pátek 22. ledna 2021

Výroba mýdla – pocity

sobota 19. prosince 2020

Je to poprvé a pracuje se s louhem. Vážně z toho mám respekt, nebo spíš strach. Že se něco nepovede... že se mi něco stane...

Ale už k věci, nemůžu to odkládat donekonečna. V článku Mydlírna JO a šperky z dílny OK ze série Dnů otevřených ateliérů jsem psala o tom, že jsem se dozvěděla recept (nebo spíš návod) na výrobu mýdla zastudena. Trošku jsem ještě pogooglila, zjistila, že poměry surovin mají všude stejné, a tak jsem si poznamenala postup, několikrát ho zkontrolovala a dala se do práce. 

Postup je poměrně jednoduchý. Potřebujete:
  • 250 g sádla,
  • 250 g oleje (použila jsem běžný řepkový/slunečnicový, už si nevzpomínám, do kterého jsem naložila hřebíček),
  • 190 g vody (destilované nebo měkké),
  • 65 g hydroxidu sodného (ideálně čistý ne nějaký krtek do odpadu),
  • gumové rukavice, ideálně i zástěru, 
  • dlouhé rukávy, nohavice a pevné boty,
  • brýle nebo jinou ochranu očí, či rovnou obličejový štít,
  • nerezové, skleněné nebo porcelánové nádobí (které v brzké době nebudete používat na potraviny),
  • gumovou stěrku na míchání, případně ponorný mixér,
  • dobře větraný prostor (louh není zrovna vhodné dýchat).
Nejprve rozehřejete sádlo a olej na 70–80°C (jinde jsem četla že všechno má mít teplotu 30°C, takže v tomhle mám trošku zmatek, ale chápu to tak, že to má mít stejnou teplotu jako druhá směs).

Máme vodu ze studny, takže jsem doufala, že bude dostatečně měkká, i když nemám destilku. Všude píšou, že se odvážený hydroxid sodný dává do vody postupně, tak to tu také zvýrazním. Musí se to míchat, protože do rozpuštění. Někde doporučovali plastovou stěrku a docela dobře to s ní fungovalo. Důležité je mít kastrůlek na něčem, čemu nevadí teplo, protože při smíchání hydroxidu sodného s vodou nastává exotermická reakce. Ale nebylo to tak hrozné, jak bych čekala. Důležité je dělat to někde, kde máte buď digestoř nebo přístup čerstvého vzduchu. 

Následně hydroxid rozpuštěný ve vodě postupně vlijete do mastné směsi. Mixérem mícháte 4–5 minut do konzistence pudinku, nebo patnáct minut růčo. Takže jsem míchala patnáct minut. Zprvu se zdálo, že z toho nikdy nic nebude, protože hřebíčky (které jsem tam nechala pro ozvláštnění) vesele plavaly v tekutině, ale postupně (a nenápadně) se začal tvořit „pudink“. A po patnácti minutách jsem ho přelila do formiček: dřevěnou formu na máslo jsem vyložila igeliťákem a pak jsem použila čtyři nerezové formy na pudink či co. Tak uvidíme, jak to z nich půjde vyklopit.

Mělo by to tuhnout dva až tři dny (jinde jsem četla pouhých 24 hodin), pak by to snad mělo jít vyklopit z formiček, nebo rozkrájet (kdybyste to lili do krabice od bot vystlané pečicím papírem), aby se louh snáze uvolňoval. K použití je mýdlo určeno po měsíci, až opravdu všechen louh vyprchá. Ideální by bylo přeměřit pro jistotu pH mýdla, abyste se ujistili, že už neobsahuje hydroxid sodný. Našla jsem o tom dokonce celý článek Měření pH mýdla a jak poznat bezpečné mýdlo. Z mýdla se odkrojí asi 2 mm a na čerstvý suchý řez se po celé délce přikládá lakmusový papírek měřící pH. Měl by být zelený, modrá indikuje problémy. Tady (Jak poznáš bezpečné mýdlo) se uvádí, že čím starší mýdlo, tím lépe. Autorka nechává svoje mýdla zrát aspoň půl roku. Už po třech měsících by mělo být příjemnější.

A jenom připomínám, že když se dělá za pomoci louhu, bude vždy spíše zásadité než kyselé.

Našla jsem dva zajímavé články: 

2 komentáře:

  1. Paráda!
    Teď ještě tu galvanizaci... ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, tos chtěl ty, takže čekám. Já ještě musím pořídit papírek na zjištění, jestli moje mýdla nejsou žíravá. Jen tak pro sichr.

      Vymazat