Barevný portrét dle kurzu Wish upon a star s Idou Andersen Lang (2)

V minulém díle, už trochu dávněji publikovaném, jsem vám ukazovala černobílý obrázek z kurzu s Idou Andersen Lang a teď je čas pochlubit se jeho barevným dokončením.

V dalším kroku už barvím vlasy na modro. Hustý! To mě baví. Trochu mi to připomíná manga. Ještě že to po každém kroku fotím. Dají se pak sledovat rozdíly. A hlavně je srandovní, jak se mi s přibývajícím časem líbí spíš ty předchozí verze.

Modrofialové vlasy, jinak černobílá víla

Jak si tak maluju, najednou mi dojde, že mám problém – závoj. Autorka maluje ženu, jejíž modrofialové vlasy kontrastují s tyrkysovým pozadím. Ale já mezi nimi mám závoj. Jaké mám použít barvy? 

Přece ho nenechám trapně bílý. To by příliš evokovalo nevěstu a neužila bych si vodou rozmývatelných pastelek nebo akvarelových progres nebo voskovek, záleží, co bude autorka chtít použít. Nakonec jsou to pastelky. 

Vybarveno akvarelovými pastelkami

Nenapadne mě nic lepšího, než udělat závoj žlutý. Žlutá je přece komplementární barva k modré. Navíc tahle kombinace barev je mou oblíbenou. Tou dobou ještě netuším, jak nádherně to bude vypadat. Použít tři druhy žluté do závoje byl báječný nápad. Uprostřed je nejsvětlejší a směrem k okrajům přechází až málem do oranžové. Tipnete si, jakého efektu jsem chtěla docílit?

Kompletní pastelková svatozář

A ještě tu máme další problém – zuby. Na autorčině obrázku má dívka zavřená ústa. Zkouším googlit, jak elegantně namalovat zuby. S výsledky nejsem zrovna moc spokojená: ani googlení, ani vlastní tvorby.

Když mě pak napadne, že to není ono, rozhodnu se prodloužit vlasy přes bílé šaty, se kterými jsem si stejně nevěděla rady, tak jsem jim alespoň domalovala výstřih a doufala, že mě v průběhu něco zajímavého napadne. Mohly by být třeba kožené?

Jak se mi líbí barva kůže, kterou se mi podařilo vytvořit na ruce, včetně toho světla vrženého sluncem, tak jsem nespokojená s barvou kůže ve tváři. A čím víc se snažím, tím víc vytvářím nějakou indiánku či co. Možná by nakonec bylo dobré smířit se s indiánkou a opravit i tu povedenou ruku.

Umělecké fleky ve vlasech nevypadají jako u lektorky, takže je při nejbližší příležitosti zase zamaluju. Ještě že to jde tak snadno. Zato rozmazané tyrkysové pozadí je celkem fajn. A ta svatozář je přesně tak báječná, jak jsem si představovala!

Když přidám zelenou do šatů, jsem víceméně spokojená. Jen ty tělové barvy obličejů budu muset ještě poladit. Pokud budu chtít kreslit i bělochy.

Stephen West: Go Go Dynamo Shawl (1)

Jedním z mých klubíček povalujících se v zásobách (v angličtině se říká stash, je to jako skrýš na oříšky u veverek), byla tahle vlněná šílenost. Už nevím kdy a kde jsem to koupila, ale rozhodně byl problém to nějak využít a taky s něčím sladit. Musím upozornit, že když pletete z takhle krásně barevných klubíček, tak nemáte první část svetru žlutou přecházející do oranžové a následně růžové, kdepak. Naopak se vám velmi divoce všechny barvy střídají. Co byste s tím dělali vy? A s čím byste ho zkombinovali?

Přadeno pestré vlny

Po přemotání jsem získala následující klubíčko.

Hodně pestré klubíčko

Vzhledem k barvám je ideálním kandidátem na šátek návrháře Stephena Westa, protože ten žádné nudné jednobarevné kousky nedělá. A čirou náhodou mám jeden vyhlédnutý. Viděla jsem ho na podzimních krajskářských trzích, které se zcela výjimečně konali na České zemědělské univerzitě na Suchdole (kraj Prahy) místo v centru.

Rozhodla jsem se vyzkoušet, jak spolu barvy ladí. Stephen to tak doporučoval. Musím říct, že se mi ten nápad líbí. Prostě upletete vzorek vroubkem a střídáte barvy. Kvalita fotek zrovna není nic moc.

Vzorek, abych viděla, jak spolu barvy ladí ve vroubku

A tady je konečně ten krasavec. Začátek návodu počítá s tím, že upletete tři půlkruhy. Už mám první. Později se budou spojovat do šátku a předpokládám, že se bude plést část nad nimi a pak pod nimi. No, jsem zvědavá, jak to Stephen vymyslel.

První připravený půlkruh

Co myslíte? Barevně to vypadá dost dobře, ne? Zejména, když vezmete v potaz jaká úchylnost to byla na začátku. A teď jsem ji zkombinovala s nudnou jednoduchou šedivou ponožkovkou, které mám dostatek klubíček, aby mi vystačila na celý šátek. 

Těším se, až v něm budu zase pokračovat. Ale mám i spoustu dalších zajímavých projektů. Však mě znáte.

Mops akvarelovými pastelkami

Když jsem byla ve Františkových Lázních, potkala jsem tam jednu holčinu a ta měla doma tři pejsky. Hrozně moc se těšila domů, na manžela a na pejsky. Lázně jí vůbec nevyhovovaly, i když jsme ji s Terkou přesvědčovaly, že je to tam super. Mohlo by nám to prospět na naše neduhy a s manželem si budete vzácnější, budete se na sebe těšit, budete si mít o čem povídat... konec konců může za tebou třeba na víkend přijet. A jak tak mluvila o mopsovi (nebo to byl buldoček?), dostala jsem šílenou chuť ho namalovat. Našla jsem si na internetu nějakého takového roztomilého a zkusila to jen třemi akvarelovými pastelkami. Zvolila jsem žlutou, modrou a červenou a snažila se z nich „uplácat“ černou.

Začala jsem tím, že jsem si milého psíka skicla modrou pastelkou. Zrovna jsem s sebou měla Mondeluz, které jsem asi před deseti lety dostala od kamaráda v Krkonoších. Mimochodem, kdybyste měli zájem, dělá havajskou masáž a také ji učí. Více info zde. Měla jsem před mnoha lety možnost ji vyzkoušet a byl to opravdu příjemný zážitek.

Modrý mopsík

Jen tak decentně jsem přidala červenou a žlutou, abych viděla, co to dělá.

Následně jsem přidala červenou a žlutou

Přidání žluté do pozadí se mi vůbec nelíbilo. Celý obrázek jako by trochu zanikl. Co si o tom myslíte vy?

Přidala jsem tedy další vrstvu a ztmavovala. Barevné tečky na pozadí na mě také neudělaly dojem, takže jsem se je rozhodla změnit na hvězdičky, které se mi už líbí víc. A vypadá to trochu jako časné jaro se zelenou trávou a sluncem, kdy přece jen ještě trochu chumelí.

Mimochodem, všimli jste si, že na dalším obrázku už je pejsek rozmytý a barvy víc vypadají jako vodovky/anilínky?

Rozmytý pejsek

Ale pořád mi to nestačilo a přidala jsem další vrstvu chlupů. A trávy.

Myslíte, že bych ještě měla přidat?

Lauren Rudolph: Featherlight Charcoal

V článku A Year of Light taster week 2024 (9) jsem psala o tom, že se mi líbil naprosto realisticky vyhlížející ptáček kreslený uhlem. Nicméně jsem se zmínila a jedná se o obrázek vytvořený obyčejnými tužkami několik tvrdostí.

A Year of Light je online kurz kreslení a malování pořádaný Tamarou Laporte a dalšími přizvanými umělci. Stejně jako vloni se bude jednat o mix různých technik, takže je to vskutku zážitkové. Ale já ještě nemám dokreslený/domalovaný loňský Life Book 2024, což je podle mě totéž – prostě kurz plný inspirace s konkrétními postupy krok za krokem. A tak jsem si říkala, že pro mě nemá smysl kupovat si další kurz, který opět nebudu stíhat. Radši si v poklidu domaluju ten loňský. Materiálu tam mám ještě spoustu. A chtěla bych namalovat a vyzkoušet úplně všechno.

Ale zpět k ochutnávce Roku světla, jak si to volně překládám. 20. 12. 2024 jsem si pustila replay s Lauren Rudolph. Ptáček ale nakonec není malovaný úhlem. A i kdyby byl, tak jsem ho právě našla (uhel ne ptáčka) ve svých malířských zásobách. Škoda, docela bych si s ním zkusila pohrát. Je to pro mě výzva. 

Nevadí, obrázek tužkou už jsem taky dlouho nemalovala. A ptáčka bych si sama dobrovolně taky nezvolila. (Třeba ještě pak stihnu ty vodní kapky/bubliny od Angela Murray: Feeling Light.)

Hlavní výuka spočívá v tom, že lektorka upozorňuje na to, že se nemáme stresovat se složitými detaily, jako jsou pařátky, ale že máme kreslit jednotlivé linie. Každý obrázek je totiž ve skutečnosti složen z jednotlivých tvarů a linek. Když jich nakreslíte dostatečné množství, vyloupne se vám z nich obrázek. Jdu na to.

Nejprve si naskicuje základní tvar a pak si v něm označí světlou a tmavou oblast. Tu tmavou pak jemně vyšrafuje, aby dosáhla základního odstínu. A prasecky to rozetře prstem. To by mi lektorky kreslení daly. Fuj!

Nejprve celou plochu vystínuje tvrdou tužkou (používám HB, protože ji mám zrovna po ruce). Pak vezme měkčí (4B) a dodělá tmavší stíny. A pak jde takhle na další (6B) a další (8B). Ona tak daleko nešla, ale já musím vycházet z toho, co mám po ruce. :-) Nakonec se mi výsledný obrázek celkem líbí. Co mu říkáte vy?

Ptáček nakreslený tužkami různých tvrdostí

Školní rok 2024/2025 se SKA

V rámci tohoto školního roku bych chtěla zvládnout kompletní výzvu. Opravdu pro každý měsíc uplést jedny nové ponožky. Snad ani tolik nejde o to, abych nutně měla splněnou celou výzvu a přesně v určitém stylu, ale abych měla za rok 12 párů nových pletených ponožek. Protože ty jsou úplně nejlepší!

září 2024: nenahozeno

říjen 2024: Pomatomus od Cookie A

Zadání bylo flóra a fauna. 25. října jsem nahodila ponožky Pomatomus od Cookie A. Zařadila jsem je do Tajemné ponožky pletené společně s Vlněnými sestrami a poslala je vylosované paní k Vánocům. Takže jsem měla dvojí motivaci dokončit je včas. Stihla jsem to 30. listopadu 2024.

Pomatomus ve vánočních barvách

Pomatomus

listopad 2024: Stony Stream Socks od Stephen West

Tématem bylo mozaikové pletení a sejmutá oka (Slipped Stitch Colorwork). Už delší dobu jsem měla zálusk na zajímavé Stephenovy ponožky Stony Stream Socks, a tak jsem je 23. listopadu nahodila. Bohužel jsem je do konce prosince nestihla dokončit.

Stony Stream Socks

prosinec 2024: Funkkis od Pia Kuivalainen

Na prosinec jsem si vybrala téma copánky a nahodila Funkkis od Pia Kuivalainen z nádherné fialové příze.

leden 2025: 

Design pro leden jsem si ještě nevybrala. Možností je hned několik: 

a) tajemné MOCK (Mystery Sock) ponožky Golden Twenties od Melissa Beyer (KnittyMelissa), 

b) něco od téže designérky

c) Stranded Colorwork – předvýběr jsem dělala např. v článku zde, dále rozšířeno o:

• Boardwalk Mosaic od Anna Lange
• Cape Gingham od Julie Sprague
• Freeman On My Feet od GothKnitty
• Garden Gate Socks od Emily Johnson
• Hats off, Santa od Anna Lange
• Hall-owl-een od Erna de Groot
• Lappi od Minttu Wikberg
• Popinjay Socks od Karolina Adamczyk
• Retrosocks od Jaana Talvitie
• Squirrelysock od Erna de Groot
• The Queen Who Never Was od KnittyMelissa
• Three Worlds od Lena Trost – horký favorit
• We Love Winter! od Merja Ojanperä

únor  2025: 

březen 2025: 

duben 2025: 

květen 2025: 

červen 2025: 

červenec 2025: 

srpen 2025:

Tajemná ponožka 2024 – finále

Tak Štědrý den je za námi, moje kolegyňka už snad ponožky obdržela a rozbalila a já se s vámi můžu podělit o jejich fotky. O přihlášení do výměny Tajemných ponožek (SWAP Vlněných sester) jsem psala zde.

K takové speciální příležitosti jsem se rozhodla uplést něco mimořádného. Ne žádné vanilky (= nudné bez vzoru). Ještě v říjnu v lázních jsem si koupila přízi Best socks v kombinaci červená a zelená. Říkala jsem si, že to je ideální vánoční příze. A kdyby je chtěla nosit spíš v létě, protože jsou trochu díraté, může zase tvrdit, že mají barvu melounu. Nebo ne? 

Jedná se o vzor Pomatomus od Cookie A. Původně jsem si myslela, že to je něco jako pomatený a pořád si pletla, jak se to píše. Ale pak jsem to dala do Googlu a zjistila, že se jedná o rybu, která je v češtině známá jako Lufara dravá. Málem bych zapomněla, návod je zdarma na Knitty (zde) a já už ho měla opravdu dost dlouho vyhlédnutý, jen jsem na něj neměla patřičnou odvahu. 

Autorka o ponožkách napsala, že hotové ponožky připomínají modrozelené rybí šupiny, odtud ten název Pomatomus, rod modrých ryb. „Zvyšte úroveň obtížnosti svých ponožek o několik stupňů pomocí nepravoúhlého opakujícího se vzoru 12 stehů x 22 řádků, který kombinuje přesahy příze a texturu v každé řadě.“ Nahození z příze jsou poměrně jemná, takže ponožka je trochu vzdušná, ale ne příliš krajková. Zakřivené žebrování krouceného stehu dodává asymetrii a hloubku. Váhala jsem, jestli uplést obě ponožky stejně, nebo se pokusit vzor symetricky převrátit. Nakonec jsem se rozhodla pro stejnou variantu. Ne, že bych se tolik bála převracení vzoru, ale občas mám pocit, že když se udělají vzory směřující k jedné straně na obě ponožky zrcadlově převrácené, tak pak to vypadá blbě. Ať už ponožky „šilhají“ směrem dovnitř nebo ven, vždycky se vám trochu zdá, že dotyčný má křivé nohy. A tenhle dojem určitě vyvolat nechci. 

„Modré ryby jsou poněkud zlomyslné s ostrými zuby, silnými čelistmi a kanibalistickým sklonem. Zůstaňte ve střehu a měli byste se těmito ponožkami v pohodě prokousat.“

Do deníku jsem si 7. listopadu poznamenala: Dokončila jsem svou první ponožku. Pletení je zábava. Udržuje pozornost, přičemž každou chybu lze snadno odhalit a opravit. Vypadají rozkošně v lehce barvené přízi. Možná si pro sebe upletu další!

#tajemnaponozka2024

Stephen West: Stony Stream Socks (1)

Do Stephenových ponožek jsem se zamilovala na první pohled. Jenom mi chvilku trvalo, než jsem se rozhodla, z čeho je nahodím. A taky pro koho. Samozřejmě, že bych je ráda pro sebe. Ale taky už jsem dlouho žádné neupletla manželovi. A v syslátech jsem našla nádherná modrá klubka Fabelu a k tomu efektně ladící světle šedá. A navíc v dostatečném množství. Možná bych mohla udělat pro nás pro oba...

Nahozené ponožky Stony Stream od Westa

Přihlásila jsem se s nimi do klubu anonymních ponožkoholiků na Ravelry, ale popravdě ani moc nečekám, že je stihnu do konce prosince uplést. Přece jen to zase bude velikost jako pro medvěda. A navíc je vzor poměrně náročný. Ale jestli budou tak hezké, jako je má Stephen, bude to stát za to.

Vánoční svetr Cat Stripes

Před časem jsem si koupila vánoční klubíčko (4f. Christmas 0224 (2024) Metallic) a bílé klubíčko Flotte Socke od Rellana Garne. Nejspíš s tím záměrem, že si pro sebe udělám veselé vánoční ponožky Stephen West: Stony Stream Socks. Ale pak jsem si to rozmyslela, protože mi bylo jasné, že stejné vánoční ponožky včas nestihnu. Ale na konci listopadu mi bylo líto, že mi bude vánoční klubíčko ležet ve skříni zcela nevyužité minimálně rok. A vyhlédla jsem si svetr Cat Stripes (DROPS 110-2). Zkontrolovala jsem zásoby, Šárka ještě dvě klubka má. No, uvidíme. Nejdřív si udělám vzorek, třeba z toho nakonec přece jen budou ponožky a ne svetr, tak ho nebudu hned kupovat.

Nahodím, pletu si spokojeně vroubkem, poslouchám kurz o Bullet journalu od Knitsonik a pak se zpátky mrknu na stránky Yarn Queen Prague a zjistím, že žádné další metalické klubíčko už v nabídce není. Sakra! Co teď?

Co byste dělali na mém místě? 

Začátek budoucího vánočního svetru

Kouknu se na Google, jestli ho nenabízí jiný známý klubíčkový obchod, ale žádný takový nenajdu. Asi jsem trochu podcenila poptávku. No, dalo by se tam zamíchat jiné vánoční klubíčko a prostřídat je... ale jistota bude prostřídat ho se stejným akorát netřpytivým. Rychle si ho objednám, aby náhodou taky nedošla. Snad mi dvě vánoční a dvě bílá klubíčka budou stačit na nejmenší velikost. Kdyby to byl Fabel a Alpaca od DROPSu, ze kterých je to původně plánované, taky by mi to vyšlo.

Projekt ukončen. Nevypadalo to dobře.

Tajemná ponožka 2024 – přihlášení

Logo od Divoké tužky

Když jsem byla v lázních všimla jsem si při brouzdání na netu, že Vlněné sestry z Brna zveřejnily výzvu Tajemná ponožka 2024. Postřehla jsem ji i vloni, ale to jsem se ještě nestihla zapojit. Navíc na takové věci nemám čas. Vždycky si vyhlédnu nějakou soutěž, Knit-A-Long (společné pletení) a pletení v klubu Sock Knitters Anonymous (SKA) a pak to stejně dopadne tak, že nestíhám držet tempo s ostatními. 

O Stephenu Westovi už je to známo. Zveřejňuje jednotlivé úseky příliš rychle za sebou pro člověka, který normálně chodí do práce a na pletení má max. dvě hoďky denně. I to si myslím, že je víc, než si může většina běžných lidí dovolit. Ale zkoušela jsem to před lety i s jednou Ruskou nebo Ukrajinkou (či jaké byla národnosti) a to bylo úplně to samé. Měsíc jsem pletla to, co ona plánovala na týden. I když tou dobou jsem ještě nebyla tak výkonná a neměla tolik času na pletení během cestování. A navíc to byl náročný vzor. Ale to jsem odbočila. Kolikrát mám problém stihnout i SKA ponožky, na které mám od nahození do dokončení dva měsíce. Ale když je to složitější vzor a třeba je něco potřeba vypárat, může to být nakonec dost natěsno. Takže jsem váhala i tentokrát. Ale nakonec zvědavost zvítězila a já se přihlásila.

Jak to funguje?

Je to vlastně výměna ponožek (ang. „swap“). Každý uplete jedny ponožky a pošle je někomu, koho mu Vlněné sestry přidělí. Nevím, jestli to dělaly podle velikosti, ale měla jsem náramnou radost, že pletu ponožky v podstatě na sebe. Takže si je můžu vyzkoušet a poznám, kdy mám přestat plést a udělat už špičku. Takové ponožky pro manžela se mi pletly hůř, protože je těžší odhadnout, kdy mu ta noha končí.

Bylo potřeba přihlásit se vyplněním formuláře ve facebookové skupině do pondělí 21. 10. 2024. Pak jste dostali e-mail s kontaktem, kterému máte poslat ponožky a informací o velikosti ponožek. Podmínkou je použití ponožkové příze s podílem 75 % vlny, kontaktovat před odesláním partnerku/a s domluvou ohledně nejlepší metody dopravy (a poslat též info Vlněným sestrám), balíček zabalit do dvojobalu a označte zvenku nápisem Tajemná ponožka. Pro označení můžete použít nálepku. Nejzazší termín odeslání je 16.12.2024, aby ponožky dorazily do Štědrého dne. 

„Po obdržení/případně po rozbalení balíčku napište vaší partnerce zprávu, bude potěšena zpětnou vazbou:-). Těšíme se na sdílení ponožek o Vánocích, kdy budou všechny tajemné ponožky odhaleny!“

#tajemnaponozka2024

Indie Design Gift-A-Long 2024

Jsem ve skupině Indie Design Gift-A-Long na Ravelry. Tam se prezentují nejrůznější návrháři (designéři) pletených (a možná i háčkovaných) věcí. V určitém období koncem listopadu poskytnou pětadvacetiprocentní slevu na některé svoje vybrané vzory a pokud jste uvedeni v příslušné skupině a stihnete je nahodit i ukončit v tomto období (do konce roku), můžete vyhrát nějakou cenu. Zatím jsem nikdy nic nevyhrála. Ale obávám se, že jsem ani nikdy nic nestihla dokončit. Uvidíme, jestli to vyjde letos. Vyhlédla jsem si dvě věci:

• ponožky s kočkou The Stare Socks od Katie Pomper
• šátek s hodně křížemými copánky Gilded Grapes Shawl od Jenn Lampen, nahodila jsem ho včera na jehlicích 4,5 mm po Powerlicious Hapu, který musím vypárat a opravit.

Docela náročný začátek šátku

Obojí by se mělo dát stihnout uplést do konce roku.

Cheryl Niamath: Miss Honeychurch (1)

Po dlouhém vybírání jsem se nakonec rozhodla z příze Lang yarns Fiora v podzimních barvách (2012, 961.0045) uplést tuniku Miss Honeychurch od Cheryl Niamath. Vybírala jsem na Ravelry i u DROPSu podle vzorku 18 ok na 10 centimetrů na jehlicích číslo tři. Sice mi prodavačka říkala, že ona osobně by použila spíš 3,5 nebo 4 mm, ale já si myslím, že by to bylo moc vzdušné a mělo to velká oka. Vzoreček na těch trojkách mi připadal na pohled hezký. Kdyby se po pár řadách ukázalo, že to není ono, můžu to konec konců vždycky vypárat. Ono je totiž stejně jiné mít vzorek nebo tričko – aby to třeba náhodou nebylo moc tuhé.

Složením je příze ze 42 % bavlna, ze 42 % akryl a z 16 % viskóza. Na 50 gramů má jen 145 metrů. Jako obvykle se podivuji tomu, že se ještě stále dělají tak malá nanicovatá klubíčka. Pak jich musíte mít na normální ženu alespoň osm! Čím víc spojů, tím víc Adidas?

Raina K: Powerlicious Hap (2)

Vau, tak první díl s tímto názvem jsem publikovala na Nový rok vloni, to znamená, že šátek mám už nahozený... od 27. 10. 2022. To by bylo kouzelné ho na den přesně o dva roky později dodělat, ne?

Za tu dobu už jsem samozřejmě výrazně dál. ;-) Středový šedý čtverec je dávno hotový. Zvládla jsem (asi až na druhý pokus) správně nahodit oka kolem dokola a teď na nich pletu už jen jednitě brioche bílou jako hlavní barvou a červenou jako podkresem.

Ha ha ha... aktualizace 28. 10. 2024. Sice jsem výrazně dál, ale teď mě čeká páráníčko párání. Vzor mi nějak nevycházel a já zjistila, že jsem nejspíš už dávno měla za sebou řadu devět, ke které jsem si myslela, že směřuju. Logicky – když se lístečky opakují, bude spousta řad podobných, takže chybu odhalíte ve chvíli, kdy v návodu čtete, že se vzor má rozšiřovat a vy přitom víte (protože lístečky už jsou naštěstí dost viditelné), že byste měli ubírat a navíc v trochu jiném místě. A tak se začnete pídit a počítat a zjistíte, že vás čeká párání. Ach jo. Už se na něj tolik těším. Chtěla jsem ho mít hotový ještě v lázních.

Andrea Gomoll: Soulscape of Light and Shadow (1)

Tak jo, je čas pustit se do psaní. Nebo do malování? Nebo do psaní o malování. ;-)

Pokud jste pozorně sledovali moje články o ochutnávce A Year of Light taster week 2024 od Tamary Laporte, víte, že jsem v minulém měsíci dost malovala a ne jen kvůli tomu neměla vůbec čas na psaní. Ráda bych Vám to vynahradila a postupně se věnovala všem obrázkům, které jsem v rámci této ochutnávky namalovala. A že jich bylo!

Jedním z těch obrázků, co mě zaujaly, byl západ slunce od Andrey Gomoll. Tak jako většina ostatních umělců (třeba i Tamara) maluje ve vrstvách. Začíná od nejsvětlejších barev a postupně přidává další a další.

Předpřipravené pozadí

Tady mám pro ukázku, jak odlišně vypadá ten samý obrázek v jiném světle nebo z jiného úhlu. A pak věřte fotografiím!

Najednou úplně jiné barvy a přitom je to stejný obrázek

Po přidání druhé vrstvy, dostává obrázek trochu jiný rozměr. Než řeknete, že ho mám vzhůru nohama, doplním, že v tom fialovém nebi má být couvající měsíc.

Ještě  bych ráda doplnila, že tentokrát se pokouším kolem obrázku nechat pár centimetrů jako rámeček. Někteří autoři to tak dělají.

A Year of Light taster week 2024 (10)

Pá 27. 9. 2024, Den dvanáctý

Prodlouženo, ale už od středy jsem se k malování víceméně vůbec nedostala. Tedy dokončila jsem západ slunce s Andreou Gomoll-Wünsche, ale jinak nic. A prodlouženo je jen do neděle. O pět dnů je pro mě opravdu málo, nemám jen kreslení!

So 14. 12. 2024

Do mailu mi přišlo, že si můžou zase pět dnů malovat. Nevím, jestli to platí od chvíle, kdy mi to přišlo, nebo od chvíle, kdy se do toho zaregistruju. Reálně se k tomu nejspíš dostanu zase jen o víkendu, ale jdu do toho. Chtěla bych si namalovat tu božskou lišku od Shilpa Lalit!

A Year of Light taster week 2024 (9)

Út 24. 9. 2024, Den devátý

Se začátkem pracovního týdne je pochopitelně mnohem méně času na malování.

• Angela Murray: Feeling Light (Bubliny jak z bublifuku. Vypadají parádně. Chtěla bych je zkusit namalovat. Takový fakt super veselý a bezelstný obrázek.)
• Shilpa Lalit: Painting a Fox & Devine Light of Intuition (Liška. Ale jaká nádherná a realistická. Tu bych moc ráda malovala.)
• Alena Hennessy: Light Between Leaves (Přešla jsem bez povšimnutí, pardón, ale moc velká konkurence.)
• Lauren Rudolph: Featherlight Charcoal (Naprosto realistický ptáček uhlem, to by mohla být taky velice zajímavá zkušenost.) Vyzkoušela jsem, nakreslila a článek najdete zde.

Tajně doufám, že to Tamara prodlouží, protože samozřejmě nemám většinu obrázků dokončenou. Nebo udělá retreat.

A Year of Light taster week 2024 (8)

Po 23. 9. 2024, Den osmý

Se začátkem pracovního týdne je pochopitelně mnohem méně času na malování.

• Effy Wild: Be the Light (portrét – pěkný, líbí se mi, zkusila bych si ráda)
• LaQuisha Hall: The Flight to Light (kolážový motýlek, mám jiné záměry)
• Kaaren Poole: White Rabbit (Bílej barevnej králík! Ano, to je ten jiný záměr. Je tak nádherný! „V tomto videu nakreslíme okouzlujícího bílého králíka pod listy. Světlo procházející listy vytváří na králíku vzor světla a stínu, který ukazuje krásné barvy světla. Králíček je tak krásný, že si ji budete chtít vzít ze stránky a pomazlit se s ní. Ale víc než to se dozvíte o malování efektů světla a stínu na bílý předmět.“) 

Takže kromě domalovávání jsem se dnes pustila do bílého králíčka. Jenom skicu tužkou, ale aspoň že tak.

A Year of Light taster week 2024 (7)

Ne 22. 9. 2024, Den sedmý

Plán dne – domalovávat rozdělané obrázky barvičkama.

• Natalie Mecham: By the Light of the Moon (Och, Natalie Mecham mi vzala dech. Strom s kočkou a měsíc v pozadí. To je nádhera! Nevím, jestli to dokážu namalovat - ne, že by to bylo těžké, ale možná nebudu mít ty správné materiály, ale to je tedy pecka. To měli nechat až na konec! Chudáci ostatní obrázky)
• Cyndy Ross: Wispy Characters (Nelíbí se mi to, ale je to jedinečné. Paňáci s divnými ksichtíky. Myslím, že od ní byla ta divná kočka, co jsem malovala vloni. Mohla by to být hezká naše politická scéna, taky jedna příšerka vedle druhý.)
• Tiffany Sharpe: Glow of Autumn Leaves (Podzimní listí vypadá na oddechové malování. Obávám se, že to nestihnu z časových důvodů, protože ty předešlé obrázky mají prioritu.)

A Year of Light taster week 2024 (6)

So 21. 9. 2024, Den šestý

Plány na dnešek mám celkem velké, jako obvykle kdybych ke každému úkolu dopsala časovou dotaci, zjistím, že jsem si naplánovala týden a ne jeden den. No nic, to se mi občas stává. A to jsem nepočítala s tím, že si ráno dám půlhoďku na zvelebování obce. Se sousedy jsme ostříhali větve kolem zrcadla u vjezdu na náves, aby v něm bylo dobře vidět.

• Dena Ann Adams: Light Touch, Light Heart (Pěkný obrázek krajinky, ale vzhledem k množství ostatních obrázků a velkolepým plánům ho asi vynechám.)
• Pamela Vosseller: Carrying Our Light (Typicky zvláštní portrét této lektorky. Ještě jsem to nikdy nezkoušela, ale nejspíš by to stálo za to. Sám o sobě se mi ten obrázek zase tak moc nelíbí, ale viděla jsem pár výtvorů v tomto stylu od někoho, kdo se to teprve učil podle této lektorky a připadalo mi to mnohem poutavější. Takže možná jde jen o volbu barev. Nebo se mi obrázky mým stylem budou líbit víc.)
• Alison Wells: Light and Line: The Art of Contrast (Ach, tak tohle je přímo narážka na moje dnešní přemýtání o tužce. Kresba tužkou? Pchá, nezájem, kdo by s tím ztrácel čas, když si můžu hrát s barvama, říkala jsem si dnes ráno. A teď koukám na nakreslenou růži, která mi úplně vyrazila dech svým jemným šrafování. Ano, ano, to chci, myslím si. Proč by se člověk honil za barvama?)

Málem jsem to zakecala. Samotnou mě pobavilo, když jsem ve svém Bullet journalu jako jeden z úkolů na dnešek uviděla „malovat jak blázen.“

S malováním jsem ve skutečnosti začala až odpoledne. Hned jsem se pustila do portrétu od Pamely Vosseller a příjemně mě překvapilo, že se mi ho ještě dneska podařilo dokončit. To je holt výhoda obrázků, které se nemusí nechávat v průběhu zaschnout. Nebo když je venku teplo a zasychá to hned. Možná ho ještě trochu doladím zítra. Uvidíme. Ta levá tvář se mi moc nelíbí.

Pak jsem se pustila do včerejšího dramatického portrétu od Melanie Rivers. Ale ten jsem přerušila, protože jsem ho potřebovala nechat zaschnout.

A před tím než jsem šla krmit a dojit kozy, jsem ještě v rychlosti naskicovala tvar flakónku taky ze včerejška od Lucy Brydon. Vybarvování je za mokra, takže jsem ho musela nechat na zítra, protože je potřeba udělat to celé najednou.

Večerní plán je jasný: nakreslit Tamařinýho chlapečka z dřívějška, ať můžu zítra jen vymalovávat. A komplet růži z dneška!

A Year of Light taster week 2024 (5)

Pá 20. 9. 2024, Den pátý

Dneska jsem pracovala z domova, ale pak jsme řešili stůl do kuchyně a obýváku a tak jsem se nakonec k malování vůbec nedostala. Navíc už jsem konečně snad skoro úplně zdravá (sem tam se přece jen vysmrkám), a tak jsem musela zase začít chystat jídlo zvířátkům a dojit.

Zaskočilo mě, že je na výběr o jeden obrázek méně než obvykle. Takže tři. Chtěl jsem napsat, že jsem z nich nebyla tak unešená jako obvykle, ale není to pravda. To spíš jen trošku nestíhám tak rychle malovat a navíc si říkám, že to asi ani není reálné všechno stihnout. A taky kde to budu vystavovat?

• Kim Dellow: Flow and Glow (Jde o hrátky a seznamování se s akvarelovými barvami na papíře. Z nich se pak udělají různá abstraktní díla. Nezaujalo mě.)
• Melanie Rivers: Heart Light (Velmi dramatický barevný a zajímavý portrét z profilu. Chtěla bych si zkusit, i když nemám kvašové barvy. Snad to půjde něčím, co mám.)
• Lucy Brydon: Magical Shimmering Potions (Plamínek či elixír v lahvi. Úžasná kombinace barev. Líbí se mi takto magický obrázek. Ráda si zkusím, když to všechno stihnu.)

A Year of Light taster week 2024 (4)

Čt 19. 9. 2024, Den čtvrtý

Dneska jsem si užila dvojí překvapení! Včera jsme totiž byli na výletě v Panenských Břežanech, a tak jsem se ke včerejším obrázkům dostala až dnes. A pak ještě následovaly dnešní.

• Tamara Łuć: Cyanotype Magic (Modrá a zlatá, pírka, jednoduše působící ale přitom fascinující obrázek. Chtěla bych si zkusit namalovat.) ... Trošičku problém. Na tohle bych potřebovala papír, který je citlivý na UV záření. Prý si s lektorkou můžu užít kouzlo kyanotypie. Ale to bych něco takového musela mít. A popravdě, nechce se mi pro každou lekci kupovat zvlášť vybavení, které pak už třeba nepoužiju. Nesbírám jenom výtvarné potřeby. ;-)
• Ida Andersen Lang: You Are The Light (Je skoro fuk, co maluje Ida. Vždycky to chci vyzkoušet a obvykle se mi ten obrázek i velmi líbí. Tentokrát se mi jenom líbí. Ale stejně. Je to Ida. Ten její styl mě fascinuje.)
• Tiare Smith:  With the Light of the Sun (Taková roztomilá blbinka s kytičkami. Vypadá to, že to bude rychle hotové. Je tam spousta žluté! To musím mít.)
• Bonita Hendriks:  Look at the Light (Portrét. Velice zajímavé. Něco úplně nového, taky bych chtěla zkusit. Ale možná jsou to pastely a ty nemám. Resp. nemám tušení, kde je mám.)