Realistický portrét podle Idy Andersen Lang #2

Když jsem si prošla Idiným kurzem a tolik se mi povedl Alicin portrét, napadlo mě, že vyzkouším ještě nějaké další. Musím říct, že jsem to trochu přehnala a navymýšlela si tolik lidí, že bych celý rok nemusela malovat nic dalšího.

Jenže tohle je Sherlock, tomu nejde odolat!

Sherlock Holmes je moje nejoblíbenější fiktivní postava. Věnovala jsem mu celou jednu stránku (zde) a hned několik článků. Mám přečtený kompletní kánon (všechna Doylova díla) a také několik dalších. Viděla jsem několik seriálů i filmů. Takže není nic divného na tom, že jsem si jednoho zatoužila nakreslit...

Tohle je Benedict Cumberbatch.

Seznamte se – Sherlock Holmes.

Nové Staré vínové ponožky

Původně jsem si myslela, že v rámci květnového KALení (= společného pletení podle nějakého návodu) budu plést tulipánové ponožky, ale pak jsem se podívala na tajné (mystery – MOCK) ponožky, když už byly zveřejněny fotky hotových, a řekla jsem si, že to je to pravé. Zatímco se mi zdálo, že tulipány by byly příliš tmavé z té vínové příze, hroznové víno by z ní mohlo být ideální!

Návod The Old Vine – proto jim říkám nové staré vínové – je od by Anity Grahn, podle které jsem pletla už březnové ponožky String Theory. 

Nahodila jsem je 18. května 2024 na svoje oblíbené addiCraSyTrio a pustila se do pletení první ponožky z vínové příze Arwetta 807 Boysenberry melange.

Zelená Arwetta (barva 809 Avocado, lot 332504) od Filcolany poslouží jako vyplétací barva a také jako základní barva druhé ponožky. Příze je to příjemně měkká, myslím, že by byla dobrá i na svetřík. Jenom si nejsem jistá, jestli nemá trochu sklony chlupatět.

Rytíř pro manžela (1)

Kdysi jsme se bavili s manželem, co bych mu mohla namalovat za obrázek, aby si ho rád vystavil. Bez váhání řekl, že třeba rytíře. No to jsem měla radost...

Našla jsem tedy na internetu několikero obrázků a procházela je pak i s ním. Nevím, proč jsem nakonec vybrala ten, který se mu zase tak moc nelíbí, ale teď už má smůlu. Nezaujal ho tolik, protože je to fikce, ne že by nebyl hezký.

Já na něm oceňuji, že si můžu vyzkoušet skicu a pak vybarvení koně a celkově i tématu rytíře, které by mě samotnou nenapadlo. Používám anilínové barvičky, které jsem si náramně oblíbila pro jejich úžasnou sytost. Jediný problém vidím v cenově velmi dobře dostupném papíru z Flying Tiger Copenhagen, který ale špatně snáší potřebné množství vody. Skoro bych řekla, že na to, že to má být akvarelový papír, tak špatně snáší jakékoliv množství vody.

Skica rytíře v lese se stíny

Andrea Mowry: Comfort Fade Cardi (2)

Tohle je můj třetí článek o kardiganu od Andrey. V prvním (zde) jsem vás na začátku března lákala, ať si se mnou jdete uplést svetr. Na Ravelry totiž měla akci „Sweaters! March to May KAL 2024“ zaměřenou na pletení jejích svetrů. Mohli jste si vybrat jakýkoliv z jejích návodů a uplést ho v rámci této doby. Když jste vyplnili dotazník, přihlásili jste ho do soutěže o ceny.

V druhém článku z konce března (zde) jsem psala o tom, že pletu z Malabriga Arroya (můj první svetr z téhle příze) a že jsem se překoukla a myslela si, že jednobarevné úseky mají být dlouhé čtyři centimetry (místo deseti). Svou chybu jsem zjistila asi v polovině svetru, když jsem přemýšlela nad tím, že se mi zdá, že bude svetr barevně nevyrovnaný, když jsem v první polovině stihla použít tři ze čtyř barev a všechny je pěkně prostřídat. Teď už budu mít druhou polovinu jen jednobarevnou? 

Mrkla jsem do návodu a zjistila, že to dělám blbě. Párat se mi nechtělo, tak jsem hledala alternativní řešení. Vymyslela jsem, že mezi všechny barvy pestrou žluto-cosi, červenou-vínovou a fialovou vždycky vložím bláznivě barevnou směsku Camaleon, tím vlastně získám šest barev místo původních plánovaných čtyř. A další výhodou je, že právě Camaleon báječně ladí se všemi třemi zbývajícími.

Pohled do vnitřní části svetru. Nebo to bude vnějšek?

P. S.: Ještě pro vás chystám třetí článek s pikantními detaily ohledně dokončování svetru a také dalšími a dalšími fotkami detailů, případně oblečeného svetru, protože to je nejlepší.

Realistický portrét podle Idy Andersen Lang #1

Krátce po Novém roce jsem se pustila do kreslení s Idou v rámci kurzu Realistic portrait drawing New Year Drawing Retreat. Přístupný byl zdarma, ale pouze v omezeném čase 30. 12. 2023 – 4. 1. 2024. Popravdě byl celkem problém to stihnout, protože se jednalo o čtyři hodiny videí, a když se u toho snažíte malovat zároveň s lektorkou, bez problémů vám to zabere dvojnásobek času. 

Dobrovolně jsem se rozhodla trochu si to ztížit a vybrala si portrét, který mě zajímá. Na prvním obrázku ještě není moc k poznání, protože vypadá výrazně mladší, až dětská, ale ty pozdější už jsou podle mě opravdu povedené. Pro nefanoušky seriálu Stmívání (můžete znát i pod ANJ názvem Twilight) představuji herečku Ashley Greene, která hrála Alici Cullenovou, mou oblíbenou postavu se speciální schopností vidět budoucnost.

Pracně vyměřená hrubá skica

Obrázek jsem si vytiskla, jak Ida radila, a pečlivě jsem vyměřovala hlavní obrysy od kraje papíru. Bohužel pravítkem, protože jsem neměla kružítko. Ale tuto techniku jsme využili při naměřování balustrádových kuželek, o kterých vám povím zase jindy na hlavním blogu, tak ho pečlivě sledujte.

Zaujalo mě, že začne největšími plochami a pak přechází k detailům. Vyměří hlavu, vlasy, oči, uši, nos, ústa... Asi po hodině vyměřování už jsem byla pořádně vzteklá a otrávená. Měla jsem pocit, že jsem se vrátila na základku na hodiny geometrie. Navíc mi připadalo, že to není žádné umění. Takhle si to může naměřit každý. Naštvaně jsem si poznamenala do deníku: „Tak trochu si říkám, jestli by teda rovnou nestálo za to obšlehnout to přes okno.“

Pár detailů a ozdobné hvězdičky

Jak vidíte, řasy dělají docela dost!

A taky mi připadá, že záleží na tom, s jakým sklonem obrázek fotíte...

U vlasů je důležité věnovat se jednotlivým oblastem. Nemusíte vykreslovat každý vlásek zvlášť, ale potřebujete zachytit hru světla a stínu. Kde se jí od hlavy odráží světlo?

Domnívám se, že nemůžu popsat, co jsem se v kurzu naučila, ale aspoň udělám malé shrnutí k lektorce: budete-li mít možnost, určitě si s ní zkuste portrét namalovat. Je to příjemný zážitek, naučíte se spoustu fičurek pro realističtější kreslení. 

Ale kdo jste neměl možnost a nebo se vám nechce koukat na videa v angličtině, můžu vám už teď říct, že se nejspíš portrétům ještě věnovat budu. A třeba se jednou o nějaké souhrnné vychytávky ke kreslení obličejů dostanu. 

Ale protože se mi nechce nosit dříví do lesa a nevím, kolik toho budu mít nového a taky jestli na to budu mít někdy čas (a chuť), můžu vám už teď poradit, abyste si táhli e-book Jak na portrét od Hany Dankové. To hlavní tam je!

Květnové SKA ponožky 2024 – výběr vzoru

Mám dost rozpletených projektů, a tak bych se nejspíš neměla pouštět do dalších, ale fraternal ponožky jsou poněkud neodolatelné. Znamená to, že máte udělat bratrské ponožky, něco jako má firma Dedoles a mnozí další. Téma, námět, typ je stejný, ale ve skutečnosti je každá jiná. Nejprve jsem myslela, že udělám Shersocky = ponožky s motivy Sherlocka Holmese, ale pak jsem chtěla použít některou z přízí v barvách Hundertwassera, abych brzy (rozuměj letos) zpracovala celou kolekci ponožek a ze zbytků upletla svetr. Vybraly jsem si tedy veselé tulipánové a opájela se krásou růžovozelené příze. 

Jenže pak jsem trochu znejistěla, jestli to bude na těch tulipánech vidět a jestli to bude dobrý, a tak jsem nakonec přece jen vytáhla jiná klubíčka – Arwettu zelenou, fialovou a žlutou a rozhodla se pustit do vzoru, který už mám dlouho koupený. Jmenuje se tulipány na poušti (Tulips in the Desert). Zatím počítám s tím, že tulipány budou žluté se zelenými lístky a stonky na fialovém pozadí, nebo možná takhle to bude na chodidle a nad nártem opačně – žlutá ponožka s tmavě fialovými (skoro černými) tulipány? Přesně takové bych si chtěla pořídit domů, protože je měla na zahradě babička a mně se moc líbily. Měla je snad přímo z Holandska.

Možná bych mohla kolem ponožky udělat tři jinak barevné proužky – asi fialové na bílém pozadí, nebo naopak. Byla by to moje vzpomínka na tulipány z Kulaťáku (Vítězné náměstí v Praze v Dejvicích), historku si můžete přečíst pod stejnojmenným názvem zde. 

Jak vypadaly moje portréty před tím, než jsem absolvovala Idin kurz?

Teď trochu přeháním, ale našla jsem nějaké portréty, o které jsem se s vámi vlastně ani nechtěla podělit. Ale pak jsem si řekla, že byste je možná měli vidět. Některé věci se zkrátka nepovedou. A je to tak v pořádku. Právě tak se pozná, že rostete – zlepšujete se. Nemá smysl předstírat, že se tak nikdy nestalo a narodili jste se s tužkou v ruce.

Tohle měl být profesor Snape (Alan Rickman, viz obrázek na Wikipedii zde). Díky němu jsem zjistila, že mám sklony otáčet obličej, který je ke mně jen lehce nakloněný, jako by byl přímo čelem ke mně. Nebo alespoň jeho části. Děláte to taky?

Alan Rickman (Severus Snape z Harryho Pottera)

Vtipný je, že mi něčím připomíná mého bývalého vedoucího. 

A tohle velkooké monstum s huňatým obočím a protáhlým obličejem je Alice (Ashley Greene) ze seriálu Twilight. Moje oblíbená postava pro svou krásu, eleganci a příjemnou bodrost.

Ashley Greene (Alice z Twilight)