Vánoční svetr Cat Stripes (1)

Před časem jsem si koupila vánoční klubíčko (4f. Christmas 0224 (2024) Metallic) a bílé klubíčko Flotte Socke od Rellana Garne. Nejspíš s tím záměrem, že si pro sebe udělám veselé vánoční ponožky Stephen West: Stony Stream Socks. Ale pak jsem si to rozmyslela, protože mi bylo jasné, že stejné vánoční ponožky včas nestihnu. Ale na konci listopadu mi bylo líto, že mi bude vánoční klubíčko ležet ve skříni zcela nevyužité minimálně rok. A vyhlédla jsem si svetr Cat Stripes (DROPS 110-2). Zkontrolovala jsem zásoby, Šárka ještě dvě klubka má. No, uvidíme. Nejdřív si udělám vzorek, třeba z toho nakonec přece jen budou ponožky a ne svetr, tak ho nebudu hned kupovat.

Nahodím, pletu si spokojeně vroubkem, poslouchám kurz o Bullet journalu od Knitsonik a pak se zpátky mrknu na stránky Yarn Queen Prague a zjistím, že žádné další metalické klubíčko už v nabídce není. Sakra! Co teď?

Co byste dělali na mém místě? 

Kouknu se na Google, jestli ho nenabízí jiný známý klubíčkový obchod, ale žádný takový nenajdu. Asi jsem trochu podcenila poptávku. No, dalo by se tam zamíchat jiné vánoční klubíčko a prostřídat je... ale jistota bude prostřídat ho se stejným akorát netřpytivým. Rychle si ho objednám, aby náhodou taky nedošla. Snad mi dvě vánoční a dvě bílá klubíčka budou stačit na nejmenší velikost. Kdyby to byl Fabel a Alpaca od DROPSu, ze kterých je to původně plánované, taky by mi to vyšlo.

Tajemná ponožka 2024 – přihlášení

Logo od Divoké tužky

Když jsem byla v lázních všimla jsem si při brouzdání na netu, že Vlněné sestry z Brna zveřejnily výzvu Tajemná ponožka 2024. Postřehla jsem ji i vloni, ale to jsem se ještě nestihla zapojit. Navíc na takové věci nemám čas. Vždycky si vyhlédnu nějakou soutěž, Knit-A-Long (společné pletení) a pletení v klubu Sock Knitters Anonymous (SKA) a pak to stejně dopadne tak, že nestíhám držet tempo s ostatními. 

O Stephenu Westovi už je to známo. Zveřejňuje jednotlivé úseky příliš rychle za sebou pro člověka, který normálně chodí do práce a na pletení má max. dvě hoďky denně. I to si myslím, že je víc, než si může většina běžných lidí dovolit. Ale zkoušela jsem to před lety i s jednou Ruskou nebo Ukrajinkou (či jaké byla národnosti) a to bylo úplně to samé. Měsíc jsem pletla to, co ona plánovala na týden. I když tou dobou jsem ještě nebyla tak výkonná a neměla tolik času na pletení během cestování. A navíc to byl náročný vzor. Ale to jsem odbočila. Kolikrát mám problém stihnout i SKA ponožky, na které mám od nahození do dokončení dva měsíce. Ale když je to složitější vzor a třeba je něco potřeba vypárat, může to být nakonec dost natěsno. Takže jsem váhala i tentokrát. Ale nakonec zvědavost zvítězila a já se přihlásila.

Jak to funguje?

Je to vlastně výměna ponožek (ang. „swap“). Každý uplete jedny ponožky a pošle je někomu, koho mu Vlněné sestry přidělí. Nevím, jestli to dělaly podle velikosti, ale měla jsem náramnou radost, že pletu ponožky v podstatě na sebe. Takže si je můžu vyzkoušet a poznám, kdy mám přestat plést a udělat už špičku. Takové ponožky pro manžela se mi pletly hůř, protože je těžší odhadnout, kdy mu ta noha končí.

Bylo potřeba přihlásit se vyplněním formuláře ve facebookové skupině do pondělí 21. 10. 2024. Pak jste dostali e-mail s kontaktem, kterému máte poslat ponožky a informací o velikosti ponožek. Podmínkou je použití ponožkové příze s podílem 75 % vlny, kontaktovat před odesláním partnerku/a s domluvou ohledně nejlepší metody dopravy (a poslat též info Vlněným sestrám), balíček zabalit do dvojobalu a označte zvenku nápisem Tajemná ponožka. Pro označení můžete použít nálepku. Nejzazší termín odeslání je 16.12.2024, aby ponožky dorazily do Štědrého dne. 

„Po obdržení/případně po rozbalení balíčku napište vaší partnerce zprávu, bude potěšena zpětnou vazbou:-). Těšíme se na sdílení ponožek o Vánocích, kdy budou všechny tajemné ponožky odhaleny!“

#tajemnaponozka2024

Stephen West: Stony Stream Socks (1)

Do Stephenových ponožek jsem se zamilovala na první pohled. Jenom mi chvilku trvalo, než jsem se rozhodla, z čeho je nahodím. A taky pro koho. Samozřejmě, že bych je ráda pro sebe. Ale taky už jsem dlouho žádné neupletla manželovi. A v syslátech jsem našla nádherná modrá klubka Fabelu a k tomu efektně ladící světle šedá. A navíc v dostatečném množství. Možná bych mohla udělat pro nás pro oba...

Nahozené ponožky Stony Stream od Westa

Přihlásila jsem se s nimi do klubu anonymních ponožkoholiků na Ravelry, ale popravdě ani moc nečekám, že je stihnu do konce prosince uplést. Přece jen to zase bude velikost jako pro medvěda. A navíc je vzor poměrně náročný. Ale jestli budou tak hezké, jako je má Stephen, bude to stát za to.

Indie Design Gift-A-Long 2024

Jsem ve skupině Indie Design Gift-A-Long na Ravelry. Tam se prezentují nejrůznější návrháři (designéři) pletených (a možná i háčkovaných) věcí. V určitém období koncem listopadu poskytnou pětadvacetiprocentní slevu na některé svoje vybrané vzory a pokud jste uvedeni v příslušné skupině a stihnete je nahodit i ukončit v tomto období (do konce roku), můžete vyhrát nějakou cenu. Zatím jsem nikdy nic nevyhrála. Ale obávám se, že jsem ani nikdy nic nestihla dokončit. Uvidíme, jestli to vyjde letos. Vyhlédla jsem si dvě věci:

• ponožky s kočkou The Stare Socks od Katie Pomper
• šátek s hodně křížemými copánky Gilded Grapes Shawl od Jenn Lampen, nahodila jsem ho včera na jehlicích 4,5 mm po Powerlicious Hapu, který musím vypárat a opravit.

Docela náročný začátek šátku

Obojí by se mělo dát stihnout uplést do konce roku.

Cheryl Niamath: Miss Honeychurch (1)

Po dlouhém vybírání jsem se nakonec rozhodla z příze Lang yarns Fiora v podzimních barvách (2012, 961.0045) uplést tuniku Miss Honeychurch od Cheryl Niamath. Vybírala jsem na Ravelry i u DROPSu podle vzorku 18 ok na 10 centimetrů na jehlicích číslo tři. Sice mi prodavačka říkala, že ona osobně by použila spíš 3,5 nebo 4 mm, ale já si myslím, že by to bylo moc vzdušné a mělo to velká oka. Vzoreček na těch trojkách mi připadal na pohled hezký. Kdyby se po pár řadách ukázalo, že to není ono, můžu to konec konců vždycky vypárat. Ono je totiž stejně jiné mít vzorek nebo tričko – aby to třeba náhodou nebylo moc tuhé.

Složením je příze ze 42 % bavlna, ze 42 % akryl a z 16 % viskóza. Na 50 gramů má jen 145 metrů. Jako obvykle se podivuji tomu, že se ještě stále dělají tak malá nanicovatá klubíčka. Pak jich musíte mít na normální ženu alespoň osm! Čím víc spojů, tím víc Adidas?

Raina K: Powerlicious Hap (2)

Vau, tak první díl s tímto názvem jsem publikovala na Nový rok vloni, to znamená, že šátek mám už nahozený... od 27. 10. 2022. To by bylo kouzelné ho na den přesně o dva roky později dodělat, ne?

Za tu dobu už jsem samozřejmě výrazně dál. ;-) Středový šedý čtverec je dávno hotový. Zvládla jsem (asi až na druhý pokus) správně nahodit oka kolem dokola a teď na nich pletu už jen jednitě brioche bílou jako hlavní barvou a červenou jako podkresem.

Ha ha ha... aktualizace 28. 10. 2024. Sice jsem výrazně dál, ale teď mě čeká páráníčko párání. Vzor mi nějak nevycházel a já zjistila, že jsem nejspíš už dávno měla za sebou řadu devět, ke které jsem si myslela, že směřuju. Logicky – když se lístečky opakují, bude spousta řad podobných, takže chybu odhalíte ve chvíli, kdy v návodu čtete, že se vzor má rozšiřovat a vy přitom víte (protože lístečky už jsou naštěstí dost viditelné), že byste měli ubírat a navíc v trochu jiném místě. A tak se začnete pídit a počítat a zjistíte, že vás čeká párání. Ach jo. Už se na něj tolik těším. Chtěla jsem ho mít hotový ještě v lázních.

Andrea Gomoll: Soulscape of Light and Shadow (1)

Tak jo, je čas pustit se do psaní. Nebo do malování? Nebo do psaní o malování. ;-)

Pokud jste pozorně sledovali moje články o ochutnávce A Year of Light taster week 2024 od Tamary Laporte, víte, že jsem v minulém měsíci dost malovala a ne jen kvůli tomu neměla vůbec čas na psaní. Ráda bych Vám to vynahradila a postupně se věnovala všem obrázkům, které jsem v rámci této ochutnávky namalovala. A že jich bylo!

Jedním z těch obrázků, co mě zaujaly, byl západ slunce od Andrey Gomoll. Tak jako většina ostatních umělců (třeba i Tamara) maluje ve vrstvách. Začíná od nejsvětlejších barev a postupně přidává další a další.

Předpřipravené pozadí

Tady mám pro ukázku, jak odlišně vypadá ten samý obrázek v jiném světle nebo z jiného úhlu. A pak věřte fotografiím!

Najednou úplně jiné barvy a přitom je to stejný obrázek

Po přidání druhé vrstvy, dostává obrázek trochu jiný rozměr. Než řeknete, že ho mám vzhůru nohama, doplním, že v tom fialovém nebi má být couvající měsíc.

Ještě  bych ráda doplnila, že tentokrát se pokouším kolem obrázku nechat pár centimetrů jako rámeček. Někteří autoři to tak dělají.

A Year of Light taster week 2024 (10)

Pá 27. 9. 2024, Den dvanáctý

Prodlouženo, ale už od středy jsem se k malování víceméně vůbec nedostala. Tedy dokončila jsem západ slunce s Andreou Gomoll-Wünsche, ale jinak nic. A prodlouženo je jen do neděle. O pět dnů je pro mě opravdu málo, nemám jen kreslení!

So 14. 12. 2024

Do mailu mi přišlo, že si můžou zase pět dnů malovat. Nevím, jestli to platí od chvíle, kdy mi to přišlo, nebo od chvíle, kdy se do toho zaregistruju. Reálně se k tomu nejspíš dostanu zase jen o víkendu, ale jdu do toho. Chtěla bych si namalovat tu božskou lišku od Shilpa Lalit!

A Year of Light taster week 2024 (9)

Út 24. 9. 2024, Den devátý

Se začátkem pracovního týdne je pochopitelně mnohem méně času na malování.

• Angela Murray: Feeling Light (Bubliny jak z bublifuku. Vypadají parádně. Chtěla bych je zkusit namalovat. Takový fakt super veselý a bezelstný obrázek.)
• Shilpa Lalit: Painting a Fox & Devine Light of Intuition (Liška. Ale jaká nádherná a realistická. Tu bych moc ráda malovala.)
• Alena Hennessy: Light Between Leaves (Přešla jsem bez povšimnutí, pardón, ale moc velká konkurence.)
• Lauren Rudolph: Featherlight Charcoal (Naprosto realistický ptáček uhlem, to by mohla být taky velice zajímavá zkušenost.) 

Tajně doufám, že to Tamara prodlouží, protože samozřejmě nemám většinu obrázků dokončenou. Nebo udělá retreat.

A Year of Light taster week 2024 (8)

Po 23. 9. 2024, Den osmý

Se začátkem pracovního týdne je pochopitelně mnohem méně času na malování.

• Effy Wild: Be the Light (portrét – pěkný, líbí se mi, zkusila bych si ráda)
• LaQuisha Hall: The Flight to Light (kolážový motýlek, mám jiné záměry)
• Kaaren Poole: White Rabbit (Bílej barevnej králík! Ano, to je ten jiný záměr. Je tak nádherný! „V tomto videu nakreslíme okouzlujícího bílého králíka pod listy. Světlo procházející listy vytváří na králíku vzor světla a stínu, který ukazuje krásné barvy světla. Králíček je tak krásný, že si ji budete chtít vzít ze stránky a pomazlit se s ní. Ale víc než to se dozvíte o malování efektů světla a stínu na bílý předmět.“) 

Takže kromě domalovávání jsem se dnes pustila do bílého králíčka. Jenom skicu tužkou, ale aspoň že tak.

A Year of Light taster week 2024 (7)

Ne 22. 9. 2024, Den sedmý

Plán dne – domalovávat rozdělané obrázky barvičkama.

• Natalie Mecham: By the Light of the Moon (Och, Natalie Mecham mi vzala dech. Strom s kočkou a měsíc v pozadí. To je nádhera! Nevím, jestli to dokážu namalovat - ne, že by to bylo těžké, ale možná nebudu mít ty správné materiály, ale to je tedy pecka. To měli nechat až na konec! Chudáci ostatní obrázky)
• Cyndy Ross: Wispy Characters (Nelíbí se mi to, ale je to jedinečné. Paňáci s divnými ksichtíky. Myslím, že od ní byla ta divná kočka, co jsem malovala vloni. Mohla by to být hezká naše politická scéna, taky jedna příšerka vedle druhý.)
• Tiffany Sharpe: Glow of Autumn Leaves (Podzimní listí vypadá na oddechové malování. Obávám se, že to nestihnu z časových důvodů, protože ty předešlé obrázky mají prioritu.)

A Year of Light taster week 2024 (6)

So 21. 9. 2024, Den šestý

Plány na dnešek mám celkem velké, jako obvykle kdybych ke každému úkolu dopsala časovou dotaci, zjistím, že jsem si naplánovala týden a ne jeden den. No nic, to se mi občas stává. A to jsem nepočítala s tím, že si ráno dám půlhoďku na zvelebování obce. Se sousedy jsme ostříhali větve kolem zrcadla u vjezdu na náves, aby v něm bylo dobře vidět.

• Dena Ann Adams: Light Touch, Light Heart (Pěkný obrázek krajinky, ale vzhledem k množství ostatních obrázků a velkolepým plánům ho asi vynechám.)
• Pamela Vosseller: Carrying Our Light (Typicky zvláštní portrét této lektorky. Ještě jsem to nikdy nezkoušela, ale nejspíš by to stálo za to. Sám o sobě se mi ten obrázek zase tak moc nelíbí, ale viděla jsem pár výtvorů v tomto stylu od někoho, kdo se to teprve učil podle této lektorky a připadalo mi to mnohem poutavější. Takže možná jde jen o volbu barev. Nebo se mi obrázky mým stylem budou líbit víc.)
• Alison Wells: Light and Line: The Art of Contrast (Ach, tak tohle je přímo narážka na moje dnešní přemýtání o tužce. Kresba tužkou? Pchá, nezájem, kdo by s tím ztrácel čas, když si můžu hrát s barvama, říkala jsem si dnes ráno. A teď koukám na nakreslenou růži, která mi úplně vyrazila dech svým jemným šrafování. Ano, ano, to chci, myslím si. Proč by se člověk honil za barvama?)

Málem jsem to zakecala. Samotnou mě pobavilo, když jsem ve svém Bullet journalu jako jeden z úkolů na dnešek uviděla „malovat jak blázen.“

S malováním jsem ve skutečnosti začala až odpoledne. Hned jsem se pustila do portrétu od Pamely Vosseller a příjemně mě překvapilo, že se mi ho ještě dneska podařilo dokončit. To je holt výhoda obrázků, které se nemusí nechávat v průběhu zaschnout. Nebo když je venku teplo a zasychá to hned. Možná ho ještě trochu doladím zítra. Uvidíme. Ta levá tvář se mi moc nelíbí.

Pak jsem se pustila do včerejšího dramatického portrétu od Melanie Rivers. Ale ten jsem přerušila, protože jsem ho potřebovala nechat zaschnout.

A před tím než jsem šla krmit a dojit kozy, jsem ještě v rychlosti naskicovala tvar flakónku taky ze včerejška od Lucy Brydon. Vybarvování je za mokra, takže jsem ho musela nechat na zítra, protože je potřeba udělat to celé najednou.

Večerní plán je jasný: nakreslit Tamařinýho chlapečka z dřívějška, ať můžu zítra jen vymalovávat. A komplet růži z dneška!

A Year of Light taster week 2024 (5)

Pá 20. 9. 2024, Den pátý

Dneska jsem pracovala z domova, ale pak jsme řešili stůl do kuchyně a obýváku a tak jsem se nakonec k malování vůbec nedostala. Navíc už jsem konečně snad skoro úplně zdravá (sem tam se přece jen vysmrkám), a tak jsem musela zase začít chystat jídlo zvířátkům a dojit.

Zaskočilo mě, že je na výběr o jeden obrázek méně než obvykle. Takže tři. Chtěl jsem napsat, že jsem z nich nebyla tak unešená jako obvykle, ale není to pravda. To spíš jen trošku nestíhám tak rychle malovat a navíc si říkám, že to asi ani není reálné všechno stihnout. A taky kde to budu vystavovat?

• Kim Dellow: Flow and Glow (Jde o hrátky a seznamování se s akvarelovými barvami na papíře. Z nich se pak udělají různá abstraktní díla. Nezaujalo mě.)
• Melanie Rivers: Heart Light (Velmi dramatický barevný a zajímavý portrét z profilu. Chtěla bych si zkusit, i když nemám kvašové barvy. Snad to půjde něčím, co mám.)
• Lucy Brydon: Magical Shimmering Potions (Plamínek či elixír v lahvi. Úžasná kombinace barev. Líbí se mi takto magický obrázek. Ráda si zkusím, když to všechno stihnu.)

A Year of Light taster week 2024 (4)

Čt 19. 9. 2024, Den čtvrtý

Dneska jsem si užila dvojí překvapení! Včera jsme totiž byli na výletě v Panenských Břežanech, a tak jsem se ke včerejším obrázkům dostala až dnes. A pak ještě následovaly dnešní.

• Tamara Łuć: Cyanotype Magic (Modrá a zlatá, pírka, jednoduše působící ale přitom fascinující obrázek. Chtěla bych si zkusit namalovat.) ... Trošičku problém. Na tohle bych potřebovala papír, který je citlivý na UV záření. Prý si s lektorkou můžu užít kouzlo kyanotypie. Ale to bych něco takového musela mít. A popravdě, nechce se mi pro každou lekci kupovat zvlášť vybavení, které pak už třeba nepoužiju. Nesbírám jenom výtvarné potřeby. ;-)
• Ida Andersen Lang: You Are The Light (Je skoro fuk, co maluje Ida. Vždycky to chci vyzkoušet a obvykle se mi ten obrázek i velmi líbí. Tentokrát se mi jenom líbí. Ale stejně. Je to Ida. Ten její styl mě fascinuje.)
• Tiare Smith:  With the Light of the Sun (Taková roztomilá blbinka s kytičkami. Vypadá to, že to bude rychle hotové. Je tam spousta žluté! To musím mít.)
• Bonita Hendriks:  Look at the Light (Portrét. Velice zajímavé. Něco úplně nového, taky bych chtěla zkusit. Ale možná jsou to pastely a ty nemám. Resp. nemám tušení, kde je mám.)

A Year of Light taster week 2024 (3)

St 18. 9. 2024, Den třetí

Dneska jsem měla dovolenou a byla s manželem na výletě v Panenských Břežanech (možná z toho bude v dohledné době článek či dva). Poté jsme se stavili u jednoho jeho známého na deset minut jenom ho pozdravit před domem. Byla z toho hodina a tři čtvrtě (a já skoro nemluvila), takže na malování už nedošlo.

• Toni Burt: Shadows in the Light (Nádhera, nějaká italská ulička nebo co. Vypadá to jako sketching, ale asi to bude malba inkoustem. Ten bohužel nemám. Když vidím, jak je oblíbený, skoro by o něm člověk uvažoval. Nebo to je šedivý akvarel? Každopádně to je horký favorit.) ... „Tato lekce je malá hodina městského skicování zaměřená na volné pero a zářivé barvy. Lekce klade důraz na vytvoření hloubky a rozměru zvládnutím souhry světla a stínu. Studenti prozkoumají, jak hodnoty a barvy mohou oživit skici, se zaměřením na budování důvěry v kreslení od ruky a použití odvážných, expresivních barev. Tato třída je ideální pro ty, kteří chtějí zlepšit své dovednosti městského skicování a vnést do svých uměleckých děl více energie a nálady.“ Ach ano, ano, to jsem přesně já!
• Laly Mille: Translucent Transfers (Zvláštní možná trochu psychedelický obrázek. Mohlo by být zajímavého ho vytvořit. Předpokládám, že to bude koláž.)
• Milena Guberinic: The Art of Notan (velice pěkný portrét černošky) 
• Tracy Verdugo: The Light in You (Bláznivě barevní dva ptáci. Obrázek jako takový se mi kdovíjak nelíbí, ale mohla by být zábava ho tvořit.) 

A Year of Light taster week 2024 (2)

Út 17. 9. 2024, Den druhý 

Včerejší malování mě tak rozradostnilo a nadchlo, že jsem málem měla problém usnout. Celá nedočkavá jsem se už dnes dopoledne podívala, co nového se nabízí pro dnešek. S překvapením jsem zjistila, že kurzy jsou už publikované. 

• Shelby Dillon: Sunshine Joy Boy (usmívající se chlapec, velice pozitivní obrázek, připomíná Tamary styl) ... Zaujalo mě, že dneska má jedna lektorka hned dva obrázky. A víte, co se stane, když si ho rozkliknu, protože vážně je to tak pěkný, že si to chci namalovat? Zjistím, že se autorka při psaní uklikla. Ano, tohle je obrázek od Tamary! Její styl poznám neomylně, i když je u jejího obrázku napsané její jméno! A trocha jejího lákání: „namalujeme radostného malého chlapce zářícího čistým světlem a štěstím! V tomto díle zachytíme kouzlo slunečného plážového dne, kde chlapcův zářivý úsměv a rozzářená tvář odrážejí jak sluneční světlo, tak emoce čisté radosti. Společně prozkoumáme, jak malovat světelné efekty, včetně jasného slunce na obloze a jeho odrazů na chlapcových rysech. Prostřednictvím technik smíšených médií spojíme doslovné světlo a emocionální teplo a vytvoříme kus, který ztělesňuje krásu štěstí a slunečných dnů.“
• Amandine Thomas: Bottling Joy (život v lahvi, skvělá myšlenka, stálo by za to vyzkoušet) 
• Nadyia Duff: Painting the Pleasure of Reading (ležící dívka novým stylem, moc se mi to nelíbí, ale asi největší výzva) 
• Shelby Dillon: Creating Bright & Airy Skies (palma, bez tohoto obrázku můžu být nejsnáze, i když je velmi působivý)

Dneska mě hrozně zlobil internet, takže jsem toho namalovala jen velmi málo.

A Year of Light taster week 2024 (1)

Po 16. 9. 2024, Den první

Jsem plná vzrušení jako vždycky, když něco nového začíná. Jaký to bude? Co nového se naučím? 

A Year of Light je projekt Tamary Laporte na příští rok. Prý už žádný Life book, škoda, zrovna jsem s tím začala a líbilo se mi to. Ale třeba v tom pro mě nebude zase tak velký rozdíl. Co jsem se dozvěděla z poutače v e-mailu, půjde o čtyři základní prvky:

• Malování doslovného světla (vzpomeňte si na měsíční svit, jak sluneční světlo propadá větvemi stromů, jak táborový oheň rozzáří obličej, lucerny, duhy, světlušky ve tmě atd.)
• Technické zkoumání světla (vzpomeňte si na objekty v protisvětle, vysoce kontrastní světlo, šerosvit, Rembrandtův trojúhelník atd.).
• Zachycení podstaty světelných objektů/bytostí (vzpomeňte si na mraky, motýly, peří, mýdlové bubliny, balónky atd.).
• Zobrazování veselých obrazů nebo „emocionálního světla“ (mysli povznášející, dojemné, inspirující, emocionální, nadějné a radostné obrazy).

Dnešní cvičení jsou následující:

• Tamara Laporte: Warm Up Class: Light & Bright (zahřívací lekce kreslení motýlka či můry),
• Andrea Gomoll: Soulscape of Light and Shadow (romantický západ slunce), 
• Tracy Lizotte: Painting a Preening Swan (velice realistická labuť, něco opravdu náročného) „Naučím vás, jak malovat stíny na sluncem zalitou labuť, která si čistí peří, aby bílá peříčka praskla. Malování tvarů stínů bude velmi zábavné, protože umělci budou moci experimentovat s jejich tónováním studenými barvami, jako je modrá a fialová, nebo je zahřívat žlutou, díky čemuž nejen že se oblasti labutě na slunci rozzáří, ale také vytvoří hloubku v malbě.“
• Eulalia Mejia: Gleaming Mushroom (zářivá houba, je to zvrhlý a líbí se mi to!) „Připojte se k Eulalii Mejia ve fascinujícím průzkumu bioluminiscence, přírodního jevu, kde živé organismy produkují a vyzařují světlo. V této lekci namalujete zářící houbu uhnízděnou hluboko v temném lese, zachycující tajemnou krásu přírody v noci. Pomocí kombinace smíšených médií a fluorescenčních barev se naučíte, jak přivést svou houbu k životu, aby vyzařovala nadpozemskou záři. Na konci lekce budete mít ohromující, zářivé umělecké dílo, které předvádí magickou souhru světla a stínu.“

Tak jako u Kaleidoscopu je mi jasné, že bych se měla pustit především do labutě, i když se mi do ní bůhvíjak nechce. To, čeho se obáváme nás totiž může posunout nejdál! Nejde o to malovat dětské jednoduché veselé obrázky, jde o to vykročit do neznáma! Jen tak můžeme růst.

Tour de Fleece je brnkačka

Musím říct, že mi Tour de Fleece letos připadá nějaký jednodušší. ;-) Myslím, že to bude proto, že jsem před nedávnem (nějaký měsíc dva zpátky) absolvovala sto dní pletení s Andreou Mowray, kdy máte každý den plést alespoň patnáct minut. Myslím, že jsem to zvládla, ale nejsem si úplně jistá, protože jsem měla nějaký vynechaný den, ale to už možná bylo dávno po termínu. Nebo ne? Každopádně pletu téměř dvě hodiny každý všední den, takže i pár vynechávek by se dalo akceptovat.

Etapy:

So 29. 6. Směle jsem pokračovala v pletení žlutého svetříku Korokia (návod zdarma na Ravelry) z dvounitky vytvořené ze žlutého Malabriga Lace a Silk mohair (barva 22, šarže 23055) od Isageru, který tvoří ze 75 % kid mohair a z 25 % hedvábí. Má 212 metrů na pouhých 25 gramů. Jsem někde v podpaží.

Ne 30. 6. Trošku jsem si zaštrykovala na ponožkách Sunberry. Snad se k nim brzy vrátím v nějakém delším článku.

Po 1. 7. Pokračovala jsem v pletení svetříku Korokia a zpracovala prvních 212 metrů (první klubko silk mohair). Svetr zjevně dost poutá pozornost a to ještě ani nejsem v půlce. Minulý týden mě oslovil nějaký divný chlap (asi i trochu nalitý), že to je zajímavý, že pletu v autobuse, pak cosi blábolil a pak řekl, že je to ošklivá barva, že vypadá jako hovno. Když vystoupil, slečna, co seděla vedle mě v autobuse, mi hned řekla, že nemá pravdu, že je to moc hezká barva. Dneska mě pro změnu oslovila slečna v metru s tím, že to vypadá krásně a že jsem moc šikovná a je to moc pěkná barva a že by se taky chtěla naučit plést. Nabídla jsem jí to. Tak uvidíme, jestli se ozve. Chlápek z minulého týdne nebo před čtrnácti dny se neozval – přitom chtěl barevnou čepičku pro svou přítelkyni a já si říkala, že to by mohla být zakázka přímo pro mě!

St 17. 7. Troufám si tvrdit, že letošní Tour de Fleece je trochu nuda (pro čtenáře), protože pořád zodpovědně pletu svetr Korokia od Marie Amelie Designs. Může tedy říct jen to, že se vzorek dobře pamatuje, ačkoliv má 16 řad a zahrnuje krajku. Už se vůbec nedívám do návodu a pletu ho pěkně spokojeně z hlavy přímo v autobuse. A taky si při pletení můžu v klidu povídat, jak se ukázalo na svatební snídani u tchyně, kde jsem měla možnost sklidit obdiv pro svou šikovnost a pracovitost. Leckomu se líbila i barva svetru. A samozřejmě jsem ho musela mnohokrát navléci na sebe, aby bylo jasné, co to tedy je. A že je to opravdu pro mě.

Zelené šaty: krok jedna žehlení

Minulé úterý jsem se věnovala večernímu žehlení. Velmi brzy jsem si říkala, proč vlastně nežehlím. Protože to byla úplně marná snaha. Látky byla pořád pomačkaná. Nohy mě bolely a matlala jsem se s těmi pěti metry snad tři hodiny. Možná to bylo jen dvě a půl, těžko říct, nevěděla jsem, že to bude tak zajímavé číslo a že bych si to měla evidovat. Myslela jsem, že prostě jen ve chvilce volna látku přežehlím a budu ji mít připravenou k překreslení střihu. Ten na živůtek už jsem si přenesla na papír. Sukni asi budu kreslit rovnou na látku vzhledem k tomu, že se jedná o kruhovku. – Proto tolik té látky.

Taky mě málem omylo, když jsem si uvědomila svůj omyl a zjistila, že jsem mohla žehlit na bavlnu místo na hedvábí. To je rozdíl bůhvíkolika stupňů! A tedy i výsledku.

Dům Hallivellek (1)

Když jsem si hledala architektonickou památku, kterou bych ráda kreslila v kurzu Heart Centred Home od Sally Walsh (v rámci Life Book 2024), jako první mě napadl můj oblíbený dům z amerického seriálu Čarodějky z devedátek. Tak trochu jsem na něm vyrůstala, ale svou touhu po zhlédnutí kompletního seriálu (178 dílů rozložených do osmi řad) jsem mohla uspokojit až na vysoké škole díky internetu. 

Lektorka sice ve svých lekcích kreslila svůj dům, ale já už si v testovacích lekcích vloni v říjnu ověřila, že není problém stejnou metodou kreslit skoro cokoliv jiného. Samozřejmě až na drobné nuance (jako když potřebujete poradit s barvou na blonďaté vlasy a kreslí se bruneta). Takže jsem si v první fázi skicovala všechny detaily. Rozhodla jsem se, že vynechám skicování nanečisto, protože když jsem viděla kolik věžiček, okýnek, sloupečků a všech dalších bláznivinek tam je, bylo mi hned jasné, že tohle teda dvakrát opravdu kreslit nechci. Samozřejmě uznávám, že když se první skica nepovede, lze ji na druhém papíru snáze posunout o část, kterou jsem předtím neodhadla. Ale stejně jsem se to rozhodla risknout.

Hrubá skica tužkou

Protože to má být dům, který miluje, dokresluje si tam lektorka různé vylomeninky, jako že z komína stoupá srdíčko, na okně má truhlík s muškáty a kolem celého domu visí světýlka a balónky, které by tam její manžel nechtěl. Mně se dům ze seriálu líbil tak, jak byl, takže jsem se rozhodla tam žádné další detaily nevymýšlet. Stejně jich je tam spousta a to to maluji na A3.

Používám své oblíbené kulaté anilínové barvy. Ještě mám jedny v hranaté kazetě, ale s těmi se mi zatím nepodařilo skamarádit, protože na můj vkus barví velmi málo. Ale pro dílo této lektorky by to možná bylo ideální. Pracuje totiž především s jemnými pastelovými odstíny. Překvapuje mě, že se mi její díla tolik líbí, protože jinak jsem spíš typ Tamara Laporte – miluju zářivé barvy, a když je jich všude hodně. To totiž tyhle anilínové barvičky na rozdíl od vodovek, s nimiž jsme pracovali v dětství, umožňují.

První vrstva barev