Marzena Kołaczek: šaty Marina (1)

Modrobílé šaty Marina jsem nahodila už vloni na Tour de Fleece 20. 6. 2019, pak jsem je na nějakou dobu uložila k ledu, protože to bylo hrozně nudné pletení. Jen samý lícový žerzej a po patnácti řadách změna bílé barvy za modrou a pak – po dalších patnácti – zase zpátky. A každých šest řad přidávání po obou stranách značkovačů (celkem čtyři oka).

Ale letos – když se změnily podmínky a já začala víc dojíždět do práce – se šaty ukázaly jako parádní autobusové pletení. Běžně holky (kámošky-pletařky) používají výraz „kavárnové pletení“, čímž označují právě takovéto jednoduché projekty, u kterých není třeba moc počítat a soustředit se a dá se tlachat. Jinak si totiž člověk neužije ani jedno: nemůže se soustředit na pletení a nit hovoru mu taky utíká. 

Šaty Marina jsou dokonalý kavárenský projekt. A co teprve autobusový, kdy se snažím na pletení moc nedívat, aby se mi nedělalo špatně? 

Jak jsem již zmínila, použila jsem dvě barvy: bílou a tmavě modrou, aby šaty připomínaly námořnické, jako v originále. Zvolila jsem bavlněná klubka Garnstudio DROPS Loves You 7.

I když jsem se dost snažila, abych šaty dopletla v rámci dovolené v Chorvatsku – děsně jsem se s nimi chtěla vyfotit na pláži – nakonec se mi to nepovedlo. Ale stejně jsem se vyfotila!

A dokončila je pak do týdne po příjezdu. Nevadí, jakmile se malinko ochladí (na třicetistupňová vedra jsou přece jen dost teplé), začnu je nosit.

P. S.: Dneska zase byla pro změnu příliš zima.