středa 30. května 2018

Květen plný kreslení

Na základě kurzu malování jsem se rozhodla, že se každý den v květnu pokusím namalovat alespoň jeden malý obrázek. Předsevzetí vzalo ovšem rychle za své. I když asi 7 či 8 dní jsem to „vydržela“. Ve skutečnosti to nebylo žádné vydržování, protože mě to opravdu bavilo, ale pak se to nějak začalo kazit – chtěla jsem víc plést, byla jsem unavená po sportu, no a kreslení šlo do kytek.

Přesto vám mohu ukázat alespoň pár obrázků. A jak řekl jeden moudrý člověk. I když jsem nesplnila předsevzetí, což já perfekcionista považuji za selhání, pořád jsem nakreslila za tento měsíc o 7 obrázků víc než on, který by také rád kreslil. 

Z čehož vyplývá, jak stálo v knize P.S. Miluji tě, „Miř na Měsíc, když jej mineš, skončíš mezi hvězdami.“ A já bych ještě dodala, že i toho je třeba si vážit jako úspěchu. Ostatně Japonci si přesně takhle stanovují svoje cíle. Nerealisticky a snaží se k nim přiblížit.

pondělí 28. května 2018

Sock Knitters Anonymous

Tentokrát jsem se rozhodla jako inspirativní zařadit rovnou celou skupinu na Ravelry. Nadchl mě jejich název: Sock Knitters Anonymous. Již jsem se o ní lehce zmínila, když jsem psala článek SKA May 2018 MOCK.

Pokud to náhodou neznáte, obdobně se pojmenovávají různé ligy anonymních alkoholiků, gamblerů a podobně. Cílem obvykle bývá pomoci jednotlivcům zbavit se závislosti na daném problému. Zde tomu tak úplně není.

Abyste se do ní mohli být přijati, musíte splnit následujících dvanáct pravidel (snaha o vlastní překlad):
  1. Připouštíme, že jsme bezmocní nad touhou plést ponožky a sbírat (hamounit či syslit) ponožkovou přízi.
  2. Přicházíme, protože věříme, že větší síla než-li my sami dokáže obnovit naše duševní zdraví.
  3. Rozhodli jsme se, že změníme svou vůli a život péčí o naše LYS’s, jak jsme je pochopili. (Přiznám se, že nemám ponětí, co je LYS’s. Tušíte někdo?)
  4. Provedeme zpytavou a nebojácně přesnou inventuru své skrýše/syslírny (v angličtině stash, dobré si zapamatovat).
  5. Přiznáme Ravelry, sobě i ostatním lidem přesnou povahu naší závislosti na ponožkách.
  6. Jsme naprosto připraveni překonat jakékoliv vady pletení.
  7. Pokorně žádáme, aby byly uzlíky odstraněny z našich přízí, klubíček a přaden. (Tomu také příliš nerozumím.)
  8. Uděláme seznam všech vzorů, které jsme začali, uložili do stashe (syslírny) nebo navrhli na koktejlové ubrousky, a staneme se ochotnými je všechny začít nebo dokončit.
  9. Dokončíme ponožky označené WIP (znamená work in progress, tedy rozdělané), kdykoli je to možné, s výjimkou případů, kdy by to způsobilo jejich urážku přízi, jehlicím, nám nebo ostatním.
  10. Budeme pokračovat v inventuře zásob (jak už jsme si řekli, jedná se o stash), a když si koupíme nové ponožkové příze, okamžitě to přiznáme.
  11. Učíme se pokusy a omyly, abychom zlepšili náš vědomý kontakt s pletením ponožek. Modlíme se pouze za znalost otáčení paty a sílu nosit je venku.
  12. V důsledku těchto kroků jsme dospěli k duchovnímu probuzení, přenášíme tuto zprávu ostatním pletařům ponožky a praktikujeme tyto zásady ve všech našich záležitostech.
Upozornění: pamatujte, že nikdy nemůžete mít příliš mnoho ručně pletených ponožek. (Remember - you can never have too many hand-knit socks!)

Také byste se měli představit:
  • Jak dlouho pletete ponožky? 
  • Jak velká je vaše skrýš? 
  • Na jakých ponožkách právě teď pracujete?
Na stránce existuje také plán výzev (v ANJ Sockdown challenge schedule) a ten mě doslova nadchl. Směska inspirujících ponožek na jednom místě a po celý rok! Už žádné zoufalé vyhledávání, co budu plést teď. Stačí se jen přidat. 

Chcete-li vyhovět Sockdown challenge musíte splnit následující čtyři pravidla:
  1. Ponožky musí mít minimálně 7,5 cm vysokou nohu (včetně manžety měřené od horní části paty) a minimálně 15 cm dlouhé chodilo (měřeno od zadní části paty až ke špičce).
  2. Ponožky musí obsahovat patu a špičku – žádné ponožky na jógu nebo tubové ponožky (viz moje spirálové ponožky zde).
  3. Ponožky musí být ve dvojicích a padnout do bot. Nemohou to být papuče nebo domácí ponožky. Bulková nebo tlustší příze není povolena. Samostatné ponožky a vánoční/rekreační punčochy také nejsou způsobilé pro výzvy Sockdown.
  4. Ponožky nesmí být obyčejná vanilka, (tím se rozumí, že nesmějí být příliš jednoduché, jako lícový nebo rubový žerzej) nebo velmi jednoduché vzory. Čímž se rozumí:
    • Vzory se strukturou vyrobenou pouze z pletení hladce a obrace, včetně těch, které byly zpracovány zpětnou smyčkou (back loop) a/nebo obsahující snímaná oka (slipped stitches). Tyto údaje jsou aktualizované pro Sockdown 10. Vzory musí splňovat oba následující požadavky, aby byly považovány za dost obtížné pro tyto výzvy:
        • Musí obsahovat minimálně 4 jedinečné řádky vzoru, kdy maximálně jedna řada z nich smí být celá pletená hladce nebo obrace.
        • Vzor musí mít v jedné řadě alespoň 6 ok, tzn. vzor hladce 2 oka, obrace 2 oka nebude počítán.
        • Jinými slovy, v grafické podobě s nejmenším opakováním by příslušná vzorovaná část ponožky měla mít nejméně 4 řádky a 6 ok.
    • Vzory zahrnující techniky jako copánky (cables) krajku (lace), barevné práce (colorwork) – prosté (stranded) nebo mozaiky/snímaná oka (mosaic/slipped-stitch), intarzie, neobvyklé konstrukce, brioche atd.) automaticky splňují minimální požadavky na vzor.
    • Ponožky nemusí být celé pletené v daném vzoru.
A teď to nejzajímavější – kdybyste se taky chtěli přidat. V každém měsíci od září do července jsou vypsány tři kategorie, příklady uvedu na květnu, červnu a červenci. Srpen slouží k dokončení rozpletených ponožek. První představuje téma, tím může být například plést ponožky s motivy flory a fauny, zbytky (= upleťte ponožky s použitím nejméně tří zbylých přízí, mohou být použita 20 g miniklubíčka nebo menší), atd.

V druhém je vybrán konkrétní designér včetně své přezdívky, např. Stephanie Etting (verybusymonkey), Tisserin Coquet (ParticuleAlpha) a Stephanie van der Linden (steffilinden), Adrienne Fong (bellybuttonknits).

A ve třetí jsou obvykle mystery ponožky, což znamená, že předem nevíte, jak bude vzor vypadat, letos to byly: SKA 2018 May MOCK od Stephanie Etting, TBD od Adrienne Fong.

Někdy může být připojena i zvolená technika, např. copánky, korálky, mozajka, krajka atd.

P. S.: Minule jsem v článku Stephanie van der Linden slibovala, že vysvětlím, proč od ní plánuji plést ponožky  Montgolfiere. Tak pokud to dosud nebylo zřejmé, je to proto, že je ve skupině Sock Knitters Anonymous vybrána jako návrhářka měsíce června. Po ní logicky na červenec plánuji Adrienne Fong.

středa 23. května 2018

Nejlepší období pro pletení

Jednou jsme na setkání v kavárně s holkama diskutovaly, zda je lepší období pro pletení léto, nebo zima. Dřív to byla samozřejmě zima, protože tenkrát pletly jen babičky (haha, oblíbený mýtus), které v létě dělaly na zahrádce nebo na poli. 

Což samozřejmě v malé míře platí i dnes, ale čím dál více lidí žádné zvláštní aktivity v létě oproti zimě nepraktikuje. Ano, jistě, v létě jezdíme po dovolených, staráme se o děti/vnoučata na prázdninách (nebo je vystrčíme někam na tábor a máme klid), ale dnes už se jezdí na dovolenou i v zimě. A kdo může, tak často raději než v létě, protože v oblíbených turistických destinacích není tak přecpáno. Dá se jezdit lyžovat, můžete se věnovat turistice a vyhnete se vedru.

Sama si nejsem jistá, jak je to u mě. V létě, na jaře i na podzim se dá jít ven a na dece se při slunění můžu plést stejně dobře, jako bych pletla doma. Na druhou stranu mě to taky láká na procházky do přírody a na ježdění na motorce, a tam plést opravdu nemůžu. Ovšem na dovolených – zejména při dlouhých cestách autobusem – mám tolik úžasného času vhodného právě pro pletení, že rychle a snadno pokročím i s nejnudnějšími projekty (velká plocha lícového žerzeje nebo vroubku, viz vloni upletený Lothian).

A jak to máte vy? Kdy nejraději pletete?

pondělí 21. května 2018

Stephanie van der Linden

Už nějakou dobu jsem se nevěnovala psaní o inspirujících lidech a vlastně psaní blogu celkově. Myslím, že je na čase s tím zase pořádně začít. ;-)

Pro dnešek jsem si vybrala návrhářku Stephanii van der Linden. Na Ravelry má uvedených pouhých 64 projektů a 43 čekajících v řadě na upletení. Plést se začala učit v pěti letech od svých babiček. Ponožky začala navrhovat v roce 2006 pro časopis Socken-Kreativ-Liste. A o tom také dnešní díl je – o ponožkách. Na Ravelry má 178 vlastních návrhů ponožek, což je úctyhodné číslo. Člověk by neřekl, že jich je možno vůbec tolik odlišných vymyslet. 

A vymyslela jich krásných spoustu. Uvedu několik nejkouzelnějších, začnu těmi, které si můžete uplést zdarma, abyste se seznámili s jejím stylem a ujistili se, že dobře rozumíte jejím návodům. Mohly by se vám líbit s překříženými oky (Advent, Advent ..., Scala), tak trochu gotické (Lizzy mi připomínají okna katedrály), pokud zatoužíte po něčem krajkovém, nabízí se Susanna, Komet, Grün ist die Hoffnung, Esther Socks – O těch jsem uvažovala, protože mi připadají krásné a zajímavé a navíc se jmenují stejně jako tričko, které právě pletu. K dalším krajkovým patří: glamour socks, Tanz in den Mai, Honeybee Socks, Tulpen. Pokud je libo korálky, můžete se pustit do Pearls, a kdybyste chtěli nějakou ptákovinku pro děti (či sebe), mohly by se vám líbit Haifisch Rennis. A kdybyste chtěli něco s barvičkama, můžete sáhnout například po Montgolfiere, binsenkorbchen socks. První jmenované jsem si pro příští měsíc vybrala já. Příští týden se dozvíte proč. :-) Zatím prozradím jenom tolik, že se mi líbily nejvíc.


Listen to your Wanderlust (obrázek z Ravelry)
A když se podíváte na ty placené, opět nebudete vědět, které vybrat. Já se tentokrát zaměřila především na vícebarevné:
A pokud preferujete krajkové, tak já se zamilovala do leaflace. Milovníkům křížených ok by se mohl líbit Melek.

P. S.: Velká a malá písmena nejsou náhodná, přepsala jsem přesně dle autorky. Leaflace a zirkel jsou dokonce i s těmi tečkami za nimi.


středa 16. května 2018

Na workshopu malování

Květiny - hádejte jaké?
Nedávno jsem byla na workshopu malování. Dozvěděli jsme se nějaké drobné detaily ohledně jednotlivých druhů médií a pak jsme se pokusili akrylovými barvami ztvárnit, cokoliv nás napadlo.

Zkuste uhodnout, co jsem malovala já?

středa 9. května 2018

Topík Esther

Když jsem byla před časem v mé oblíbené prodejně na Klamovce (Praha, kousek od Anděla) Moje klubko, pořídila jsem si – ze zvědavosti – perlově šedou přízi Drops you (9) z recyklované bavlny. Barva 102, dyelot 615 ze skupiny A (tedy relativně tenké) pro trojky jehlice (pletu na 3,5 kovových, protože na nich více utahuji, přibližně jako by to byly trojky dřevěné). Návin má 125 metrů na 50 gramů a já si jich vzala myslím šest. Jedna z nich je taková vesele lososová. Byla jsem si jistá, že si z ní upletu topík na léto (pokud nebude moc hřát), jenom jsem nevěděla jaký.

Použila jsem neobvyklý způsob výběru návodu, o kterém jsem vám psala minule (Nový způsob pletení). Nakonec „los“ padl na Esther, návod od DROPS Designu, který kromě názvu můžete najít pod číslem 159-33 i v češtině. Jedná se o raglánový top pletený shora dolů (původně z příze Muskat), který má na rukávech krajku a jinak je pleten lícovým žerzejem. Což se mi zdálo hezké a decentní, přesně jak jsem zamýšlela.

Hned na začátku jsem udělala tu chybu, že jsem se pustila do pletení rovnou jehlicemi 3,5 v domnění, že když budu víc utahovat, vyjde to nastejno, jako bych pletla trojkama. Trošku jsem se totiž potýkala s tím, že mám-li nahodit na menších, tak vlastně nevím, které to jsou. Když totiž na kovových tři a půlkách pletu stejně jako na dřevěných trojkách, měly by o půl čísla menší jehlice být buď kovové trojky, nebo dřevěné dva a půlky. Ani jedny z nich nemám. Každopádně teď už jsem moudřejší o to, že by příště bylo lepší si je pořídit, protože se mi zdá, že je vršek pofidérně volný a ještě budu muset vymyslet, co kreativního s ním udělám, aby to vypadalo pěkně. 

Navíc jsem hned ze začátku dvakrát párala, což je asi další poučení pro příště – a to to, že nemám nahazovat pozdě večer, když na mě navíc někdo mluví, nebo se nemůžu soustředit, protože jsem se v obou případech přepočítala. Jednou jsem místo 146 ok nahodila o dvacet méně (a přišla na to po deseti centimetrech, kdy jsem měla začít plést vzor a nějak mi to nevycházelo) a podruhé pro změnu přibližně o dvacet ok více a opět jsem to zjistila po oněch deseti řadách pletení. 

Pak už to šlo docela dobře, až na ten drobný detail, že po dokončení třiceti řad sedla jsem měla pouhých třináct centimetrů namísto očekávaných sedmnácti. Asi jsem to s tím vzorkem neudělala tak úplně správně. Váhala jsem, jestli mám v tuto chvíli práci na sedle ukončit a nechat ho o něco kratší + případně doplést později vršek podle toho, jak to bude na těle vypadat, ale nakonec jsem se rozhodla uplést ještě jedno opakování vzoru bez přidávání. 

Na to, že se mělo jednat o projekt na cesty, je potřeba se v průběhu pletení rukávků a sedla trochu soustředit a sledovat, ve kterých řadách se přidává na rukávcích a ve kterých u těla a taky krajkový vzor.

pátek 4. května 2018

SKA May 2018 MOCK

Na Ravelry jsem našla MKALové ponožky od verybusymonkey. Sice ještě nemám dopletené Undertown sock, které se v dubnu pletly (zase v jiné skupině než je Sock Knitters Anonymous), ale to mi nebránilo nahodit na květen tyto. Najdete je zde.

Ponožky se pletou shora dolů a doporučena je jednobarevná příze (jak jinak pro všechny strukturované a navrhnout překvapivé ponožky pouze v lícovém žerzeji sice asi taky bylo překvapivé, ale ne moc mystery) nebo s dlouhými přechody. 

Návod je zdarma, na 64 nebo 72 ok. Popsán v angličtině = pár jednoduchých zkratek, nebo graficky. Jednotlivé části budou zveřejňovány následovně:
  • 1. května,
  • 8. května,
  • 15. května,
  • 22. května.
Vybrala jsem světle šedivou Fabel od Drops č. 114 (Light Pearl Grey) zakoupenou v Moje klubko a pletu na zlatých kruhových jehlicích 2,25 Addi.

pondělí 30. dubna 2018

Nový způsob výběru vzoru

Vymyslela jsem nový způsob pletení, nebo spíš přizpůsobování vzorů. Používám k tomu Ravelry, protože to je asi nejjednodušší, ale postačil by prostý seznam návodů, které se mi líbí a chtěla bych si podle nich ten který svetřík, topík nebo šátek uplést a vzorek, jaký by měl být dosažen na 10 cm x 10 cm.

Vtip je v tom, že je mi vlastně úplně jedno, který z vybraných svetříků bude upleten v té které barvě, samozřejmě některé příze se na některé vzory nehodí. Například jsem si teď nedávno vyhlédla jeden svetřík s copánky a nopky a pro tento vzor je vhodná v podstatě jen jednobarevné nebo lehce melírovaná příze.

A jak to tedy dělat podle Angeliky? Jako správná vášnivá (závislá či úchylná, každý tomu říkáme jinak) pletařka jistě máte vyhlédnutých několik návodů, které byste si chtěla uplést. Jsou-li na Ravelry a máte je v knihovně či oblíbených tím lépe. Pokud ne, vytvořte si jednoduchý seznam, nejlépe v Excelu (pro jeho příjemnou možnost třídění či řazení a filtrování, na rozdíl od papíru), kde bude název díla a počet ok a řad zkušebního vzorku.

Vezměte přízi, z které plánujete plést, vyberte vhodné jehlice podle popisu na adjustační pásce klubíčka nebo vlastních zkušeností a upleťte zkušební vzorek. Vyperte ho, případně vyblokujte a nechte uschnout. Změřte. 

Vyfiltrujte nebo sami vyhledejte návod se stejným vzorkem. Hurá a můžete plést bez jakéhokoliv přepočítávání. 

A navíc jste zapojili prvek náhody, který vás může příjemně překvapit, případně se zbavíte mrzutého rozhodování, zda si z této příze uplést ten svetřík, či onen, nebo nějaký úplně jiný. 

úterý 24. dubna 2018

Moje projekty na Ravelry

S aktualizací mých projektů na Ravelry je to ještě o něco horší než s psaním článků na blog. A tak když jsem tam dnes doplnila několik již dávno hotových projektů a fotky k nim, zjistila jsem, že už mám nejméně 62 projektů, i když některé jsou jen rozdělané. 

Najdete mě tam jako ikaangel. Ale asi musíte být přihlášení. :-(

středa 11. dubna 2018

Pletení v knihách 1

Od té doby, co se více věnuji pletení, si ho také začínám více všímat v literatuře. Pravda, je ho tam stále málo a ne vždy v kladném světle, ale přesto je zajímavé, jak o něm různí autoři hovoří. 

V knize Povídky podivných se o něm Ransom Riggs nezmiňuje poprvé. Psal o pletení již v některé ze svých knih z báječné trilogie Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Tam děti dostaly svetry upletené z vlny podivných ovcí. Nevýhodou bylo, že nevěděly, v čem jsou podivné. Možná nepromokají, řekla jim tenkrát emurafa. Ale promokly. Zato se ukázalo, že jsou neprůstřelné. V povídce O dívce, která dokázala zkrotit noční děsy se Lavinia chce stát doktorkou jako její otec. Ale ten ji nabádá, že jsou i jiné způsoby, jak pomáhat lidem, třeba stát se učitelkou. „Ale Lavinia své učitelky nenáviděla. Ve škole, zatímco chlapci měli přírodní vědy, Lavinia se spolu s ostatními dívkami učila plést a vařit.“ (str. 109) Poté, co pomohla několika lidem od nočních běsů, o ní začaly ve škole kolovat různé zprávy. »... hrubián s buclatými tvářemi Glen Farcus nasadil Lavinii na hlavu papírový klobouk, jaký nosívaly čarodějnice. „Řekl bych, že tohle ti patří!“ prohlásil a všichni kluci se dali do smíchu. Strhla si klobouk a hodila jej na podlahu. „Nejsem čarodějnice,“ sykla. „Jsem doktorka.“ „Ach, vážně?“ řekl. „To proto se učíš plést, zatímco kluci mají přírodopis?“ Kluci se smáli tak hlasitě, až učitelka ztratila trpělivost a dala všem za úkol opsat slovník.« (str. 116)

Spisovatelku Agathu Christie podezřívám, že se pletení sama věnovala. Píše o něm totiž docela často, i když nijak zvlášť do hloubky. Nebo je to proto, že se jí zdálo, že pletoucí stará dáma – slečna Marplová – se bude jevit ještě více neškodná. Kdoví, možná to je jenom její maskování i v příběhu a ve skutečnosti plete nerada. Kdo by čekal, že stará pletoucí babka bude prvotřídním detektivem? Úryvky z povídek Není kouře bez ohýnku a Kapsa plná žita najdete v mém článku Agatha Christie: 3x Slečna Marplová (Není kouře bez ohýnku / Mrtvá v knihovně / Kapsa plná žita), zde jen kousíček: „Stará dáma znovu vzala do rukou své pletení „Víte,“ poznamenala, ponořena v úvahách, „spáchat úspěšnou vraždu, to je asi moc podobné zdařile provedenému eskamotérskému kousku!“ (str. 109) »Stmívalo se. Slečna Marplová si v knihovně přesedla s pletením až k oknu. ... Posadila se na pohovku vedle slečny Marplové. „Copak to pěkného pletete?“ „Och, jen takový malý kabátek, drahoušku. Pro děťátka, víte? Vždycky říkám, že mladé maminky nemají pro děti nikdy dost pletených kabátků. Tohle je velikost dvojka. Nepletu nic jiného než samé dvojky. Z velikosti číslo jedna nemluvňata hned vyrostou.“« (str. 418–419)

pátek 6. dubna 2018

Vlněné sestry v Praze

Tento víkend bude v Praze Prague patchwork meating, na který jsem se rozhodla po loňsku nejít, protože aktuálně nešiju a látek mám doma spoustu a lákalo by mě tam nějaké další si koupit (jako vloni). A klubíček mám taky značné množství a vlastně jediní, kvůli komu bych tam šla, jsou Ateliér příze a Vlněné sestry. A místo toho vstupného si klidně můžu zajet na výlet do Brna a zpátky a projít se tam po známých místech, vidět se s přáteli a tak.

A vlastně to jde i jinak, protože Katka s Helčou jdou dnes do Café Lajka v Sochařské ulici (vtipně je v okolí ještě Umělecká a Malířská – nedaleko je totiž Akademie výtvarných umění v Praze). Tentokrát jsem si to včas napsala do kalendáře a vyrazila tam též. Atmosféra byla příjemná, i když tam bylo opravdu rušno, ke konci jsem měla i menší problém s hlasem, protože jsme se tam dost přeřvávali. Ale nebylo to jen námi, salónek je dost velký a zrovna se tam něco slavilo, v patře pod námi hrála hudba a z vedlejšího sálu tam také zněl hluk. Takže až na hluk a malé světlo – je třeba si dobře sednout nebo brát čelovku jako ostatní – to bylo skvělé. Vždycky se cítím dobře mezi partou stejně postižených lidí. 

Možná i víc. :-)) Povídaly jsme si o tom, zda je problém dostat jehlice do letadla. Martina se s námi podělila o zkušenost, že to nikomu nevadilo, dokonce si ani nemusela brát dřevěné – i když je pro všechny případy měla taky – a povolili jí i kovové. V letadle si v klidu pletla a nikdo jí nic neřekl. Zato když si je brala na fotbal, dělali kolem toho cavyky, že prý je to zbraň, a tak je propašovala na těle. Doslova takhle to řekla. Z dřívějška zas mám od někoho jiného tip, že se jehlice dají pašovat v penále s tužkama. Nezkoušela jsem zatím nic z toho, protože preferuji jiné dopravní prostředky a v autobuse s tím nikdo problém nemá, jenom jsem trošku raritou. Občas pletu i v autě, ale nesmí být moc zatáček, to mi pak není dobře. Ve vlaku je to taky v pohodě, jenom na motorce jsem to ještě nezkoušela. Ale v motorukavicích a helmě už jo. (Můžete vidět zde.) Katka (ne z Vlněných sester ale jiná) říkala, že dřív jí v autě nevadilo plést, ale teď že se jí přitom dělá špatně. Prý možná začne brát kinedryl, za to pletení stojí. 

Od Helči (z Vlněných sester) jsem okukovala, jak plete obrace. Sama totiž začala vyprávět o tom, že je zajímavé, že i když všichni pleteme stejná očka, vypadá průběh někdy jinak. A vskutku! Já si při pletení obrace pomáhám levým ukazováčkem a prostředníčkem, kterým přistrčím přízi pod pravou jehlici, než ji protáhnu smyčkou. Ona ji přidržuje pravým palcem a udělá takový zvláštní krouživý pohyb, až tam vlákno zapluje samo. Zkoušela jsem její způsob a ukázalo se, že je rychlejší a možná i šetrnější k prstům levé ruky. A tak jsem se ho rozhodla naučit. Zprvu to byl děsný opruz. Vlákno klouzalo a bránilo se, ale pak se to najednou nějak začalo celkem dařit. V budoucnu uvidím, jestli u něj setrvám. 

Aby byl můj dnešní článek kompletní, doplním ještě, že jsem se zamilovala do červené Mariny od Manos del Uruguay (možná už mám jednu doma, fakt by to chtělo udělat tu inventuru), ze které Petka (má blog Dědečkova zahrada) háčkovala krásný šátek se vzorem podobným ananasovému, pro který mám slabost. Holkám jsem se pochlubila se svým dokončeným šátkem Sunny Roses a dvěma Stephenovými Exploration Stationy, které nyní Vlněné sestry pletou jako KAL.

Undertow Sock

Undertow Sock
Jako bych toho měla málo rozpleteného na dokončování, pustila jsem se 3. 4. 2018 do KALení ponožek s názvem Undertow Sock od Kirsten Hall. 

Ze syslátů jsem si vybrala světle šedou přízi Sportivo (420 metrů na 100 gramů, 75 % vlna superwash a 25 % polyamid). Návod jsem našla na Ravelry zdarma.

První část vypadá relativně jednoduše, jenom je potřeba se soustředit a počítat oka hladce a obrace. Nesmírně mě to baví. Sotva se držím dělat taky na jiných projektech, které jsou vhodnější na cestu do práce.

sobota 31. března 2018

Spirit of the Orchid

O tomhle podzimním háčkovaném CALu jsem psala už dvakrát. Nejprve nadšeně v úvodním článku CAL Tatsiana Kupryianchyk: Spirits of Life a potom ještě nadšeněji v článku Spirit of Life/ the Orchid, kdy jsem se pustila do háčkování plédu a zjistila, že háčkování je mnohem zábavnější, než jsem si pamatovala a že existuje mnohem více způsobů, než si myslím. Objevovala jsem nové a nové možnosti háčkování a byla čím dál více uchvácena.
Háčkování 2. části plédu
detail
Před Vánoci jsem se nějak zamyslela a háčkování odložila. A pak bylo samozřejmě těžké se k němu vrátit. Mimo jiné i proto, že jsem si vymyslela projekt Únorový ponožkový pokus (článek zde), kdy jsem se snažila každý týden v únoru nahodit nové ponožky.

pondělí 26. března 2018

Andree Beddoe

Z Ravelry Sunflowers
Tentokrát jsem se zadívala na slunečnice Andree Beddoe, kterou na Ravelry můžete najít také jako KnitAndLive podle jejího stejnojmenného blogu, na kterém mě zaujala jenom Alma Mater Hat, pletená čepička připomínající ty, které se nosí v Americe na promoce. 

Z toho, co si chce uplést, také pokukuji po rukavičkách s pampeliškami (Wishmaker Mitts) a teď jsem si přidala i šátek s želvičkou (Turtle Beach). A z jejích vlastních výtvorů se mi líbí již zmiňovaný šátek se slunečnicemi (do konce března v akci!) Sunflowers, čepice Daisies. Sama autorka říká, že se snaží používat známé techniky novým způsobem a pokaždé nabídnout něco nového. Ačkoliv se mi tak docela nelíbí, zaujal mě například šátek sladký hrášek (Sweet Peas), protože jsem něco takového ještě neviděla. Podobně jako dračí dech (Dragon Breath), mimochodem všimli jste si, jak jsou někdy překlady názvů zajímavé a poetické?

Z Ravelry Dianthus
K mým favoritům patří Dianthus přímo v autorčině tyrkysovo-žlutém provedení. Kolem krku vypadá nádherně i Picnic s brioškami.

pátek 16. března 2018

Titanic a pletení

Když se vám podivně setkají různé věci a vy si říkáte, že to nemůže být náhoda, říká se tomu coincidence. Četla jsem o nich v knize Celestinské proroctví. Je samozřejmě čistě na vás, zda věříte na nějaký osud, podezřelé náhody, které vám do cesty posílá bůh, nebo to prostě neberete v potaz. Já se ještě nerozhodla, čemu věřím, ale to nic nemění na tom, že mě tyhle věci fascinují a baví zároveň. 

Jednou z mých nedávných koincidencí byl starý časopis o pletení půjčený od kamarádky. Mimochodem, našla jsem v něm návod na šálu pletenou technikou brioche, která teď už asi dva roky frčí! Byly v něm návody na různé ponožky, které jsem si letmo prohlédla a přemýšlela, jestli si některé z nich upletu. Největší ujetost na mě čekala na poslední stránce – ponožky s motivy Titanicu. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Kdo by si něco takového pletl. A proč?

Píši vám o nich jen proto, že jsem si právě dnes na webu prohlížela graficky zpracované potopení Titanicu v noci na 15.dubna 1912 a zjistila jsem, že bych ho přežila. Aplikace vám vylosuje náhodného cestujícího a na konci se dozvíte, zda jste byli či nebyli zachráněni. Tak trochu jsem to čekala, i když pravděpodobnost, že se tak stane, výrazně klesla, když jsem zjistila, že jsem si vylosovala muže. Je všeobecně známo, že do záchranných člunů se nejprve posílaly děti a ženy. Zachránilo se asi jen 30 % mužů. Zajímalo by mě, jestli jsou v aplikaci poctivě zařazeni i ti utonulí. Nebylo by mi příjemné vylosovat si někoho, kdo nepřežil.

A pokud vás zajímá 106 let stará tragédie více, podívejte se na následující články (ne moje):

čtvrtek 15. března 2018

Pletení v Trafice

Dneska jsem vyrazila na pletení pořádané Petrou do útulné kavárny zvané Trafika. 

Předtím jsem ale ještě musela zaběhnout do knihovny vrátit, nebo spíš přepůjčit značné množství knih, která doma víc skladuji, než čtu. A samozřejmě se to neobešlo bez jedné, kterou jsem si půjčila novou – takový ten chyták na zákazníky, co funguje naprosto všude: dejte něco do výlohy a všichni to budou chtít. Vyplatí se dělat zejména u věcí, které nikdo nechce, nebo si jich v regálu nevšimne. Nevím, kdo a proč dal na „výstavku“ Ransoma Riggse a jeho Povídky podivných (psala jsem o nich zde), ale udělal mi tím ohromnou radost a už cestou ke kavárně, jsem se v knize šťastně přehrabovala. Jak ta vypadala krásně. A jak slastné pak bylo čtení. Kdo zná jeho trilogii Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, ví, že tenhle chlap umí psát.

Co se týče Trafiky samotné, je to pěkné útulné místo se zajímavou nabídkou, z níž jsem ochutnala jakousi švýcarskou horkou čokoládu nebo kakao, které sice bylo dobré, ale trochu mě zklamalo tím, že chutnalo jako to naše. Nicméně pro pletařská setkání se mi tato kavárna nezdála příliš vhodná. Jednak kvůli světlu – s posunutím času to bude lepší, a když vychytáte místo u okna/výlohy, je to skvělé, pokud vám nevadí, jak vás lidé okukují. Ale co se týče prostor, je to pro naši bandu, čítající někdy i dvacet lidí, příliš stísněné. 

Ovšem jako vždy jsem si večer užila, seznámila se s novými tvářemi – třeba Irenou – od které jsem si následně vybrala pár klubíků z jejích zásob. A bylo z čeho vybírat, jedno zajímavější než druhé. Nejvíc mě ale dostaly úchvatné americké kousky od firmy Artyarns. Už na fotkách vypadaly fantasticky, a když jsem se jich pak dotkla, bylo to jako pohladit nebeské obláčky. 

Hezkou historku mám ovšem spojenou s krabicí šedivých klubíček Sierra Andina od Adriafilu. O tom ale zase příště. 

čtvrtek 8. března 2018

Svetřík Mist

Už víte, že na otázku, co právě pletu, není snadné odpovědět (viz článek...). Ale teď to celkem jde, protože se právě soustředím na tři projekty. Nebo na čtyři.

Doodler od Stephena Westa byl opět na chvíli odložen, ačkoliv se těším na jeho pletení (zatím bych tomu neříkala doplétání, i když mě čeká už jen poslední část, ale zato má v každé řadě děsnou spoustu ok).

Cestou do práce a z práce pletu svetřík Mist, o kterém jsem vám psala v článku Zelený svetr Mist od DROPS, Příze Andes, pro kterou je navržen, má sice trapně malý návin (90 metrů), ale zato to krásně přibývá, cca 10 centimetrů svetru z jednoho klubka.

pondělí 5. března 2018

Zpráva z ponožkového únoru

Ponožky #12 Blueberry Hill
Za minulý týden se musím omluvit, protože jsem slibovala ponožky se strašidelným názvem Nurkakunnansukat (dvoubarevné vyplétané kostičky) a vůbec jsem se k nim nedostala. Dokonce jsem nahodila úplně jiné ponožky a upletla je skoro celé. Poprvé se mi za jediný týden podařilo dokončit skoro celý pár. Důvodem bylo, že jsem chtěla udělat mamince pořádné ponožky do pohorek. Vzala jsem dvojitě přízi nakoupenou v Normě a použila návod Blueberry Hill z DROPSu. Na bambusových ponožkových čtyřkách to přibývalo parádně a skutečně mě to bavilo. Nebýt toho, že jsem se o víkendu beznadějně začetla do Moriartyho (a to jsem si ho jenom chtěla vzít do vlaku pro případ, že bych byla unavená z pletení), byly by ponožky jistojistě hotové. Ale i tak to byl super víkend. A k Nurkakunnansukatu se prostě dostanu jindy. Ponožky jsem pletla, takže ponožkový únor byl splněn a mohu o něm podat zprávu.

Rozpletla jsem patero ponožek a zjistila, že při běžném „provozu“ opravdu neodkážu uplést dvě ponožky za jediný týden. Snad jen ty poslední se k tomu nejvíc blížily. Začala jsem s puntíkatými ponožkami Dither, které mi při zpětném pohledu připadají nejhezčí. Spirálové ponožky mě pěkně potrápily hvězdicovou špičkou, kterou jsem se učila podle videa a několikrát si ho musela zastavit a pustit znovu. Trochu mě zklamalo, jak vypadají nandané na noze, svinuté jsou hezčí. U dalších ponožek jsem použila prolamovaný vzor a moc se mi líbí svou jednoduchostí a efektem, který dělá. Fibonacciho ponožky byly celkem pohodové, ale moc jsem toho na nich nenapletla.

pondělí 26. února 2018

Co plete Ute Nawratil

Improvised Structure (obrázek z Ravelry)
Napadlo mě v rychlosti prolistovat projekty, které již tento designér upletl, a nestačila jsem se divit. Byl mezi nimi i Doodler (mám ho stále rozpleteného, protože ty poslední řady jsou nekonečné a vážně se to nedá s sebou tahat každý den do práce). A taky Exploration Station od Stephena Westa.

Z toho, co mě taky zajímá, mohu zmínit:
  • Pfeilraupe by Alpi Alpenrose (mám v úmyslu, v pořadí je zrovna 361.),
  • Circle Mitts by Sybil R (mám v úmyslu, bez pořadí),
  • Pieces of Eight Mitts by Sybil R (mám v úmyslu, v pořadí jsou zrovna 61., ale budou odsunuty, protože záměr byl na vánoční výměnu rukaviček, leč nebylo to tak jednoduché je pochopit),
  • Mixed Wave Mitts by Sybil R,
  • Royally Striped by Stephen West (hezčí než od Stephena),
  • QUADRI by Hinterm Stein, podobně mám v úmyslu něco jako Luftnummer (do mohérové příze vyplétat řady nebo čtverečky z něčeho silnějšího),
  • Leftie by Martina Behm (mám v úmyslu, 89. místo),
  • Ten Stitch Blanket by Frankie Brown,
  • spirale by alfa knits,
  • Vitamin D by Heidi Kirrmaier,
  • Zebrafink (obrázek z Ravelry)
  • Willow by Nancy Marchant,
  • Shadow Triangles,
  • Mosaik Manie II,
  • Zebrafink (bohužel bez návodu),
  • Improvised Structure,
  • Christine Entrelac Shawl by Heather Boos,
  • Ethereal by Lakshmi Juneja (118. v mém pořadníku),
  • Derecho by Laura Aylor,
  • Comodo by Nicola Susen,
  • Zoom Out Fingerless Gloves by Sybil R,
  • Spring Leaves by Katrin Vorbeck,
  • Candy by Susanne Sommer,
  • Camino Bubbles by Kieran Foley,
  • Audrey Shawl by Tricot & Stitch,
  • Askews Me Shawl by Stephen West,
  • 133-1 Butterfly Dreams by DROPS design.

pondělí 19. února 2018

Ute Nawratil

Linientreu (obrázek z Ravelry)
Ute Nawratil je Němka, která píše svůj blog http://wollke7.blogspot.cz/, bohužel v němčině. Na Ravelry ji najdete pod přezdívkou una04 a dosud publikovala 28 návodů. Jelikož jsem z ní celá pryč, troufám si říct, že jeden lepší než druhý, ale k tomu se dostaneme. 

Upletených má 174 projektů, což mi připadá jako úctyhodný výkon. A v naplánovaných jsem jí našla čtyři. Summertime Garter Stitch Top od Sybil R  a 3 in 1 od alfa knits jsem si vyhlédla taky. Pokud máte zájem o interview s ní, najdete ho zde (v angličtině).

Víte, jak se říká, že vám udělá radost, když najdete někoho, kdo je vám podobný? Tak Ute je mi ještě sympatičtější o to, že se taky pustila do výzvy – naplánovat si za rok několik projektů.


Můžete u ní objevit nejrůznější prvky pletení, například: 
  • mozaikové (viz dílo Walk like an Egyptian, Mosaic Mania, Spice Age), 
  • brioche (A Touch of Magic, Briocheoholic, Bubble Trouble, Fire in the Sky, Let it flow), 
  • copánky (Aeronaut), 
  • krajka (Berry Pi, Feuerteufel, líbí se mi především šátek Herbarium), 
  • Prisma (obrázek z Ravelry)
  • plisovaný efekt (pokud se tomu tak opravdu správně říká, šátek Concertina).
A teď to, co si možná jednou upletu. Pořadí těch podle mě nejkrásnějších projektů:
  1. Linientreu: Miluju ho! Narážím na něj všude možně. Už mám doma i návod, jak uplést ty trojúhelníčky, ale za
    Waiting for the Sun (obrázek z Ravelry)
    tím jsem se v něm nezorientovala... Podle fotek to vypadá, že se osvědčila klubka Lang Yarns Mille Colori Socks, odstín např. 16 Blue Green Brown, případně od DROPS Delight (10 Olive Rust Plum + bílá) či Lang Yarns Mille Colori Baby, odstín 75.
  2. Waiting for the Sun
  3. Prisma
  4. Frühlingshauch: velice jednoduché brioche, jedinou komplikací může být rozšiřování a lístečky
  5. Bubble Trouble
Najednou se mi nezdá, že by toho bylo tolik...

P. S.: A nejsem sama, kdo se zamiloval do Linientreu. Shadowinblack z Calgary jich už upletla (včetně změny v šálu) 16!