Máme tu první den závodu Tour de Fleece! A já se do předení pustila už včera. Dalo by se spekulovat o tom, jestli je to předčasně, protože už se na předení chystám několikátý měsíc. Vlastně už hodně dlouho mám ten krásný modrý česanec stále ještě ve formě česance.
Letos se asi vykašlu na nějaké dny klidu, náročnějšího předení, předení „na rychlost“ a dám si jenom jeden cíl: zpracovat modrý česanec. Uvažovala jsem, že upředu teňoulinkou jednonitku na krajkový Shetlandský šátek, který si sama navrhnu. Výhodou by byla menší spotřeba. Když totiž seskám dvě jednonitky, budu mít větší spotřebu a možná ne takovou délku, jakou bych potřebovala. Na druhou stranu jsem v předení teprve začátečník (navzdory době po jakou se o to snažím), takže by možná bylo příliš rizikové z málopevné jednonitky plést rovnou krajkový šátek, který může být teoreticky dost namáhaný už při napínání, natož při nošení. Takže radši seskat?
Jenže pak můžu mít přízi zbytečně tlustou. Na krajkový šátek, který se má protáhnout prstýnkem. No, v nejhorším případě se neprotáhne. Ale byla by to škoda. Česanec je totiž luxusní. Už jsem o něm psala v článku Třpytivá modrá.
Žádné komentáře:
Okomentovat