Tamara Łuć: Waddle We Make? (tučňáci)

Jak už jsem zmínila minulý týden, vloni v létě jsem se v rámci Free creative retreat weekend 12.–14. července 2025 pustila do dalšího malování. Víkend spadal do ochutnávky kurzu Make Create Express 25. A dnes se podíváme na jeden z obrázků, který jsem v rámci něho namalovala.

Malovala jsem především v sobotu 12. 7. 2025, na neděli jsem si nechala už jen pár červených dodělávek.

Název jsem si musela přeložit s pomocí Googlu a i tak jsem z toho nebyla moc chytrá. Znamená to něco jako „Kolíbete se?“ Zřejmě to má odkazovat na kolébavý tučňáčí styl chůze.

Tamara Łuć mě baví svým zvláštním a možná trochu podivným stylem malby. Nechtěla bych to malovat pořád, možná bych si ani její obrazy nepověsila, ale musím uznat, že má něco do sebe!

Tenhle obrázek je spíš ochutnávkou, skicování tučňáků nebo veselou stránkou do skicáku než obrázkem na výstavu. Trochu jsem ho doladila podle svého, protože jsem nechápala vtipy, které uváděla, ani proč jednoho tučňáka přemalovala na kohouta a druhému dokreslila cylindr. Snad jako že to vypadá, že tučňáci mají frak?

Každopádně jako studie do tučňáčího života to bylo náramně zajímavé. Vy jste snad věděli, že mají růžovo-černé nohy a zobáky? Je to proto, že je to tučňák Humboldtův, který se vyskytuje v Jižní Americe na pobřežích Peru a Chile.

Líbí se mi, když se autor rychle a stručně představí, ukáže, co budeme malovat. Ideálně i čím – v tomhle případě akrylem. A taky, když si přímo na webu můžu odškrtávat, kterou část lekce už mám hotovou. Umožňují to i průvodce na Facebooku, ale stejně se raději pohybuju na webových stránkách než na FB.

A jaký byl postup?

• Pomocí červeného akrylu si předkreslit základní tvary dle referenčních obrázků. Přitom se snažím zachytit základní tvar i umístění barev tučňáka.
• Tučňáky malujeme akrylem za použití černé, bílé, malinko růžové a světle hnědé.
• Přeskakování mezi jednotlivými částmi obrázku umožňuje zbavit se nepohodlného čekání, než obrázek zaschne, jak tomu je u většiny ostatních děl, které tvoří jediný ústřední prvek.

Abychom měli volnou ruku, máme držet štětec na jeho vzdálenějším konci. Ale můj Spokar č. 6 je tak nemožně dlouhý a řídký, že je víceméně nepoužitelný, i když ho držím blízko špičky. Nechápu, proč někdo vyrábí štětec, který se chová jako mop a nejde s ním v podstatě malovat. Možná kvůli tomu jsem si malování nikdy na základce nemohla oblíbit. Přitom obyčejný blbý Crelando z Lídlu má dostatečně krátké a husté štětiny, takže se s ním dá lépe manipulovat ve směru nebo na místech, kde chcete!

• Pozadí dělá suchým pastelem. Já použiju hodně naředěnou zářivě žlutou akrylku. Copak všude neříkají, že mám použít to, co mám po ruce? Sice mám suchý pastel, ale v tužce, a tak bych ho nemohla tak pěkně nanášet jako ona labutěnkou.
• Na závěr mezi obrázky píše vtipné texty červenou voskovou nebo fixem. Nevím, co chce říct výrazem „pemgwins“, když správně anglicky je to „penguin“. Lákalo mě použít i Stephenův výraz „penguono“, který používá pro tlustý pletený svetr (návod je placený na Ravelry zde) ideálně ze zbytků se vzorkem 20 ok pletený vroubkem.

33:13

obrázek

Jestli máte rádi tučňáky, můžete se na další můj obrázek, tentokrát dle Shilpy Lalit podívat zde.