Už pár dní jsem se potýkala s neodbytnou touhou něco nového nahodit. Jojo, já vím, už zase. A ještě takto před Vánoci. Ale co se dá dělat? Buď se můžu trápit, nebo si můžu udělat radost. Hádejte, co jsem si vybrala?
Objevila jsem dva horké favority, na které jsem měla největší chuť. Především šátek Color Craving, ale na ten bych si potřebovala najít tři příhodná klubka, aby se barvy doplňovaly a přitom spolu i kontrastovaly. Nebo Penguono, což je něco jako svetřík či pončo, který jde nosit tak, že máte kolem krku límec a dolů z ramen vedou svislé pruhy, nebo ho otočíte vzhůru nohama (nikoliv naruby) a límec vytvoří na zádech dole (nad zadkem) oblouk, takže je potřeba mít svetřík dostatečně dlouhý, aby vám netáhlo právě na ledviny, a vpředu máte pruhy vodorovné. Jenže na tomhle návodu se mi moc nelíbí příliš tlusté rukávy a určitá medvědovitost. Navíc se na něj využívají zbytky, které by bylo předem vhodné nastřádat. Bylo mi líto, že jsou oba návody placené, a já mám několik návodů zakoupených a ještě jsem podle nich nepletla. A tak jsem zahrabala ve své kouzelné skříni – prý vede do Narnie, protože není možné, abych do ní natlačila tolik klubíček – a kupodivu ihned nalezla ta koupená před dvěma roky u Vlněných sester, když vyrazily do Prahy, na šátek od Veera Välimäki, který mě nadchl u Vevky (Cheer me up!).
Everything shawl bude v mé oblíbené kombinaci modro-zlaté. Použila jsem na něj velmi luxusní klubíčka, tak se těším, až si ho užiju. Jehlice jsem si později vypůjčila na šátek Frida, takže až ho dodělám, můžu zase pokračovat zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat