Raina K: Pühalepa Hat (1)

Na dnešní procházce jsem si uvědomila, že už je nejvyšší čas nahodit čepici. Počasí totiž sice bylo krásné, sluníčko svítilo ale mírný větřík, který na poli foukal, nepříjemně studil do uší. Náladu mi to nekazilo, protože jsem na sebe byla pyšná, že jsem si nechala vzít dvě až tři zkumavky krve, aniž bych omdlela. Domů jsem vyrazila zkratkou prodlužkou tak trochu omylem, ale na letáku, který mi včera vnutili za příspěvek na kytičku proti rakovině stálo, že máme víc chodit pěšky. Tak dnes mám určitě splněno!

Možná byste si řekli: Ale jakou čepičku bych měla plést? Já v tom mám jasno. Co jsem ji viděla u Radky a pak i u Šárky, toužím jen po jediné! Čepici s mouchama!

Dokonce je dnes příhodný den, protože 30. 9. jsem ještě žádný projekt nenahodila. Nebo to nemám poznamenané v kalendáři (viz zde). I klubíčka už mám doma!

Autorka vyzývá, ať si nejprve upletete vzorek a přečtete návod. No, vzorek jsem si upletla již dávno. I správně dokola, jak to má být, když pak čepici pletete taky dokola. Potíž je, že jsem mezitím zapomněla, na kterých jehlicích to bylo, takže bych ho měla plést znovu. A to se mi celkem logicky nechce. Takže to asi risknu na nějakých trojkách...

Rozhodla jsem se místo nahození s dlouhým koncem udělat dvojitý lem s provizorním nahozením, který popisuje Radka tady.

Fotku zatím nemám, protože nemá smysl fotit první nahozenou řadu kontrastní barvou. Můžu zatím prozradit, že vnitřek a mouchy budou černé, více uvidíte příště.

Svatební shetlandský šátek ve fotografiích

Seskaná dvounitka

Neodolám a znovu se vrátím k svému prvnímu šátku, který jsem upletla z vlastnoručně upředené příze. Je menší, než jsem si myslela a přála, ale stejně mě fascinuje. Taky jsem původně chtěla, aby byl pavučinkový, klidně čtverec o straně dva metry, který bych použila jako svatební závoj a v zimě se do něj pořádně zachumlala. No, tak tak jemně zatím nepředu, a hlavně jsem neměla odvahu plést z jednonitky, protože si nevěřím, že jsem ji upředla dostatečně pevně, aby se mi pak výsledný výrobek nerozpadl.

Jsem nadšená především z nestejnoměrně upředené příze. Díky tomu je vidět, že je ručně předená, i když někteří výrobci toto umí napodobit. A já někdy taky dokážu příst stejnoměrně, i když se o to moc nesnažím, protože se to pak prý špatně odnaučuje. 

Jednonitky připravené na seskání

Lem ze vzoru stará břidlice

Nevypnutý šátek trochu připomíná hadr (vespod sváteční „svatební“ ubrus)

Vypínání na stole ;-)

Jenise Hope: Persian Dreams (1)

Jak jsem psala v článku Ravellenics 2021: svatební shetlandský šátek, jsou věci, o kterých mluvíte tak dlouho, až je jednou uskutečníte. Někdy mi takové věci trvají vážně vážně strašně dlouho. (Neměla jsem použít ještě jedno „strašně“? Nebo dokonce „strašlivě“?)

Nebýt blogu, ani bych nevěděla, jak moc strašné to je. Prostě jsem to nějakou dobu plánovala, měla pár nasyslených klubíček, a tak jsem si řekla, že vzhledem k tomu, že v srpnu mám málo nahozených projektů, viz můj kalendář Každý den v roce, nahodím právě teď deku Persian Dreams od Jenise Hope.

Měla jsem čas zrovna v sobotu 28. 8. 2021, a tak jsem s tím začala. Kdysi jsem si na ni koupila klubíčka Baby Merino od DROPS. Jsou „skána z jemných vláken 100% merino vlny (19,5 mikronů), získávané z volně chovaných ovcí z Jižní Afriky a Jižní Ameriky. Extra jemná a nedráždivá vlna, speciálně určená pro citlivou pokožku miminek a malých dětí. Příze je opatřena úpravou Superwash, což ji předurčuje k dennímu použití s možností praní v pračce.“ Deka by se tedy měla dát prát na jemné prádlo na 40°C bez použití aviváže. No, nevím, jestli na to budu mít odvahu, ale uvidíme. Klubko má 175 metrů na 50 gramů, patří do skupiny přízí sport (5 ply) a doporučené jehlice jsou číslo 3. Já si vzala k ruce ponožkovky asi tak tloušťky 4,5. Přece jen na vyplétaný vzor by to mohlo být akorát.

Když jsem pak mrkla do článků, jestli tu náhodou o téhle dece už něco nemám, nestačila jsem zírat. Rozepsaný článek z 26. 1. 2018! A v něm jenom fotka klubíček:

Klubka na deku a něco navíc

Ne všechna klubka budou použita na deku. Jednak proto, že jich je hodně a jsou tam evidentně i nějaká další, např. Fabel místo Baby Merina. A hlavně jsem ta světle fialová vlevo nahoře použila na Překvápko pro kolegyňku (můj článek), svetřík Little Jamboree pro její neteř nebo koho. Byl to skvělý návod, jestli jednou budu mít mimčo, chtěla bych pro něj mít taky takový svetřík. A to praní je fakt výhoda! Přece nebudu věčně poblitému miminku prát věci ručně!

Tak a teď už k samotnému pletení. Myslela jsem si, že vím, jak na to, ale najednou jsem si kruhovým nahazováním nebyla vůbec jistá. Ještě že máme všemocný internet! No... googlení pořádného videa mi taky dalo chvilku. Nakonec jsem našla Pinhole CO od Roxanne Richardson a myslím, že mohu doporučit. Byla jsem opravdu spokojená.

Když jsem si teda nahodila do kruhu všech potřebných 12 ok, objevila se nová zákeřnost zvaná M1T. Co to proboha je? Jasně, nějaký způsob přidávání ok, ale jaký? 

Opět jsem hledala videa, která by to názorně ukázala. Ke všemu mi překáží můj evropský styl pletení, kdy přízi navíjím na ukazováček levé ruky místo pravé. Naštěstí i pro nás s kontinentálním způsobem pletení existují návody. Našla jsem ho tady, ale pozor nejprve uvidíte přidávání M1A, které nás v tuto chvíli moc nezajímá.

P. S.: Tuhle deku jsem zmínila v článku Nejkrásnější háčkované/pletené deky na Ravelry dle Angeliky.

Stephen West: Flying Foxtail Wrap (1)

Další nahozený šátek od Stephena Westa. Mmm, moje srdeční záležitost. Tohle je tedy spíš šála a poměrně jednoduchá, ale hned jsem vymyslela, co s ní udělám. Bude pro přítele. Tedy manžela. Vlastně obojí. Ne, že by si ji ti dva půjčovali. Vymyslela jsem to tak, že jsem šálu nahodila ještě pro přítele, ale dopletu ji již manželovi. 

Vybrala jsem si krásné příze od Yarn Queen Prague. Dvě zeleno-šedá klubka Crazy Zauberball 2204 Green Week, která mají po 420 metrech na sto gramů a tvoří je ze 75 % vlna a ze zbytku nylon, takže se vlastně jedná o ponožkovku. Výrobcem je HohenlohlerWolle, ale všichni tahle klubka známe pod značkou SCHOPPEL-WOLLE. A tři zelená klubka Tilia 326 Meadow, jejichž výrobcem je Filcolana. Tilia je směs lesklého morušového hedvábí (30 %) obklopeného mohérem (70 %). Na klubku, které má 25 gramů se nachází 210 metrů.

Návod začíná Stephenovým oblíbeným dutinkovým (I-cord) nahozením. A musím říct, že nahazovat takhle 133 ok byla celkem zkouška nervů. Má 77 centimetrů.

Ravellenics 2021: svatební shetlandský šátek

Nejvíc vlevo je tmavé klubko, ostatní jsou středně modrá

Jsou věci, o kterých se dlouho mluví a nic z toho není, a jsou věci, o kterých se dlouho mluví, až se jednou uskuteční. A jednou z těch věcí patřících do druhé skupiny je můj svatební shetlandský šátek. 

O tom, že si na svatbu upletu šátek jako Hana Paimen (Báčová), jsem přemýšlela už dlouho. Ale nechtěla jsem stejný jako ona, i když se mi taky líbil. Spoustu času jsem ztratila hrabáním se v nejrůznějších návodech a stejně to nakonec dopadlo úplně jinak. 

Bylo mi sice jasné, že vyberu nějaký krajkový, ale chtěla jsem si uplést prstýnkový, tedy takový, který je možné protáhnout snubním prstýnkem, a zároveň si na něj upříst přízi. Už někdy v říjnu 2020 jsem si v Dalinu v Praze koupila nádherný modrý česanec (viz můj článek Třpytivá modrá), ale s předením jsem hrozně otálela (myslela jsem, že se natrénuji na něčem levnějším), až jsem měla nakonec problém to stihnout. 

Celý Tour de Fleece 2021 jsem tedy předla jenom tohle, s výjimkou malé zkoušky předení chlupů z našeho psa.

A pak jsem začala přemýšlet, co bych tak mohla uplést. Řekla jsem si „když už tak už“ a rozhodla se, že si vzor sama navrhnu a nahodím šátek, který jsem vymyslela. No, až tak úplně jsem to neudělala, protože jsem použila jeden z návodů v knize Elizabeth Lovickové Pletená krajka: Kouzlo shetlandské krajky – krása lehčí než vánek a základní vzor nahradila jiným, o němž autorka napsala, že jej mohu použít místo původního. Se vzorkem jsem neztrácela čas. Tak se stalo, že jsem místo středového čtverce pletla obdélník dvojnásobné délky, protože čtverec by byl příliš malý. 

Pro základní čtverec jsem vybrala vzor ptačí oko, který mě už dlouho lákal. Jak jsem tak pletla, došlo mi, že by bylo vhodné doplnit ještě tmavší a světlejší barvu jako v návodu na břidlicovou krajku. Poradila jsem se v obchodě a vybrala bílou a tmavě modro-červenou. Vypadá to myslím nádherně.

Vypnutý šátek: viditelná jen středová část

Takže jsem potřebovala upříst minimálně dvě bílá a dvě tmavě modrá klubka, abych je mohla vždy po dvou seskat. 

Středová část byla nahozena na 58 ok na jehlicích číslo 5, aby vynikla krajka i při místy tlustší přízi. Nejprve se pletly čtyři řady hladce na improvizovaném nahození, pak 16 opakování osmiřadového vzoru ptačí oko a následně zase čtyři řady vroubku (pleteno jen hladce). 

Pak jsem nahodila oka na boku, ta z improvizovaného nahození, které se vypáralo, oka na dalším oku a vzor staré břidlice jsem mohla krásně plést dokola.

Původně jsem měla v úmyslu uplést středovou část, pak kolem ní starou břidlici se střídáním bílé, světle modré a tmavě modré a pak na závěr kolem přidat krajku. Jenže, když jsem nad tím více přemýšlela, zdálo se mi, že by ta krajka pak byla výraznější než ten středový pás a to by nemuselo být hezké, tak jsem od ní upustila. Navíc jsem s tím měla problémy a nedařilo se mi připojit krajku k okům odloženým na jehlici.

P. S.: Ravellenics jsou vlastně takové olympijské hry v pletení na Ravelry. Už jsem o nich viděla zmínky dříve, ale teprve letos se mi do nich podařilo zapojit. Psala jsem o nich v článku zde.