Když jsem jela o víkendu do Prahy, přisedla si ke mně do kupé postarší ženská s báglem. Hned jsem si říkala, jaká je to čiperka, bylo totiž zřejmé, že jede někam na turistiku a možná i dokonce spát pod širákem nebo tak něco. Po chvilce vytáhla z batohu váček s pletením. Melírovanou ponožku ve vínové barvě rozpletenou na čtyřech jehlicích už měla skoro hotovou. Toužebně jsem se po ní co chvíli podívala. Litovala jsem, že jsem si taky nevzala pletení, ale zrovna dělám na růžovo-bílém šátku, který sice bude super a lehký, ale megalomansky velký. Tak se mi s ním nechtělo vláčet, když mi bylo už předem jasné, že o prodlouženém víkendu na pletení nebude čas.
Taky jsem si hned vzpomněla na to, jak je výhodné plést dvě ponožky najednou na jedné kruhové jehlici, protože pak se vám nestane, že byste jednu ponožku dodělali a než se dostanete k druhé, zapomenete, jak jste ji dělali, na kolik nahodili ok a tak podobně. Už se těším, až budu moci nosit vlastní upletené ponožky!
A protože to bylo tak lákavé, zašla jsem do Bílé Labutě, okoukla nová klubíčka ve Vlnice a jedno si koupila společně s kruhovou jehlicí. Potom jsem si vygooglila návod na šátek a hned se do něj pustila. Zpočátku jsem bojovala s počty, a když jsem se dívala na film, několikrát jsem se přepočítala, ale brzy jsem se jednoduchý vzor naučila téměř nazpaměť.
Žádné komentáře:
Okomentovat