslela, že bych během léta mohla nakreslit celou naši vesnici. Asi tušíte, že to nedopadlo. Ale kaplička je dobrý základ.
Také jsem chtěla zkusit něco nového, a tak jsem použila barvu jen na stromokeř lípy, který se nachází za ní. Na takto hrubém papíře se mi akvarelové pastelky moc nerozpíjely, ale přibližně takto to skutečně vypadalo. Co podle vás obrázku chybí? Nebo se vám líbí přesně takhle?
 |
| Kaplička na návsi |
Tuhle tuniku jsem nahodila 5. 3. 2023 tak, aby se mi to hodilo do kalendáře Každý den v roce, v němž eviduji všechny svoje nahozené projekty a jednoho dne bych chtěla mít celý rok zaplněný. Počítají se samozřejmě jen ty dokončené. ;-)
Před časem jsem měla chuť udělat si radost nějakou barevnou ptákovinkou a vybrala jsem La Bien Aimée jednonitku od Yarn Queen Prague. Je totiž opravdu nádherná! Při pletení trošku chlupatí, ale to se jí dá odpustit. Snad se to nošením významně nezhorší.
Protože jsem na tuniku potřebovala dvě barvy, doplnila jsem modrozelenou pro tlumenější vzhled. Abych nevypadala úplně jako z cirkusu.
 |
| Přadýnka na tuniku Breathing Space |
O významu tohoto sousloví (Breathing Space) jsem psala v samostatném článku (zde), neboť jsem se na něj ptala učitelky na angličtinu. Zároveň jsem v tomto článku uvedla, že jsem musela přenést přes srdce párání už někdy na začátku práce, neboť jsem udělala ve vzoru chybu. To jsem ještě netušila, že tělo tuniky budu spokojeně plést a vesele přidávat na jedné straně a v duchu se divit, jestli mi to nebude velké a plandavé přes břicho. Kdybych chtěla volný vytahaný svetr, což je teď zrovna moderní, mohla bych možná nějaký ještě vyhrabat z dětství z půdy, kdy se takové hrůzy nosily. Ale určitě si nechci plést svetr pro těhuli, když těhule nejsem. Až budu, budu to řešit jinak. – Vytáhnu ten svetr z dětství, muhehe.
No, a ono se sice na jedné straně má přidávat, ale od určité chvíle se dělají kejkle i s tou druhou stranou. To budu ještě muset naštudovat. Nejdřív se nějakou dobu taky přidává (asi přes prsa) a pak se pro změnu ubírá. Ale má se to dělat kolem nějakých značkovačů, které já tam tedy nemám. :-(
Před týdnem jsem vám slíbila rok starý obrázek kreslený v terénu kdesi v Praze. Tak tady ho máte. Opět se jedná o sketching. Jenže tentokrát jsem kreslila opravdu v terénu a byl to dost masakr! I když jsem si stoupla do stínu stromů, sluníčko se brzy posunulo a já se pekla.
Navíc jsem se musela přesunout na jiné místo, protože jsem chvíli překážela ve vjezdu a chvíli na chodníku, kudy chtěl projít starý pán s hůlkou nebo chodítkem, to už si přesně nepamatuji. Zato mám dodnes v hlavě, jak mi laskavě řekl, že to je krásné a že bych se kreslením mohla živit. Nebo něco v tom smyslu, že on by to rozhodně udělal, kdyby uměl kreslit jako já.
Barvičky jsou opět anilínové a s těmi jsem si hrála zase až uvnitř.
 |
| Domek kdesi v Praze |
P. S.: V budoucnu se plánuji zdokonalit v kreslení stromů a keřů. Celkově se se zelení potýkám stejně jako s lidmi (při kreslení myslím, ne v životě :-)).
 |
| Přední strana |
Prvního ledna jsem nahodila pro manžela ponožky v domnění, že mu je stihnu doplést do Valentýna. Nestihla jsem!
Ukázalo se totiž, že v lednu mám strašně moc práce v práci a byla jsem z toho totálně hotová, protože na mě spadnul projekt, který jsem dělala poprvé a trochu jsem se v něm topila kvůli změnám, které jsme provedli, abychom celou věc usnadnili a zjednodušili. Ha ha ha!
 |
| Zadní strana |
Navíc tenhle vzor celkem vyžaduje soustředění. Ne, že by za to nestál, ale potřebujete na něj klidné domácí nebo dovolenkové pletení, žádnou přerušovanou práci v autobuse, u filmu, nebo odskoky během dělání večeře.
Je plný copánků a zepředu i zezadu vypadá jinak. Na mém Instagramu už jste je mohli vidět dávno, ale teď se k nim teprve dostávám v psané podobě. Důvodem je i to, že mám na blogu ráda aktualitky, čili se snažím ukazovat to, co právě pletu. Koho teď zajímají odložené lednové ponožky? Jenže... i tak mají svoji cenu. I odložené jsou inspirací k dalším počinům a člověk se na nich něco naučil. Mimochodem, jak je ta příze o něco silnější, je super pozorovat, jak rychle přibývá.
Vloni jsem byla na kurzu sketchingu u Hany Dankové (https://malujemesusmevem.cz/) a kromě toho, že jsem si to náramně užila, jsem nakreslila tři obrázky, o které se s vámi postupně podělím. Další vás čeká hned za týden.
Po úvodním rozkreslení (zveřejním někdy v budoucnu) jsem si vybrala fotografii a učila se skicovat fixem podle ní. Výsledek s použitím anilinových barev vidíte níže. Pokud byste je náhodou neznali (tak jako já do té doby), tak se způsobem použití jedná v podstatě o zářivější a výraznější vodovky.
 |
| Ulička, možná pražská |
Podstatou sketchingu je mimo jiné to, že obrázek má vypadat jako byste ho malovali v terénu, takže čáry nejsou úplně rovné jako podle pravítka, vybarvená je jen část. Někde se zaměříte na detaily a jinde necháte část obrázku „nedokončený“. Tak co, nechcete to zkusit taky?
 |
| Čepice s hrozny vína |
Dlouho jsem váhala, jestli se vrátím nebo nevrátím k inspirativním čtvrtkům. Už mám totiž těch každodenních publikací (seriálů) celkem hodně, na druhou stranu co dělat se všemi těmi skvělými nápady, inspiracemi a blbůstkami, které člověk objeví?
Přece je nemohu nechat jen tak bez povšimnutí. Rozhodla jsem se, že nebudu vytvářet žádný speciální seriál, který bych „musela“ psát, ale že se třeba sem tam o něčem zmíním. A zrovna teď mi připadají zajímavé dva kurzy od Hany Dankové:
Samozřejmě, že v nabídce je více kurzů a i od spousty jiných lektorů, ale já se s vámi chci podělit o to, co zaujalo mě, ne udělat kompletní výčet všech možných kurzů. ;-)
Ani nevím, jestli bych zrovna na tyhle kurzy chtěla jít, ale připadá mi to jako dobrý nápad, co zkusit malovat. Stejně jako třeba:
Když vloni v létě manžel vymyslel, že pojedeme na dovolenou (k moři) do Polska, našla jsem si pár míst, které bych chtěla vidět. Nemůžete bydlet v Sopotech a nezajít se podívat ke Křivému domku!
I když vám to přivodí zklamání, pokud to nebude v zimě. Hrozně tam totiž překáží stromy, takže si tu křivost kvůli listům tolik neužijete.
Kreslila jsem tudíž podle cizích fotek z webu, abych si mohla domky užívat. Možná je ještě někdy nakreslím, protože mě to fakt bavilo. Taková úchylnost a kolik radosti to udělá. Kam se hrabe náš Tančící dům. Tyhle domky doopravdy trsaj. (Vypadá to jako dva domky, ale ve skutečnosti je to jen jeden.) Škoda, že jsme se nepodívali i dovnitř.
 |
| Křivý domek v Polsku |
V rámci Indie Design 2022 Gift-A-Long jsem byla vloni úsporná a pořídila si pouhé dva návody. Oba od téže autorky: Anny Johanny. Jedná se o svetr a podkolenky, které měla na sobě právě při focení toho svetru. Jaká to slast, že jsem si návod na ně mohla koupit také!
Nevím, jestli se vám to stává taky, ale já s tím bojuji pravidelně už od dětství. Vezmu si nějaký časopis s návody na pletení, háčkování nebo šití a zpravidla se mi tam hlavně líbí to, na co tam návod není. Tak třeba modelka má pletený jakýsi ohavný svetr, ale zato má fakt parádní sukni. Co kdyby tam dali radši návod na ni?
Do pletení těchto úchvatných podkolenek jsem se pustila 2. 12. 2022 na krátkých kruhových jehlicích. Nejprve se musí udělat pružná část, to je trošku nuda, protože je (jak vidíte) poměrně dlouhá, ale pak už se jede brioche vzorem a to je naopak vcelku vzrušující. Když si pak člověk trochu zvykne na ten rytmus, příjemně rychle práce přibývá. Ještě pro ilustraci ukážu, jak nádherně to vypadá, když se to trochu roztáhne. To je tak, když použijete přízi Alegria od Manos del Uruguay.
Při velikonoční návštěvě Michalova statku v Pohledi jsem si vyfotila několik staveb, které bych ráda nakreslila. Jednou z nich byla jednoduchá a roztomile vesnická hasičská zbrojnice.
 |
| Vyfocený originál |
Nehledejte rozdíly ;-), kochejte se zjednodušením.
 |
| Moje skica hasičské zbrojnice |
Vylovila jsem ze své sbírky klubíček oranžové a cvičně ho nahodila ze zvědavosti, jaký mi z něj asi tak vyjde vzorek na trojkách jehlicích. Ukázalo se, že 24 ok, což je paradoxně problém, protože se teď nemohu rozhodnout, co nahodit. Mezi dva hlavní favority patří krajkový letní (či jarní?) svetřík Balada od Filipa Carneiro, který vypadá nádherně a mohl by se hodit k různým šatům, nebo přes tričko, třeba i na ples? I když to by pak bylo vhodnější udělat ho z nějaké luxusnější příze.
Druhým horkým favoritem je vyplétaný svetr (doladila bych hnědou) Enez Morgol od Anne Regourd. Je to sice takový tubus, ale vzor je moc pěkný!
A samozřejmě jsem předtím měla ještě několik horkých kandidátů – deky, svetry...
Deky, velkošátky, plédy...
Podívala jsem se na Ravelry do našeho klubu Sock Knitters Anonymous (SKA) a hned mě zachvátilo vzrušení, mravenčení v zádech. Květnová témata v kalendáři už jsou zveřejněna!
Jasně, je prvního, takže by to tak mělo být, ale... někdy minule jsem se taky musela podívat do diskusních vláken, co se plánuje na tento měsíc.
Hned jsem sem začala psát tenhle článek, abyste věděli, jaké to je. I když se to celkem těžko popisuje. Je to fantastické! Každý měsíc máte nové téma, nového designéra (nebo dva) a nějaký bonus, buď designéra, který už byl, nebo MOCK (mystery sock = tajuplné ponožky, jejichž vzor bývá často zveřejňován postupně, takže až v průběhu pletení zjistíte, jak bude výsledek vypadat. Pletla jsem takhle Elemental sock (zde). Víte akorát, jestli to bude krajka, vzor s korálky, copánky, barevný vyplétaný vzor a podobně. Autor obvykle drží stejnou techniku, která je určena pro ten měsíc. Pokud už designéra znáte, tím lépe, pokud ne, bývá dobré podívat se, co dalšího už navrhoval, abyste se ujistili, zda se vám jeho styl líbí. I když ani to není záruka. Třeba můj šátek od Westa byl zrovna ten nejnudnější ze všech: Building blocks!
Květnovým tématem je příroda: Nature V této kategorii je 6 takových, které bych si chtěla uplést, vyjmenuji ty nejdůležitější:
Prohlédla jsem si samozřejmě i vzory zdarma a musím říct, že vážně uvažuji o Splash Wave Summer Socks od Sylke Feldhusen.
Designer: Laura Fahlin (lfahlin) Od Laury mám troje vyhlídnuté, takže mi není neznámá. Ha, tak to je vtipné. Dívám se, jestli jsem od ní náhodou někdy něco nepletla. Asi těžko, když mi její jméno není povědomé. A ejhle, právě zmiňované Elemental Socks jsou právě od ní. Dohromady je pletlo 117 lidí, resp. tolik jich bylo nahozených, některé nemusí být dokončené a jiné mohl dělat stále znovu a znovu tentýž člověk.
MOCK: Avalanche Socks jsou od designérky tohoto měsíce (výše). Týjo, bylo by lákavé být taky jednou designérkou MOCK ponožek! Kolik lidí by je asi pletlo? A kolik by jich to dokončilo? V lednu to bylo přes dvě stě lidí, v březnu přes stovku. Možná záleží i na známosti a oblíbenosti autora.
Již uplynulá témata z tohoto školního roku a moje pokroky najdete zde.
Momentálně pletu nejraději ponožky na kratičkých jehlicích číslo dva. Zvládám na nich i patu. Sice je to trochu otravné, ale lepší než přeplétat na jiné.
Dubnovým tématem pletařské výzvy klubu Sock Knitters Anonymous byla manipulace se samovzorovací přízí. Vybrala jsem kulaté klubko Schoppel-Wolle Wunderkleckse v barvě Shin Kyo Bridge (2433), tedy modrá, žlutá a pár dalších pro doplnění. Fascinující jako obvykle. Na 100 gramů má 420 metrů, takže taková ponožková klasika, kdy vím, že můžu nahodit na 64 ok a pěkně mi to padne.
 |
| Pestré ponožky Patchwork Mix Socken |
Trošičku výzvou bylo, že je návod v němčině. Vlastně trochu víc. ;-) Ač jsem původně studovala německý jazyk a svého času jsem v jeho znalosti snad i byla dobrá. I když konkurence nebyla příliš vysoká, takže těžko říct, s kým se může člověk porovnávat. Ale co, neskromně můžu říct, že jsem fakt dobrá byla, protože němčinu už nepoužívám nějakých dvacet let a přesto celkem rozumím psanému textu i mluvenému slovu. Je to legrační i fascinující. Vyplodit holou větu je problém, ale když pak někdo mluví, nedokážu překládat doslovně, ale jako bych nějak vnitřně cítila, co řekl, pochopila smysl celého toho sdělení. Až to zavání duchařinou. Ale to jsem trochu odbočila. Google překladač si s odborným textem věnovaným pletení samozřejmě neporadí, takže je potřeba dohledávat některá slova ve slovnících – tentokrát zklamal i DROPS, který sice zahrnuje hromadu slov, ale ne zrovna to, co potřebuji. Kdybyste do toho náhodou chtěli jít taky, ráda bych udělala minislovníček, abyste to měli snazší.
Na návodu se mi také líbilo, že ho má málo lidí (na Ravelry jen 168 k 23. 4. 2023) a že si vyzkouším nějaké nové techniky:
Pletení je zábavné a vzrušující. Jak díky barevné přízi – člověk se těší na další barvičku, která brzy přijde a sleduje to odvíjení a vývoj barvy klubíčka, tak neobvyklému návodu. Jenom to chce trošku času na nastudování jednotlivých kroků a počítání řad, takže pletení mi nejde tak rychle, jak bych u takhle drobného projektu očekávala.
Jak jsem tak kreslila nejrůznější budovy, dostala jsem chuť na změnu. Zrovna jsem v nějaké knížce, nebo jiném sebevzdělávacím médiu četla, že si má člověk dovolit popustit uzdu kreativitě. Dodat si odvahy. Vyřádit se. Je to jen hra. Chyby neexistují.
A tak jsem to zkusila. Takže tady je v prvním kroku.
 |
| Dopolední skeč motorky před výstavou |
 |
| Kostel ve Světlé nad Sázavou |
Obrázky, především technikou sketching, ve Světlé nad Sázavou. Ale najdete zde i moje tři olejomalby. Vernisáž proběhne v pondělí 24. 4. 2023 ve 14 hodin. Doražte do kulturáku! ;-)
Přijít se podívat můžete až do 19. 5. 2023, kdy se budou obrazy zase uklízet.
Sice jsem si vzala foťák a udělala pár reportážních fotek z instalace výstavy (taky náramně zajímavá věc, i když byste to nejspíš nečekali), ale zapomněla jsem na kabel, takže je zatím nemohu sdílet. Ale všechno bude, žádný strachy. :-)
Dneska mě viděl nějaký týpek v metru plést na stojáka (a bez držení). Nejdřív se usmál, pak se zeptal: „Až tak?“
Odpověděla jsem přitakáním a stejnými slovy.
Zřejmě si dodal odvahy a zeptal se: „To máte nějakou normu?“
Odpověděla jsem, že ne, že to já takhle normálně a ukázala si na šátek uvázaný kolem krku. Šlo o Fridu. Tu mám teď nejraději. Pán by se býval začal bavit, už už se mi chystal vyprávět něco zajímavého o nemocnici, ve které pracuje, ale já musela právě vystupovat.
A tady jeden obrázek z dřívějška. Když tohle vidíte ve výloze, hned máte chuť koupit si nové klubíčko a uplést něco nového bláznivého. P. S.: Fotka už je pár let stará. Pochází z výlohy jedné pražské Galerie Lazarská.
Před čtrnácti dny jsem psala v článku Westovy ponožky, o tom, že letos vyjde Stephenu Westovi (mému velkému oblíbenci) kniha plná ponožek. Ale ještě předtím jsem v článku Školní rok 2022/2023 se SKA (první polovina za námi, žádné ponožky hotové) psala, že v únoru jste se mohli do SKA zapojit s ponožkami, které jste sami navrhli.
O tématu jsem začala přemýšlet včas, ale paralyzovaly mě všechny ty možnosti. Jaké ponožky mám navrhnout a následně uplést? Nechci používat vzory z knížek, ale zároveň si asi nedokážu vymyslet vlastní originální. Nejspíš už ho někdy někdo vymyslel přede mnou a já budu vypadat jako zlodějka. A vůbec, do jakých bych měla jít? Copánky? Barvičky? Dírky? Korálky? Jednoduchost? Má DYO nějaká pravidla?
Na začátku jsem přišla vlastně jen se třemi nápady:
