Meadow Grass (Pro něho a pro ni)

Meadow Grass nahoře a pod ním Daybreak

U Vlněných sester jsem našla zajímavý článek s podzimním KALem od Heidi Alander. Sice se mi zpočátku zdál příliš jednoduchý a tudíž potenciálně nudný, zvlášť když jsem si předtím upletla hodně podobný Stephenův Daybreak, ale když jsem viděla, jak vypadají některé hotové, rozhodla jsem se ho také vyzkoušet.

Prvně jsem uvažovala o tom, že si poprvé vyzkouším pletení z Malabriga, které jsem si nakoupila při srpnové návštěvě Brna, ale nakonec jsem se rozhodla použít zbytky z Daybreaku, tedy … a …. Později jsem si to rozmyslela, protože mě napadlo, že prvního klubíčka nebude dostatek (350 metrů), a tak jsem doma v zásobách vyhledala podobné, abych měla roztomilou dvojici šátků.

Nápad s šátkem pro pána s technickými linkami a s krajkou pro dámu ze stejných barev a podobného tvaru mě totálně nadchl. Ne jen pro svou romantičnost, ale také pro to kouzlo. Řekla bych, že v pletení pro muže máme my ženy ještě velké rezervy. Možná je to i tím, že muži (partneři a manželé) krásu ručně pletených výrobků tolik nedocení jako dámy a navíc – jen si to přiznejme – jsou dost nároční. Ne jen tím, že mohou výrobek snadno poškodit, ale také je na ně větší spotřeba. Což se logicky dost prodraží, zejména kupujete-li opravdu kvalitní materiály.

Protože to se zbytky … vypadalo špatně, zejména v posledních dnech už jsem se téměř modlila, aby mi to vyšlo. Přemýšlela jsem, kdy bych mohla skončit vzhledem k tomu, že krajka se má plést nad násobky osmi ok plus jedno. Chvíli jsem si říkala, že by mohlo vypadat dobře, kdybych použila druhý konec toho tmavého klubíčka, kdyby mi to první nevyšlo. Nakonec to se značnou dávkou adrenalinu vyšlo jen tak tak. Zbylo mi asi dvacet centimetrů!

Teď už jenom uplést krajku – čtyřikrát jako v originálu? – a bude hotovo. A pak… až někdy bude chuť a čas, si vyzkouším, jak vypadá z černého a modrého Jawollu, jak jsem viděla na fotkách, protože mě to tak nadchlo, že jsem si je hned koupila taky.