Léto s Joji Locatelli na Angeliky tvorbě

Joji Locatelli už z mého blogu znáte z několika projektů, které jsem sama pletla. Prvně jsem ji ale nejspíš zmínila v článku z roku 2015, když jsem psala o tom, od koho pletou Vlněné sestry. Pak jsem si jí všimla díky Radce, protože Joji [čti chochi] byla její oblíbenou návrhářkou. Tou dobou jsem to vůbec nemohla pochopit, protože mi její vzory připadaly nudné a nebarevné. Až časem jsem se prokousla k tomu, že je skvělé, když vám vzor krásně padne a barevnost už si můžete přizpůsobit sami. Kdo říká, že to taky musíte dělat decentní?

Pletla jsem od ní například šátek Ley lines z nádherného fialového BC Garn Sarah Tweed. Teda příšerně chlupatí a ty bílé nopky, co na fotce nejsou vidět z něj dělají pološedivý šátek, ale stejně je to jeden z nejlepších, co se týče namotávání kolem krku. A ta textura je skvělá. Stálo by za to uplést si ho v ještě jiné barvě. Na Ravelry jich je 1044 a musím konstatovat, že jednobarevné jsou opravdu nejhezčí. Za pozornost snad stojí jen postupně proměnlivé klubko ve velmi dlouhých úsecích jako použila například Soaphie (zde).

Dalším mým počinem od Joji je šátek Far Away Dreams, který ale ještě nemám hotový. Původně jsem se domnívala, že obrovskou obdélníkovou plochu pletenou vroubkem udělám na pletacím stroji (viz zde), jenže se ukázalo, že na mém jednolůžkovém plést vroubkem nejde. Řekla jsem si, že kdo se bojí, nesmí do lesa a rozhodla se, že to tedy upletu lícovým žerzejem. A nenapadlo mě, že se mi to na okrajích bude příšerně kroutit! Takže teď je potřeba to nějak vyprat, vyrovnat a možná ještě obháčkovat. Přemotat růžové klubko (s dostatečným návinem) a ručně doplést krajku.

Ale to ještě není všechno. Ještě tu mám rozpletený šátek So close, který bude pořádně velký a tlustý a snad ho budu moci použít jako deku do kočárku pro miminko. Mám takovou představu, že se mu bude líbit a bude si s ní hrát, až bude větší. Holky říkaly, že to tak jejich děti dělají. Obecně myslím, že i já jsem milovala naši modrou kostkovanou deku. Více info k němu najdete v následujících článcích:

• Volba prezidenta z pohledu pletařky

• Joji Locatelli: So close (1)

• Joji Locatelli: So close (2)

A jak asi tušíte, ani tento šátek zatím není hotový. Zabrat mi dává hlavně krajka, protože je třeba se jejímu pletení intenzivně věnovat a ne jen tak po troškách kousek uštrykovat v autobuse cestou do práce.

Jaká témata vás tedy čekají? Především svetrová. Podíváme se na:

• Elton,

• Instant Crush,

• Japan Sleeves,

• Lace & Fade Boxy,

• Quiet Stars,

• Susurrus.

Ale taky se podíváme na šátek Lady bird wrap, aby vám to nebylo líto, pokud nejste svetrový (světoví samozřejmě jste!).

Nevím, nevím, jestli to tedy všechno stihneme během jednoho léta... je to opravdu dost témat.

Jaký šátek si mám vybrat z 580 metrů?

Opět se do mě daly krajkářské choutky. ... Pokud se ptáte, jestli ten minulý šátek/šátky jsou hotové, tak ne, nejsou. Ani si nemyslím, že bych teď honem potřebovala nahodit něco nového, ale to ten materiál mě k tomu láká!

Na krajkářských trzích (17. 5. 2025, článek zde) jsem totiž objevila kašmír s hedvábím od Lang Yarns Cashmere Dreams, vybrala jsem si odstín 0148 fialová mauve. 25 g klubko má 290 metrů, 65 % tvoří kašmír a zbývajících 35 % hedvábí. Koupila jsem si dvě, s tím že mi to bude určitě stačit, když to budu plést na čtyřkách, abych měla vzor dostatečně vzdušný.

Na Ravelry jsem pak hledala, které šátky mají tak nějak odpovídající spotřebu. Případně jdou udělat kratší:

Alfinchen od Irene Jumbo: nejvíc se mi líbí dvojbarevná kombinace a nejspíš bude mít větší spotřebu. Píší 700 metrů

Circling Around od Anna Fedorova: trojúhelníkový šátek, spotřeba až 700 metrů, ale půjde skončit dřív.

Dear Lidia Shawl od Yulia Vysochina, spotřeba až 677 metrů, ale plete se odspoda, tak by s tím třeba šlo něco udělat.

Flukra od Gudrun Johnston, spotřeba až 640 metrů, ale půjde skončit dřív.

Golden Autumn Shawl od Elena Gotlib: do tohoto šátku jsem se úplně zamilovala, ale taky bych ho chtěla v dvoubarevné kombinaci tmavě fialové a bílé!

Percy Shawl od Sanne Kalkman: zajímavé krajkové vzory na trojúhelníkovém šátku, očekávaná spotřeba 350 až 900 metrů.

Ty nejpreferovanější jsem jako obvykle označila tučně.

Stephen West: Textures unite (1)

V článku Steven West: Stashbustalong (1) jsem psala o Stephenově KALu, kdy jste měli použít alespoň 50 % příze ze svých zásob a uplést si nějaký Stephenův vzor do poloviny května. Naplánovala jsem si dva projekty, ačkoliv jsem počítala s tím, že šátek – byť jsem se rozhodla pro menší velikost – stejně do uvedeného termínu nestihnu.

Rozhodla jsem se na něj použít klubíčka z dříve plánované soupravy zakoupené na šátek Ennui od Justýny, psala jsem o něm zde.

Nahodila jsem na trojkách a brzy zjistila, že šátek je jako obvykle u Stephenových vzorů velká zábava. Ani se mi nechtělo plést nic jiného.

Jane Davenport: Colour Weaving (1)

Když jsem se pustila do malování ze série Mastering Mixed Media Expo 2025, začala jsem pěkně popořádku – obrázkem od Jane Davenport. Ačkoliv stejně nebyl první. Z testovacích ochutnávek kurzů z minulých let vím, že si musím velmi pečlivě vybírat, protože rozhodně nestihnu namalovat všechno, ačkoliv jsou kurzíky jen hodinové nebo půlhodinové, reálná kresba obvykle trvá dvojnásobek. Takže za celý den lze zvládnout maximálně tři obrázky, myslím, že něco takového je můj rekord. Ale obvykle se tak daleko nedostanu, i když jich třeba začnu mnohem víc. Neposkytuje to pak sice takové flow jako soustředit se na jeden obrázek a malovat ho od začátku do konce, ale to pro změnu nedává valný smysl hned ze dvou důvodů:

1. 

   Rozpracovaný podklad

   Jsou tam velké prodlevy při čekání až jednotlivé vrstvy uschnou. V některých případech s menším množstvím vrstev nebo krátkou dobou schnutí to není problém, ale třeba u Tamary Laport a dalších podobných, kteří často rozmáchají celý papír, bych se bez fénu a potřebného čekacího času vůbec neobešla. Podobné to bylo s ptáky na sněhu malovanými akrylem.
2. I lektoři kreslení doporučují dát si od obrazu odstup (časový i fyzický) a podívat se třeba druhý den na to, co mu chybí. Když jste do něj ponořeni, často to není takové. Mně se velmi často stává, že se mi moje obrazy bezprostředně po namalování nelíbí. Možná bych si měla do deníku zachytit proč, protože druhý den mám klidně i úplně opačný názor. To se mi stalo třeba u Glaze Craze od Andrey Gomoll, na který se můžete těšit 2. 6. 2025.

Tahle lekce byla moc prima, taková odpočinková a relaxační, což byl vhodný úvod do malování, protože už jsem štětec s barvama neměla v ruce snad pár měsíců! Och, jak mi to chybělo!

Jane Davenport tvrdí, že vyvinula techniku tkaného malování. Nedokážu posoudit, jestli je to přímo technika, vidím v tom dost prvků z toho, co se učí i jinde, třeba u Tamary. Ale její kombinace barev se mi moc líbí a celkově mě celý ten vzor fascinoval. I když mi přijde, že to není tak úplně napodobitelné podle toho, co říká. Trochu mi to připomíná Kaffe Fassetta.

Při malování jsem se nechala trochu unést a zapomněla, že nahoře na papíře mám nesmyslně mnoho volného místa, protože tam přijdou namalovat hlavičky postav. Trošku to ovšem byla chyba lektorky, která na kameře zabírala pouze část papíru, na niž malovala a horní řekněme třetinu měla mimo obraz a pak si zkrátka papír posunula níž. Jenže já malovala podle kamery, kde to vypadalo, že chce pomalovat celou plochu.

Také mě zklamalo, že jsme si sice pohráli s technikou malování tkaniny, ale ty povedené obličeje (takové zvláštní portrétky) namalovala během minuty nebo dvou a řekla, že na ně v tomhle kurzu není místo. :-(

Na jedné polovině papíru střídá a míchá studené tóny, na druhé teplé. Do teplých barev ještě naťupkala a vykroužkovala detaily těmi studenými a naopak. Přidává kolážové prvky tak, že si udělá kopii svého obrazu a z něj vystřihne různě velká kolečka, která nalepí například do vlasů postavě.

Stephen West: Painting triangles socks

V článku Steven West: Stashbustalong (1) jsem psala o Stephenově KALu, kdy jste měli použít alespoň 50 % příze ze svých zásob – ano, Stephen zjevně moc dobře ví, že nás všechny trápí velké zásoby plné jedinečných klubíček, která jsme si koupila v akci nebo na nějakých speciálních setkáních a teď nevíme co s nimi. 

Vybrala jsem si už dlouho okukovaný návod Painting triangles socks.

Nejprve jsem si myslela, že použiju jako dominantní zelenou a ostatní klubka z balíčku původně zamýšleného na šátek Enui (psala jsem o něm zde) jako doplňující, ale pak jsem si řekla, že by byla škoda udělat ještě víc zbytků z dosud nenačatých klubíček a že je zkusím využít jinak. A tak jsem sáhla po jednom zeleném klubku Admiral Hanf od Schoppelu, doufám, že mi pak nebude u Stonecropu chybět, a jako doplněk jsem zvolila 20 g ručně obarvené růžové od Yarn Queen Prague, kterou jsem měla jako doplněk k té základní Platinum sock set Lollipop, kterou používám na Stonecrop cardi. Aha, ta věta vypadá trochu komplikovanějc, než jsem chtěla, tak pro zjednodušení: na svetr Stonecrop cardi používám zelenou Admiral Hanf jako základ a bláznivě barevnou bílo-žluto-růžovou, k níž bylo jako bonusové klubko (na lemy ponožek) přidáno základní růžové a to jsem z balíčku čajzla pro tyhle ponožky. Takže když mi všechna klubíčka na oba projekty vyjdou, budou mi ponožky dokonale ladit se svetrem! To je skvělý ne?

Mastering Mixed Media Expo 2025 (1)

Objevila jsem nové kreslení s Tamarou: Mastering Mixed Media Expo 2025. Vypadá to, že letos už ho má vysloveně jenom na Facebooku v příslušné skupině. Ale je to opět několik krátkých testovacích lekcí, takže se tam můžete zapsat zdarma. A zase jsou tam některé staré známé autorky. Ano, všímám si, že se mi často líbí znovu a znovu to samé...

Oproti loňsku zkusím vytvořit jeden souhrnný článek se vším zajímavým a jednotlivými lektory a jednotlivým obrázkům se pak věnovat v samostatných článcích. ... Tak ne, zjistila jsem, že když chci mít ve štítcích jména všech autorů, které bych ráda malovala, bloger (Google) mě omezí na 200 znaků. Takže článků bude určitě víc.

• Jane Davenport: Colour Weaving – vzor vypadá jako by byl tkaný, fascinuje mě vydařená kombinace barev.
• Andrea Gomoll: Glaze Craze – dívka s tulipánem, tu jsem prostě musela mít. Miluju tulipány!

  

  Pozadí pro jeden z obrázků

• Kimball Davis: Finding The Face Within 
• Andrea Garvey: Color Crush Art Journaling 
• Christa Forrest: Expressive Mixed Media Portrait 
• Dyan Reaveley: Layered inky Backgrounds
• Tamara Laporte: Cosmic Fox – liška od Tamary. Vypadá tak pěkně a zajímavě. Ostatně jako vždycky.
• Ida Andersen Lang: Kindred Spirits Great Panda – Idiny obrázky mám ráda, takže panda je určitě v plánu.
• Tamara Łuć: Fried Clay Egg – vypadá to plasticky, zvláštní prvek. Trochu divný. Jsem zvědavá, jestli se k tomu stihnu dostat.
• Jennifer Bonneteau: Wander and Wonder – vypadá to jako hodně zajímavá lekce věnovaná zkoumání prvků v přírodě a jejich následnému malování. 

Ennui se transformuje do Textures unite

V článku Steven West: Stashbustalong (1) jsem psala o tom, že v mých rozsáhlých zásobách klubíček není jednoduché najít nějaká jednobarevná, která bych mohla použít na Stephenovy ponožky. Když jsem prohrabala skříňku se začatými projekty a kostlivci, rozhodla jsem se, že se raději podívám do plastové bedny, kde by tuším mohla být klubíčka na neuskutečněný šátek Ennui od Justyny Lorkowské. Kupovala jsem je opravdu hodně hodně dávno. Snad ještě za studií v Brně? 

Příze Jawoll

Určitě jsou to Jawollky od Vlněných sester, ale jestli jsem si je tenkrát ještě vyzvedávala osobně, nebo mi přišla poštou, to si už nepamatuji. Každopádně jsou to v mé „skrýši“ dost archivní klubíčka. Napadlo mě, že když už Ennui plést nebudu – po těch letech mi připadá příliš jednoduchý a nudný a ve frontě mám ještě spoustu nádherných mnohem nápaditějších šátků – mohla bych si z klubíček uplést Stephenovy ponožky Painting Triangles Socks. 

Už už to vypadalo nadějně, když jsem si všimla, že z podobného počtu barev (ve skutečnosti o jednu víc) by se dal uplést šátek Textures unite. Och, to je texturová, tedy malinko náročnější, verze Vertice unite, šátku, po kterém dlouho koukám, ale připadá mi příliš nudný kvůli jednobarevným plochám a pletení pouhým vroubkem. Skoro bych byla v pokušení zkusit ho (Textures unite) uplést do toho deadlinu Stashbustalongu. Teď, když to píšu, bych na to měla měsíc, ale zároveň chci dokončit ten Stonecrop od Andrey.

Andrea Mowry: Hey Sailor! (1)

Před časem jsem v článku Pojďte si uplést svetr s Andreou Mowry (2025) a nebo vybrat ten můj upozorňovala na svetry, které mě zaujaly a napadlo mě, že bych si některý z nich mohla uplést v rámci jarního KALu s návrhářkou Andreou Mowry. Nakonec jsem na základě čtenářského hlasování zvolila Stonecrop Cardi ve full verzi. Můžete si o něm přečíst zde.

Ale lákal mě i letní svetřík (či tričko?) Hey Sailor! Zvlášť, když jsem si přečetla, že na něj Andrea použila příze Knitting for Olive. Akorát použila bavlněnou a já si myslela na hedvábí „Pure Silk“. Protože nemám ráda vybírání barev online – nejednou mě to vypeklo – vyrazila jsem do obchůdku Yarn Queen Prague – Šárka Mošová na Vinohradech. Výběr odstínů byl stejně náročný jako minule, protože tahle firma zásadně používá jen takové nějaké divné barvy. Navíc já potřebovala dvě silně kontrastní. Nakonec jsem se rozhodla pro 

• meruňkovou Soft Peach
• zelenohnědou Olive

Ze stránek zkopírováno a mírně upraveno: Knitting for Olive Pure Silk je příze z čistého buretového hedvábí (surové hedvábí) vyrobená z hedvábných vláken shromážděných z kokonů poté, co se kukly nechají dozrát na můry a odletí.

Hedvábí má rozsáhlé termoregulační vlastnosti, a proto může být použito v oděvech po celý rok. Hedvábí dokáže absorbovat až 30 % své hmotnosti vlhkosti a přitom je na pokožce stále suché, takže je vhodné zejména pro letní nošení. Zároveň má stejně jako vlna izolační vlastnosti a zadržuje teplo v chladném počasí.

Doporučený vzorek: přibližně 28 ok x 38 řad = 10 x 10 cm na 3mm jehlicích, návin: 250 m /50 g, síla příze: fingering

Zajímalo by mě, podle čeho se tenhle svetřík jmenuje. Našla jsem sice písničku Hey Sailor od Mudhoney, ale moc mě nezaujala. Taky se takhle jmenuje (Hello Sailor) krátkometrážní americký film z roku 1927 s Lupino Lanem. Další píseň s tímto názvem najdete zde, ani ta mě nezaujala. Vzhledem k očekávání potomka a doporučení klasické hudby, jsem ji ani nedoposlouchala ;-)

Snad by to mohlo být „ahoj námořníku“ právě kvůli proužkům a velkým kontrastům...

A co píše o svém výtvoru autorka?

„Roztomilý letní top, připravený splnit dvojí povinnost ve vašem cestovním šatníku! Noste knoflíky vzadu pro sladký top v kombinaci s kalhotami s vysokým pasem nebo knoflíky vepředu přes vaše oblíbené letní šaty. Tento kardigan je zpracován naplocho odspodu nahoru a lze jej uplést do celé nebo oříznuté délky. Ramena jsou tvarována krátkými řadami a zakončena pomocí 3 jehlové vazby. Rukávy a pásek na knoflíky se pak sejmou z těla a pletou.“

Louise Robert: Carousel (1)

Dělám, jako bych měla nahozených málo projektů a před sebou málo deadlinů. ;-) Zálibně obhlížím kalendář v článku Každý den v roce a přemítám, kdy bych se mohla pustit do nových ponožek. Ha, 12. 4. tam ještě nic nemám. Príma, tak to bude ten správný den na nahození dubnových SKA ponožek.

Vybrala jsem si téma manipulace se samovzorovací přízí, sáhla do skříně pro růžovou Regiu 02739, kterou jsem koupila před časem u Šárky Mošové v Yarn Queen Prague na základě toho, že jsem viděla, jak z ní má udělané vanilkové pruhované ponožky a manžetu, patu a lem dopletla jednobarevnou růžovou (01059), kterou jsem si k tomu rovnou koupila taky. Na Carouselu by to mohlo vypadat extra pěkně!

Návod najdete zdarma zde. Prý je to těžké, ale nemyslím si. Když umíte snímat a splétat oka, nevidím v tom žádný problém.

Steven West: Stashbustalong (1)

Stephen ve svém dubnovém newsletteru lákal ke své jarní akci Stashbustalong — radostné uklidnění a oslava vaší skrýše! Jak vyplývá z názvu, jde o to uplést si nějaký nový projekt s využitím klubíček, která již máte doma koupená, případně jsou to zbytky z dřívějších projektů.

Společné pletení jakéhokoliv Stephenova vzoru potrvá do 15. května a měli byste použít alespoň 50 % skrýšové příze. V rámci toho nabídl slevu 25 % na všechny své návody.

Pečlivě jsem si tedy prošla všechno, co mám označené jako že bych si někdy ráda upletla. Vybrala jsem si dva vzory, z nichž si myslím, že je pravděpodobné, že jeden stihnu včas dokončit. Konkrétně trojúhelníčkové ponožky Painting triangles socks. O nich pak budu psát v samostatném článku. Předběžně bych jen ráda řekla, že plánuju použít 100 % svojí příze ze skříně. I když to tedy rozhodně není jednoduché. Jak nejradši nakupuju barevné a samozvorovací příze, tak potom jejich kombinování při podobných projektech není moc reálné. 

Abyste se mohli zapojit na instagramu, použijte hashtag #WestknitsStashbustalong a pokud se chcete přihlásit do výzva na Ravelry, jděte do skupiny Stashbustalong Ravelry group. Stephen bude losovat i nějaké ty ceny.

Ještě zkouknu Stephenovo video o nejoblíbenějších projektech likvidujících zásoby klubíček. Začíná svetrem Penguono, který mám také vyhlédnutý. Už jsem ho dokonce jednou nahodila, ale ukázalo se, že to nebyla dobrá volba příze. Připadalo mi to z ní strašně nudné.

Vše si přichystám, abych mohla co nejdříve nahodit! Juhů.

Kardinál červený (2)

V minulém článku jsem vám něco pověděla o kardinálu červeném a ukázala obrázek po prvních dvou hlavních fázích. 

Kardinálové mi dali celkem zabrat, takže je ještě neuvidíte hotové. Výjimečně bude tento obrázek rozdělen na tři články. Tady se zatím můžete pokochat, jak se to vyvíjí.

Kardinálové červení, v tuto chvíli doslova

Předposlední fáze obrázku s kardinály

Kinu od ITA

Šárka Mošová (z Yarn Queen Prague) na jaře naskladnila ITO Kinu, což v překladu znamená hedvábí. Japonci nejsou moc originální v pojmenovávání přízí. Jedná se o 100% hedvábné noilové vlákno, které se také nazývá organické hedvábí. V přízi jsou smíchána různě zbarvená vlákna, čímž se vytvoří efekt melanže. Kinu je univerzální hedvábná příze pro sportovní i elegantní oblečení.

Můžete plést z jednoho i více vláken Kinu, nebo ho kombinovat s jinými přízemi (např. Isager Trio 1). Ovšem Šárka, jiná než majitelka, mi řekla, že ona z něj pletla tričko jen jednoduše. Když ho držela dvojitě, připadalo jí to tlusté jako na svetr a ztrácela se z toho lehkost. Zkusila jsem obojí a nakonec jsem jí musela dát za pravdu, když jsem si v obchodě osahala vzorek. Musím to taky plést jednitě!

Návin: 50 g / 425 m, 

Mezinárodní označení tloušťky příze: lace

Jehlice: 3,25 mm

Vzorek: 26 ok / 10 cm

Ruční praní.

Vybrala jsem si barvu 492 Lime, která je krásně zelená navzdory tomu, že na mém monitoru vypadá žlutě.

Sojka chocholatá (2)

Dala jsem si malou pauzu od ptáků, abych vás s nimi nezahltila, zároveň nechci celé léto publikovat zasněžené obrázky. Nebo bych to měla nechat až na podzim?

Úvodní článek i s informacemi o sojce najdete zde. 

Lektorčina sojka se mi moc líbila a domnívala jsem se, že to nezvládnu stejným způsobem, ale ukázalo se, že můj obrázek je taky krásný. Fascinuje mě ta modrá!

Detail hlavy rozkreslené sojky

Sojka v určité fázi rozpracovanosti

Hotový obrázek sojky chocholaté malovaný akrylem

Audrey Borrego: Quilisma (1)

Courala jsem se po Ravelry, ani už nevím proč. Buď jsem hledala, co upletu z červené Sagy (šátek Tulips of Kelmscott), kterou mám ve skříni, nebo přemítala, jestli si koupit hedvábí Kinu od ITA (napíšu o něm zase příště) a co uplést z něj. A jen tak jsem narazila na návrhářku, kterou jsem si myslela, že vůbec neznám. Byla jí Audrey Borrego. Jen tak letmo jsem mrkla, co má v návodech pěkného. Bylo toho dost, a tak jsem si řekla, že třeba něco z toho bude mít i zadarmo.

Jaké však bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že zadarmo má všechno. Trochu mě zamrazilo v zádech, protože to nevěstilo nic dobrého. Už jsem se setkala s tím, že se některé vzory staly volně dostupnými po smrti autora. Upřímně jsem si oddychla, když jsem zjistila, že paní se jen přestala věnovat navrhování, a tak je dala zdarma. 

Když jsem se v tom ale trochu víc brouzdala a navštívila i její Instagram (yarnflakes), vypadá to, že se možná zase do něčeho pouští. Co třeba takový #calamondinsweater? Nebo už k tomu nebude psát návod a plete si to jen tak?

No, já bych si každopádně chtěla uplést šátek Quilisma. Chvíli jsem si myslela, že bych ho mohla udělat ze žluté Arwetty (200, lot 558095), ale pak mi to přišlo líto a řekla jsem si, že použiju to krásné modré klubko od Schopellu. Ale pak jsem se zase vrátila zpátky k té žluté Arwettě. Je přece jen jednobarevná a snadno si můžu dokoupit další. Taky je hebká a dá se prát v pračce. To pro případ, kdyby mi šátek někdo zabavil.

Nahazuji 22. 2. 2025 jen pár minut po půlnoci, abych si to mohla dát do kalendáře, protože včera už jsem nahodila jiný projekt. Bohužel ne dvě, což by bylo takové správně dramatické, ale rovnou 12. Do dvaadvaceti se mi čekat nechce a navíc mi to přijde zvrhlé.

Příze je nádherně hebká. Plete se z ní vysloveně samo. Ale taky je to tím, že se jedná o asymetrický tvar šátku, který jsem popisovala v článku 5 Shawls, 5 Days Challenge! (den třetí) a který vám doporučuji pro inspiraci, pokud se taky nechcete pustit do Quilisma. Začátky těchto šátků jsou extra zábavné tím, jak rychle přibývají. Doslova vám rostou před očima.

Okraj ze tří snímaných ok s přízí před prací vytváří úhlednou dutinku (i-cord). Připomíná mi to Stephena, který s tím začal.

Nahozený šátek Quilisma

Ptačí přestávka s Tamarou

Potřebuju si dát pauzičku od malování ptáků, a tak jsem si otevřela lekci malování s Tamarou Laporte. Poslala ji v rámci svého newsletteru, nebo jsem ji objevila na Facebooku. Už ani nevím. Snad ji taky uvidíte zde. 

Nejdříve mě trochu otravuje dlouhé povídání. Ne, že by mě to nezajímalo, ale když už se odhodlám, mám chuť malovat hned. Pak mi dojde, že s sebou mám v rekonstruovaném domově jenom akrylové barvy, které právě používám. Ostatní pomůcky jsou v provizorním domově u tchyně. A Tamara nejspíš zase začne akvarelem. Ostatně akryl jsem s ní mockrát nepoužila. Neměla bych tedy raději malovat zase zimní ptáky? 

Ale když venku je tak krásně! V nejhorším si připravím jenom skicu.

Asi je pro mě taky trochu těžké to, že Tamara si spokojeně přeskakuje mezi jednotlivými tématy, chvilku si zpívá svoji oblíbenou písničku a já pak mám potíž ji stíhat sledovat. Přece jen je to v angličtině a tu nemám tak dobře zmáklou.

Andrea Mowry: Stonecrop Cardi (1)

Před měsícem jsem vás vyzývala, jestli si se mnou a designérkou Andreou a spoustou dalších lidí po celém světě nechcete uplést svetr. Rozhodovala jsem se hned mezi několika a nemohla si vybrat, který si upletu jako první. Tak mě napadlo udělat anketu na svojí facebookové a instagramové stránce a samozřejmě na blogu o tvorbě. ;-) Moc velký úspěch to nemělo. Asi proto, že jsem nepřiložila fotky, nebo neumím anketu dělat. Každopádně dva hlasy pro Stonecrop Cardi, které nejspíš byly od téhož člověka, protože se komentáře objevily minutu po sobě, rozhodly. A tak vám přináším první článek. Mimochodem, kdybyste se chtěli KALu o ceny také zúčastnit, pořád ještě můžete, více najdete v mém článku, který odkazuje na příslušnou Ravelry stránku. 

Myslela jsem si, že využiju nějaká klubíčka ze svých zásob, ale nebyla jsem si jistá, kde vyhrabu 1253 metrů základní barvy. K tomu tak, aby nebyla nijak žíhaná nebo pestrá. Podle různých upletených verzí na Ravelry to vypadá, že nejlepších výsledků dosahují ti, kdo použijí jednobarevnou přízi. Což je trošku problém, protože moje zásoby jsou jednak po malých množstvích klubíček (třeba jen kolem 500 metrů) a jednak co nejšíleněji barevné. Na jednobarevky moc nejsem. A pak je potřeba k tomu mít druhou dostatečně kontrastní barvu o délce 244 metrů.

Uvažovala jsem, že jako druhou přízi použiju světle růžovou Merino singles – Saltarello ručně barvenou Emiteri. Ale taky se nabízela bláznivá barevka od Yarn Queen Prague. Když jsem v obchodě zahlédla nádhernou zelenou Admiral Hanf 2372 Stachelbeere. Bylo jasno. Tři klubka by mohla stačit, ale jak tak na to koukám, čtyři budou jistější. Rychle doobjednám, než budu muset dělat crop svetr (= jenom krátký do pasu). Vypadá to sice pěkně (a má to i v názvu) k vysokým sukním a kalhotám s vysokým pasem, ale já takové věci nenosím a mám ráda svetr pěkně přes celé bříško.

Pojďme se krátce mrknout na jednotlivé příze:

• Admiral Hanf 2372 Stachelbeere je 67 % Virgin Wool , 23 % Nylon (biodegradable), 10 %  konopí, návin 420 m/100g klubko, doporučené jehlice 2–3mm, praní v pračce možné.
• Emiteri Merino Singles Saltarello od německé značky Supergarne je jemná jednonitka z čisté merino vlny s hebkým leskem. Vlna pochází z Uruquaye, oblast Montevideo, 24-25 mikronů. Vhodná na šátky, jarně-letní svetříky, halenky. 400 m / 100 g. Doporučené jehlice: 3–4 mm. Mezinárodní označení tloušťky příze: fingering, konstrukce: jednonitka- single ply, zkušební vzorek (závisí na způsobu pletení každé pletařky): 22 až 26 ok na 10 cm. Příze je opatřena superwash úpravou – dokončený projekt lze prát v pračce vhodným programem na vlnu, přesto doporučuji jemné ruční praní ve vlažné vodě s přídavkem prostředku na vlnu s obsahem lanolinu. Přebytečnou vodu zlehka vymačkat do ručníku a sušit volně rozložené.

  

  Tak které byste vybrali vy?

• Platinum sock set 100 g + 20 g Lollipop, překřtila jsem ji na bláznivá barevka od Yarn Queen Prague: 75 % superwash merino, 25% nylon, návin 425 m / 100 g klubko,  4ply doporučené jehlice 2–3,75 mm, doporučený vzorek 24 až 28 ok na 10 cm, praní v pračce možné, ale doporučeno ruční praní

Vzor svetru najdete na Ravelry zde. Momentálně jich je evidováno 497, což mě celkem překvapilo, myslela jsem, že to bude na tisíce. Mám na něj zálusk už dlouho. Publikován byl v srpnu 2019. Mohlo by být zajímavé uplést si ho ve více barvách, ale nebudu předbíhat. Vau, našla jsem ho dokonce i na zip od Lyndasav.

Kardinál červený (1)

A máme tu další díl akrylových maleb ze série Ptáci na sněhu. Věřím, že už jste ho netrpělivě očekávali, když teď tak zodpovědně publikuji každé pondělí! 

Abyste si to víc užili, mám tu pro vás rovnou dva. Oba bych tipla na samce podle Wikipedie. Zdá se, že samička je spíš dožluta. Protože na anglické stránce je toho víc, využila jsem ji jako primární zdroj. Můžete si tam dokonce pustit, jaké dělá zvuky. Odkaz najdete dole ve zdrojích.

Kardinál severní (Cardinalis cardinalis), hovorově známý jako obyčejný kardinál, červený kardinál nebo jen kardinál, je pták z rodu Cardinalis. Kardinál je pojmenován po kardinálech římskokatolické církve, kteří nosí výrazné červené hábity a čepice. Termín „severní“ v běžném názvu odkazuje na jeho rozsah, protože je to nejsevernější známý kardinální druh. Lze jej nalézt v jihovýchodní Kanadě, přes východ Spojených států od Maine po Minnesotu až po Texas, Nové Mexiko, jižní Arizonu, jižní Kalifornii a na jih přes Mexiko, Belize a Guatemalu. Je to také zavlečený druh na několika místech, jako jsou Bermudy a všechny hlavní ostrovy Havaje od jeho vysazení v roce 1929. Jeho stanoviště zahrnuje lesy, zahrady, křoviny a mokřady. Je to státní pták z Illinois, Indiana, Kentucky, Severní Karolíny, Ohia, Virginie a Západní Virginie. [1]

Kardinál severní/červený je převážně zrnožravý, ale živí se také hmyzem a ovocem. Kdysi byl ceněn jako domácí mazlíček, ale jeho prodej byl ve Spojených státech zakázán zákonem o smlouvě o stěhovavých ptácích z roku 1918.

Dospělý samec je zářivě karmínově červené barvy s černou obličejovou maskou přes oči, která zasahuje až do horní části hrudníku. Barva se stává matnější a tmavší na zádech a křídlech. Samice je načervenalé olivové barvy, s většinou šedohnědými tóny a lehce načervenalým nádechem na křídlech, hřebeni a ocasních perech. Obličejová maska ​​samice je šedá až černá a je méně výrazná než maska ​​samce. Obě pohlaví mají výrazné vyvýšené hřebeny a jasně korálově zbarvené zobáky. Zobák je kuželovitý a silný. Barva peří samců se vyrábí z karotenoidních pigmentů ve stravě. Barvení je tvořeno jak červenými pigmenty, tak žlutým karotenoidem.

Severní kardinál se učí své písně a v důsledku toho se písně regionálně liší. Spárované páry často cestují společně. Písně severního kardinála se obvykle překrývají více ve slabikách ve srovnání s jinými severními kardinály v jeho blízkosti než s těmi, kteří jsou od něj daleko. Spárované páry spolu někdy před hnízděním zpívají. Při námluvách samec do zobáku samice vkládá zralý plod a čeká, zda jej samice přijme. Kardinálové většinou svá hnízda nevyužívají více než jednou. Samice si staví miskovité hnízdo na dobře skrytém místě v hustém keři nebo nízkém stromě 1–3 m nad zemí.

Kardinálové mají schopnost v případě potřeby snížit tělesnou teplotu o 3 až 6°, aby přežili nízké teploty.

Akrylem vytvořený tmavý obrys

První vrstva barevného pozadí

Zdroje:

[1] Northern cardinal. Wikipedie. 8. 2. 2025, cit. 2. 3. 2025, https://en.wikipedia.org/wiki/Northern_cardinal

[2] Kardinál červený. Wikipedie. 12. 4. 2024, cit. 2. 3. 2025, https://cs.wikipedia.org/wiki/Kardin%C3%A1l_%C4%8Derven%C3%BD

Midori Hirose: Ranunculus #1 (1)

Navzdory své touze po jedinečnosti se občas zakoukám do něčeho, co nosí všichni ostatní. Holt i touha patřit k davu se u mě objevuje. A tak jsem začala plést Ranunculus, kterých je na Ravelry přes 27,1 tisíc! Jen z Česka jich je 41.

Asi na tom vzoru něco bude, když ho plete tolik lidí, ne?

Slyšela jsem, že má hodně zajímavý začátek – nahození u krku a to mě nalákalo.

Klubíčko jsem si koupila na Design Looku v Roztokách na zámku, kde jsem potkala svou známou Janu Slámovou, majitelku firmičky Emiteri yarns. Barví v ní nádherné příze. 

Zvolené klubko bylo jediné, ale tolik se mi líbilo, že jsem se rozhodla to risknout a koupila si ho. Doufala jsem, že z něj vymyslím něco úchvatného!

Úchvatné klubko divoké sny (Walde dreams)

Ranunculus byla dobrá volba, i když to vypadalo, že mi jediné klubíčko nebude stačit. Pletla jsem ho vloni v září a chtěla ho v lázních dokončit. Tak jsem ještě rychle psala Janě, jestli nemá další někde v zásobách. Neměla. Ale naštěstí to i tak stačilo.

Sojka chocholatá (1)

Na základě návodů akrylových obrázků od Shilpy Lalit, jsem začala kreslit i Blue joy a tím se opět trochu pustila do fauny Severní Ameriky, neboť sojka chocholatá (Cyanocitta cristata) je nejhojnějším a nejrozšířenějším druhem sojky v této části světa. Podle Wikipedie je přesně tak barevná, jak ji ztvárnila autorka: „Svrchu je převážně modrá s bílými skvrnami a černými pruhy na křídlech a ocase. Spodinu těla má světlou s o něco tmavším zbarvením na hrudi, kde má také výrazný černý pruh, který se táhne až po temeno. Tmavého zbarvení jsou též končetiny, oči a zobák. Výrazným znakem je také její chocholka na hlavě, kterou vztyčuje při vzrušení nebo vyplašení.“ [1]

Abyste z toho něco měli, tak vám kromě akvarelovou pastelkou předkresleného a následně modro-červeným akrylem obtaženého obrysu ukážu i první vrstvu akrylových barev. A ještě doplním, že tvary ptáků kreslím podle předlohy, neobkresluji ji přes okno, monitor a podobně. A tak jsem si nějakou dobu vůbec nevšimla, že jsem sojce udělala levé křídlo výrazně menší než pravé. Sice má jedno roztažené, ale i tak se mi později tato asymetrie nelíbila, tak jsem to opravila až při malování barvami.

Obrys sojky

První vrstva pozadí, zatím spíš evokující jaro než zasněženou zimní krajinu

Zdroje:

[1] Sojka chocholatá. Wikipedie. 12. 4. 2024, cit. 2. 3. 2025, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sojka_chocholat%C3%A1

Šála pro Inku

Ve Františkových Lázních jsem vloni na podzim poznala super paní. Nechala si říkat Inka, ačkoliv se jmenuje jinak. A podle mě vůbec ne špatně. Skamarádily jsme se a hodně jsme si spolu povídaly, jedly spolu a celkově mi s ní bylo opravdu pěkně. 

Jednou jsem ji s sebou vytáhla do obchodu s klubíčky. Sice jsem si s sebou vzala nějaké to pleteníčko, ale když jsem objevila krám s přízemi Gatex Jarmila Měkynová, neodolala jsem a nějakého toho nového kamaráda jsem si tam pořídila. A taky jsem logicky vymyslela, že když se jí líbilo jedno modro-vínové – doslova k němu řekla: „To jsou přesně moje barvy,“ – že jí upletu šálu.

Nahodila jsem ještě v lázních v říjnu, ale pak jsem to nějak odložila, jak jsem se snažila stihnout nejrůznější vánoční projekty, např. ponožky Pomatomus, a šála ještě pořád není. Tak jsem si dala závazek, že ji stihnu dokončit aspoň do začátku jara. Ať jí nedávám šálu na léto, to je dost na nic. 

Ale když ono mě láká tolik dalších úžasných projektů, je hrozně těžké mít disciplínu a dělat jen na tom, co spěchá! Však jste viděli Ponožkové Bingo a KAL s Andreou Mowry, o kterých jsem psala.

Začatá šála i s klubíčkem v pozadí

Detail šály Jasmine od Purl Soho

Pro zájemce ještě doplním, že se jedná o návod Jasmine Scarf od Purl Soho, který je zdarma na Ravelry a už jsem na něj měla strašně dlouho zálusk. Minimálně od srpna 2022. Zajímavé je, že vzor vypadá poměrně složitě, ale ve skutečnosti je dost jednoduchý a vhodný téměř pro začátečníky, protože se jedná o střídání pouhých dvou řad. Pletu na silných jehlicích – myslím, že víc než 4 mm, takže mi jedno klubíčko bude stačit na celou šálu. Počítala jsem to ještě v lázních: odměřila jsem si 10 metrů příze a upletla 5 cm šály. Takže 400 metrové klubko by mělo vytvořit dvoumetrovou šálu. Uvidíme.

Jenom mě mrzí, že moje šála vypadá jinak než na fotkách na Ravelry. Tak nějak volněji. Zpočátku se mi nelíbila, ale už jsem si na ni zvykla a Inka s ní byla spokojená, což je to hlavní. Možná bych musela použít tenčí jehlice?

A kdybyste se chtěli podívat na moje články z lázní, rozcestník k nim najdete tady.