Na začátku března jsem vás nabádala, abyste se se mnou pustili do pletení svetru s Andreou Mowry. Má teď totiž vyhlášený KAL Sweaters! March to May KAL 2024 a teoreticky můžeme i něco vyhrát. Pro mě je to hlavně skvělá příležitost něco dokončit. Zjistila jsem, že mě podobné soutěže totiž motivují ze všeho nejvíc, abych nenačínala nic nového a dodělala tu věc, kterou mám rozpletenou.
Vybrala jsem si kardigan = zapínací svetr (ne přes hlavu) Comfort Fade Cardi, který jsem už v roce 2019 zařadila mezi 10 top věcí, které si chci uplést.
Vybrala jsem malabrigová klubíčka ze svých zásob, která jsem původně zamýšlela použít na svetr Shifty od téže autorky, ale čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím míň se na něj hodila. Jsou totiž velice podobná a kontrasty by nebyly moc vidět. Zato pro Comfort Fade Cardi jsou díky tomu naprosto ideální. Fadeování, které se dá přeložit jako blednutí, slábnutí či ztrácení barvy, je totiž přesně to, co se na tomhle svetříku děje. Ale dost řečí, můžete se podívat přímo na mojí fotce:
 |
| svetřík Comfort Fade Cardi (lícová strana) |
Ovšem když ho otočím naruby (lícový žerzej je nezvykle rubovou stranou), hned vidíte, jak se z Camaleonu vynořují Ceresové (cihlově červená) zesilující pruhy.
 |
| svetřík Comfort Fade Cardi (rubová strana a navíc vzhůru nohama) |
Svetr se plete dobře, návod je pěkně udělaný, ale jednu výtku bych přece jen měla. Uvádění rozměrů jak v palcích tak centimetrech je rozkošné, ale prospělo by, kdyby se mezi nimi nechal například volný řádek. Jinak se dá snadno přehlédnout v celé té kupě závorek (kvůli jednotlivým velikostem), že jsem si sice správně našla velikost – první v závorce je 4, ale závorka skončí někde v půlce řádku a tam je uvedeno, že se jedná o palce. Zatímco na konci řádku (v další závorce) je uvedena destíka a o mnoho čísel a další závorku později je nápis cm. Takže si spokojeně pletu, už jsem vystřídala tři klubíčka a pořád mi vrtá hlavou, jak si mám s tak malým množstvím klubíček vystačit až do konce. Čeká mě nudných 30 centimetrů rubového žerzeje a já už mám předposlední barvu. No, co, říkám si, mám ještě jednu rezervní, tak můžu vystřídat tu. A navíc ten svetr bude asi taky vypadat pěkně, i když se na tělo použije především ta hlavní barva. Kouknu do návodu a kdepak, autorka pořád střídá barvy po stejných úsecích...
Víc se nad tím zamyslím – proužkování zabere přibližně pět centimetrů, mezi čtyřma barvama musí proběhnout čtyřikrát, takže to máme dvacet centimetrů, každou barvu pletu další čtyři centimetry, to je šestnáct. Jak ale z 36 centimetrů udělat nakonec 50 cm (nebo kolik to má mít na výšku) je mi záhadou do té doby, než vypátrám, že solid (= jednobarevné) části mají mít 10 cm. Aha, takže součet by byl čtyřicet a ne šestnáct. Ale co teď s tím?
Vymyslela jsem tři možnosti:
a) Až mi dojdou barvy, začnu se zase postupně vracet k té první nejsvětlejší a pak třeba znovu od ní zpátky k té nejtmavší.
b) Mohla bych dokoupit další barvy tak, aby mi to pěkně vyšlo. Ale zaprvé to znamená zbytečné utrácení peněz, velké zbytky a zadruhé jsem s tím nepočítala a vymýšlet k tmavým barvám ještě tmavší a navíc sladěné s Camaleonem se mi úplně nechce. I když by tu byl prostor pro zelenou a hnědou.
c) Rozhodla jsem se každou barvu prostřídat s Camaleonem, což celý svetr víc sjednotí: žlutobarevná-camaleon-červená-camaleon-fialová-camaleon a navíc by mi to pak mohlo i vyjít na délku. Tak uvidíme.
