Audrey Borrego: Quilisma (1)

Courala jsem se po Ravelry, ani už nevím proč. Buď jsem hledala, co upletu z červené Sagy (šátek Tulips of Kelmscott), kterou mám ve skříni, nebo přemítala, jestli si koupit hedvábí Kinu od ITA (napíšu o něm zase příště) a co uplést z něj. A jen tak jsem narazila na návrhářku, kterou jsem si myslela, že vůbec neznám. Byla jí Audrey Borrego. Jen tak letmo jsem mrkla, co má v návodech pěkného. Bylo toho dost, a tak jsem si řekla, že třeba něco z toho bude mít i zadarmo.

Jaké však bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že zadarmo má všechno. Trochu mě zamrazilo v zádech, protože to nevěstilo nic dobrého. Už jsem se setkala s tím, že se některé vzory staly volně dostupnými po smrti autora. Upřímně jsem si oddychla, když jsem zjistila, že paní se jen přestala věnovat navrhování, a tak je dala zdarma. 

Když jsem se v tom ale trochu víc brouzdala a navštívila i její Instagram (yarnflakes), vypadá to, že se možná zase do něčeho pouští. Co třeba takový #calamondinsweater? Nebo už k tomu nebude psát návod a plete si to jen tak?

No, já bych si každopádně chtěla uplést šátek Quilisma. Chvíli jsem si myslela, že bych ho mohla udělat ze žluté Arwetty (200, lot 558095), ale pak mi to přišlo líto a řekla jsem si, že použiju to krásné modré klubko od Schopellu. Ale pak jsem se zase vrátila zpátky k té žluté Arwettě. Je přece jen jednobarevná a snadno si můžu dokoupit další. Taky je hebká a dá se prát v pračce. To pro případ, kdyby mi šátek někdo zabavil.

Nahazuji 22. 2. 2025 jen pár minut po půlnoci, abych si to mohla dát do kalendáře, protože včera už jsem nahodila jiný projekt. Bohužel ne dvě, což by bylo takové správně dramatické, ale rovnou 12. Do dvaadvaceti se mi čekat nechce a navíc mi to přijde zvrhlé.

Příze je nádherně hebká. Plete se z ní vysloveně samo. Ale taky je to tím, že se jedná o asymetrický tvar šátku, který jsem popisovala v článku 5 Shawls, 5 Days Challenge! (den třetí) a který vám doporučuji pro inspiraci, pokud se taky nechcete pustit do Quilisma. Začátky těchto šátků jsou extra zábavné tím, jak rychle přibývají. Doslova vám rostou před očima.

Okraj ze tří snímaných ok s přízí před prací vytváří úhlednou dutinku (i-cord). Připomíná mi to Stephena, který s tím začal.

Nahozený šátek Quilisma

Ptačí přestávka s Tamarou

Potřebuju si dát pauzičku od malování ptáků, a tak jsem si otevřela lekci malování s Tamarou Laporte. Poslala ji v rámci svého newsletteru, nebo jsem ji objevila na Facebooku. Už ani nevím. Snad ji taky uvidíte zde. 

Nejdříve mě trochu otravuje dlouhé povídání. Ne, že by mě to nezajímalo, ale když už se odhodlám, mám chuť malovat hned. Pak mi dojde, že s sebou mám v rekonstruovaném domově jenom akrylové barvy, které právě používám. Ostatní pomůcky jsou v provizorním domově u tchyně. A Tamara nejspíš zase začne akvarelem. Ostatně akryl jsem s ní mockrát nepoužila. Neměla bych tedy raději malovat zase zimní ptáky? 

Ale když venku je tak krásně! V nejhorším si připravím jenom skicu.

Asi je pro mě taky trochu těžké to, že Tamara si spokojeně přeskakuje mezi jednotlivými tématy, chvilku si zpívá svoji oblíbenou písničku a já pak mám potíž ji stíhat sledovat. Přece jen je to v angličtině a tu nemám tak dobře zmáklou.

Andrea Mowry: Stonecrop Cardi (1)

Před měsícem jsem vás vyzývala, jestli si se mnou a designérkou Andreou a spoustou dalších lidí po celém světě nechcete uplést svetr. Rozhodovala jsem se hned mezi několika a nemohla si vybrat, který si upletu jako první. Tak mě napadlo udělat anketu na svojí facebookové a instagramové stránce a samozřejmě na blogu o tvorbě. ;-) Moc velký úspěch to nemělo. Asi proto, že jsem nepřiložila fotky, nebo neumím anketu dělat. Každopádně dva hlasy pro Stonecrop Cardi, které nejspíš byly od téhož člověka, protože se komentáře objevily minutu po sobě, rozhodly. A tak vám přináším první článek. Mimochodem, kdybyste se chtěli KALu o ceny také zúčastnit, pořád ještě můžete, více najdete v mém článku, který odkazuje na příslušnou Ravelry stránku. 

Myslela jsem si, že využiju nějaká klubíčka ze svých zásob, ale nebyla jsem si jistá, kde vyhrabu 1253 metrů základní barvy. K tomu tak, aby nebyla nijak žíhaná nebo pestrá. Podle různých upletených verzí na Ravelry to vypadá, že nejlepších výsledků dosahují ti, kdo použijí jednobarevnou přízi. Což je trošku problém, protože moje zásoby jsou jednak po malých množstvích klubíček (třeba jen kolem 500 metrů) a jednak co nejšíleněji barevné. Na jednobarevky moc nejsem. A pak je potřeba k tomu mít druhou dostatečně kontrastní barvu o délce 244 metrů.

Uvažovala jsem, že jako druhou přízi použiju světle růžovou Merino singles – Saltarello ručně barvenou Emiteri. Ale taky se nabízela bláznivá barevka od Yarn Queen Prague. Když jsem v obchodě zahlédla nádhernou zelenou Admiral Hanf 2372 Stachelbeere. Bylo jasno. Tři klubka by mohla stačit, ale jak tak na to koukám, čtyři budou jistější. Rychle doobjednám, než budu muset dělat crop svetr (= jenom krátký do pasu). Vypadá to sice pěkně (a má to i v názvu) k vysokým sukním a kalhotám s vysokým pasem, ale já takové věci nenosím a mám ráda svetr pěkně přes celé bříško.

Pojďme se krátce mrknout na jednotlivé příze:

• Admiral Hanf 2372 Stachelbeere je 67 % Virgin Wool , 23 % Nylon (biodegradable), 10 %  konopí, návin 420 m/100g klubko, doporučené jehlice 2–3mm, praní v pračce možné.
• Emiteri Merino Singles Saltarello od německé značky Supergarne je jemná jednonitka z čisté merino vlny s hebkým leskem. Vlna pochází z Uruquaye, oblast Montevideo, 24-25 mikronů. Vhodná na šátky, jarně-letní svetříky, halenky. 400 m / 100 g. Doporučené jehlice: 3–4 mm. Mezinárodní označení tloušťky příze: fingering, konstrukce: jednonitka- single ply, zkušební vzorek (závisí na způsobu pletení každé pletařky): 22 až 26 ok na 10 cm. Příze je opatřena superwash úpravou – dokončený projekt lze prát v pračce vhodným programem na vlnu, přesto doporučuji jemné ruční praní ve vlažné vodě s přídavkem prostředku na vlnu s obsahem lanolinu. Přebytečnou vodu zlehka vymačkat do ručníku a sušit volně rozložené.

  

  Tak které byste vybrali vy?

• Platinum sock set 100 g + 20 g Lollipop, překřtila jsem ji na bláznivá barevka od Yarn Queen Prague: 75 % superwash merino, 25% nylon, návin 425 m / 100 g klubko,  4ply doporučené jehlice 2–3,75 mm, doporučený vzorek 24 až 28 ok na 10 cm, praní v pračce možné, ale doporučeno ruční praní

Vzor svetru najdete na Ravelry zde. Momentálně jich je evidováno 497, což mě celkem překvapilo, myslela jsem, že to bude na tisíce. Mám na něj zálusk už dlouho. Publikován byl v srpnu 2019. Mohlo by být zajímavé uplést si ho ve více barvách, ale nebudu předbíhat. Vau, našla jsem ho dokonce i na zip od Lyndasav.

Kardinál červený (1)

A máme tu další díl akrylových maleb ze série Ptáci na sněhu. Věřím, že už jste ho netrpělivě očekávali, když teď tak zodpovědně publikuji každé pondělí! 

Abyste si to víc užili, mám tu pro vás rovnou dva. Oba bych tipla na samce podle Wikipedie. Zdá se, že samička je spíš dožluta. Protože na anglické stránce je toho víc, využila jsem ji jako primární zdroj. Můžete si tam dokonce pustit, jaké dělá zvuky. Odkaz najdete dole ve zdrojích.

Kardinál severní (Cardinalis cardinalis), hovorově známý jako obyčejný kardinál, červený kardinál nebo jen kardinál, je pták z rodu Cardinalis. Kardinál je pojmenován po kardinálech římskokatolické církve, kteří nosí výrazné červené hábity a čepice. Termín „severní“ v běžném názvu odkazuje na jeho rozsah, protože je to nejsevernější známý kardinální druh. Lze jej nalézt v jihovýchodní Kanadě, přes východ Spojených států od Maine po Minnesotu až po Texas, Nové Mexiko, jižní Arizonu, jižní Kalifornii a na jih přes Mexiko, Belize a Guatemalu. Je to také zavlečený druh na několika místech, jako jsou Bermudy a všechny hlavní ostrovy Havaje od jeho vysazení v roce 1929. Jeho stanoviště zahrnuje lesy, zahrady, křoviny a mokřady. Je to státní pták z Illinois, Indiana, Kentucky, Severní Karolíny, Ohia, Virginie a Západní Virginie. [1]

Kardinál severní/červený je převážně zrnožravý, ale živí se také hmyzem a ovocem. Kdysi byl ceněn jako domácí mazlíček, ale jeho prodej byl ve Spojených státech zakázán zákonem o smlouvě o stěhovavých ptácích z roku 1918.

Dospělý samec je zářivě karmínově červené barvy s černou obličejovou maskou přes oči, která zasahuje až do horní části hrudníku. Barva se stává matnější a tmavší na zádech a křídlech. Samice je načervenalé olivové barvy, s většinou šedohnědými tóny a lehce načervenalým nádechem na křídlech, hřebeni a ocasních perech. Obličejová maska ​​samice je šedá až černá a je méně výrazná než maska ​​samce. Obě pohlaví mají výrazné vyvýšené hřebeny a jasně korálově zbarvené zobáky. Zobák je kuželovitý a silný. Barva peří samců se vyrábí z karotenoidních pigmentů ve stravě. Barvení je tvořeno jak červenými pigmenty, tak žlutým karotenoidem.

Severní kardinál se učí své písně a v důsledku toho se písně regionálně liší. Spárované páry často cestují společně. Písně severního kardinála se obvykle překrývají více ve slabikách ve srovnání s jinými severními kardinály v jeho blízkosti než s těmi, kteří jsou od něj daleko. Spárované páry spolu někdy před hnízděním zpívají. Při námluvách samec do zobáku samice vkládá zralý plod a čeká, zda jej samice přijme. Kardinálové většinou svá hnízda nevyužívají více než jednou. Samice si staví miskovité hnízdo na dobře skrytém místě v hustém keři nebo nízkém stromě 1–3 m nad zemí.

Kardinálové mají schopnost v případě potřeby snížit tělesnou teplotu o 3 až 6°, aby přežili nízké teploty.

Akrylem vytvořený tmavý obrys

První vrstva barevného pozadí

Zdroje:

[1] Northern cardinal. Wikipedie. 8. 2. 2025, cit. 2. 3. 2025, https://en.wikipedia.org/wiki/Northern_cardinal

[2] Kardinál červený. Wikipedie. 12. 4. 2024, cit. 2. 3. 2025, https://cs.wikipedia.org/wiki/Kardin%C3%A1l_%C4%8Derven%C3%BD

Midori Hirose: Ranunculus #1 (1)

Navzdory své touze po jedinečnosti se občas zakoukám do něčeho, co nosí všichni ostatní. Holt i touha patřit k davu se u mě objevuje. A tak jsem začala plést Ranunculus, kterých je na Ravelry přes 27,1 tisíc! Jen z Česka jich je 41.

Asi na tom vzoru něco bude, když ho plete tolik lidí, ne?

Slyšela jsem, že má hodně zajímavý začátek – nahození u krku a to mě nalákalo.

Klubíčko jsem si koupila na Design Looku v Roztokách na zámku, kde jsem potkala svou známou Janu Slámovou, majitelku firmičky Emiteri yarns. Barví v ní nádherné příze. 

Zvolené klubko bylo jediné, ale tolik se mi líbilo, že jsem se rozhodla to risknout a koupila si ho. Doufala jsem, že z něj vymyslím něco úchvatného!

Úchvatné klubko divoké sny (Walde dreams)

Ranunculus byla dobrá volba, i když to vypadalo, že mi jediné klubíčko nebude stačit. Pletla jsem ho vloni v září a chtěla ho v lázních dokončit. Tak jsem ještě rychle psala Janě, jestli nemá další někde v zásobách. Neměla. Ale naštěstí to i tak stačilo.

Sojka chocholatá (1)

Na základě návodů akrylových obrázků od Shilpy Lalit, jsem začala kreslit i Blue joy a tím se opět trochu pustila do fauny Severní Ameriky, neboť sojka chocholatá (Cyanocitta cristata) je nejhojnějším a nejrozšířenějším druhem sojky v této části světa. Podle Wikipedie je přesně tak barevná, jak ji ztvárnila autorka: „Svrchu je převážně modrá s bílými skvrnami a černými pruhy na křídlech a ocase. Spodinu těla má světlou s o něco tmavším zbarvením na hrudi, kde má také výrazný černý pruh, který se táhne až po temeno. Tmavého zbarvení jsou též končetiny, oči a zobák. Výrazným znakem je také její chocholka na hlavě, kterou vztyčuje při vzrušení nebo vyplašení.“ [1]

Abyste z toho něco měli, tak vám kromě akvarelovou pastelkou předkresleného a následně modro-červeným akrylem obtaženého obrysu ukážu i první vrstvu akrylových barev. A ještě doplním, že tvary ptáků kreslím podle předlohy, neobkresluji ji přes okno, monitor a podobně. A tak jsem si nějakou dobu vůbec nevšimla, že jsem sojce udělala levé křídlo výrazně menší než pravé. Sice má jedno roztažené, ale i tak se mi později tato asymetrie nelíbila, tak jsem to opravila až při malování barvami.

Obrys sojky

První vrstva pozadí, zatím spíš evokující jaro než zasněženou zimní krajinu

Zdroje:

[1] Sojka chocholatá. Wikipedie. 12. 4. 2024, cit. 2. 3. 2025, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sojka_chocholat%C3%A1

Šála pro Inku

Ve Františkových Lázních jsem vloni na podzim poznala super paní. Nechala si říkat Inka, ačkoliv se jmenuje jinak. A podle mě vůbec ne špatně. Skamarádily jsme se a hodně jsme si spolu povídaly, jedly spolu a celkově mi s ní bylo opravdu pěkně. 

Jednou jsem ji s sebou vytáhla do obchodu s klubíčky. Sice jsem si s sebou vzala nějaké to pleteníčko, ale když jsem objevila krám s přízemi Gatex Jarmila Měkynová, neodolala jsem a nějakého toho nového kamaráda jsem si tam pořídila. A taky jsem logicky vymyslela, že když se jí líbilo jedno modro-vínové – doslova k němu řekla: „To jsou přesně moje barvy,“ – že jí upletu šálu.

Nahodila jsem ještě v lázních v říjnu, ale pak jsem to nějak odložila, jak jsem se snažila stihnout nejrůznější vánoční projekty, např. ponožky Pomatomus, a šála ještě pořád není. Tak jsem si dala závazek, že ji stihnu dokončit aspoň do začátku jara. Ať jí nedávám šálu na léto, to je dost na nic. 

Ale když ono mě láká tolik dalších úžasných projektů, je hrozně těžké mít disciplínu a dělat jen na tom, co spěchá! Však jste viděli Ponožkové Bingo a KAL s Andreou Mowry, o kterých jsem psala.

Začatá šála i s klubíčkem v pozadí

Detail šály Jasmine od Purl Soho

Pro zájemce ještě doplním, že se jedná o návod Jasmine Scarf od Purl Soho, který je zdarma na Ravelry a už jsem na něj měla strašně dlouho zálusk. Minimálně od srpna 2022. Zajímavé je, že vzor vypadá poměrně složitě, ale ve skutečnosti je dost jednoduchý a vhodný téměř pro začátečníky, protože se jedná o střídání pouhých dvou řad. Pletu na silných jehlicích – myslím, že víc než 4 mm, takže mi jedno klubíčko bude stačit na celou šálu. Počítala jsem to ještě v lázních: odměřila jsem si 10 metrů příze a upletla 5 cm šály. Takže 400 metrové klubko by mělo vytvořit dvoumetrovou šálu. Uvidíme.

Jenom mě mrzí, že moje šála vypadá jinak než na fotkách na Ravelry. Tak nějak volněji. Zpočátku se mi nelíbila, ale už jsem si na ni zvykla a Inka s ní byla spokojená, což je to hlavní. Možná bych musela použít tenčí jehlice?

A kdybyste se chtěli podívat na moje články z lázní, rozcestník k nim najdete tady.

Sovice sněžná (1)

Mým druhým akrylovým obrázkem ze série Birds in Snow od Shilpy Lalit je mohutná sova (Bubo scandiacus) dosahující téměř velikosti výra velkého. Samice může vážit až 3 kg. Identifikovala jsem ji jako sovici sněžnou.

„Sovice sněžní patří mezi typické obyvatele cirkumpolárních oblastí. Hnízdí v tundrách a náhorních planinách nad hranicí lesa na území Evropy, Asie, Grónska a Kanady. Může být stálá až potulná, rozšíření a početnost silně kolísá v závislosti na dostupnosti hlavní potravy, lumíka (Lemmus), za kterým může podnikat kratší nebo delší přesuny.“ V ČR jde o vzácně zaletující druh, ale chovu se věnují zoologické zahrady a také se vyskytuje v soukromých chovech. „Na rozdíl od většiny ostatních sov loví sovice sněžní hlavně během dne. V době hnízdění se živí téměř výhradně lumíky, po zbytek roku loví také jiné savce do velikosti zajíce a ptáky do velikosti husy.“ [1] 

Jak už jste u mě asi zvyklí, víte už podle názvu článku, že se jedná pouze o první verzi obrázku, takže v tuto chvíli vám možná sovice moc sovu nepřipadá vzhledem k tomu, že je modro-žluto-zelená. :-) Ale nebojte, všechno přijde.

Sovice sněžná, prvních pár vrstev akrylových barev

Zdroje:

[1] Sovice sněžní. Wikipedie. 30. 12. 2024, cit. 2. 3. 2025, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sovice_sn%C4%9B%C5%BEn%C3%AD

Denise Bartels: Tulips of Kelmscott (1)

Není to tak dávno, co jsem se vám v článku Nečekané pletařské choutky svěřila, že mám strašnou chuť uplést si něco krajkového. Kromě toho, že jsem si hrozně moc chtěla zase jednou uplést krajkový šátek – mou dřívější extra velkou vášeň, kterou moje opravdické pletení v podstatě začalo – chtěla jsem si něco nového nahodit z červené Sagy od Filcolany. 

Ve stashi (skrýši/skříni ;-)), ano vím, je to hnusný anglikanismus, jsem měla tři klubíčka stoprocentní vlny. 300 metrů na 50 gramů! Ale přitom relativně tlustá, ne jen tak teňoulinká [lejska]. Lace je anglicky krajková příze, od DROPSu byla velmi tenká a jmenovala se přímo neoriginálně Lace, když ji ještě vyráběli. Byla lesklá, hebká a totálně jsem ji milovala. Škoda, že jsem si neudělala větší zásoby. Daly by se z ní dělat luxusní svetříky, kdyby se třeba použila dvojitě.

Ale pojďme zpět. Saga má doporučené jehlice číslo 2,5–3 mm. Beru trojky a doufám, že to bude stačit. Chci velký krajkový šátek s dobře viditelnými dírami. Ale ne zase takový, aby se vytahal. Jedná se o barvu 111, nazvala bych ji asi jako cihlově červenou, snad trochu dooranžova? Šarže (= lot) 112323.

Vzhledem k množství nedostačujícímu na velké krajkové šátky jako jsou Expectation of Snow nebo Venetian Light Shawl: Circular, nebo na svetřík Ivanhoe či Orchid jsem se rozhodla pustit se konečně do Tulipánů z Kelmscottu. Víte, že mám pro tulipány slabost? Babička jich měla spoustu na zahrádce. Nejvíc mě bavily tmavě fialové, kterým jsem říkala černé. Ty jí snad dovezl děda z Holandska. Nebo je odněkud sehnal. Každopádně jsem je nikdy předtím nikde neviděla a ani dnes nejsou běžné. Chtěla bych je mít doma! Když vymyslím, kam je dát, aby se jim tam dobře dařilo (slunce, vláha, dobrá půda) a mimo dosah koz.

Začíná se garter tab cast on, které pěkně ukazuje ve svém videu například Andrea Mowry. Najdete zde. Jediný rozdíl je v tom, že ona ve své ukázce nahodí tři oka, zatímco já potřebovala nahodit pět, pak už se jede stejně podle návodu (jejího videa).

Byla jsem z toho úplně hotová, protože jsem tohle nepletla už celé věky. A mám k tomu na blogu článeček (mezi Návody a tipy v pravém boxíku): Univerzální začátek šátků (Garter tab). Je fakt ještě z pravěku = rok 2015, kdy jsem si vážně myslela, že tohle je univerzální začátek šátků. Jako by šátky nemohly začínat spoustou různých způsobů! Jenže já tehdy znala jen osově souměrné rovnoramenné trojúhelníkové šátky. Tenhle typ je jako první popisován v pětidenní výzvě 5 Shawls, 5 Days Challenge! (den první). Tehdy jsem si s těmi články fakt vyhrála, takže jsem vypsala nejrůznější, které jsou pletené stejným stylem. Zkuste mrknout a třeba se do některého z nich pusťte. Samotné by se mi chtělo, kdybych zrovna nenahodila tulipány!

Rodinka tučňáků (2)

V minulém článku jsem vás kompletně seznámila s popisem tvorby i její náročností, tak teď už bych chtěla ukázat jen finální obrázek a dodat, že jsem si z toho odnesla zkušenost, že rozhodně potřebuji papír vyšší gramáže, protože se mi hodně máčel a vlnil se mi. Na což se jednak blbě malovalo, a jednak jsem se obávala, že to bude špatně vypadat na výstavě.

Připadá mi velmi zajímavé, jak obrázek v různém světle dokáže změnit svoje vyznění. Chvíli jsem dokonce váhala, jestli nezveřejnit jen ten první, který má ten správný syrový nádech zimy. Sníh, modro...

Rodinka tučňáků s vyvoláním pocitu opravdické antarktické zimy

A pak je tu ten stejný obrázek vyfocený v jiném světle a najednou mi nepřipadá tak studený a zasněžený.

Teplejší ladění barev je ovlivněno jenom světelnými podmínkami nebo nastavení fotoaparátu

Pojďte si uplést svetr s Andreou Mowry (2025) a nebo vybrat ten můj

Na Ravelry jsem objevila Sweater Forum - March 2 May KAL 2025 a hned jsem dostala chuť nahodit svetr s Andreou Mowry. Trošku jsem teď totiž brouzdala na Ravelry a hned se do některých zakoukala. Nevím, proč teď, když už jsou poměrně staré, ale možná mám zase nahazovací období. Úplně některé z vás slyším, jak si říkáte: „To máš, co tě znám.“ Ale není to pravda. Jsou chvíle, kdy mám chuť nahodit něco nového (miluju to vzrušení z toho, když se vzorem začínáte a ještě nevíte, jak vám to půjde, jestli třeba neutahujete moc a tak)..., jindy se zase těším, až něco dokončím, a někdy mám dokonce chuť jen na jednoduché bezduché relaxační pletení. Třeba jako vanilkové ponožky (o tom, co to je, si můžete přečíst zde). Ale tohle poslední mám fakt jen velice zřídka.

Svetry, do kterých jsem se zakoukala:

• Stonecrop Cardi – trocha vyplétání dvěma barvami a nopky, vzorek po blokování 27 ok uvedeným vzorem do kruhu, příze fingering (4 ply), MC (hlavní barva) = 1253 m, CC (doplňující barva) = 244 m, jiní uživatelé na něj použili např. Zauberball nebo Arwettu, to bych mohla vyhrabat i z vlastních zásob. Ještě bych se ráda podívala, v jaké barevné kombinaci by se mi nejvíc líbil.
• Hey Sailor! – vyplétání, vzorek po blokování 31 ok, příze light fingering (3 ply), MC (hlavní barva) = 700 m, CC (doplňující barva) = 377 m, pleteno z Knitting for Olive Cotton Merino - 70% Cotton/30% Merino (50 g/274 yds/250 m), lze použít také Malabrigo Mechita
• Framed – vyplétání, snad vypadá trochu retro, ale hodně se mi zalíbil přímo v Andreině verzi. Vzorek po blokování 21 ok, příze worsted (10 ply), 3 kontrastní barvy: A (lemy, krk a manžety, má černou) = 183 m, B (pozadí barevné plochy, má bílou nebo jinou světlou) = 401 m, C (colorwork na těle, vyplétané hvězdy, má něco červenomodrého) = 366 m, lze použít například Schoppel Wolle Edition 3, nebo Malabrigo Rios
• Evenfall – vypadá na trapně jednoduchý svetr ze snímaných ok. Ale mohlo by to být přesně to příjemné bezmyšlenkovité jednoduché pletení, které ovšem bude vypadat opravdu krásně, když se dobře vyberou barvy. Působí nadčasově a složitě a přitom decentně i z barev, které by k sobě člověk běžně nedal. 3 kontrastní barvy: MC = 642 m, CC1 = 374 m, CC2 = 158 m, např. Malabrigo Mechita, Schoppel-Wolle zauberball, Manos del Uruguay Alegría nebo Fino, Alpaca od DROPS...
• Pink Fizz – jsem vyloučila. Na Andree vypadá dobře, ale je to možná tím, že už mám ten obrázek nakoukaný. Ostatní v něm vypadají jako ve svetrech z dřívějška, devadesátých let. Prostě takový volný svetr o ničem, na kterém celá ta krajková paráda zanikne. 

A ještě by tu byla jedna varianta pro nerozhodné – šátek Find Your Fade, na který mám dlouhodobě zálusk. Je to asi nejznámější Andrein šátek. Má jenom jednu malou nevýhodu: bylo by vhodné na něj vybrat 7 barev, které spolu fadeují, tj. postupně budou přecházet jedna v druhou. A každé budu potřebovat relativně málo. Co se tak koukám na hotové výtvory, tak nejlépe vypadají ty, které používají strakaté příze s jednobarevnými. A třeba i nějaké neutrální tóny mezi výraznými barvami.

Tak to jsem se rozpovídala o vzorech a teď o co jde, že? Cílem je uplést některý z Andreiiných svetrů nebo šátků, zalogovat ho do příslušné Ravelry skupiny (viz první řádek tohoto článku, ale pozor šátky jinam), užít si diskutování a povídání a obdivování výtvorů ostatních. A pak doufat, že když do konce května vložíte i fotku svého dokončeného svetru, vyhrajete některou z úžasných cen.

KAL (= společné pletení) běží od 1. března do 31. května 2025. Ideální je, když používáte hashtagy: #DRKMARCH2MAYKAL25, #dreareneeknits a označení @dreareneeknits. A když si s nějakým vzorem nebudete vědět rady, máte požádat o podporu zde: drkpatternhelp@gmail.co. 

A protože se nemůžu rozhodnout, napadlo mě, že požádám o radu vás, čtenáře. Hlasujte prosím v komentářích, který svetr si mám uplést:

• Stonecrop Cardi 
• Hey Sailor! 
• Framed 
• Evenfall

Ponožkové bingo

Logo soutěže (z Ravelry)

Znáte hru Bingo?

Spočívá v tom, že máte čtverec, například 5x5 políček. V každém je nějaký text nebo číslo a vy buď čekáte, co kdo vytáhne z klobouku, a to si můžete zaškrtnout, nebo jako to v pletení dělají Francouzi a snad i Němci tam můžete mít pletařské pojmy, které se snažíte během roku (nebo jiného období) naplnit.

Abych vás opravdu inspirovala a jen tu nevysvětlovala pravidla hry, uvedu, že jsem na Ravelry zahlédla skupinu BINGO 2024-2025. Položila jsem otázku, jestli se můžu přidat, i když už je trochu pozdě. Jestli správně chápu pravidla, měli byste vyplnit jeden řádek nebo sloupeček a pak vyhráváte. Možná to ale chápu špatně a snažíte se vyplnit celou mřížku pojmů, čemuž by odpovídalo i to, že na jedny ponožky můžete zaškrtnout maximálně tři parametry.

Těmi tedy jsou:

JOKER: Zaškrtněte toto políčko, pokud se pár ponožek, které si přejete uplést, nevejde do žádné jiné kategorie nebo je tato už obsazená. Je zřejmé, že toto políčko bude zaškrtnuto samostatně, protože váš pár ponožek se nevejde do žádné jiné kategorie.

MATHUSALEM: Použijte vlákno, o kterém si myslíte, že je ve vaší skrýši příliš dlouho. (Zní to jako Metuzalém, že? Překvapilo mě, že se to používá i jinde.)

Ukázková karta (z Ravelry)

TIINA, TIINA!: Upleťte si vzor dle vlastního výběru od návrhářky Tiny Kuu, pro mě je nejlákavější dvojice Palace Gate a The Mirage. 

GEOMETRIE: Musíte uplést ponožky složené z geometrického vzoru, jako jsou čtvercové, kulaté atd. Tento vzor může být žakárový nebo texturovaný.

BIS REPETITA: Udělejte si konečně čas a znovu upleťte model, který se vám líbil a stále líbí. Vložte odkaz na stránku projektu první verze. Určitě by to byly Rivers of Mars od iamknitting designs. 

MILÁ ISABELLE: Upleťte si jeden ze vzorů návrhářky Imawale Imawale. Největší výzva by byly Anamorphosic Fibs.

STARÉ OBLÍBENÉ: Ve svých oblíbených vyberte jeden z nejstarších vzorů ponožek, které tam jsou a které jste ještě neměli to potěšení plést. Nejstarší ponožky, které bych chtěla plést a mám je tedy v queue jsou – přijde mi škoda vybírat jen ty, které jsou označené srdíčkem, po těch zdaleka tolik netoužím.

• Pipe Dream Socks #7262 od Grace Ennis
• Love Me Knot od Alice Bell
• Wollmeise Poppy Socks od Sue Grandfield
• Wonderland Socks od Alice Bell (vyhlédla jsem si je 28. 1. 2018!)
• Froot Loop od Kristi Geraci
• 105-38 Socks knitted and crochet from side to side od DROPS design

ZEMĚ: Zde nám musíte říci, jak jsou vaše ponožky spojeny s vybranou zemí. Popusťte uzdu své fantazii!

NA DOBRODRUŽSTVÍ NEBO VE VLASTNÍ OMÁČCE: Vytvořte model ponožky od začátku nebo upravte či přizpůsobte stávající model, nezapomeňte jej uvést.

NE DOMA: Ponožky pletené úplně NEBO částečně jinde než doma: na dovolené, na návštěvě u rodiny, v parku, v autobuse… Fotka na doložení: slibuje, že bude zábava!

VAŘTE ZE ZBYTKŮ PŘÍZE: Použijte tolik zbytků příze, kolik je potřeba, aniž byste načínali nové klubíčko. Pro nějaké nápady se neváhejte podívat na náš „Bundle“: All That Remains

SPORT: Vzhledem k tomu, že je olympijský rok, pletete ponožky, které souvisejí s olympijským sportem. To lze znázornit barvou (modrá pro olympijský bazén, hnědá pro atletickou dráhu, zelená/červená/modrá/oranžová… pro tatami, béžová pro písek překážkové dráhy atd.), symbol, název modelu atd. Opět popusťte uzdu své fantazii.

OBLÍBENÉ ZVÍŘE: Jaké je tvé oblíbené zvíře? Odpovězte tím, že upletete vzor, ​​jehož jméno, barva nebo použitá vlna je toto zvíře. Může to být i vzor na ponožkách.

POD NEBO NAD: Podhodnocený vzor, ​​což znamená, že byl upleten méně než 15krát, nebo nadhodnocený vzor, ​​což znamená, že byl upleten více než 500krát, v době nahození oček. Tady by se mi asi nejvíc líbily Double Heelix od Jeny Staiman, ale v pořadníku mám obou druhů spoustu. Mohla bych udělat bingo jenom z nich.

KRAJKA: Model s přízí, která vytváří viditelné otvory alespoň na svršku.

IT'S GREEN: Letos bude název hry zelený. Možná právě kvůli jaru se naše kamarádka Fleurette rozhodla pro tuto krásnou barvu. Budou to tedy pletené ponožky s převládající zelenou barvou. Všechny jeho nuance jsou přijímány.

POPRVÉ: Toto je poprvé, co zkoušíte tuto metodu, používáte tuto přízi, pletete vzor od této návrhářky atd. Nezapomeňte nám říct, co je to první.

INSPIRACE K PLETENÍ: Upleťte si vzor, ​​který již účastník binga upletl. Vložte odkaz na stránku projektu trikopin.

• Highwayman od Shuyi Wu
• Gaudi od Sue Grandfield
• Pouzle od Kate Davies Designs
• Gander od General Hogbuffer
• Tweed & Dot Socks od Chidori Hoheto

JE TO TAK JEDNODUCHÉ, ALE MNĚ SE TO LÍBÍ: Myšlenka je uplést vzor, ​​který vám přijde jednoduchý nebo tzv. vanilkový.

UDĚLEJTE SI KOLO, UDĚLEJTE SI KOLO! KDO JE TAM? : Upleťte si jeden ze vzorů nabízených na MOCKu od skupiny Anonymních pletařů ponožek. Jé, tak to je vtipný, to je ta naše SKA skupina dle které se snažím každý měsíc plést. Vybrala bych si asi Swedish Heritage od Maria Ekblad, i když budou těžké. Nebo od skupiny Solidsocks. (Překlad originálního textu se mi moc nepovedl ani s Copilotem ani s Google překladačem, takže tady je originál velkými písmeny psané věty, kdybyste si to chtěli přeložit líp: PRENEZ UN TOUR, PRENEZ UN TOUR, RIEZ ! QUI EST LÀ?)

SVÁTKY: Oslavte upletením vzoru, který má nějakou spojitost s Valentýnem, Halloweenem, Vánocemi atd. Volba je na vás.

PTÁCI: Jméno modelu nebo barva je jméno ptáka nebo je na ponožkách ptačí vzor.

KVĚTOVANÉ: Květinové ponožky, kde název modelu nebo barva odpovídá názvu květiny. Můžete se odkazovat na krásný květinový obrázek, který vás nutí přemýšlet o zvolené barevné niti.

JAPONSKO: Vytvořte model, jehož návrhářem je Japonec. 

• veggie socks od Kco Szk
• Amimon Maritime Socks od Olya Amimono
• Climbing Rose Socks od Chidori Hoheto

Bezzubka pastelkami (1) a jejich recenze

Kdo mě sledujete na Instagramu Angeliky tvorba, mohli jste si v sobotu všimnout, že jsem zveřejnila obrázkovou hádanku. Zajímalo by mě, jak to bylo těžké. Když vím, co jsem malovala a dráčka Bezzubku z pohádky Jak vycvičit draka mám nakoukaného a oblíbeného, tak pro mě by to bylo samozřejmě jednoduché.

V týdnu jsme v práci s kolegyní mluvily o potřebě relaxace. Doporučila jsem jí malování. Klidně i jen pastelkama. Říkala, že se chystá vytáhnout mandaly. A já si řekla, že si něco večer taky namaluju. Že by se mi trocha relaxace taky šikla. Ale zrovna ke mně nepřicházela inspirace, tak jsem se prohrabala v obrázcích, které mám nějakou dobu uložené v počítači a pustila se do tohoto.

Použila jsem vícebarevné Koh-i-noor nazývané magic. Nemůžu je doporučit. Na to jak jsou silné, kryjí poměrně málo, jak vidíte na rozmalovaném obrázku. A to jsem použila čtvrtku a ne obyčejný kancelářský papír. Takže spíš nedoporučuji. Ani umělcům, ani dětem. Cena vysoká a efekt výrazně horší než u barviček, které se nanášejí štětcem. Nebo u klasických pastelek. Připadá mi, že je lepší si připlatit a radši si koupit Faber-Castell, než aby vás to nebavilo a stejně vám špatně malující pastelky jen ležely ve skříni. Když je totiž nepoužíváte, byly ve skutečnosti cenově ještě horší než něco, co používat budete. Na něčem se zkrátka nevyplatí šetřit.

Celkem mě mrzí, že se zhoršila moje oblíbená značka Maped. Teď jsem si ji jen tak pro jistotu hodila do Googlu a dost koukám na to, že je to francouzská firma. Myslela jsem, že jsou to levné čínské pastelky, které dříve měly měkký a poddajný pigment, takže jsem jich měla obrovskou spotřebu, když jsem se učila látku na zkoušky na vysoké škole. Krásně se mi s nimi totiž barevně zvýrazňovalo a hřál mě pocit větší ekologičnosti a lepší viditelnosti i ve špatném světle než u značkovačů, které mi připadají nepříjemné na oči.

Jak říkám, na vysoké jsem s nimi byla náramně spokojená, ale moje poslední sada zakoupená odhadem před pěti roky, má divné barvy - zcela pomíjí klasické červené, modré, zelené a spíš se zaměřuje na méně tradiční odstíny, o které zase až tak moc nestojím, ale hlavně pořádně nemalují. Nevím, jestli jsou moc tvrdé, mají málo pigmentu, nebo ještě nevyladili složení, ale každopádně je to propadák, který je schopný zdobit tak maximálně stojánek na tužky.

Pár prvních vrstev barev

Snažila jsem se na papír dostat víc pigmentů díky změnám směru šrafování.

Rozmalovaný dráček Bezzubka – Koh-i-noor Magic 

Nečekané pletařské choutky

Stává se vám, že máte někdy strašnou chuť něco nového nahodit?

Ale ne jen tak něco nového, ale nějaký konkrétní typ pletení. Já třeba teď mám hroznou chuť nahodit krajku. Přesněji řečeno krajkový šátek. Zřejmě je to dáno tím, že jsem vytáhla svůj tenký žlutý Echo Flower Shawl #1 z klubíčka Laceballu 100 Light in the tunnel od Schoppel Wolle. A nosím ho do bundy. Parádně hřeje a luxusně vypadá. A navíc je z jednoho jediného klubíčka. 

Hned jsem začala brousit po Ravelry – osvědčený způsob, jak vyprokrastinovat celý večer, aniž bych se k něčemu dobrala – a prohlížet si, co mám krajkového ve frontě. Při té příležitosti jsem taky ověřila, že na blogu žádný článek o krajkových šátcích nemám. Jak je to možné? Vždyť jsem si nedávno (tak půl roku zpátky) zcela jistě dělala seznam. 

Nakonec jsem ho našla, nezahrnoval jen šátky, ale i svetřík Quiet Stars od Joji Locatelli, který jsem tenkrát rovnou nahodila.

Expectation of Snow od Olga Radchuk, 1966 m, horký favorit, ale nejsem si jistá, jestli není trochu nad moje síly a zbytečně velký pro nějaké skutečně praktické nošení, nejkrásnější mi připadá z bílé

India Stole od Sylvie Beez, vypadá komplikovaně a přitom dobrodružně, ale je tam doporučeno 500 korálků

Monica's Shawl od Meeli Vent, 850 m, krajkový půlkruhový

O-stole Mio od Natalia Vasilieva, 799 m, fascinují mě především kosočtverce se skupinami dírek do šestiúhelníků

Pulmonaria Lace Shawl od Elena Gotlib, 823 m, vypadá trochu jako květina s křídly, mohl by být krásný z klubíčka, které postupně mění barvy

Seasons Change Stole od Sylvie Beez, 664 korálků, spotřeba neuvedena, líbí se mi postupná změna vzorů

Tulips of Kelmscott od Denise Bartels, 754 m, tulipány, vypadá nádherně

Venetian Light Shawl: Circular od Denise Bartels, 1856 m, kruhový šátek s hvězdicí uprostřed, už dlouho na něj mám zálusk, i když si nejsem jistá, jestli to není jen rozmar. Opravdu potřebuji kruhový šátek? Nebyl by na nošení praktičtější půlkruhový? Nádherný je v různých barvách, i když já si ho představuji v té fialové, v jaké je zobrazený na Ravelry.

A pokud bych opustila kategorii šátků, nabízely by se svetříky, topíky... 

Baroque od Ashwini Jambhekar, 1097–2195 m, fingering, 26 ok, krásný topík se zvýrazněným štíhlým pasem

Casual Lace od Agata Coltraro, 750–800 m, aran, 17 ok, elegantní tričko s krajkou na rukávech

Cape Freels od Jennifer Beale, 1150–1845 m, lace, 34 stitches and 34 rows = 10 cm in lace pattern worked flat, už mám v plánu z něčeho jiného než červené krajkovky (lace), to budete koukat!

Ember Bolero od Alana Noritake, 338–366 m, worsted, 18 ok, bolerko

Ice Dancer (197-25) od DROPS design, 1495–2492 m, DK, 21 ok, univerzální svetřík áčkového střihu

Ivanhoe od Jennifer Beale, 1180–2000 m, lace, 19 stitches and 31 rows = 10 cm in lace pattern, krajková krása. Jediné, co mě odrazuje podobně jako u dalších modelů této autorky, je to, že vzorek (gauge) požaduje rovnou v té krajce. A já jsem tak líná plést vzorky. A taky má moc velkou spotřeba, protože já mám své červené jen 900 metrů a to by mi mohlo ještě docela dost chybě.

Kelmscott od Carol Sunday, 1002–1503 m, worsted, 20 ok, tak na tenhle svetřík už mám taky zálusk pěkně dlouho. Představuji si, jaký by byl z tmavého fialového mohéru. Buď drženého dvojitě a nebo jednu nitku světle fialového mohéru a jednu nitku tenoučkého Malabriga lace, které jsem použila na Korokii

tílko Monoi od Marzena Kołaczek, 560–1475 m, sport, 24,5 ok, pohrávám si s myšlenkou, jak by asi vypadalo z hedvábného Kinu od ITA

Orchid od Marie Wallin, 1223–1921 m, DK, 27 ok, mám tentýž nápad jako u tílka Monoi, můj druhý horký kandidát na Kinu, ale o tom bude samostatný článek, pokud to nezůstane jen ve fázi úvah

Peacock Wedding Dress od Nikarra Palmer-Simmons, 2000–3000 m, lace, 23 ok, krajkové šaty jak pro nevěstu! Vypadají tak rozkošně. Ale dávají smysl? Představuji si je z decentního Malabriga lace. Živůtek v přírodních barvách (rozuměj zelenohnědý) a sukně v decentní hnědé kakaové. Byla bych v nich jako víla.

Priscilla od Marzena Kołaczek, 800–1650 m, fingering + lace = DK, 11 stitches and 24 rows in One full repetition of Lace Chart, dlouho okukovaný svetřík, který se mi líbí kvůli své složitosti s nopky (bobble or popcorn)

Rosina Sweater od FadenStille, 1200–2100 m, fingering, 28 ok, něco podobného už mám někde rozpleteno. A odloženo.

Terra Sonata Top od Zanete Knits, 1110–1830 m, fingering, 26 ok, tričko, které mě zaujalo svým externě udělaným límcem

Wake the Wind Jacket (212-7) od DROPS design, 16 ok in textured pattern (A.3), with 1 strand each yarn, aran = sport + lace, praktický jednoduchý elegantní svetřík, to bych si někdy ráda upletla

Rodinka tučňáků (1)

Před týdnem jsem v článku Ptáci na sněhu (Birds in Snow Series) mluvila o tom, že jsem zkoušela akrylem malovat tučňáčí rodinku podle videa od Shilpy Lalit. Kdybyste si to taky chtěli zkusit, stačí se zdarma přihlásit na jejích stránkách do její akademie a můžete si vybrat ještě z dalších čtyřech ptáků. Potřebovat budete akrylové barvičky. Ale podotýkám, že podle mě to tedy rozhodně není „Easy Acrylic Painting for Beginners“. Minimálně mně to tak nepřipadalo.

Celkově nemám moc zkušeností s akrylovými barvami, a proti anilínkám (akvarelu) jsem našla hned několik nevýhod:

• Musíte si je smíchat někde na paletě a smíchanou barvu buď musíte použít, nebo vyhodit, protože vám vyschne. (V papírnictví mi pak ukázali nějaký zpomalovač zasychání, ale to zase znamená, že až budete potřebovat, aby to uschlo, budete čekat o to dýl.)
• Z toho plyne, že musíte malovat poměrně rychle, protože vám vysychá i na té paletě. Takže žádné přerušování obědem, krmením zvířat, zakecávkou s manželem...
• Někdy kryje až moc dobře, takže vám neprosvítá spodní vrstva, jak jste chtěli. 
• Jindy zase nekryje, když jste chtěli, aby barva kryla. Ale mám pocit, že na tohle už jsem trochu vyzrála tím, že víc vodou naředěná barva kryje velmi málo, skoro vůbec. A barva bez vody se jeví poměrně dobře krycí.

Taky jsem objevila, že do bílé akrylové barvy můžu přidat jakoukoliv anilínovou, takže si můžu velmi snadno vytvářet různé odstíny bez trápení se pouze s akrylovými barvami. Ale to lektorka neříkala. Ostatně, můžu anilínovými barvami ztmavovat a jinak probarvovat i jiné akrylové, ne jen bílou. 

Naproti tomu výhodou míchání dvou akrylových barev je, že pokud je záměrně špatně rozmícháte, získáváte různé barvy na štětci jedním tahem a můžete s tím vytvářet zajímavé kreace přímo na papíře.

Autorka začínala modrou nebo fialovou akvarelovou pastelkou, kterou si nakreslila obrys tučňáčí rodiny. Pak ho obtáhla tenkou linkou z namíchané fialové akrylové barvy. Zde podotýkám, že na obrázku není žádná černá, jak by se mohlo zdát. Nepoužívání černé vede k zajímavějším odstínům, jak mi už před mnoha lety říkala Marie Brožová. Černou můžete vytvořit smícháním žluté, modré a červené. Moji tučňáci jsou ve své podstatě jen tmavě fialoví, žlutou jsem vynechala.

Následně se tvořila spodní vrstva pozadí, kdy lektorka namočila celý papír (v jejím případě plátno) a přetřela ho naředěnou žlutou a akvamarínovou. Pak se přidávaly tmavě modré tečky, útržky indických novin, které čte její otec, a vybarvovali se tučňáci i pozadí v mnoha a mnoha vrstvách.

V jednu chvíli už jsem byla pořádně unavená a přála si, aby to už skončilo. Ale nešlo to, protože jsem měla na paletě jak fialovou, kterou jsem měla zatím natřeného jenom tátu tučňáka – ten vpravo – a bílou. Obě barvy by mi zaschly a mohla bych je leda tak vyhodit. A navíc jsem se bála, že pak na další dva tučňáky nenamíchám stejnou. Nakonec jsem se tomu nevyhnula, protože na mámu (prostřední tučňák) už mi stejně nevyšla. Ale krásně se mi ji povedlo namíchat znovu podobnou.

Rozmalovaná rodina tučňáků – věřili byste, že i táta tučňák měl bříško tak oranžové?

Midori Hirose: Ranunculus #2 (1)

Nedlouho po mém prvním Ranunculu jsem se pustila hned do druhého. Byl to v podstatě spontánní nápad. Našla jsem ve své skrýši (anglicky se říká zásobám příze stash, což by se dalo volně přeložit jako skrýš, třeba s oříšky, kterou má veverka) klubíčka od DROPS, ze kterých jsem si chtěla uplést topík na léto.

Belle je příze z 53 % tvořená bavlnou, 33 % viskózou a 14 % lnem. Doporučují ji plést na jehlicích číslo 4 tak, abyste získali vzorek 21 ok na 28 řad (skupina B). Jedno klubíčko má pouhých 120 metrů. A já měla dvě barevné verze:

• tmavě růžovou: barva 12, dyelot 11,
• světle růžovou: barva 11, dyelot 06.

Před časem jsem si je pořídila nejspíš na tričko Esther (DROPS 159-38) nebo kardigan Call It Spring (159-5). A teď, jako bych je našla! Nebudu se tu rozepisovat o celém tričku... a ani vám ho celé neukážu ;-). To zase až příště. 

Dnes se zastavím u úryvku z deníku a spodní části topu.

Jela jsem s malou Zdeničkou (= asi osmiletá holčička) autobusem a ona obdivovala můj Ranunculus #2. Vyptávala se, jak budu pokračovat, když tam mám tenké a tlusté proužky. Řekla jsem popravdě, že nevím, že asi tenkýma proužkama a zeptala se jí, co by tam udělala ona. „Srdíčka! ... Nebo kytičky.“ Tak jednobarevné vyplétané kytičky moc nepůjdou, ale růžová srdíčka jsou fakt skvělý nápad. Do toho jdu! ... A k tomu se blíží Valentýn. (St 5. 2. 2025)

Detail srdíček

Tělo trička

Ptáci na sněhu (Birds in Snow Series)

Od Shilpy Lalit mi někdy předminulý týden přišel do mailu newsletter, že má akademii (Artyshils Art Academy) a nabízí zdarma pětici obrázků k malování. Zalíbily se mi všechny. Ale nejhezčí byla tučňáčí rodinka.

Jedná se o malování akrylem, jehož mám nějakou levnou sadu z Lídla. Maluje se mi s ní dobře, ale nevím, jestli má ty správné vlastnosti, jaké mají akrylové barvy mít. Svého času mě štvalo, že málo kryjí, ale někdy mi připadá, že je to tak správně. Tak nevím. Každopádně jsem téhle jejich vlastnosti využila, protože ještě pořád nemám gesso, které jsem si plánovala koupit už dávno a které slouží k tomu, aby se barvy staly průsvitnými.

Shilpa Lalit láká na svoje akrylové kurzy s tím, že je to pro začátečníky. Ano, je pravda, že vám ukáže krok za krokem, jak slibuje: „Provedu vás mícháním, vrstvením a vytvářením realistických textur, které oživí vaše malby zimních ptáků.“ Ale zároveň můžu říct, že to byla pořádná makačka! A rozhodně to není obrázek, který budete mít namalovaný za hodinku nebo dvě. Dělala jsem na tom předminulý i minulý víkend. Pokaždé jen pár hodin, které jsem si neevidovala, ale rozhodně to nebyla žádná rychlovka.

Nicméně doporučuji vyzkoušet. Lekce je pěkná, výsledek boží a opravdu vidíte postup krok za krokem a můžete to dělat přesně jako ona a stejně vznikne váš originální obrázek.

Podíváme se na něj za týden, ale abyste teď nepřišli zkrátka, ukáži vám aspoň první verzi:

Rozmalovaná tučňáčí rodinka (první vrstva)

Joy Ting: Expressive Landscapes

Myslím, že tenhle pro mě poněkud netradiční obrázek, vznikl jako snaha aplikovat kroky z lekce Joy Ting o expresivní malbě krajiny.

Ačkoliv ho nepokládám za své nejkrásnější umělecké dílo – jsem spíš puntičkářka a detailistka – bylo velice zajímavé vyzkoušet jinou techniku. Být nucena nebabrat se v detailech a snažit se vystihnout podstatu několika tahy.

Osobně mě nejvíc fascinuje obloha vzadu.

Co si o tom myslíte vy?

Expresivní krajina

Barevný portrét dle kurzu Wish upon a star s Idou Andersen Lang (2)

V minulém díle, už trochu dávněji publikovaném, jsem vám ukazovala černobílý obrázek z kurzu s Idou Andersen Lang a teď je čas pochlubit se jeho barevným dokončením.

V dalším kroku už barvím vlasy na modro. Hustý! To mě baví. Trochu mi to připomíná manga. Ještě že to po každém kroku fotím. Dají se pak sledovat rozdíly. A hlavně je srandovní, jak se mi s přibývajícím časem líbí spíš ty předchozí verze.

Modrofialové vlasy, jinak černobílá víla

Jak si tak maluju, najednou mi dojde, že mám problém – závoj. Autorka maluje ženu, jejíž modrofialové vlasy kontrastují s tyrkysovým pozadím. Ale já mezi nimi mám závoj. Jaké mám použít barvy? 

Přece ho nenechám trapně bílý. To by příliš evokovalo nevěstu a neužila bych si vodou rozmývatelných pastelek nebo akvarelových progres nebo voskovek, záleží, co bude autorka chtít použít. Nakonec jsou to pastelky. 

Vybarveno akvarelovými pastelkami

Nenapadne mě nic lepšího, než udělat závoj žlutý. Žlutá je přece komplementární barva k modré. Navíc tahle kombinace barev je mou oblíbenou. Tou dobou ještě netuším, jak nádherně to bude vypadat. Použít tři druhy žluté do závoje byl báječný nápad. Uprostřed je nejsvětlejší a směrem k okrajům přechází až málem do oranžové. Tipnete si, jakého efektu jsem chtěla docílit?

Kompletní pastelková svatozář

A ještě tu máme další problém – zuby. Na autorčině obrázku má dívka zavřená ústa. Zkouším googlit, jak elegantně namalovat zuby. S výsledky nejsem zrovna moc spokojená: ani googlení, ani vlastní tvorby.

Když mě pak napadne, že to není ono, rozhodnu se prodloužit vlasy přes bílé šaty, se kterými jsem si stejně nevěděla rady, tak jsem jim alespoň domalovala výstřih a doufala, že mě v průběhu něco zajímavého napadne. Mohly by být třeba kožené?

Jak se mi líbí barva kůže, kterou se mi podařilo vytvořit na ruce, včetně toho světla vrženého sluncem, tak jsem nespokojená s barvou kůže ve tváři. A čím víc se snažím, tím víc vytvářím nějakou indiánku či co. Možná by nakonec bylo dobré smířit se s indiánkou a opravit i tu povedenou ruku.

Umělecké fleky ve vlasech nevypadají jako u lektorky, takže je při nejbližší příležitosti zase zamaluju. Ještě že to jde tak snadno. Zato rozmazané tyrkysové pozadí je celkem fajn. A ta svatozář je přesně tak báječná, jak jsem si představovala!

Když přidám zelenou do šatů, jsem víceméně spokojená. Jen ty tělové barvy obličejů budu muset ještě poladit. Pokud budu chtít kreslit i bělochy.