Ach ano, Stephena Westa s chutí řadím mezi celebrity, protože o něm hodně píšu a hodně podle něj pletu. V tuto chvíli, když to píšu, mám o něm publikovaných 24 článků, tedy spíš o jeho designech.
Tohle je můj první pokus ho nakreslit. Nebo aspoň první, na který si vzpomínám. Doufám, že bude nějaký další, protože tenhle se mi dle mého názoru moc nepovedl. Kluk je to sice pěkný, ale sama bych ho nepoznala.
 |
| Stephen West |
Tak tohle už je trochu starší kousek. :-)
Šátek Everything od Veera Välimäki jsem nahodila 30. 10. 2021 z klubíček koupených u Vlněných sester, když byly na návštěvě v Praze. Protože si lajdácky píšu záznamy na Ravelry, nedokážu vám říct víc, než že se jedná o zlato-stříbrné klubko od Hedgehog, cosi modrého jako Malabrigo a světle růžové Ito sensai, které se zatím na šátku neuplatnilo. Ve stejných barvách ho nejspíš pletla Helča, zkusím se kouknout, jestli tam nemá popisky. Ale možná mi jen doporučila moje oblíbené barvy.
Prošla jsem všechny šátky Everything na Ravelry a taky starý Helči blog a nic. Ale aspoň jsem si trochu zavzpomínala, co jsem s Vlněnkama zažila, jak mě inspirovaly a vlastně znovu přivedly k pletení.
 |
| Zlato-stříbrné klubíčko |
 |
| Provizorně odložený šátek na dlouhé rovné jehlice, na kterých už roky nepletu |
 |
| A ještě jeden pokus zachytit ty úchvatné barvy a zvláštní kombinaci |
Podle poznámek na Ravelry jsem pletla na jehlicích číslo 3,5 mm. Píšu si to sem hlavně proto, abych nezapomněla, že si mám vzít ty správné. A práci na něm jsem přerušila kvůli vánočnímu společnému pletení šátku Frida, který už mám aspoň hotový. A taky patří k jedněm z mých nejoblíbenějších. Dokonce pomýšlím na to, že ho upletu ještě jednou v jiných barvách.
Právě jsem skončila dvěma modrými řadami a na jehlicích mám 77 ok.
Ne všechny obrázky se vydaří tak, jak si to plánujete. Nicméně snaha o Fionu (zlobryně ze Shreka) je snad zřejmá.
Chtěla jsem něco kreativního, s čím si můžu pohrát. Žádné seriózní umění, jen experiment, jak bude vypadat portrét fixem – myslím, že jsem použila ten štětcový, se kterým ještě nemám moc zkušeností, v kombinaci s pastelkami.
Jak už jsem zmiňovala minulý týden v článku Můj první sketchbook, jedná se o obrázek na obyčejném tenkém papíře, takže se moc barevně přitvrdit nedalo, abych se nedostala skrz.
 |
| Fiona |
Od 16. července 2018 jsem měla ve svém seznamu pletení tričko Cascata od Filipy Carneiro. A letos jsem se do něj konečně pustila! O měsíc a o den dřív, tedy 17. června 2025. Využila jsem klubíčka z obchodu Látky Mráz (o tom více v říjnu v nedělním seriálu Po pražských klubíčká(rná)ch na hlavním blogu Angeliky blocek), jejichž blýskavou hnědou barvu je těžké popsat.
Autorka uvádí, že Cascata v portugalštině znamená vodopád a toto tričko je ideální pro teplé dny a pohodové procházky. Plete shora dolů a bez švů jako jeden díl. Sedlo se tvoří přidáváním nahozených ok. V průramku se rukávy ukončí a tělo se propojí s krajkovou bočnicí, která roste s délkou topu, stejně jako vodopád.
Měla jsem takovou představu, že bych ho díky tomu mohla nosit ještě jako těhotná, že se náramně rozšíří. Ale reálně není jisté, že se nebudu rozšiřovat rychleji než tričko. A taky jestli ho chci vytahávat zvětšujícím se břichem. Vodopád na boku je totiž hezký, ale já mám břicho vpředu!
Počítá se vzorkem 24 ok a 34 řad po vyprání. Používá lněnou přízi Alfama od Rosários 4. Ta moje je kombinací lnu a bavlny. doplnit název
 |
| Nahozeno |
Taky jsem si vzala jehlice 3 mm. Vybrala jsem si nejmenší velikost s obvodem hrudníku 82 cm. Pletení krásně přibývá, dá se dělat skoro bezmyšlenkovitě.
P. S.: Od Filipy Carneiro jsem už pletla oranžový svetřík Balada a zelený svetřík Giesta.
Napadlo mě, že byste se se mnou možná chtěli podívat do mého sketchbooku, vzletně řečeno. Prostě do mého sešítku, který jsem si kdysi pořídila na kreslení, než se ukázalo, jak je to děsně nepraktický!
Použila jsem A5 sešit s pevnou vazbou od MFP paper s. r. o., který ale vyrábí v Číně. Zjevně už je trochu staršího data – vždycky mě bavilo nakupovat sešity a jiné papírenské zboží –, protože je na něm cena jenom 45 Kč, což je za sto listů parádní.
Akorát že jsou to obyčejné tenké kancelářské papíry vhodné tak maximálně na kreslení z jedné strany (nebo tužkou). Omlouvá mě to, že jsem v roce 2022 ještě moc nemalovala a spíš si pohrávala s myšlenkou Inktoberu – viz můj článek zde, kde můžete vidět, jak nad „ocáskem T“ prosvítají příšerky z následující stránky. Listopad 2022 jsem pak na blogu naplnila říjnovými obrázky, račte se mrknout sem. Tyto všechny jsou kresleny do tohoto bloku.
Musím říct, že Inktober kreslený do sešitu má svoje kouzlo. Musíte jít stránku po stránce, den za dnem... je to jako listovat deníkem. Jaké bylo téma? A proč jsem kreslila právě tohle? Jé, pletený příšerky, veverka, netopýr, pár obrázků, co se mi nelíbí, docela ucházející orel, nártoun, stále ještě vynechané stránky pro témata 23. až 26.
A pak nějaké další obrázky, především fixem.
Napadlo mě, že jste jich ještě značnou část neviděli, tak jsem se rozhodla, že vás s nimi obohatím právě v červenci. Škoda, že se kresby tužkou fotí tak blbě. :-(
 |
| Skica konvičky a šálku s čajem |
K některým článkům by se člověk neměl vracet, protože je pak zklamaný, když si přečte, co vše plánoval dokončit v roce 2023 a ještě po dvou letech z toho nemá ani polovinu. Viz můj článek TOP 7 pro rok 2023. Nebo možná měl, protože pak vidí, co se mu tenkrát líbilo, jak se plány změnily. A může se případně poučit ze svých chyb.
Začnu tedy malým shrnutíčkem – nikdy nevím, jestli to psát do nového článku – nebo jako komentáře k tomu původnímu třeba s datem, kdy to píšu. Jak byste to dělali vy?
svetr The Daydreamer od Andrey Mowry nemám – důvod: Pletu hlavně v autobuse nebo při filmu, v poslední době celkem i při manželově čtení, ale ani u toho se nedá moc počítat a soustředit, protože by mi utíkal děj knihy. Každopádně to je pořád topka. Vypadá nádherně. A až nebudu těhotná a kulatá, tak se do něj možná i vejdu. To by taky mohlo být motivující. Protože plést si svetr, který si ani nemůžete vyzkoušet, se vám moc nechce, že?
šátek Texture Time od Stephena Westa jsem ukončila v polovině, protože i tak má gigantické rozměry a chtěla jsem mít něco, co můžu nosit a ne obrovské monstrum. Takže ho považuji za hotový. Navíc jsem vloni v říjnu nahodila druhou verzi, kterou bych ráda transformovala na svetr, jak jsem u někoho viděla na Ravelry. Zadní středová část a la můra by byla záda a ostatní vzory by se použily na přední část a na rukávy. Měla by to být nádherná barevná veselohra. I když z trochu méně kvalitní příze. Ostatně ani můj první neobsahoval právě moc vlny, a přesto je úžasný k zachumlání.
Svetr Shifty od Andrey Mowry jsem vzdala. Z vybraných tří klubek barevného Zauberballu, vůbec nevypadal dobře. Zdálo se, že to spíš splyne v takovou nějakou unylou barvu. Asi to bude chtít větší kontrast.
Topík Breathing Space od Veera Välimäki mám v nějaké části rozpletený. Už tedy přesně nevím, proč jsem ho odložila, ale domnívám se, že byl možná příliš široký. Škoda, pro těhuli by se to hodilo. Nebo to možná bylo stěhováním, kdy jsem si s sebou k tchyni balila jen to nejnutnější a na všechna klubíčka se neodstalo?
Na vyplétaný svetr Overgrown od Anny Johanny mám klubíčka taky pořízená. Vybrala jsem si stejné vánoční barvy, jako má autorka. Jen některá klubíčka musím ještě trochu dobarvit, takže budu mít zase novou zkušenost. – Co k tomu dodat? Že by to chtělo čas, prostor a barvy na dobarvování? A že věci, které nejsou ihned k použití nejsou dobrý nápad? ;-)
Svetr Trepassey od Jennifer Beale jsem měla v plánu plést z klubíček ve svých zásobách. Jediným jeho prohřeškem, proč jsem se k němu nejspíš nedostala, bylo, že stejně jako další vzory od této designérky, potřebuje vzorek upletený příslušným vzorem svetru. Což jde tak trochu proti způsobu mého pletení. Upletu vzorek, který se mi líbí, a pak si najdu, co v tomto rozpětí ok na 10 centimetrů mám v osrdíčkovaných návodech a upletu si to. Zatím se mi zdá, že mi tento přístup docela vychází.
No a k čepičce Pühalepa Hat od Raina K pro mě (měla být růžovo-černá) jsem se taky nedostala.
Pravda, v roce 2023 jsem dokončila dvoje ponožky Polly Jean od MJ Kim a Grün ist die Hoffnung od Stephanie van der Linden a vloni další patery plus svetr Comfort Fade Cardi od Andrea Mowry a první Ranunculus od Midori Hirose, takže to skóre taky není špatné.
Na Ravelry jsem si spoustu věcí označila, že bych je ráda dokončila v roce 2025, ale reálně je pro mě hlavně důležité dokončit věci pro miminko, než mi z nich vyroste. A případně něco, co můžu brzy nosit. Takže buď nějaký boxy svetr, kam se vejdu i s břichem, nebo na zimu něco teploučkého pro courání venku s kočárkem, např. legíny z ponožkovek 205-30 Georgy Girl od DROPS design. Ale uvidíme, kolik času budu mít na pletení s miminkem.
A kdybych tedy měla vytvořit sedmičku pro sebe, určitě by tam bylo:
Víte, co by mě zajímalo? Jestli máte taky takovou úchylku jako já. Schválně, nenašli jste v tomhle článku něco divnýho? Jestli ne, tak jste v pořádku.
Já to asi snad taky nedělám vždycky, ale občas se přistihnu, že když mi někdo řekne, že vyjmenuje sedm věcí, že mu je spočítám. Takže ano, vím, že jsem se do sedmi nedokázala vejít a to jsem hodně hodně redukovala. Ale ponožky nepočítám, ne? A stejně jsou to sny. 7 svetrů za jeden rok opravdu nemůžu zvládnout!
I když mám trochu víc času, než si myslíte, protože článek mám předepsaný z března, abych věděla, k čemu se mám vracet. A hlavně, protože není žádná frajeřina na konci roku (nebo v polovině) napsat seznam toho, co jsem upletla s tím, že přesně tohle jsem letos chtěla udělat.
Před časem jsem vám ukázal první část tohoto článku, teď jsou na řadě další zajímavé obrázky, které jste měli možnost malovat s Tamarou v její skupině na Facebooku (FB) v rámci Mastering Mixed Media Expo 2025. K těm dalším, co mě zaujaly patřily:
Zvolené téma pro SKA ponožky na červenec bylo: Art & Music
Vyhlédla jsem si:
V rámci únorových SKA jsem nahodila dlouho obdivované ponožky Film Reel Socks. Chtěla jsem je plést už v listopadu 2023 (viz můj článek zde), ale tou dobou byly zpoplatněné a lákala mě spousta dalších vzorů. Ale teď, když jsou zdarma a vidím, že po nich pokukuji už dva roky, není zbytí. ;-)
 |
| Filmové ponožky |
Dalo by se říct, že jsem malovala podle kurzu a zároveň taky ne. Tak napůl chytrá horákyně. Na originálním obrázku je totiž velice pěkně ztvárněná (pravděpodobně) černoška kombinací barvy siena a fialová a taky za pomoci koláže. I když se mi obrázek líbí, chtěla jsem malovat někoho, kdo mi něco říká. Asi jsem se zrovna prohrabávala fotkama, takže mi zrak padl na jednoho velice zajímavého kluka. Říká se mu Péťa nebo taky Zrzek. Má milé vystupování, je bystrý, dělal nám doma nějaké instalatérské práce a zdálo se, že ho ani moc nerozhodilo, když jsem ho nesměle požádala, jestli si ho můžu vyfotit. Připadá mi totiž po umělecké stránce náramně zajímavý a už dlouhou dobu jsem ho chtěla namalovat. Teď jsem využila příležitosti, že se k nám má brzy stavit a já mu budu moci portrét předat.
„V této lekci se naučíme používat k ‚malování‘ portrétu vzorované papíry, ubrousky nebo hedvábný papír. Melanie krok za krokem ukáže, kam přidat tmavší a světlejší barevné papíry pro vytvoření hloubky portrétu. Žádné nůžky nebo dokonalost v tomto procesu, jen čistá hra a průzkum. Pokud s portréty teprve začínáte, můžete je obkreslit podle reference nebo vám Melanie ukáže, kam umístit prvky.“
Autorka sice maluje akrylem a jinýma barvama, ale u její postavy se to hodí. Můj Zrzek potřeboval jednoznačně ve vlasech sienu a doplnit jemnou zelenou, kterou jsem mu našla v očích a na vratech za ním, spíš než tvrdou fialovou, hnědou nebo černou. Taky jsem si radši vzala anilínové barvy, na které jsem měla větší chuť.
Mluví pro mě příjemnou angličtinou, které dobře rozumím.
Její obrázek mě zase tak moc nezaujal, ale když jsem viděla, jaké pěkné obrázky namalovali účastníci jejího kurzu, hned jsem to chtěla vyzkoušet.
Lektorka nakreslí hrubé obrysy tužkou. Namočí celý papír a sem tam kápne žlutý (siena) – vypadá to, že na světlé plochy – a sem tam fialový inkoust - zdá se, že spíš tam, kde jsou stíny.
Protože nemám barevný inkoust (vlastně ten žlutý jo!!! - Ach jo, mohla jsem ho konečně vyzkoušet.) – namočila jsem kus papíru a pak nechala rozpít žlutou a zelenou. Přišlo mi, že to bude hezká kombinace.
Pak přikládá neutrální a bílý papír, který trhá, aby to bylo organické a ne nastříhané nůžkami. Maximálně aby zachytila oblou linii kolem krku, tak to ustřihne nůžkami. Použije nějaký matný gel a kousky přilepí. Pak je přetře i z vnější strany.
Nemám někde ubrousky na découpage? Na tohle by se moje zásoby hodily výborně!
Ještě než některé kousky dolepí, domaluje detaily – oči. Oči, obočí a rty udělá reálnýma barvama (akrylem, já dělám anilínovýma).
Je trochu divný, když má video bez hudby a bez mluvení, člověk na to nějak není zvyklý, že nekomentuje jako ostatní co a proč dělá. Nebo jen tak přátelsky neplácá jako Tamara Laporte, která je schopná si zničehonic začít zpívat a já si pak říkám, jakou to má spojitost s malovaným tématem.
Závěrečná fotka není úplně nejlepší, protože jsem ji vyfotila z kopie. Někam jsem totiž v rámci úklidu po rekonstrukci založila originál. Nejlepší je, že mám svolení obrázek zveřejnit. :-D
Joji Locatelli už z mého blogu znáte z několika projektů, které jsem sama pletla. Prvně jsem ji ale nejspíš zmínila v článku z roku 2015, když jsem psala o tom, od koho pletou Vlněné sestry. Pak jsem si jí všimla díky Radce, protože Joji [čti chochi] byla její oblíbenou návrhářkou. Tou dobou jsem to vůbec nemohla pochopit, protože mi její vzory připadaly nudné a nebarevné. Až časem jsem se prokousla k tomu, že je skvělé, když vám vzor krásně padne a barevnost už si můžete přizpůsobit sami. Kdo říká, že to taky musíte dělat decentní?
Pletla jsem od ní například šátek Ley lines z nádherného fialového BC Garn Sarah Tweed. Teda příšerně chlupatí a ty bílé nopky, co na fotce nejsou vidět z něj dělají pološedivý šátek, ale stejně je to jeden z nejlepších, co se týče namotávání kolem krku. A ta textura je skvělá. Stálo by za to uplést si ho v ještě jiné barvě. Na Ravelry jich je 1044 a musím konstatovat, že jednobarevné jsou opravdu nejhezčí. Za pozornost snad stojí jen postupně proměnlivé klubko ve velmi dlouhých úsecích jako použila například Soaphie (zde).
Dalším mým počinem od Joji je šátek Far Away Dreams, který ale ještě nemám hotový. Původně jsem se domnívala, že obrovskou obdélníkovou plochu pletenou vroubkem udělám na pletacím stroji (viz zde), jenže se ukázalo, že na mém jednolůžkovém plést vroubkem nejde. Řekla jsem si, že kdo se bojí, nesmí do lesa a rozhodla se, že to tedy upletu lícovým žerzejem. A nenapadlo mě, že se mi to na okrajích bude příšerně kroutit! Takže teď je potřeba to nějak vyprat, vyrovnat a možná ještě obháčkovat. Přemotat růžové klubko (s dostatečným návinem) a ručně doplést krajku.
Ale to ještě není všechno. Ještě tu mám rozpletený šátek So close, který bude pořádně velký a tlustý a snad ho budu moci použít jako deku do kočárku pro miminko. Mám takovou představu, že se mu bude líbit a bude si s ní hrát, až bude větší. Holky říkaly, že to tak jejich děti dělají. Obecně myslím, že i já jsem milovala naši modrou kostkovanou deku. Více info k němu najdete v následujících článcích:
A jak asi tušíte, ani tento šátek zatím není hotový. Zabrat mi dává hlavně krajka, protože je třeba se jejímu pletení intenzivně věnovat a ne jen tak po troškách kousek uštrykovat v autobuse cestou do práce.
Jaká témata vás tedy čekají? Především svetrová. Podíváme se na:
Nevím, nevím, jestli to tedy všechno stihneme během jednoho léta... je to opravdu dost témat.
Andrea Gomoll je umělkyně a instruktorka umění z Berlína. Maluje různými médii, ale soustředí se především na akvarel, artjournaling (který nevím, jak bych přeložila) a koláže. Má manžela Thomase a tři bláznivé kočky. Baví mě její angličtina, protože jí dobře rozumím. Více toho o ní najdete na jejích stránkách.
Andrea doporučuje pracovat s tím, co máte k dispozici, což je velice přátelské. Moc mě nebaví umělci, kteří vás nutí na každou lekci nakupovat nové a nové umělecké potřeby, se kterými si rádi hrají právě oni. Máte to udělat podle sebe, aby to fungovalo pro vás. Andrea nemaluje jen tak, maluje i pro potěchu a léčení své duše. Pro svůj klid.
Začne tím, že si naskicuje obličej s tulipánem. Přidá kolečka z průhledného gessa nebo čeho přes šablonu. To nemám a zatím se mi to nechtělo kupovat. V papírnictví, kde jsem to konečně objevila, to stálo asi čtyři stovky a sice to používá dost autorů, ale reálně by to taky mohlo znamenat dva nebo čtyři obrázky za rok s tímhle médiem.
Nejdřív obtáhne obličej a okolí a krk barvou siena a pak ji jemně rozmyje směrem do středu portrétu. Světle růžovou vymaluje tulipán. Přidá hnědou do vlasů. Přetře razítka akvarelovými barvami a díky tomu dostane do obrázku víc textury – nemám žádná zajímavá razítka s tvary, takže je maluji ručně (takové ty červené kvítky). Další vrstvou ztmaví vlasy. Černým fixem obtáhne detaily.
Doporučuje použít barvy na více místech na obrázku – růžovou na tulipánu umístí na tváře, do vlasů i na rty.
Dodělá světýlka bílou barvou a dolepí samolepky a kousky nějakého papíru, aby z toho měla koláž. Přidá razítka s písmenky a obrázek je hotový!
 |
| Úvodní skica s jemnými pastelovými barvami |
 |
| Přidání výraznějších vrstev |
 |
| Dotvoření washi páskou a textem z razítek |
Opět se do mě daly krajkářské choutky. ... Pokud se ptáte, jestli ten minulý šátek/šátky jsou hotové, tak ne, nejsou. Ani si nemyslím, že bych teď honem potřebovala nahodit něco nového, ale to ten materiál mě k tomu láká!
Na krajkářských trzích (17. 5. 2025, článek zde) jsem totiž objevila kašmír s hedvábím od Lang Yarns Cashmere Dreams, vybrala jsem si odstín 0148 fialová mauve. 25 g klubko má 290 metrů, 65 % tvoří kašmír a zbývajících 35 % hedvábí. Koupila jsem si dvě, s tím že mi to bude určitě stačit, když to budu plést na čtyřkách, abych měla vzor dostatečně vzdušný.
Na Ravelry jsem pak hledala, které šátky mají tak nějak odpovídající spotřebu. Případně jdou udělat kratší:
Alfinchen od Irene Jumbo: nejvíc se mi líbí dvojbarevná kombinace a nejspíš bude mít větší spotřebu. Píší 700 metrů
Circling Around od Anna Fedorova: trojúhelníkový šátek, spotřeba až 700 metrů, ale půjde skončit dřív.
Dear Lidia Shawl od Yulia Vysochina, spotřeba až 677 metrů, ale plete se odspoda, tak by s tím třeba šlo něco udělat.
Flukra od Gudrun Johnston, spotřeba až 640 metrů, ale půjde skončit dřív.
Golden Autumn Shawl od Elena Gotlib: do tohoto šátku jsem se úplně zamilovala, ale taky bych ho chtěla v dvoubarevné kombinaci tmavě fialové a bílé!
Percy Shawl od Sanne Kalkman: zajímavé krajkové vzory na trojúhelníkovém šátku, očekávaná spotřeba 350 až 900 metrů.
Ty nejpreferovanější jsem jako obvykle označila tučně.
V článku Steven West: Stashbustalong (1) jsem psala o Stephenově KALu, kdy jste měli použít alespoň 50 % příze ze svých zásob a uplést si nějaký Stephenův vzor do poloviny května. Naplánovala jsem si dva projekty, ačkoliv jsem počítala s tím, že šátek – byť jsem se rozhodla pro menší velikost – stejně do uvedeného termínu nestihnu.
Rozhodla jsem se na něj použít klubíčka z dříve plánované soupravy zakoupené na šátek Ennui od Justýny, psala jsem o něm zde.
Nahodila jsem na trojkách a brzy zjistila, že šátek je jako obvykle u Stephenových vzorů velká zábava. Ani se mi nechtělo plést nic jiného.
Když jsem se pustila do malování ze série Mastering Mixed Media Expo 2025, začala jsem pěkně popořádku – obrázkem od Jane Davenport. Ačkoliv stejně nebyl první. Z testovacích ochutnávek kurzů z minulých let vím, že si musím velmi pečlivě vybírat, protože rozhodně nestihnu namalovat všechno, ačkoliv jsou kurzíky jen hodinové nebo půlhodinové, reálná kresba obvykle trvá dvojnásobek. Takže za celý den lze zvládnout maximálně tři obrázky, myslím, že něco takového je můj rekord. Ale obvykle se tak daleko nedostanu, i když jich třeba začnu mnohem víc. Neposkytuje to pak sice takové flow jako soustředit se na jeden obrázek a malovat ho od začátku do konce, ale to pro změnu nedává valný smysl hned ze dvou důvodů:
 |
| Rozpracovaný podklad |
Tahle lekce byla moc prima, taková odpočinková a relaxační, což byl vhodný úvod do malování, protože už jsem štětec s barvama neměla v ruce snad pár měsíců! Och, jak mi to chybělo!
Jane Davenport tvrdí, že vyvinula techniku tkaného malování. Nedokážu posoudit, jestli je to přímo technika, vidím v tom dost prvků z toho, co se učí i jinde, třeba u Tamary. Ale její kombinace barev se mi moc líbí a celkově mě celý ten vzor fascinoval. I když mi přijde, že to není tak úplně napodobitelné podle toho, co říká. Trochu mi to připomíná Kaffe Fassetta.
Při malování jsem se nechala trochu unést a zapomněla, že nahoře na papíře mám nesmyslně mnoho volného místa, protože tam přijdou namalovat hlavičky postav. Trošku to ovšem byla chyba lektorky, která na kameře zabírala pouze část papíru, na niž malovala a horní řekněme třetinu měla mimo obraz a pak si zkrátka papír posunula níž. Jenže já malovala podle kamery, kde to vypadalo, že chce pomalovat celou plochu.
Také mě zklamalo, že jsme si sice pohráli s technikou malování tkaniny, ale ty povedené obličeje (takové zvláštní portrétky) namalovala během minuty nebo dvou a řekla, že na ně v tomhle kurzu není místo. :-(
Na jedné polovině papíru střídá a míchá studené tóny, na druhé teplé. Do teplých barev ještě naťupkala a vykroužkovala detaily těmi studenými a naopak. Přidává kolážové prvky tak, že si udělá kopii svého obrazu a z něj vystřihne různě velká kolečka, která nalepí například do vlasů postavě.
V článku Steven West: Stashbustalong (1) jsem psala o Stephenově KALu, kdy jste měli použít alespoň 50 % příze ze svých zásob – ano, Stephen zjevně moc dobře ví, že nás všechny trápí velké zásoby plné jedinečných klubíček, která jsme si koupila v akci nebo na nějakých speciálních setkáních a teď nevíme co s nimi.
Vybrala jsem si už dlouho okukovaný návod Painting triangles socks.
Nejprve jsem si myslela, že použiju jako dominantní zelenou a ostatní klubka z balíčku původně zamýšleného na šátek Enui (psala jsem o něm zde) jako doplňující, ale pak jsem si řekla, že by byla škoda udělat ještě víc zbytků z dosud nenačatých klubíček a že je zkusím využít jinak. A tak jsem sáhla po jednom zeleném klubku Admiral Hanf od Schoppelu, doufám, že mi pak nebude u Stonecropu chybět, a jako doplněk jsem zvolila 20 g ručně obarvené růžové od Yarn Queen Prague, kterou jsem měla jako doplněk k té základní Platinum sock set Lollipop, kterou používám na Stonecrop cardi. Aha, ta věta vypadá trochu komplikovanějc, než jsem chtěla, tak pro zjednodušení: na svetr Stonecrop cardi používám zelenou Admiral Hanf jako základ a bláznivě barevnou bílo-žluto-růžovou, k níž bylo jako bonusové klubko (na lemy ponožek) přidáno základní růžové a to jsem z balíčku čajzla pro tyhle ponožky. Takže když mi všechna klubíčka na oba projekty vyjdou, budou mi ponožky dokonale ladit se svetrem! To je skvělý ne?
Objevila jsem nové kreslení s Tamarou: Mastering Mixed Media Expo 2025. Vypadá to, že letos už ho má vysloveně jenom na Facebooku v příslušné skupině. Ale je to opět několik krátkých testovacích lekcí, takže se tam můžete zapsat zdarma. A zase jsou tam některé staré známé autorky. Ano, všímám si, že se mi často líbí znovu a znovu to samé...
Oproti loňsku zkusím vytvořit jeden souhrnný článek se vším zajímavým a jednotlivými lektory a jednotlivým obrázkům se pak věnovat v samostatných článcích. ... Tak ne, zjistila jsem, že když chci mít ve štítcích jména všech autorů, které bych ráda malovala, bloger (Google) mě omezí na 200 znaků. Takže článků bude určitě víc.
 |
| Pozadí pro jeden z obrázků |
V článku Steven West: Stashbustalong (1) jsem psala o tom, že v mých rozsáhlých zásobách klubíček není jednoduché najít nějaká jednobarevná, která bych mohla použít na Stephenovy ponožky. Když jsem prohrabala skříňku se začatými projekty a kostlivci, rozhodla jsem se, že se raději podívám do plastové bedny, kde by tuším mohla být klubíčka na neuskutečněný šátek Ennui od Justyny Lorkowské. Kupovala jsem je opravdu hodně hodně dávno. Snad ještě za studií v Brně?
 |
| Příze Jawoll |
Už už to vypadalo nadějně, když jsem si všimla, že z podobného počtu barev (ve skutečnosti o jednu víc) by se dal uplést šátek Textures unite. Och, to je texturová, tedy malinko náročnější, verze Vertice unite, šátku, po kterém dlouho koukám, ale připadá mi příliš nudný kvůli jednobarevným plochám a pletení pouhým vroubkem. Skoro bych byla v pokušení zkusit ho (Textures unite) uplést do toho deadlinu Stashbustalongu. Teď, když to píšu, bych na to měla měsíc, ale zároveň chci dokončit ten Stonecrop od Andrey.
Před časem jsem v článku Pojďte si uplést svetr s Andreou Mowry (2025) a nebo vybrat ten můj upozorňovala na svetry, které mě zaujaly a napadlo mě, že bych si některý z nich mohla uplést v rámci jarního KALu s návrhářkou Andreou Mowry. Nakonec jsem na základě čtenářského hlasování zvolila Stonecrop Cardi ve full verzi. Můžete si o něm přečíst zde.
Ale lákal mě i letní svetřík (či tričko?) Hey Sailor! Zvlášť, když jsem si přečetla, že na něj Andrea použila příze Knitting for Olive. Akorát použila bavlněnou a já si myslela na hedvábí „Pure Silk“. Protože nemám ráda vybírání barev online – nejednou mě to vypeklo – vyrazila jsem do obchůdku Yarn Queen Prague – Šárka Mošová na Vinohradech. Výběr odstínů byl stejně náročný jako minule, protože tahle firma zásadně používá jen takové nějaké divné barvy. Navíc já potřebovala dvě silně kontrastní. Nakonec jsem se rozhodla pro
Ze stránek zkopírováno a mírně upraveno: Knitting for Olive Pure Silk je příze z čistého buretového hedvábí (surové hedvábí) vyrobená z hedvábných vláken shromážděných z kokonů poté, co se kukly nechají dozrát na můry a odletí.
Zajímalo by mě, podle čeho se tenhle svetřík jmenuje. Našla jsem sice písničku Hey Sailor od Mudhoney, ale moc mě nezaujala. Taky se takhle jmenuje (Hello Sailor) krátkometrážní americký film z roku 1927 s Lupino Lanem. Další píseň s tímto názvem najdete zde, ani ta mě nezaujala. Vzhledem k očekávání potomka a doporučení klasické hudby, jsem ji ani nedoposlouchala ;-)
Snad by to mohlo být „ahoj námořníku“ právě kvůli proužkům a velkým kontrastům...
A co píše o svém výtvoru autorka?
„Roztomilý letní top, připravený splnit dvojí povinnost ve vašem cestovním šatníku! Noste knoflíky vzadu pro sladký top v kombinaci s kalhotami s vysokým pasem nebo knoflíky vepředu přes vaše oblíbené letní šaty. Tento kardigan je zpracován naplocho odspodu nahoru a lze jej uplést do celé nebo oříznuté délky. Ramena jsou tvarována krátkými řadami a zakončena pomocí 3 jehlové vazby. Rukávy a pásek na knoflíky se pak sejmou z těla a pletou.“
Vybrala jsem si téma manipulace se samovzorovací přízí, sáhla do skříně pro růžovou Regiu 02739, kterou jsem koupila před časem u Šárky Mošové v Yarn Queen Prague na základě toho, že jsem viděla, jak z ní má udělané vanilkové pruhované ponožky a manžetu, patu a lem dopletla jednobarevnou růžovou (01059), kterou jsem si k tomu rovnou koupila taky. Na Carouselu by to mohlo vypadat extra pěkně!
