Na konci července jsem si z krásné bavlněné příze Aneta rozpletla druhý šátek paní Jenny Johnson Johnen. Všechna čest, když to je její první navržený vzor… no, vzor ne, ale šátek. Už ho upletlo 3838 lidí. A to jsou jenom ti, kteří se tím chlubí. Věřím, že třeba polovina, nebo jenom čtvrtina lidí ho upletla, ale nechce se jim ho fotit, zveřejňovat, přihlašovat se někam na Ravelry nebo psát cizí ženské: „podívej, upletla jsem tebou navržený šátek“. To musí být úžasný pocit. Navrhnout šátek, který se líbí takovému množství lidí. A co víc, že si ho tolik lidí uplete, když je přitom k dispozici obrovské množství návodů a nápadů co plést. Možná svou roli hraje i to, že je zdarma.
Tak a teď k mému druhému Echu. Zdá se, že každý šátek mám ve zvyku plést dvakrát, v tenčí a tlustší verzi. Je to docela zajímavé pro srovnání výsledku.
Protože byl tento druhý – růžový (řekněme?) – trochu těžší, co se týče hmotnosti, jeho pletení mě sice naplňovalo pocitem uspokojení, ale zároveň nebyl moc praktický na cesty. Doufala jsem, že když nebudu mít žádný jiný lákavější projekt, šátek vbrzku dodělám, a tak jsem ho vzala s sebou na dovolenou do Bulharska. Ukázalo se, že to byl báječný nápad, protože jsem pletla v autobuse cestou tam i zpět – to jsem pak musela začít jiný šátek, protože mi došla klubka a bylo potřeba ještě jedno koupit (celkem tedy tři). Ale pletla jsem i během menších cest, na kopci, když jsme si dali pauzu (ale to jen jednou při mini trase, jinak jsem se s tím nevláčela), a nebo v hospodě. Dá se říct, že jsem si do města brala pletení téměř vždycky s sebou a myslím, že už jsem některým s jehlicemi připadala nerozlučná. Překvapivé pro mě bylo, že si na to všichni zvykli a zdálo se, že jim vůbec nevadí, když si při rozhovoru pletu. A nejraději vyprávím, jak jsme zůstali v hospodě dýl, protože jsem chtěla doplést sérii opakování (aby mi to rychleji přibývalo) a tři chlapi, co tam byli se mnou, si tedy poslušně dali ještě víno (ne, že by to byla nějak velká oběť, ale bylo to fantasticky příjemný).
Brzy po návratu domů jsem koupila poslední klubko a šátek dokončila. Už jsem ho i zkoušela nosit. Zdá se opravdu příjemný, ale teď je na něj ještě horko. Každopádně se mi líbí ta jeho robustnost a jak i přes ni splývá z ramen.
Žádné komentáře:
Okomentovat