Tamara Łuć: Mushroom Guy (2)

Minule jsme se spolu podívali, jak Tamara Łuć maluje pozadí a hlavní tvary smutného chlapce z houby (originální název je obrázku Mushroom Guy) v rámci Soul Art Day, teď bych ho ráda dokončila.

Následovaly ještě další bílé, hnědé, fialové, oranžovočervené a bůhvíjaké vrstvy na tělíčko. Pak suchým štětcem namočeným v bílé barvě udělala pozadí pod kloboučkem. To mi nejdřív nešlo, tak jsem si barvu naředila vodou. Ale to pak nebylo vůbec vidět, takže jsem to zkusila udělat jako ona.

Smutná houbička, moc se mi líbí ten stín, co vrhá její klobouk

A pak mi zavolal manžel. Všiml si, že jsem nějaká smutná a já tápala, proč vlastně. Je to proto, že už hodinu dvě tři maluju smutný obrázek? Nebo proto, že zase budu na víkend sama doma. I když na tom samozřejmě není nic špatného, když mám spoustu malovacích lekcí, které bych si ráda prošla a navíc bych chtěla dopsat nějaké ty článečky na blog a taky začít šít šaty s vlčími máky (dneska, když to píšu, je 30. 5. 2025, abych vás nezmýlila, kdyby náhodou touhle dobou už byly dávno hotové a zveřejněné. No, uvidíme. Myslím, že jste ještě neviděli ani loňské zelené! A ty jsou!!! A taky se mi nechtělo dělat oběd. Jenom pro mě samotnou. A když tu na mě čeká tolik kreslení. A navíc mě mrzí Plzeň, kam jsem chtěla jet příští týden na výlet, vzala jsem si kvůli tomu dovolenou, se všemi si to zařídila v práci a ono to asi nevyjde, protože se tchyně nekoukla do kalendáře, než někomu řekla, že přijde na schůzku. To jsou ty milovníci telefonátů. Když na mě jen tak vybalíte termín, taky nevím, jestli tam už náhodou něco nemám!

A pak jsem na houbičku domalovala obrovské dešťové kapky. Btw. dělá je podle pravítka a pak je rozmaže. S tím jsem se moc nemusela dělat, protože se mi rozmazávaly rovnou.

A pak přišlo najednou takové VAU. Moje houbička (zub?) v dešti se mi náramně líbí. Teď má ty správné grády. Tu atmosféru. Najednou mi přijde spíš k pomazlení (roztomilý) než smutný.

Finální obrázek, ještě chybí podpis

Minimi Knit Design: Geometry II (1)

Každý rok v listopadu probíhá na Ravelry ve skupině Indie Design Gift-A-Long soutěž o ceny, pokud stihnete za prosinec uplést některý ze vzorů, které byly v rámci této výzvy k dispozici za nižší cenu. Účastním se celkem pravidelně, i když jen málokdy stihnu něco dokončit (například vloni ponožky The Stare Socks od Katie Pomper).

Jak vidíte v názvu, letos jsem se pustila do trička/topíku Geometry II, který mě zaujal svým střihem a jednoduchostí. Vzhledem k tomu, že mám malé dítě, hledám vedle složitějších projektů i ty, které se mi bude dařit snáze realizovat. Počítání ok, vyplétání krajky a střídání barev jsou teď poněkud náročnější.

Vybrala jsem si žlutá (pro ženy hořčicová) klubíčka ze svých zásob (syslátů), tak doufám, že mi budou stačit, ale snad by mohla, když má tričko krátký rukáv. 

Ještě nedokončená přední část trička (zadní bude úplně stejná)

Tamara Łuć: Mushroom Guy (1)

Lektorčina půlhodinová malovací lekce v rámci Soul Art Day (28. 5. 2025) začala krátkou meditací soustředěnou na dech. Nádech, zadržet, výdech, zadržet. Mám to ráda jako obdélník: na čtyři doby jsou výdech i nádech a zadržení třeba na dvě. 

Pokračovala cvičením, kdy předpažila obě ruce s nataženými ukazováčky vedle sebe. Velice pomalu je oddalovala do stran a přitom se snažila soustředit na prostor mezi nimi a zároveň vnímat oddalující se prsty. Tvrdí, že jí to pomáhá uvolnit soustředění. No nevím. Spíš mě to mátlo a cítila jsem se poněkud nekomfortně.

Ale teď už pojďme malovat!

Obávala jsem se, že to bude dost mokrý obrázek, když jsem viděla, že používá akryl, a tak jsem vytáhla skicák na akvarel s 250 g na m².

Nejprve namíchá světle šedé pozadí a potře s ním celý papír s vynechaným „rámečkem“. Překvapilo mě, že šedivou získala smícháním základní modré, červené a zelené. No, pořád se má člověk dost co učit.

Na akrylu, když si na něj člověk trochu zvykne, je super ta textura. Trochu mi to připomíná jako malování olejem. Je to takové hňácavé blátíčko! Zatímco při malbě akvarelem je to pořád jen barevná voda.

Vnitřek obrázku udělá světleji šedivý a kolem tmavší ovál. Jako by na budoucí houbovou postavičku dopadalo světlo. Vezme ve vodě rozpustnou pastelku (takže asi akvarel, říká soluble) a naskicuje tvar houbového chlapce.

Pozadí s předkreslenou houbou

Příjemně mě překvapilo, že na akrylu jde vodou ředitelné progresso vygumovat. No, ne vždy se mi totiž všechno povede na první dobrou. Napadlo mě, že bych vám taky někdy mohla představit barvy, které používám, a jakých výsledků s nimi dosahuji. 

Zelená s červenou na klobouk jsou fakt dost crazy kombinace barev. Akorát se mi nelíbí, že jsem použila tu nejtmavší červenou. Je to teď takové celé trochu smutné a fialové. Na druhou stranu – měla to být smutná houba, tak by z toho možná neměla zářit veselá oranžová.

Vypadá to sice jako jednoduchý obrázek na pět minut, ale když dělám už třetí vrstvu bílé na těle houby, říkám si, že je to docela masakr. Podle Tamary Łuć je akryl rozhodně o vrstvení barev. No jo, tak já jdu přidat na bílou houbu zase další bílou. Abych ji pak zase mohla zaoranžovět.

Bílá houba

Houba do červena, ale těch vrstev bude mnohem víc...

Pokračování za týden ;-) Nechcete si to zatím sami taky zkusit?

Stephen West: Groove (1)

Uf uf, těšila jsem se, jak napíšu aktuální článek z toho, co mám právě čerstvě nahozeno (je 13. 11. 2025) a zjistila jsem, že už je moje „fronta“ článků k publikování celkem plná. Navíc samozřejmě nemám fotografii. Ani reprezentativní části, ani samotných klubíček. No, co se dá dělat. Tak se to dozvíte se zpožděním.

Tohle jsou klubíčka z mého impulzivního nákupu na podzimních krajkářských trzích. Zasekla jsem se u stánku Zapletena z Brna a s paní Drozdovou vybírala klubíčka, která by se mi dokonale hodila k novému kabátku (do příště vyfotím). Ta vínová, byla jasná, protože to je převažující barva na kabátku, ale s doplňující jsem váhala. Tmavě fialová se mi dokonce líbila víc, ale bála jsem se, že nebude dostatečně kontrastovat a taky že budu trapná – pořád dokola ty stejné barvy. A tak jsem sáhla po světle fialové. Když jsem začínala s pletením, byla jsem z ní trochu rozpačitá, ale teď už jsem si na ni tak zvykla, že si to neumím představit s jinou.

Rozpletený šátek/nákrčník Groove

S šátkem se pojí ještě kratičká historka, kdy jsem si sice hned pomyslela, že to bude ten pravý a ideální do nového kabátku, ale nemohla jsem si vzpomenout/tipnout, jaká by tak mohla být spotřeba jednotlivých barev. Odhadla jsem, že té hlavní budu potřebovat dvě klubíčka, protože to má poměrně malý návin, ale té doplňkové?

Milá paní Drozdová mi návod zkoušela na Ravelry najít (ano, kdybych měla chytrý telefon, mohla bych to zkusit sama, že?), ale nějak se jí to nedařilo. Už mi to začínalo být trapné, tak jsem ji přesvědčovala, aby se na to vykašlala. Nicméně ona byla tak trpělivá, prošly jsme na webu Stephena Westa hned několik záložek (zjevně tam nemá všechno nebo to nemá vhodně uzpůsobené pro mobil) a stejně jsme šátek nenašly. Domluvily jsme se, že si případně o chybějící klubíčko napíšu a nemusím to teď řešit. Stejně mi to ale vrtalo hlavou, a tak jsem doma snad hned ten den koukla na Ravelry a ukázalo se, že není grove jako groove!!! To první totiž znamená lesík nebo háj, zatímco to druhé drážka, žlábek, rýha. Jenže druhé O můj mozek vypustil jako nadbytečné. Něco jiného by asi bylo, kdyby to byl jeden z mých top návodů, po nichž dlouhodobě toužím, ale tohle byla jen taková bokovka „co by kdyby; jednou; snad“ a ono se mi to zrovna šiklo.

Nahodila jsem ještě v den krajkářských trhů, tedy 8. listopadu 2025.

P. S.: Toho žlutého si zatím nevšímejte, o tom budu psát zase příště.

Soul Art Day (28. 5. 2025)

Malování není nikdy dost! Máma by řekla, že to říkám na všechno. :-D Možná bych na to mohla udělat nový seriál (protože seriálů nikdy není dost), ale asi to zatím nechám být. Beztak už mám skoro na každý den v týdnu!

Takže když na mě v mailu vyskočil Soul Art Day od Laury Hollick, neváhala jsem ani chvíli. Okamžitě jsem se přihlásila, i když jsem už předem věděla, že na to nebudu mít čas. Koho taky napadne udělat malovacím dnem čtvrtek?

Záznamy prý budou několik dní k dispozici. To je fajn, ale zrovna mi běží čtrnáctidenní výzva Sketchbook Revival Binge Fest 2025 (píše se přelom května června 2025). Ach jo, to je pech. A před pár lety neměl člověk do čeho píchnout. Teda jasně, píchnout jo, jehlicema do klubíčka, že jo? ;-)

No nic, jdu na to, ať neztrácím čas. Ale je to hrozně těžký, malovat, koukat na videa a přitom psát blog-deník, protože zpětně to vůbec není ono! A navíc vám to všechno děsně splývá. 

Musím říct, že manžel měl pravdu – měla bych si zezadu na obrázky psát jak názvy, tak podle koho a v rámci jakého kurzu jsem to malovala. Když se mi pak totiž nějaký obrázek extrémně líbí a říkám si, že bych od téhož lektora, chtěla namalovat něco dalšího, mám celkem problém najít od koho a kdy jsem to malovala, protože pokud to není na blogu, jako by to neexistovalo.

Stáhla jsem si průvodce tímto zajímavým dnem, ale bohužel si ho budu moci přečíst až později.

Vypadá to, že se na kurzu podílelo následujících 11 lektorek, z nichž jsou mi dvě povědomé z dřívějších kurzů (Schomburg a Łuć).

Jennifer Rinehart, 

Heather Mays, 

Amanda Trought, 

Dechen Verschueren, 

Thit Andersen, 

Jessica Schomburg, 

Sue Young: nabízí možnost namalovat si rozmar měsíčního svitu (Moonlight Whimsy), když se přihlásíte na jejích stránkách. Jako obvykle (v poslední době u mých malovacích kurzů) se jedná o použití nejrůznějších médií, ale máte použít to, co máte a svoje oblíbené barvy. Lektorka slibuje, že se naučíte, jak vytvořit svou vlastní kouzelnou fantazijní scénu zalitou měsícem pomocí zábavných a dostupných technik smíšených médií! Svou lekci doporučuje pro všechny úrovně dovedností (od úplných začátečníků). Samozřejmě doporučuje papír vysoké gramáže, ale zaujalo mě, že by se dal nahradit kvalitním tenčím papírem a použitím vrstvy bílého základního nátěru gesso. Finančně se to asi nevyplatí, ale je to další možnost. Vzdělávací videa by dohromady měla zabrat hodinu, ale pro jistotu počítejte, že to budete malovat výrazně déle – určitě to taky bude muset schnout! A taky se mi líbilo, když uvedla: „Je to proces, ne závod a měl by být příjemný. Buďte k sobě jemní – všichni pracujeme svým vlastním tempem!“

Patricia Gagic, 

Jocelyn Bates, 

Tamara Łuć: věnuje se kyanotipii, což je sice zajímavé, ale potřebujete na to speciální papír, psala jsem o lektorce zde v kurzu A Year of Light taster week 2024, ale nemalovala jsem podle ní. A letos jsem na krajkářských trzích viděla touto technikou zdobený textil. A v kurzu Mastering Mixed Media Expo 2025 se věnovala tvorbě plastického vejce, což sice taky vypadalo nesmírně zajímavě, ale neměla jsem na to už čas a tak nějak nebylo mým snem udělat si umělé rádoby usmažené volské oko. ... Ještě mě tak napadá, jestli od ní nebyl ten divnej kocour z testování Lifebooku. Určitě jo! ... Troška pátrání a vyplatilo se. Ano, byl, ale tou dobou měla příjmení Sagathevan. Buď si ho změnila, nebo je Łuć jenom pseudonym. V příštích dvou týdnech se spolu mrkneme na její obrázek Mushroom Guy, který jsem namalovala v rámci Soul Art Day.

Evelyne Toromanian.

Dalšími zdroji inspirace mohou být:

Angela Luna, která v rámci své propagace nabídla: 

• ukázkové karty inspirující k tvorbě (Sample Deck: Holistic Trauma Healing) v rámci holistického léčení traumatu, kterému se ve své praxi terapeutky věnuje. 
• modul Obnova duše: Objevte své skutečné naplnění v životě, kde sdílí své nástroje pro objevování toho, co vás skutečně naplňuje na úrovni hluboké duše. Naučíte se, jak používat Kolo naplňování života, abyste si ujasnili, co je pro vás nejdůležitější, a upřednostněte svůj čas tak, abyste odráželi, čeho si skutečně ceníte. ... Trochu mi to připomíná Kolo života, o kterém jsem psala tady, tak uvidíme, jestli je to to samé. ;-)
• průvodce všímavostí a krátkou meditaci,
• trauma-informed mindfulness = by měl být kurz s osmi lekcemi zaměřený na vnímání vlastních traumat pomocí všímavosti (mindfulness). Vypadá to na základní techniky zaměřené na dech, bodyscan a podobně. Mohlo by to být prima. https://angelalunatherapy1.newzenler.com/courses/meditations/dashboard

Tajemná ponožka 2025 – odhalení: Ninni J.design: Ilse

O přihlášení do výměny Tajemných ponožek (SWAP Vlněných sester) jsem psala zde. Vybrala jsem černý (nebo spíš antracitový) Jawoll a pestrou Flotte Socke Bambus-Merino od Rellany Garne zakoupenou kdysi dávno u Moje klubko, zatímco Jawoll je nejspíš ještě z mých zásob od Vlněných sester. Nepamatuju si, že by ho měl někdy někdo jiný a já ho u něj kupovala. Pletu na třech bláznivých (crazy, fakt se tak jmenují) jehlicích od Addi. Etiketu od Flotte Socke mám v plánu po přetočení na druhou stranu použít k zabalení zasílaných ponožek. Mají ji pro tento účel upravenou.

Ozdobná etiketa zvoucí k darování ponožek

Ponožky Ilse od Ninni J.design jsem nahodila v rámci SKA klubu na Ravelry 26. října 2025. V případě, že bych je stihla doplést do konce listopadu, tak bych se mohla ucházet o ceny. Stejně jako zářijové ponožky I Walk the Line od Shuyi Wu jsem ani tyto nestihla dokončit včas. A to jsou na upletení celého páru vždy dva měsíce. Ještě v posledním listopadovém týdnu jsem měla hotovou pouze první ponožku. Ale makala jsem na nich co nejzodpovědněji, protože jsem je chtěla stihnout poslat včas do Vánoc, aby je vylosovaná kolegyňka mohla rozbalit pod stromečkem.

Musím říct, že jsem se s nimi trochu natrápila. V jednu chvíli jsem dokonce přemýšlela, jestli to nevzdám, nevypářu je a neupletu obyčejné vanilkové (jenom hladce). Na vině nebyl chybný návod nebo nějaký problém s barvami, ale to, že ty vyfocené v kombinaci bílé s hnědou a modrou vypadaly jinak a dle mého názoru nesrovnatelně lépe než ty moje v černé variantě. Pestrá příze sice dělá ťupky v průhledech zajímavé, ale s tou bílou to bylo takové nějaké dramatičtější a zajímavější.

První ponožky před dokončením

Pletou se ovšem senzačně. Jedná se pouze o snímaná oka ve třetí řadě a ve čtvrté řadě se každé druhé oko plete obrace, takže taková rychlovka k televizi, do autobusu, do kavárny, na potlach... prostě kamkoliv, kde se nemůžete pořádně soustředit. A přitom to není jenom nudná vanilka, kterou by za vás mohl udělat stroj. Máte pocit, že je to poctivá ruční práce.

Focení hotových ponožek byla trochu bojovka, protože jsem je dokončovala v neděli 14. prosince 2025 (viz můj vánoční deník), takže fotky jsou za takového světla, které jsem si mohla dovolit, abych je v pondělí stihla poslat.

Suším vyprané ponožky

Rozložené na židli, abyste se mohli pokochat celým párem

A takhle vypadají na noze

Snad se budou líbit!

#tajemnaponozka2025

Andrea Mowry: Framed (1)

Před časem jsem v článku Pojďte si uplést svetr s Andreou Mowry (2025) a nebo vybrat ten můj upozorňovala na svetry, které mě zaujaly a napadlo mě, že bych si některý z nich mohla uplést v rámci jarního KALu 2025 s návrhářkou Andreou Mowry. Nakonec jsem na základě čtenářského hlasování zvolila Stonecrop Cardi ve full verzi. Můžete si o něm přečíst zde. Ale teď bych se ráda podívala na Framed.

A tady už mám připravená klubíčka:

Klubka na Framed