Před týdnem jsem vám slíbila rok starý obrázek kreslený v terénu kdesi v Praze. Tak tady ho máte. Opět se jedná o sketching. Jenže tentokrát jsem kreslila opravdu v terénu a byl to dost masakr! I když jsem si stoupla do stínu stromů, sluníčko se brzy posunulo a já se pekla.
Navíc jsem se musela přesunout na jiné místo, protože jsem chvíli překážela ve vjezdu a chvíli na chodníku, kudy chtěl projít starý pán s hůlkou nebo chodítkem, to už si přesně nepamatuji. Zato mám dodnes v hlavě, jak mi laskavě řekl, že to je krásné a že bych se kreslením mohla živit. Nebo něco v tom smyslu, že on by to rozhodně udělal, kdyby uměl kreslit jako já.
Barvičky jsou opět anilínové a s těmi jsem si hrála zase až uvnitř.
 |
| Domek kdesi v Praze |
P. S.: V budoucnu se plánuji zdokonalit v kreslení stromů a keřů. Celkově se se zelení potýkám stejně jako s lidmi (při kreslení myslím, ne v životě :-)).
Žádné komentáře:
Okomentovat