V příštím roce přeji pevné zdraví, hodně štěstí a ať se vám daří realizovat své sny a dělat si drobné radosti, i kdybychom museli být pořád zavření.
čtvrtek 31. prosince 2020
sobota 26. prosince 2020
Kolik potřebuje látky na šaty Popelčina sestra?
Ano, je to tak, dívala jsem se na pohádku Tři oříšky pro Popelku (*****), o čemž jsem psala v článku Angeliky vánoční deník (2020), 5. část a zaujaly mě úplně jiné věci než v dětství. Tak třeba že Popelčina sestra (nebo macecha, teď si nejsem jistá) potřebuje na šaty 40 loktů atlasu.
Poznamenala jsem si to s tím, že si vygooglím, kolik je loket a co je atlas...
Takže, český loket je dle Wikipedie dlouhý 59,3 cm a skoro všechny ostatní (vídeňský, moravský apod.) jsou ještě delší. Pak by ale 40 loktů látky bylo 23,72 m látky. Není to trochu moc pro jednu holku? I kdyby z toho šila spodničky, závoje a nevím co ještě. Jo a to ještě zapomněly koupit krajku.
Atlas je látka s vysokým leskem, kterého se dosahuje typickou vazbou. 2–24 osnovní niť je provléknuta útkem. Volně položené osnovní nitě vytvářejí výrazně lesklou plochu. Atlas byl zpravidla hedvábný a používal se na ceremoniální oděvy. Spíše bych řekla, že se mluví o atlasové vazbě.
Zdroje:
Caire: https://www.caire.cz/popis-latek/
pondělí 14. prosince 2020
Sylvia McFadden: Waiting For Rain #2 (3)
V minulém článku jsem psala o pletení tohoto šátku. Teď už je na řadě jenom závěrečné shrnutí. Pletení mě bavilo, návod je psaný pěkně a ráda si ho ještě jednou upletu pro sebe, nebo znovu jako dárek. Myslím, že se mi povedl nápad s pletením dvoubarevného šátku z jednoho klubka, kdy jsem pletla na střídačku z jednoho konce tělo šátku a do něj vkládala proužky (to není moc vidět) a krajku pletené z druhého konce klubíčka. Jenom by bylo lépe si ho příště převinout, aby se mi nešmodrchalo, zvlášť když je to takovéhle trošku chlupaté.
Při třetím pletení krajkového půlměsíčku jsem se s nějakými značkovači vůbec neobtěžovala. Jenom je třeba dávat si pozor na to, že v každé řadě pletete o jedno oko míň z obou stran. Na konci řady skončíte o jedno oko dřív, než jste předtím začínali, a na začátku řady první oko snímáte. Ale to se vám rychle dostane do ruky.
Vlastně mě moc láká zkusit si místo krajky v této části vyplést na lícovém žerzeji různé tvary koček a tlapky, jako jsem to už u někoho viděla.
Ke konci jsem měla trochu obavy, jak mi to vyjde s klubkem, aby se mi podařilo včas zakončit. A nehonila jsem vlněné kuře.
neděle 13. prosince 2020
Jak máte uložená klubka?
Pustila jsem se do úklidu skříně s klubíčky a zároveň mě napadlo, že by bylo dobré je nějak rozumněji zorganizovat. Ale jak?
Jednu dobu jsem je měla rozdělená podle barev. Hezké, ale ne právě praktické, pokud máte více různých druhou a tlouštěk. Kdybych měla všechno třeba ponožkovky, byla by to jasná volba. Prý by to mohlo i zmírnit potřebu dokupovat další, alespoň u želé medvídků to tak funguje – přejde vás na ně chuť, když si je rozdělíte do skleniček podle barev.
Některá klubka mám uskladněná podle projektů: v jednom pytlíku tohle na šátek, v druhém tohle na svetru, z těchto bych chtěla ještě něco vymyslet, ale barevně a typově se k sobě hodí...
No a teď uvažuju o typu. Ponožkovky, tweedy, tenké krajkové, mohérové...
Holky mi radily, že by to šlo třeba podle materiálů: vlna, ponožkovka, bavlna... Jenže co pak s nějakými směsmi?
Zároveň jsem se ptala na kontrolu klubíček a co dávají mezi ně. Takže stejně jako já: mýdlo, levanduli a kaštany. Tak snad to bude fungovat. Kdysi jsem slyšela i o pomerančové kůře, ale jinde jsem pak naopak četla, že zrovna do ní se ti molí prevíti dali.
pátek 11. prosince 2020
Joji Locatelli: Ley Lines (2)
Ve stejnojmenném článku s pořadovým číslem jedna jsem psala o počátcích pletení tohoto šátku. Pletení bylo super, celkem jsem si to užívala, i když zakončování bylo dost hrozné.
Následovalo vyprání v dešťové vodě a usušení na gauči. Nicméně tohle mě trochu zklamalo, protože se mi zdá, že šátek trochu zplstnatěl. Asi tím, jak šlo od topení příliš velké teplo. Jenom bych nečekala, že se to může stát, když jsem mu nepřipravila žádný teplotní šok, jak se říká.
Snad zase trošku změkne. Nošením. Nebo dalším vypráním. Ale nevím, jak lépe už bych ho sušila.
pondělí 7. prosince 2020
pátek 4. prosince 2020
Rozloučení s kohoutem
čtvrtek 3. prosince 2020
Pěkný trefný rýmy
...
Parádní pointa k tomu, že se smělo chodit na vnitřní události jen pro ty, co měli místo na sezení.
Jo, taky by se mi líbilo umět takhle rýmovat na aktuální situaci. Jasně, Pokáč zrovna moc dobře nezpívá, je to spíš recitování, ale vtip mu nelze upřít. Ostatně tímhle mi dost připomíná Jahelku.
První školní den (vypadá že bude znovu aktuální v listopadu ;-))
...
Učitelé taktéž dost se těšili,
sto let staré učebnice pučili,
a sestavili z nich současné osnovy
bohužel přes roušku jim je rozumět kulový.
Jo je to velmi smutné,
můj mladý příteli,
vždy když prázdniny letní
jsou zas v jeteli.
Ale ber to z lepší stránky,
teď smíš každý den
těšit se na hnědej kentus s knedlíkem.
...
A tak se pilně uč a třeba za let pár
z tebe bude nový ministr ze Superstar.
Myslela jsem, že už to stačí, ale pak jsem objevila Nemáte prosím někdo psa? Čula jsem hned nějakou zradu, jako na jaře, když na Facebooku kolovalo: „prosím, potvrďte mi, že jsem pes, kadeřnictví pro lidi je zavřen, ale pro zvířata ne.“ (O tom byla mimochodem taky písnička.) Ale tohle je fakt pecka. Víte, že po deváté hodině večer můžete ven jenom, když si jdete do lékárny pro lék, nebo venčit psa a podobné důležité věci. Ideální je kouknout i na video, protože jsou tam sdílené různé vtípky typu: „Tohle je Bruno. Jediný pes v našem desetipatrovém paneláku. Bruno byl dnes 54x na procházce.“