Nečekané pletařské choutky

Stává se vám, že máte někdy strašnou chuť něco nového nahodit?

Ale ne jen tak něco nového, ale nějaký konkrétní typ pletení. Já třeba teď mám hroznou chuť nahodit krajku. Přesněji řečeno krajkový šátek. Zřejmě je to dáno tím, že jsem vytáhla svůj tenký žlutý Echo Flower Shawl #1 z klubíčka Laceballu 100 Light in the tunnel od Schoppel Wolle. A nosím ho do bundy. Parádně hřeje a luxusně vypadá. A navíc je z jednoho jediného klubíčka. 

Hned jsem začala brousit po Ravelry – osvědčený způsob, jak vyprokrastinovat celý večer, aniž bych se k něčemu dobrala – a prohlížet si, co mám krajkového ve frontě. Při té příležitosti jsem taky ověřila, že na blogu žádný článek o krajkových šátcích nemám. Jak je to možné? Vždyť jsem si nedávno (tak půl roku zpátky) zcela jistě dělala seznam. 

Nakonec jsem ho našla, nezahrnoval jen šátky, ale i svetřík Quiet Stars od Joji Locatelli, který jsem tenkrát rovnou nahodila.

Expectation of Snow od Olga Radchuk, 1966 m, horký favorit, ale nejsem si jistá, jestli není trochu nad moje síly a zbytečně velký pro nějaké skutečně praktické nošení, nejkrásnější mi připadá z bílé

India Stole od Sylvie Beez, vypadá komplikovaně a přitom dobrodružně, ale je tam doporučeno 500 korálků

Monica's Shawl od Meeli Vent, 850 m, krajkový půlkruhový

O-stole Mio od Natalia Vasilieva, 799 m, fascinují mě především kosočtverce se skupinami dírek do šestiúhelníků

Pulmonaria Lace Shawl od Elena Gotlib, 823 m, vypadá trochu jako květina s křídly, mohl by být krásný z klubíčka, které postupně mění barvy

Seasons Change Stole od Sylvie Beez, 664 korálků, spotřeba neuvedena, líbí se mi postupná změna vzorů

Tulips of Kelmscott od Denise Bartels, 754 m, tulipány, vypadá nádherně

Venetian Light Shawl: Circular od Denise Bartels, 1856 m, kruhový šátek s hvězdicí uprostřed, už dlouho na něj mám zálusk, i když si nejsem jistá, jestli to není jen rozmar. Opravdu potřebuji kruhový šátek? Nebyl by na nošení praktičtější půlkruhový? Nádherný je v různých barvách, i když já si ho představuji v té fialové, v jaké je zobrazený na Ravelry.

A pokud bych opustila kategorii šátků, nabízely by se svetříky, topíky... 

Baroque od Ashwini Jambhekar, 1097–2195 m, fingering, 26 ok, krásný topík se zvýrazněným štíhlým pasem

Casual Lace od Agata Coltraro, 750–800 m, aran, 17 ok, elegantní tričko s krajkou na rukávech

Cape Freels od Jennifer Beale, 1150–1845 m, lace, 34 stitches and 34 rows = 10 cm in lace pattern worked flat, už mám v plánu z něčeho jiného než červené krajkovky (lace), to budete koukat!

Ember Bolero od Alana Noritake, 338–366 m, worsted, 18 ok, bolerko

Ice Dancer (197-25) od DROPS design, 1495–2492 m, DK, 21 ok, univerzální svetřík áčkového střihu

Ivanhoe od Jennifer Beale, 1180–2000 m, lace, 19 stitches and 31 rows = 10 cm in lace pattern, krajková krása. Jediné, co mě odrazuje podobně jako u dalších modelů této autorky, je to, že vzorek (gauge) požaduje rovnou v té krajce. A já jsem tak líná plést vzorky. A taky má moc velkou spotřeba, protože já mám své červené jen 900 metrů a to by mi mohlo ještě docela dost chybě.

Kelmscott od Carol Sunday, 1002–1503 m, worsted, 20 ok, tak na tenhle svetřík už mám taky zálusk pěkně dlouho. Představuji si, jaký by byl z tmavého fialového mohéru. Buď drženého dvojitě a nebo jednu nitku světle fialového mohéru a jednu nitku tenoučkého Malabriga lace, které jsem použila na Korokii

tílko Monoi od Marzena Kołaczek, 560–1475 m, sport, 24,5 ok, pohrávám si s myšlenkou, jak by asi vypadalo z hedvábného Kinu od ITA

Orchid od Marie Wallin, 1223–1921 m, DK, 27 ok, mám tentýž nápad jako u tílka Monoi, můj druhý horký kandidát na Kinu, ale o tom bude samostatný článek, pokud to nezůstane jen ve fázi úvah

Peacock Wedding Dress od Nikarra Palmer-Simmons, 2000–3000 m, lace, 23 ok, krajkové šaty jak pro nevěstu! Vypadají tak rozkošně. Ale dávají smysl? Představuji si je z decentního Malabriga lace. Živůtek v přírodních barvách (rozuměj zelenohnědý) a sukně v decentní hnědé kakaové. Byla bych v nich jako víla.

Priscilla od Marzena Kołaczek, 800–1650 m, fingering + lace = DK, 11 stitches and 24 rows in One full repetition of Lace Chart, dlouho okukovaný svetřík, který se mi líbí kvůli své složitosti s nopky (bobble or popcorn)

Rosina Sweater od FadenStille, 1200–2100 m, fingering, 28 ok, něco podobného už mám někde rozpleteno. A odloženo.

Terra Sonata Top od Zanete Knits, 1110–1830 m, fingering, 26 ok, tričko, které mě zaujalo svým externě udělaným límcem

Wake the Wind Jacket (212-7) od DROPS design, 16 ok in textured pattern (A.3), with 1 strand each yarn, aran = sport + lace, praktický jednoduchý elegantní svetřík, to bych si někdy ráda upletla

Rodinka tučňáků (1)

Před týdnem jsem v článku Ptáci na sněhu (Birds in Snow Series) mluvila o tom, že jsem zkoušela akrylem malovat tučňáčí rodinku podle videa od Shilpy Lalit. Kdybyste si to taky chtěli zkusit, stačí se zdarma přihlásit na jejích stránkách do její akademie a můžete si vybrat ještě z dalších čtyřech ptáků. Potřebovat budete akrylové barvičky. Ale podotýkám, že podle mě to tedy rozhodně není „Easy Acrylic Painting for Beginners“. Minimálně mně to tak nepřipadalo.

Celkově nemám moc zkušeností s akrylovými barvami, a proti anilínkám (akvarelu) jsem našla hned několik nevýhod:

• Musíte si je smíchat někde na paletě a smíchanou barvu buď musíte použít, nebo vyhodit, protože vám vyschne.
• Z toho plyne, že musíte malovat poměrně rychle, protože vám vysychá i na té paletě. Takže žádné přerušování obědem, krmením zvířat, zakecávkou s manželem...
• Někdy kryje až moc dobře, takže vám neprosvítá spodní vrstva, jak jste chtěli. 
• Jindy zase nekryje, když jste chtěli, aby barva kryla. Ale mám pocit, že na tohle už jsem trochu vyzrála tím, že víc vodou naředěná barva kryje velmi málo, skoro vůbec. A barva bez vody se jeví poměrně dobře krycí.

Taky jsem objevila, že do bílé akrylové barvy můžu přidat jakoukoliv anilínovou, takže si můžu velmi snadno vytvářet různé odstíny bez trápení se pouze s akrylovými barvami. Ale to lektorka neříkala. Ostatně, můžu anilínovými barvami ztmavovat a jinak probarvovat i jiné akrylové, ne jen bílou. 

Naproti tomu výhodou míchání dvou akrylových barev je, že pokud je záměrně špatně rozmícháte, získáváte různé barvy na štětci jedním tahem a můžete s tím vytvářet zajímavé kreace přímo na papíře.

Autorka začínala modrou nebo fialovou akvarelovou pastelkou, která si nakreslila obrys tučňáčí rodiny. Pak ho obtáhla tenkou linkou z namíchané fialové akrylové barvy. Zde podotýkám, že na obrázku není žádná černá, jak by se mohlo zdát. Nepoužívání černé vede k zajímavějším odstínům, jak mi už před mnoha lety říkala Marie Brožová. Černou můžete vytvořit smícháním žluté, modré a červené. Moji tučňáci jsou ve své podstatě jen tmavě fialoví, žlutou jsem vynechala.

Následně se tvořila spodní vrstva pozadí, kdy lektorka namočila celý papír (v jejím případě plátno) a přetřela ho naředěnou žlutou a akvamarínovou. Pak se přidávaly tmavě modré tečky, útržky indických novin, které čte její otec, a vybarvovali se tučňáci i pozadí v mnoha a mnoha vrstvách.

V jednu chvíli už jsem byla pořádně unavená a přála si, aby to už skončilo. Ale nešlo to, protože jsem měla na paletě jak fialovou, kterou jsem měla zatím natřeného jenom tátu tučňáka – ten vpravo – a bílou. Obě barvy by mi zaschly a mohla bych je leda tak vyhodit. A navíc jsem se bála, že pak na další dva tučňáky nenamíchám stejnou. Nakonec jsem se tomu nevyhnula, protože na mámu (prostřední tučňák) už mi stejně nevyšla. Ale krásně se mi ji povedlo namíchat stejnou.

Rozmalovaná rodina tučňáků – věřili byste, že i táta tučňák měl bříško tak oranžové?

Midori Hirose: Ranunculus #2 (1)

Nedlouho po mém prvním Ranunculu jsem se pustila hned do druhého. Byl to v podstatě spontánní nápad. Našla jsem ve své skrýši (anglicky se říká zásobám příze stash, což by se dalo volně přeložit jako skrýš, třeba s oříšky, kterou má veverka) klubíčka od DROPS, ze kterých jsem si chtěla uplést topík na léto.

Belle je příze z 53 % tvořená bavlnou, 33 % viskózou a 14 % lnem. Doporučují ji plést na jehlicích číslo 4 tak, abyste získali vzorek 21 ok na 28 řad (skupina B). Jedno klubíčko má pouhých 120 metrů. A já měla dvě barevné verze:

• tmavě růžovou: barva 12, dyelot 11,
• světle růžovou: barva 11, dyelot 06.

Před časem jsem si je pořídila nejspíš na tričko Esther (DROPS 159-38) nebo kardigan Call It Spring (159-5). A teď, jako bych je našla! Nebudu se tu rozepisovat o celém tričku... a ani vám ho celé neukážu ;-). To zase až příště. 

Dnes se zastavím u úryvku z deníku a spodní části topu.

Jela jsem s malou Zdeničkou (= asi osmiletá holčička) autobusem a ona obdivovala můj Ranunculus #2. Vyptávala se, jak budu pokračovat, když tam mám tenké a tlusté proužky. Řekla jsem popravdě, že nevím, že asi tenkýma proužkama a zeptala se jí, co by tam udělala ona. „Srdíčka! ... Nebo kytičky.“ Tak jednobarevné vyplétané kytičky moc nepůjdou, ale růžová srdíčka jsou fakt skvělý nápad. Do toho jdu! ... A k tomu se blíží Valentýn. (St 5. 2. 2025)

Detail srdíček

Tělo trička

Ptáci na sněhu (Birds in Snow Series)

Od Shilpy Lalit mi někdy předminulý týden přišel do mailu newsletter, že má akademii (Artyshils Art Academy) a nabízí zdarma pětici obrázků k malování. Zalíbily se mi všechny. Ale nejhezčí byla tučňáčí rodinka.

Jedná se o malování akrylem, jehož mám nějakou levnou sadu z Lídla. Maluje se mi s ní dobře, ale nevím, jestli má ty správné vlastnosti, jaké mají akrylové barvy mít. Svého času mě štvalo, že málo kryjí, ale někdy mi připadá, že je to tak správně. Tak nevím. Každopádně jsem téhle jejich vlastnosti využila, protože ještě pořád nemám gesso, které jsem si plánovala koupit už dávno a které slouží k tomu, aby se barvy staly průsvitnými.

Shilpa Lalit láká na svoje akrylové kurzy s tím, že je to pro začátečníky. Ano, je pravda, že vám ukáže krok za krokem, jak slibuje: „Provedu vás mícháním, vrstvením a vytvářením realistických textur, které oživí vaše malby zimních ptáků.“ Ale zároveň můžu říct, že to byla pořádná makačka! A rozhodně to není obrázek, který budete mít namalovaný za hodinku nebo dvě. Dělala jsem na tom předminulý i minulý víkend. Pokaždé jen pár hodin, které jsem si neevidovala, ale rozhodně to nebyla žádná rychlovka.

Nicméně doporučuji vyzkoušet. Lekce je pěkná, výsledek boží a opravdu vidíte postup krok za krokem a můžete to dělat přesně jako ona a stejně vznikne váš originální obrázek.

Podíváme se na něj za týden, ale abyste teď nepřišli zkrátka, ukáži vám aspoň první verzi:

Rozmalovaná tučňáčí rodinka (první vrstva)

Joy Ting: Expressive Landscapes

Myslím, že tenhle pro mě poněkud netradiční obrázek, vznikl jako snaha aplikovat kroky z lekce Joy Ting o expresivní malbě krajiny.

Ačkoliv ho nepokládám za své nejkrásnější umělecké dílo – jsem spíš puntičkářka a detailistka – bylo velice zajímavé vyzkoušet jinou techniku. Být nucena nebabrat se v detailech a snažit se vystihnout podstatu několika tahy.

Osobně mě nejvíc fascinuje obloha vzadu.

Co si o tom myslíte vy?

Expresivní krajina

Barevný portrét dle kurzu Wish upon a star s Idou Andersen Lang (2)

V minulém díle, už trochu dávněji publikovaném, jsem vám ukazovala černobílý obrázek z kurzu s Idou Andersen Lang a teď je čas pochlubit se jeho barevným dokončením.

V dalším kroku už barvím vlasy na modro. Hustý! To mě baví. Trochu mi to připomíná manga. Ještě že to po každém kroku fotím. Dají se pak sledovat rozdíly. A hlavně je srandovní, jak se mi s přibývajícím časem líbí spíš ty předchozí verze.

Modrofialové vlasy, jinak černobílá víla

Jak si tak maluju, najednou mi dojde, že mám problém – závoj. Autorka maluje ženu, jejíž modrofialové vlasy kontrastují s tyrkysovým pozadím. Ale já mezi nimi mám závoj. Jaké mám použít barvy? 

Přece ho nenechám trapně bílý. To by příliš evokovalo nevěstu a neužila bych si vodou rozmývatelných pastelek nebo akvarelových progres nebo voskovek, záleží, co bude autorka chtít použít. Nakonec jsou to pastelky. 

Vybarveno akvarelovými pastelkami

Nenapadne mě nic lepšího, než udělat závoj žlutý. Žlutá je přece komplementární barva k modré. Navíc tahle kombinace barev je mou oblíbenou. Tou dobou ještě netuším, jak nádherně to bude vypadat. Použít tři druhy žluté do závoje byl báječný nápad. Uprostřed je nejsvětlejší a směrem k okrajům přechází až málem do oranžové. Tipnete si, jakého efektu jsem chtěla docílit?

Kompletní pastelková svatozář

A ještě tu máme další problém – zuby. Na autorčině obrázku má dívka zavřená ústa. Zkouším googlit, jak elegantně namalovat zuby. S výsledky nejsem zrovna moc spokojená: ani googlení, ani vlastní tvorby.

Když mě pak napadne, že to není ono, rozhodnu se prodloužit vlasy přes bílé šaty, se kterými jsem si stejně nevěděla rady, tak jsem jim alespoň domalovala výstřih a doufala, že mě v průběhu něco zajímavého napadne. Mohly by být třeba kožené?

Jak se mi líbí barva kůže, kterou se mi podařilo vytvořit na ruce, včetně toho světla vrženého sluncem, tak jsem nespokojená s barvou kůže ve tváři. A čím víc se snažím, tím víc vytvářím nějakou indiánku či co. Možná by nakonec bylo dobré smířit se s indiánkou a opravit i tu povedenou ruku.

Umělecké fleky ve vlasech nevypadají jako u lektorky, takže je při nejbližší příležitosti zase zamaluju. Ještě že to jde tak snadno. Zato rozmazané tyrkysové pozadí je celkem fajn. A ta svatozář je přesně tak báječná, jak jsem si představovala!

Když přidám zelenou do šatů, jsem víceméně spokojená. Jen ty tělové barvy obličejů budu muset ještě poladit. Pokud budu chtít kreslit i bělochy.

Stephen West: Go Go Dynamo Shawl (1)

Jedním z mých klubíček povalujících se v zásobách (v angličtině se říká stash, je to jako skrýš na oříšky u veverek), byla tahle vlněná šílenost. Už nevím kdy a kde jsem to koupila, ale rozhodně byl problém to nějak využít a taky s něčím sladit. Musím upozornit, že když pletete z takhle krásně barevných klubíček, tak nemáte první část svetru žlutou přecházející do oranžové a následně růžové, kdepak. Naopak se vám velmi divoce všechny barvy střídají. Co byste s tím dělali vy? A s čím byste ho zkombinovali?

Přadeno pestré vlny

Po přemotání jsem získala následující klubíčko.

Hodně pestré klubíčko

Vzhledem k barvám je ideálním kandidátem na šátek návrháře Stephena Westa, protože ten žádné nudné jednobarevné kousky nedělá. A čirou náhodou mám jeden vyhlédnutý. Viděla jsem ho na podzimních krajskářských trzích, které se zcela výjimečně konali na České zemědělské univerzitě na Suchdole (kraj Prahy) místo v centru.

Rozhodla jsem se vyzkoušet, jak spolu barvy ladí. Stephen to tak doporučoval. Musím říct, že se mi ten nápad líbí. Prostě upletete vzorek vroubkem a střídáte barvy. Kvalita fotek zrovna není nic moc.

Vzorek, abych viděla, jak spolu barvy ladí ve vroubku

A tady je konečně ten krasavec. Začátek návodu počítá s tím, že upletete tři půlkruhy. Už mám první. Později se budou spojovat do šátku a předpokládám, že se bude plést část nad nimi a pak pod nimi. No, jsem zvědavá, jak to Stephen vymyslel.

První připravený půlkruh

Co myslíte? Barevně to vypadá dost dobře, ne? Zejména, když vezmete v potaz jaká úchylnost to byla na začátku. A teď jsem ji zkombinovala s nudnou jednoduchou šedivou ponožkovkou, které mám dostatek klubíček, aby mi vystačila na celý šátek. 

Těším se, až v něm budu zase pokračovat. Ale mám i spoustu dalších zajímavých projektů. Však mě znáte.

Mops akvarelovými pastelkami

Když jsem byla ve Františkových Lázních, potkala jsem tam jednu holčinu a ta měla doma tři pejsky. Hrozně moc se těšila domů, na manžela a na pejsky. Lázně jí vůbec nevyhovovaly, i když jsme ji s Terkou přesvědčovaly, že je to tam super. Mohlo by nám to prospět na naše neduhy a s manželem si budete vzácnější, budete se na sebe těšit, budete si mít o čem povídat... konec konců může za tebou třeba na víkend přijet. A jak tak mluvila o mopsovi (nebo to byl buldoček?), dostala jsem šílenou chuť ho namalovat. Našla jsem si na internetu nějakého takového roztomilého a zkusila to jen třemi akvarelovými pastelkami. Zvolila jsem žlutou, modrou a červenou a snažila se z nich „uplácat“ černou.

Začala jsem tím, že jsem si milého psíka skicla modrou pastelkou. Zrovna jsem s sebou měla Mondeluz, které jsem asi před deseti lety dostala od kamaráda v Krkonoších. Mimochodem, kdybyste měli zájem, dělá havajskou masáž a také ji učí. Více info zde. Měla jsem před mnoha lety možnost ji vyzkoušet a byl to opravdu příjemný zážitek.

Modrý mopsík

Jen tak decentně jsem přidala červenou a žlutou, abych viděla, co to dělá.

Následně jsem přidala červenou a žlutou

Přidání žluté do pozadí se mi vůbec nelíbilo. Celý obrázek jako by trochu zanikl. Co si o tom myslíte vy?

Přidala jsem tedy další vrstvu a ztmavovala. Barevné tečky na pozadí na mě také neudělaly dojem, takže jsem se je rozhodla změnit na hvězdičky, které se mi už líbí víc. A vypadá to trochu jako časné jaro se zelenou trávou a sluncem, kdy přece jen ještě trochu chumelí.

Mimochodem, všimli jste si, že na dalším obrázku už je pejsek rozmytý a barvy víc vypadají jako vodovky/anilínky?

Rozmytý pejsek

Ale pořád mi to nestačilo a přidala jsem další vrstvu chlupů. A trávy.

Myslíte, že bych ještě měla přidat?

Lauren Rudolph: Featherlight Charcoal

V článku A Year of Light taster week 2024 (9) jsem psala o tom, že se mi líbil naprosto realisticky vyhlížející ptáček kreslený uhlem. Nicméně jsem se zmínila a jedná se o obrázek vytvořený obyčejnými tužkami několik tvrdostí.

A Year of Light je online kurz kreslení a malování pořádaný Tamarou Laporte a dalšími přizvanými umělci. Stejně jako vloni se bude jednat o mix různých technik, takže je to vskutku zážitkové. Ale já ještě nemám dokreslený/domalovaný loňský Life Book 2024, což je podle mě totéž – prostě kurz plný inspirace s konkrétními postupy krok za krokem. A tak jsem si říkala, že pro mě nemá smysl kupovat si další kurz, který opět nebudu stíhat. Radši si v poklidu domaluju ten loňský. Materiálu tam mám ještě spoustu. A chtěla bych namalovat a vyzkoušet úplně všechno.

Ale zpět k ochutnávce Roku světla, jak si to volně překládám. 20. 12. 2024 jsem si pustila replay s Lauren Rudolph. Ptáček ale nakonec není malovaný úhlem. A i kdyby byl, tak jsem ho právě našla (uhel ne ptáčka) ve svých malířských zásobách. Škoda, docela bych si s ním zkusila pohrát. Je to pro mě výzva. 

Nevadí, obrázek tužkou už jsem taky dlouho nemalovala. A ptáčka bych si sama dobrovolně taky nezvolila. (Třeba ještě pak stihnu ty vodní kapky/bubliny od Angela Murray: Feeling Light.)

Hlavní výuka spočívá v tom, že lektorka upozorňuje na to, že se nemáme stresovat se složitými detaily, jako jsou pařátky, ale že máme kreslit jednotlivé linie. Každý obrázek je totiž ve skutečnosti složen z jednotlivých tvarů a linek. Když jich nakreslíte dostatečné množství, vyloupne se vám z nich obrázek. Jdu na to.

Nejprve si naskicuje základní tvar a pak si v něm označí světlou a tmavou oblast. Tu tmavou pak jemně vyšrafuje, aby dosáhla základního odstínu. A prasecky to rozetře prstem. To by mi lektorky kreslení daly. Fuj!

Nejprve celou plochu vystínuje tvrdou tužkou (používám HB, protože ji mám zrovna po ruce). Pak vezme měkčí (4B) a dodělá tmavší stíny. A pak jde takhle na další (6B) a další (8B). Ona tak daleko nešla, ale já musím vycházet z toho, co mám po ruce. :-) Nakonec se mi výsledný obrázek celkem líbí. Co mu říkáte vy?

Ptáček nakreslený tužkami různých tvrdostí

Školní rok 2024/2025 se SKA (první polovina)

V rámci tohoto školního roku bych chtěla zvládnout kompletní výzvu. Opravdu pro každý měsíc uplést jedny nové ponožky. Snad ani tolik nejde o to, abych nutně měla splněnou celou výzvu a přesně v určitém stylu, ale abych měla za rok 12 párů nových pletených ponožek. Protože ty jsou úplně nejlepší!

září 2024: nenahozeno

říjen 2024: Pomatomus od Cookie A

Zadání bylo flóra a fauna. 25. října jsem nahodila ponožky Pomatomus od Cookie A. Zařadila jsem je do Tajemné ponožky pletené společně s Vlněnými sestrami a poslala je vylosované paní k Vánocům. Takže jsem měla dvojí motivaci dokončit je včas. Stihla jsem to 30. listopadu 2024.

Pomatomus ve vánočních barvách

Pomatomus

listopad 2024: Stony Stream Socks od Stephen West

Tématem bylo mozaikové pletení a sejmutá oka (Slipped Stitch Colorwork). Už delší dobu jsem měla zálusk na zajímavé Stephenovy ponožky Stony Stream Socks, a tak jsem je 23. listopadu nahodila. Bohužel jsem je do konce prosince nestihla dokončit.

Stony Stream Socks

prosinec 2024: Funkkis od Pia Kuivalainen

Na prosinec jsem si vybrala téma copánky a nahodila Funkkis od Pia Kuivalainen z nádherné fialové příze.

leden 2025: 

Design pro leden jsem si ještě nevybrala. Možností je hned několik: 

a) tajemné MOCK (Mystery Sock) ponožky Golden Twenties od Melissa Beyer (KnittyMelissa), 

b) něco od téže designérky

c) Stranded Colorwork – předvýběr jsem dělala např. v článku zde, dále rozšířeno o:

• Boardwalk Mosaic od Anna Lange
• Cape Gingham od Julie Sprague
• Freeman On My Feet od GothKnitty
• Garden Gate Socks od Emily Johnson
• Hats off, Santa od Anna Lange
• Hall-owl-een od Erna de Groot
• Lappi od Minttu Wikberg
• Popinjay Socks od Karolina Adamczyk
• Retrosocks od Jaana Talvitie
• Squirrelysock od Erna de Groot
• The Queen Who Never Was od KnittyMelissa
• Three Worlds od Lena Trost – horký favorit
• We Love Winter! od Merja Ojanperä

Tajemná ponožka 2024 – finále

Tak Štědrý den je za námi, moje kolegyňka už snad ponožky obdržela a rozbalila a já se s vámi můžu podělit o jejich fotky. O přihlášení do výměny Tajemných ponožek (SWAP Vlněných sester) jsem psala zde.

K takové speciální příležitosti jsem se rozhodla uplést něco mimořádného. Ne žádné vanilky (= nudné bez vzoru). Ještě v říjnu v lázních jsem si koupila přízi Best socks v kombinaci červená a zelená. Říkala jsem si, že to je ideální vánoční příze. A kdyby je chtěla nosit spíš v létě, protože jsou trochu díraté, může zase tvrdit, že mají barvu melounu. Nebo ne? 

Jedná se o vzor Pomatomus od Cookie A. Původně jsem si myslela, že to je něco jako pomatený a pořád si pletla, jak se to píše. Ale pak jsem to dala do Googlu a zjistila, že se jedná o rybu, která je v češtině známá jako Lufara dravá. Málem bych zapomněla, návod je zdarma na Knitty (zde) a já už ho měla opravdu dost dlouho vyhlédnutý, jen jsem na něj neměla patřičnou odvahu. 

Autorka o ponožkách napsala, že hotové ponožky připomínají modrozelené rybí šupiny, odtud ten název Pomatomus, rod modrých ryb. „Zvyšte úroveň obtížnosti svých ponožek o několik stupňů pomocí nepravoúhlého opakujícího se vzoru 12 stehů x 22 řádků, který kombinuje přesahy příze a texturu v každé řadě.“ Nahození z příze jsou poměrně jemná, takže ponožka je trochu vzdušná, ale ne příliš krajková. Zakřivené žebrování krouceného stehu dodává asymetrii a hloubku. Váhala jsem, jestli uplést obě ponožky stejně, nebo se pokusit vzor symetricky převrátit. Nakonec jsem se rozhodla pro stejnou variantu. Ne, že bych se tolik bála převracení vzoru, ale občas mám pocit, že když se udělají vzory směřující k jedné straně na obě ponožky zrcadlově převrácené, tak pak to vypadá blbě. Ať už ponožky „šilhají“ směrem dovnitř nebo ven, vždycky se vám trochu zdá, že dotyčný má křivé nohy. A tenhle dojem určitě vyvolat nechci. 

„Modré ryby jsou poněkud zlomyslné s ostrými zuby, silnými čelistmi a kanibalistickým sklonem. Zůstaňte ve střehu a měli byste se těmito ponožkami v pohodě prokousat.“

Do deníku jsem si 7. listopadu poznamenala: Dokončila jsem svou první ponožku. Pletení je zábava. Udržuje pozornost, přičemž každou chybu lze snadno odhalit a opravit. Vypadají rozkošně v lehce barvené přízi. Možná si pro sebe upletu další!

#tajemnaponozka2024

Stephen West: Stony Stream Socks (1)

Do Stephenových ponožek jsem se zamilovala na první pohled. Jenom mi chvilku trvalo, než jsem se rozhodla, z čeho je nahodím. A taky pro koho. Samozřejmě, že bych je ráda pro sebe. Ale taky už jsem dlouho žádné neupletla manželovi. A v syslátech jsem našla nádherná modrá klubka Fabelu a k tomu efektně ladící světle šedá. A navíc v dostatečném množství. Možná bych mohla udělat pro nás pro oba...

Nahozené ponožky Stony Stream od Westa

Přihlásila jsem se s nimi do klubu anonymních ponožkoholiků na Ravelry, ale popravdě ani moc nečekám, že je stihnu do konce prosince uplést. Přece jen to zase bude velikost jako pro medvěda. A navíc je vzor poměrně náročný. Ale jestli budou tak hezké, jako je má Stephen, bude to stát za to.

Vánoční svetr Cat Stripes

Před časem jsem si koupila vánoční klubíčko (4f. Christmas 0224 (2024) Metallic) a bílé klubíčko Flotte Socke od Rellana Garne. Nejspíš s tím záměrem, že si pro sebe udělám veselé vánoční ponožky Stephen West: Stony Stream Socks. Ale pak jsem si to rozmyslela, protože mi bylo jasné, že stejné vánoční ponožky včas nestihnu. Ale na konci listopadu mi bylo líto, že mi bude vánoční klubíčko ležet ve skříni zcela nevyužité minimálně rok. A vyhlédla jsem si svetr Cat Stripes (DROPS 110-2). Zkontrolovala jsem zásoby, Šárka ještě dvě klubka má. No, uvidíme. Nejdřív si udělám vzorek, třeba z toho nakonec přece jen budou ponožky a ne svetr, tak ho nebudu hned kupovat.

Nahodím, pletu si spokojeně vroubkem, poslouchám kurz o Bullet journalu od Knitsonik a pak se zpátky mrknu na stránky Yarn Queen Prague a zjistím, že žádné další metalické klubíčko už v nabídce není. Sakra! Co teď?

Co byste dělali na mém místě? 

Začátek budoucího vánočního svetru

Kouknu se na Google, jestli ho nenabízí jiný známý klubíčkový obchod, ale žádný takový nenajdu. Asi jsem trochu podcenila poptávku. No, dalo by se tam zamíchat jiné vánoční klubíčko a prostřídat je... ale jistota bude prostřídat ho se stejným akorát netřpytivým. Rychle si ho objednám, aby náhodou taky nedošla. Snad mi dvě vánoční a dvě bílá klubíčka budou stačit na nejmenší velikost. Kdyby to byl Fabel a Alpaca od DROPSu, ze kterých je to původně plánované, taky by mi to vyšlo.

Projekt ukončen. Nevypadalo to dobře.

Tajemná ponožka 2024 – přihlášení

Logo od Divoké tužky

Když jsem byla v lázních všimla jsem si při brouzdání na netu, že Vlněné sestry z Brna zveřejnily výzvu Tajemná ponožka 2024. Postřehla jsem ji i vloni, ale to jsem se ještě nestihla zapojit. Navíc na takové věci nemám čas. Vždycky si vyhlédnu nějakou soutěž, Knit-A-Long (společné pletení) a pletení v klubu Sock Knitters Anonymous (SKA) a pak to stejně dopadne tak, že nestíhám držet tempo s ostatními. 

O Stephenu Westovi už je to známo. Zveřejňuje jednotlivé úseky příliš rychle za sebou pro člověka, který normálně chodí do práce a na pletení má max. dvě hoďky denně. I to si myslím, že je víc, než si může většina běžných lidí dovolit. Ale zkoušela jsem to před lety i s jednou Ruskou nebo Ukrajinkou (či jaké byla národnosti) a to bylo úplně to samé. Měsíc jsem pletla to, co ona plánovala na týden. I když tou dobou jsem ještě nebyla tak výkonná a neměla tolik času na pletení během cestování. A navíc to byl náročný vzor. Ale to jsem odbočila. Kolikrát mám problém stihnout i SKA ponožky, na které mám od nahození do dokončení dva měsíce. Ale když je to složitější vzor a třeba je něco potřeba vypárat, může to být nakonec dost natěsno. Takže jsem váhala i tentokrát. Ale nakonec zvědavost zvítězila a já se přihlásila.

Jak to funguje?

Je to vlastně výměna ponožek (ang. „swap“). Každý uplete jedny ponožky a pošle je někomu, koho mu Vlněné sestry přidělí. Nevím, jestli to dělaly podle velikosti, ale měla jsem náramnou radost, že pletu ponožky v podstatě na sebe. Takže si je můžu vyzkoušet a poznám, kdy mám přestat plést a udělat už špičku. Takové ponožky pro manžela se mi pletly hůř, protože je těžší odhadnout, kdy mu ta noha končí.

Bylo potřeba přihlásit se vyplněním formuláře ve facebookové skupině do pondělí 21. 10. 2024. Pak jste dostali e-mail s kontaktem, kterému máte poslat ponožky a informací o velikosti ponožek. Podmínkou je použití ponožkové příze s podílem 75 % vlny, kontaktovat před odesláním partnerku/a s domluvou ohledně nejlepší metody dopravy (a poslat též info Vlněným sestrám), balíček zabalit do dvojobalu a označte zvenku nápisem Tajemná ponožka. Pro označení můžete použít nálepku. Nejzazší termín odeslání je 16.12.2024, aby ponožky dorazily do Štědrého dne. 

„Po obdržení/případně po rozbalení balíčku napište vaší partnerce zprávu, bude potěšena zpětnou vazbou:-). Těšíme se na sdílení ponožek o Vánocích, kdy budou všechny tajemné ponožky odhaleny!“

#tajemnaponozka2024

Indie Design Gift-A-Long 2024

Jsem ve skupině Indie Design Gift-A-Long na Ravelry. Tam se prezentují nejrůznější návrháři (designéři) pletených (a možná i háčkovaných) věcí. V určitém období koncem listopadu poskytnou pětadvacetiprocentní slevu na některé svoje vybrané vzory a pokud jste uvedeni v příslušné skupině a stihnete je nahodit i ukončit v tomto období (do konce roku), můžete vyhrát nějakou cenu. Zatím jsem nikdy nic nevyhrála. Ale obávám se, že jsem ani nikdy nic nestihla dokončit. Uvidíme, jestli to vyjde letos. Vyhlédla jsem si dvě věci:

• ponožky s kočkou The Stare Socks od Katie Pomper
• šátek s hodně křížemými copánky Gilded Grapes Shawl od Jenn Lampen, nahodila jsem ho včera na jehlicích 4,5 mm po Powerlicious Hapu, který musím vypárat a opravit.

Docela náročný začátek šátku

Obojí by se mělo dát stihnout uplést do konce roku.

Cheryl Niamath: Miss Honeychurch (1)

Po dlouhém vybírání jsem se nakonec rozhodla z příze Lang yarns Fiora v podzimních barvách (2012, 961.0045) uplést tuniku Miss Honeychurch od Cheryl Niamath. Vybírala jsem na Ravelry i u DROPSu podle vzorku 18 ok na 10 centimetrů na jehlicích číslo tři. Sice mi prodavačka říkala, že ona osobně by použila spíš 3,5 nebo 4 mm, ale já si myslím, že by to bylo moc vzdušné a mělo to velká oka. Vzoreček na těch trojkách mi připadal na pohled hezký. Kdyby se po pár řadách ukázalo, že to není ono, můžu to konec konců vždycky vypárat. Ono je totiž stejně jiné mít vzorek nebo tričko – aby to třeba náhodou nebylo moc tuhé.

Složením je příze ze 42 % bavlna, ze 42 % akryl a z 16 % viskóza. Na 50 gramů má jen 145 metrů. Jako obvykle se podivuji tomu, že se ještě stále dělají tak malá nanicovatá klubíčka. Pak jich musíte mít na normální ženu alespoň osm! Čím víc spojů, tím víc Adidas?

Raina K: Powerlicious Hap (2)

Vau, tak první díl s tímto názvem jsem publikovala na Nový rok vloni, to znamená, že šátek mám už nahozený... od 27. 10. 2022. To by bylo kouzelné ho na den přesně o dva roky později dodělat, ne?

Za tu dobu už jsem samozřejmě výrazně dál. ;-) Středový šedý čtverec je dávno hotový. Zvládla jsem (asi až na druhý pokus) správně nahodit oka kolem dokola a teď na nich pletu už jen jednitě brioche bílou jako hlavní barvou a červenou jako podkresem.

Ha ha ha... aktualizace 28. 10. 2024. Sice jsem výrazně dál, ale teď mě čeká páráníčko párání. Vzor mi nějak nevycházel a já zjistila, že jsem nejspíš už dávno měla za sebou řadu devět, ke které jsem si myslela, že směřuju. Logicky – když se lístečky opakují, bude spousta řad podobných, takže chybu odhalíte ve chvíli, kdy v návodu čtete, že se vzor má rozšiřovat a vy přitom víte (protože lístečky už jsou naštěstí dost viditelné), že byste měli ubírat a navíc v trochu jiném místě. A tak se začnete pídit a počítat a zjistíte, že vás čeká párání. Ach jo. Už se na něj tolik těším. Chtěla jsem ho mít hotový ještě v lázních.

Andrea Gomoll: Soulscape of Light and Shadow (1)

Tak jo, je čas pustit se do psaní. Nebo do malování? Nebo do psaní o malování. ;-)

Pokud jste pozorně sledovali moje články o ochutnávce A Year of Light taster week 2024 od Tamary Laporte, víte, že jsem v minulém měsíci dost malovala a ne jen kvůli tomu neměla vůbec čas na psaní. Ráda bych Vám to vynahradila a postupně se věnovala všem obrázkům, které jsem v rámci této ochutnávky namalovala. A že jich bylo!

Jedním z těch obrázků, co mě zaujaly, byl západ slunce od Andrey Gomoll. Tak jako většina ostatních umělců (třeba i Tamara) maluje ve vrstvách. Začíná od nejsvětlejších barev a postupně přidává další a další.

Předpřipravené pozadí

Tady mám pro ukázku, jak odlišně vypadá ten samý obrázek v jiném světle nebo z jiného úhlu. A pak věřte fotografiím!

Najednou úplně jiné barvy a přitom je to stejný obrázek

Po přidání druhé vrstvy, dostává obrázek trochu jiný rozměr. Než řeknete, že ho mám vzhůru nohama, doplním, že v tom fialovém nebi má být couvající měsíc.

Ještě  bych ráda doplnila, že tentokrát se pokouším kolem obrázku nechat pár centimetrů jako rámeček. Někteří autoři to tak dělají.

A Year of Light taster week 2024 (10)

Pá 27. 9. 2024, Den dvanáctý

Prodlouženo, ale už od středy jsem se k malování víceméně vůbec nedostala. Tedy dokončila jsem západ slunce s Andreou Gomoll-Wünsche, ale jinak nic. A prodlouženo je jen do neděle. O pět dnů je pro mě opravdu málo, nemám jen kreslení!

So 14. 12. 2024

Do mailu mi přišlo, že si můžou zase pět dnů malovat. Nevím, jestli to platí od chvíle, kdy mi to přišlo, nebo od chvíle, kdy se do toho zaregistruju. Reálně se k tomu nejspíš dostanu zase jen o víkendu, ale jdu do toho. Chtěla bych si namalovat tu božskou lišku od Shilpa Lalit!

A Year of Light taster week 2024 (9)

Út 24. 9. 2024, Den devátý

Se začátkem pracovního týdne je pochopitelně mnohem méně času na malování.

• Angela Murray: Feeling Light (Bubliny jak z bublifuku. Vypadají parádně. Chtěla bych je zkusit namalovat. Takový fakt super veselý a bezelstný obrázek.)
• Shilpa Lalit: Painting a Fox & Devine Light of Intuition (Liška. Ale jaká nádherná a realistická. Tu bych moc ráda malovala.)
• Alena Hennessy: Light Between Leaves (Přešla jsem bez povšimnutí, pardón, ale moc velká konkurence.)
• Lauren Rudolph: Featherlight Charcoal (Naprosto realistický ptáček uhlem, to by mohla být taky velice zajímavá zkušenost.) Vyzkoušela jsem, nakreslila a článek najdete zde.

Tajně doufám, že to Tamara prodlouží, protože samozřejmě nemám většinu obrázků dokončenou. Nebo udělá retreat.