Když jsem jednou večer ležela v posteli, přemýšlela jsem o tom, že by to v zentanglu chtělo nějakou změnu. Něco nového, kreativního, nápaditého.
A tak jsem si řekla, že bych si mohla vést zentanglový deník. Vydrželo mi to přesně dva dny. Nebo tři. Pak už jsem nenacházela nic, co by odráželo náladu toho kterého dne. A co by se mi chtělo kreslit. Naopak mě lákalo zkoušet nové vzory. Nebo ty staré oblíbené v nových kombinacích a tvarech.
Takže tohle je první zentanglový deníkový záznam.
Tak přesně takhle kouká (i s tím vypláznutým jazykem) moje plyšová žirafa. |
Žádné komentáře:
Okomentovat