Dneska mě viděl nějaký týpek v metru plést na stojáka (a bez držení). Nejdřív se usmál, pak se zeptal: „Až tak?“
Odpověděla jsem přitakáním a stejnými slovy.
Zřejmě si dodal odvahy a zeptal se: „To máte nějakou normu?“
Odpověděla jsem, že ne, že to já takhle normálně a ukázala si na šátek uvázaný kolem krku. Šlo o Fridu. Tu mám teď nejraději. Pán by se býval začal bavit, už už se mi chystal vyprávět něco zajímavého o nemocnici, ve které pracuje, ale já musela právě vystupovat.
A tady jeden obrázek z dřívějška. Když tohle vidíte ve výloze, hned máte chuť koupit si nové klubíčko a uplést něco nového bláznivého. P. S.: Fotka už je pár let stará. Pochází z výlohy jedné pražské Galerie Lazarská.
Žádné komentáře:
Okomentovat