pondělí 14. června 2021

Joji Locatelli: Far Away Dreams (1)

Šátek pletený na stroji

To byl takhle jednou někdo (já) línej a rozhodl se, že si ušetří práci s pletením vroubku v ruce a uplete si jednoduchý a trapně nudných obdélník na stroji. Jenže... ukázalo se, že na jednolůžkovém pletacím stroji můžete sice plést různé vzory, ale pouze v lícovém žerzeji. Jako líc sice můžete použít i rub, nicméně pro vytvoření vroubku byste museli oka po každé řadě ručně otáčet, což není právě praktické. Respektive je to úplně šílené. 

A tak jsem se rozhodla – taky úplně šíleně – že základní obdélník upletu v lícovém žerzeji. 

Začátek byl, myslím, celkem tragický. Vlákno mi padalo, některé jehly se mi zasekávaly, vyklouzávaly a různě dělaly neplechu. 

Samozřejmě mi celkem brzy došlo, že lícový žerzej má tu nevýhodu, že není pružný a hlavně, že se na stranách kroutí, ale to by se snad mohlo vyrovnat, když okraje nahodím a krajku na nich upletu, tentokrát pěkně poctivě ručně. Jenže, co když ne?

Taky se ukázalo, že jedno klubko je rozhodně málo. Dokoupila jsem další, ale mělo trošku jinou barvu. Nevadí, tak mám trochu veselejší šátek. Škoda jen, že okrajová barva na pletení krajky bude zase jiná. 

Mimochodem, pořídila jsem ručně barvenou Lennonovu zeď z obchůdku Yarn Queen Prague. Jednalo se o jednonitku Merino Single, které by mělo být superwash, tedy pratelné v pračce. Na krajku jsem pořídila stejný typ, jenom odstín růžové (světlá barva je na krajku lepší, protože pak je lépe vidět) Polibek na Petříně. Návin: 366 m / 100 g, doporučené jehlice: 2,5–3,75 v závislosti na projektu a způsobu pletení, doporučený vzorek 2428 ok na 10 cm.

Žádné komentáře:

Okomentovat