pondělí 1. května 2017

Celtic Myths z vlastnoručně upředené příze

Po jednom společném pletení jsem si dodala odvahy a pustila se do pletení šátku Celtic Myths z vlastnoručně upředené příze. Z Dalinu u paní Linhartové jsem měla koupené zářivě žluté, světle fialové a tmavě fialové česance, ze kterých jsem si před nějakou dobou začala příst. Klubíčka jsem vytvářela v pěti barevných kombinacích ze dvou upředených nitek: 
  • žlutá-žlutá, 
  • žlutá – fialová světlá, 
  • fialová světlá – fialová světlá,
  • fialová světlá – fialová tmavá,
  • fialová tmavá – fialová tmavá.
Návod na šátek Celtic Myths je zdarma na Ravelry. Vymyslela jej Asita Krebs. Pod hladkým půlkruhovým tělem se nachází kolmo pletený pruh s mnohočetně proplétanými copánky, na který potřebujete počet ok dělitelný osmi + 5 ok navíc. Neměli byste plést příliš volně, protože jinak krása copánků zanikne.

sobota 15. dubna 2017

Pletení s Vlněnými sestrami

Opět jsem měla to štěstí, že jsem se mohla zúčastnit pletení s Vlněnými sestrami, které přijely z Brna do Prahy na jedenáctý Prague Patchwork Meeting. V pátek 31. 3. 2017 jsem za nimi přibližně na sedmou hodinu večerní vyrazila do Cafe Decada v Libni u Palmovky. Pití tam bylo skvělé, světlo příšerné až žádné, byť je holky upozorňovaly, že tam chceme plést a zda je to možné. Na můj vkus trochu hlučno, ale celkově jsem byla spokojená, protože lidi byli milí. 

Vzala jsem si s sebou rozpletený svetřík z Fabelu od DROPS, kterému jsem dole podle vzoru Ivy League Vest od Eunny Jang začala dělat spodek se třemi oky hladce jednou barvou a pak jedním okem hladce kontrastní barvou a celkem očekávatelně se mi to začalo kroutit směrem vzhůru (jak to lícový žerzej dělá). Hned jsem se tedy ptala Katky, co by mi s tím poradila dělat. Lépe je plést střídavě hladce a obrace, nyní mohu okraj ještě obháčkovat. Přesně nad tím jsem uvažovala. Pro větší ozdobnost modrou přízí a račími sloupky. Později doma jsem ovšem objevila ještě jiný nedostatek – zdá se, že přechodem na jehlice číslo 2,5, když běžně budu plést na 3, jsem si spodek zúžila natolik, že se do něj možná nevlezu. Uvidíme, až ho bude upletený větší kousek. Svetřík pak buď daruji, nebo rozstříhnu a přidělám zapínání. Po spodních relativně decentních proužcích by měly následova Vlčí máky Kaffe Fassetta, na které se už stráááášně dlouho chystám.

Na chlubení a mazlení jsem si vzala malabrigový šátek Meadow Grass, který jsem dostala jako dárek k narozeninám.

Kouzelné bylo společné focení a vzájemné ukazování velkého jarního KALu, kterým je placený návod Laurelie od Lisy Hannes.

O dřívějších společných pleteních s Vlněnými sestrami jsem psala v článcích:
P. S.: Když jsem si pořádně přečetla a přeložila návod na tu vestu, zjistila jsem, že tak se má plést jen první řada, v těch dalších už je kontrastní přízí pleteno obrace. Ach jo. Měla bych dávat víc pozor.

pondělí 3. dubna 2017

Irina Poludnenko

K Irině jsem se dostala, když jsem si googlila japonské pletení. Jak jsem se dostala k němu, to už nevím. ;-) Prostě mě zajímal japonský minimalistický přístup převedení do pletení. Pletení je teď hitem po celém světě, tak co asi dělají Japonci?

Když jsem uviděla jednu Japonku v nádherném svetru a zjistila, že ten je od Iriny Poludnenko, musela jsem si všechny její vzory na Ravelry prohlédnout, abych ho našla. Má jich tam 630! A samozřejmě mě jich zaujalo víc:
A to je on:

#26 Cropped Jacket – návod vyšel v časopise Noro 2012.

A ta největší pecka nakonec? Doporučená příze je Noro Silk Garden Sock... a já si jí koupila deset klubíček na svetr a pořád nevím na jakej... Tak možná už vím... :-) Jenom co s tou bílou?

pondělí 27. března 2017

Alena

Paní Alena má blog s názvem Štěstí v mém životě. Zaujal mě tím, že na něm prezentuje šátky, které znám: The Age of Brass and Steam, Reynu, Multnomah... takže určitě taky bude znát Vlněné sestry, protože se všemi těmito šátky jsem se u nich setkala... (Stále platí, že co je kurzívou skrývá odkaz na danou věc. Zvýrazňuji tučným písmem.)

No jasně, u Multnomahu měla i napsáno, že u nich koupila klubíčka... a další šátek? Hádejte? Close to you od Justýny Lorkowské! A k tomu nádherně zelený z Alpacy mix od Dropsu. Zrovna dnes (25. 2. 2017, kdy to píšu) jsem se mazlila se stejnými klubíčky, jen v úplně jiné barvě. Ale ta hebkost. Bude z nich spíš svetřík... šátků už mám kupu a ještě jich spoooooustu plánuju. Taky jsem si všimla, že pikotky dělala nějak líp – dál od sebe – ale nepíše o tom.

U supertenkého šátku jsem chvíli dumala a pak si řekla, že bude určitě pletený z Lace od DROPS a taky že jo. Paní je tedy drsná, že to pletla na dvojkách. Já z Lace pletu na trojkách a klidně by šlo i něco silnějšího, když se jedná o krajkový vzor.

A co se mi líbilo? V článku Do posledního klubíčka popsala, jak zapracovala všechna zbývající klubka do jednoho velkého plédu ve stylu babiččina čtverce. Úchvatný nápad! A vyšlo to moc hezky, i když vůbec nijak nekontrolovala barvy, jenom za sebe skládala klubíčka, jak jí přišla pod ruku. Otázkou jsou materiály a tloušťky. Osobně by mi bylo líto splétat prvotřídní merino, hedvábí nebo dokonce kašmír, s nejobyčenějším akrylem. A jak to pak prát? V ruce takovou velkou obludu? Když vidím nádhernou háčkovanou deku, uvažuji o tom, že bych taky možná někdy mohla uháčkovat deku, pod kterou bych pak v létě doopravdy spala. Paní Alena si oblíbila Baby Merino od DROPSu... ale i když píše, že spotřeba byla velká, nepíše kolik...

neděle 26. března 2017

Nejklidnější pletací dýchánek

Včera jsem byla na úžasně klidném pletacím setkání v kavárně Vypálené koťátko v Praze na Hradčanské. Pro malou propagaci (= neplacená forma reklamy) mohu říci, že je tam opravdu milá obsluha, dělají fantasticky velké hrnky mátového nebo zázvorového čaje a chutnal mi i jejich nakládaný hermelín s příběhem.

Vyrazila jsem s drobným zpožděním, protože se měnil čas a já dělala na privátě jarní úklid ve skříních (žádné vyhazování, jen reorganizace a hlavně vytření vnitřku, i po těch pár měsících, co tam bydlíme, to už bylo potřeba). Překvapilo mě, že ještě mají mít půl hodiny zavřeno, i tak mi ale nedošlo, že čas se ve skutečnosti mění až v noci ze soboty na neděli. Zašla jsem tedy do nedalekého Stoklasy a pořídila si kruhové jehlice číslo 2,5 na ponožky, protože pletu volně, potřebuji takto malé (dvojky už mám luxusní kovové od Addi) a krásné textilní proužky s textem hand made a miniobrázkem. Do budoucna plánuji nechat si udělat vlastní s graficky zpracovaným textem Angelika, nebo umělecky vyšívat monogram na tyto již zakoupené. Možná to bude stylovější. Jenom nevím, jestli takovouto věc dávat i na šátky (z rubu). Jaký je váš názor?

Pak jsem šla zpátky do Koťátka a divila se, že tam ještě nikdo není. Usadila jsem se, dala si čaj, vytáhla pletení a dala si hermelín. Pak přišla maminka se dvěma dětma na malování keramiky. Překvapilo mě, jak jsou děti poslušné a klidně malují dárek pro nějakou tetičku. Výhodou téhle kavárny totiž je, že si tam můžete vybrat keramický hrneček nebo talířek, který se vám líbí, pomalovat ho barvičkama podle svého vkusu, nechat vypálit a za týden si pro něj přijít. Hrneček vyjde na 130 Kč (+ poplatek za malování činí 100 Kč, za každou další osobu 50 Kč) a velký talíř o průměru 32 cm na 380 Kč + poplatek.

Po nějaké chvíli osamělého pletení jsem znervózněla. Že bych si spletla den? Ale ne, je poslední sobota v měsíci, že? A nebo hodinu? Jana to vždy děla v deset dopoledne, ale to je v Pointě, kdoví jako to myslela J.?

Nejjednodušší by bylo jí zavolat, ale bohužel jsem si telefonní číslo ještě neuložila do mobilu a vizitka doma na stole je mi k ničemu. Tak jsem se zeptala obsluhy. Ta mi sice potvrdila, že tu máme rezervaci na pletení... ale až od dvou odpoledne.

A tak jsem dopila, dojedla, popletla... v klidu kavárny sama. Nová zkušenost, při které jsem se cítila trochu divně, i když bylo výhodné, že jsem měla klid na počítání vzoru. A šla domů.

čtvrtek 23. března 2017

Keramika

Co bych si tak mohla uplácat z hlíny, až se k ní zase někdy dostanu?
  • Extravagantní formu na pečení dortů/sekané,
  • květník, do kterého dám květináček, 
  • nebo rovnou ten květináček

pondělí 20. března 2017

Z malé chaloupky

Info 4. 1. 2025: bloz Z malé chaloupky už nefunguje, přesměruje vás to na tn.cz. :-( Škoda.

Takhle se jmenuje modrý blog Zdenky, která ho začala psát už v roce 2013. Píše o všem možném, od procházek, povídání o rodině, dárcích, Vánocích (to se musím podívat!) až po oblíbené knihy, háčkování, pletení a patchwork.

Chodí na pletení s Vlněnými sestrami, takže se dost možná taky známe osobně! Pletla čepičku s domečky, háčkovala čtverečky na polštářky, má za sebou už několikery ponožky, ale pletla také třeba Bandana Cowl od Purl Soho. Dále jsem se u ní setkala ještě s několika projekty, které znám od Vlněných sester: šátek Citron, nákrčník podle projektu Peace, Shallmillens Snood, Meadow Grass, Reyna, The Lonely Tree Shawl (náhoda, zrovna nedávno, když tohle píšu, jsem ho upletla)...

Moc se mi líbily její návleky se srdíčky zobrazené v článku Citron, návleky....prostě zase pletení.... Kdoví odkud je návod...

A jedna její zvláštnost? U pletení si čte!

čtvrtek 16. března 2017

Knihy o tvorbě

O tvorbu se zajímám skutečně aktivně, a tak jsem si začala psát abecední seznam knih, které jsem už prostudovala, abych se k nim znovu a znovu nevracela v domnění, že jsem je ještě neviděla. Ke každé knize najdete článek s mou recenzí, příp. i obrázkem toho, co jsem podle ní vytvořila.

Háčkování

Háčkujeme květinové čtverce a jiné tvary (Betty Barndenová) Pěkná kniha, ve které najdete čtverce, kosočtverce, kruhy i šestiúhelníky.
Sněhové vločky (Caitlin Sainio) Fajn kniha plná nejrůznějších háčkovaných sněhových vloček plus pár tipů, jak je použít.

Kreslení

Tvořte svůj Věčný příběh (Tamara Laporte)
Umění zentangle (Penny Raileyové) Pár praktických tipů, spíš jako pracovní kniha, než že byste se něco extra naučili. Fajn pro zábavu a srandu, ale nezačínala bych s ní. Spíš pro inspiraci, když už nevíte roupama co byste dělali.
Vytvořte svou Knihu života (Tamara Laporte)
Zentangle – relaxační obrázky (Beckah Krahula) Skvělá kniha pro ty, kdo chtějí se Zentanglem začít. Spousta vzorů, návody pro lepší kreslení i pro ty, kdo o Zentangle nemají zájem. Pod odkazem najdete drobounkou recenzi na tuhle knihu.

Krosienkování








Paličkování



Pletení




Šití
Láska na první steh – šití není žádná věda (Tilly Walnes)
Láska na první streč! (Tilly Walnes)





pondělí 13. března 2017

Radka

Při toulkách webem jsem narazila na Radky blog. A jelikož Radku osobně znám, nedalo mi to a musela jsem si jej pořádně prohlédnout (= celý přečíst). 

Známe se tuším z pletení s Vlněnými sestrami v Praze, ale pak jsme se potkaly na krajkářských trzích, kde jsem si od ní koupila krásné příze – ještě pořád leží v mé skrýši (stash) – a pak jsme se viděly jednou na pletení v Café Pointa na Hradčanské (opět v Praze).

Zaujala mě mimo jiné tím, že si upletla svetřík Soubrette z Lace od Dropsu, z níž mám krásný šátek a krajkový svetřík je pro mě dosud výzvou. Vzpomněla jsem si a čtení mi připomnělo, že Radčinou oblíbenou designérkou je Joji Locatelli, o které si povíme zase třeba někdy příště.

Pokud vás zajímá Radka, můžete se na ni podívat na Ravelry jako na Reill, nebo si od ní vybrat klubíčko Manos del Uruguay na Fleru, kde ji najdete pod Upletusi. Z toho, co vám chci určitě doporučit, je to článek Vyteplené rukavice nahozeny! (publikovaný pátek 7. října 2016). Jedná se o na první pohled obyčejné palčáky, návod je od Debi Wilbur: Easy Mittens with Thrums na Ravelry. Pointa je v tom, že se v rukavicích schovávají smotky vlny – bohužel na něco takového v českých galanteriích opravdu nenarazíte! Nicméně, nakupovat se dá i přes internet, na Fleru, Ravelry, nebo se připojit do nějaké Facebookové či offlinové pletací skupiny, kde se k podobným věcem dostanete. Případně se ještě nabízí začít chovat vlastní ovce. Ale pozor, jenom s merino vlnou, ať si to pak náležitě užijete. Zapomněla jsem zmítnit, že návod na rukavičky je zdarma. Taky fajn věc. ... Tyhle palčáčky možná taky někdy vyzkouším...

Musím se smát, když vidím článek ze středy 30. listopadu 2016 Close to you – první šátek od Justyny Lorkowské. Jedná se totiž o designérku, která mě již nějakou dobu pronásleduje doslova na každém kroku. Brzy o ní napíši více, protože už to prostě jinak nejde. :-) Samozřejmě rovnou představím, co jsem si již od ní upletla... Třeba téměř před měsícem (25. 2. 2017) jsem právě dokončila svůj první Close to you. Jak je pak zvláštní číst o někom, kdo ho taky pletl a v ten den zrovna. Mimochodem, souhlasím s většími pikotkami, protože se mi jejich vzhled také nelíbil a znovu jsem si pouštěla video Vlněných sester, jak se správně dělají, abych se ujistila, že je dělám dobře. Dělám, ale stejně se mi nelíbí. Jsou prostě moc malé! Škoda, že jsem si článek nepřečetla dřív, než jsem je udělala, nebo neměla dost odvahy rovnou uplést větší.

pondělí 6. března 2017

Knitsonik

Našla jsem novou zajímavou pletařku pro inspiraci... 

Je totální blázen. 

Větší než já...

Udělala si i vlněnou svatbu! A fakt nádhernou, se vší parádou.:-) Najdete v článku A KNITSONIK Wedding

Navrhla mnoho vzorů vycházejících ze zvuků, nebo z míst, se kterými se setkala, viz obrázek v tomto článku související s dezertem na talíři. Myslím, že jí nelze upřít fantastické pracování s barvami. Vydala knihu The Stranded Colourwork Sourcebook, která vypadá opravdu lákavě. Potíž je její cena 18.99 GBP, což je nyní 626 Kč.

Na Ravelry ji najdete jako Felicity Ford. Na Ravelry má deset vzorů, nádherný je například ten na bezprstých rukavičkách KNITSONIK Fingerless Mitts, který lze najít i ve výše zmiňované knize.




Její blog najdete zde: http://www.knitsonik.com/.

pondělí 27. února 2017

Můj první fair isle

Na některém ze společných pletení, kterých se teď – téměř pravidelně – účastním jsem uviděla čepičku Baa-ble Hat, kterou navrhla Donna Smith. Čepička vznikla v rámci akce Shetland Wool Week Annual 2015. Návod se dá najít na Ravelry a stojí 123 Kč. Evidentně se lidem líbí, protože už si ji upletlo 6972 lidí (k 19. 2. 2017 – bylo by zajímavé sledovat přírůstky... no nic, už mi hrabe ze statistiky). 

Seběhlo se to nějak rychle, takže nemohu přesně říct, jestli jsem si dřív koupila příze, nebo se rozhodla pro tuhle čepici z toho, co už mám... Každopádně jsem si pro ni vybrala Rowan tweed, protože je krásně teplý a bude se dát plést pořádná tlustá chumlací čepička.

Návod jsem potkala někde na internetu zdarma, protože byl zpoplatněn až časem, takže jsem si ho nekupovala. Stejně jsem v něm chtěla udělat různé změny. Například se mi líbilo, jak někdo vymyslel, že jedna z oveček by mohla být černá. Jinde zase měli pejsky, nebo domečky... prostě podobných návodů je více. Lidé evidentně milují ovečky stejně jako třeba kočky. Zvláštní.

Berana s rohama jsem dělat nechtěla, pejsky, kteří mi připadají stejně velcí jako ovce také ne, ale kromě černé ovce jsem udělala ještě jeden upgrade – otočila jsem některým velkým ovečkám hlavičky, aby všechny tupě kolem celé čepice nekoukaly jenom na jednu stranu.

Na společné pletení v Café Pointa 18. 2. jsem si rozpletenou čepičku přinesla jednak proto, že na ni byly ostatní pletařky zvědavé (ani nevíte, jak mě to těší!), tak také proto, že jsem potřebovala poradit s barvou na nebe. Ta, kterou jsem měla, byla sice krásná tmavě tyrkysová, ale připadalo mi, že to bude taková příliš tmavá čepice a ovečky v tom nebudou nic moc. Naproti tomu ta světlejší modré se mi vůbec nelíbila, ale mohla by v kombinaci se zelenou trávou pod ovečkama vypadat lépe. Ženský se nakonec shodly, že ta moje je lepší, tak ji tam dám a uvidíme...

P. S.: A nějaké ty odkazy na závěr:

Donny blog a článek s ovečkama najdete zde. Její nákrčník a rukavice, ale opět placené, najdete zde.

Variantu s pejskem najdete jako Border Collie & Sheep Hat Chart od Meg Warren zdarma.

Pokud by vás lákal nákrčník, pro změnu i s lamou, nabízí se varianta od Deb Jacullo I'll Pack A Cowl for Rhinebeck.

neděle 26. února 2017

Inspirace

Začala jsem se různě dívat po lidech, kteří pletou. Někteří jsou z mého blízkého okolí, jiní jsou profesionální návrháři, kteří se tím živí. Je mi to fuk, házím je do jednoho pytle zvaného Inspirace. Ono je přece ve výsledku úplně jedno, jestli vás k nějakému skvělému činu či nápadu přivedl mistr světa v pletení (existuje vůbec něco takového?) nebo popelář či sousedka... Hlavní je, že máte inspiraci, tvoříte a jste šťatní... proto vám také přináším pravidelný pondělní seriál o tom, kdo inspiruje mě... Nevím, jak dlouho potrvá, kdy skončí a kým... není v něm žádné pořadí, priority... jen trocha inspirace, kterou vám chci také nabídnout... a někdy na konci... vytvořím obsah.

sobota 25. února 2017

Nahozeno na Mohair minimalist top

Jednou, někdy nedávno, jsem při brouzdání po internetu narazila na návod paní Anny Kuduji s názvem Mohair minimalist top, který najdete pod tímto názvem na Ravelry zdarma. Kromě absolutní jednoduchosti, díky čemuž je vhodný pro začátečníky, je fascinující i svou malou spotřebou. Autorka (nutno zmínit, že drobné postavy) na něj spotřebovala pouhých 40 gramů mohéru. A na jiných blozích, kde jsem se s tímto topíkem setkala, se zase uvádělo, že stačila dvě klubka Brushed Alpaca Silk od DROPS. Jelikož mám nasyslené zásoby, rozhodla jsem se, že do nich také jednou konečně sáhnu. To jsem ještě netušila, jak jsou rozměrné... takže pokud bude topík opravdu tak fascinující, jak všichni píší, mohu si jich udělat hned několik v různých barvách, nebo podarovat blízké, kteří to ocení.

Abych dodržela takové nepsané pravidlo, které jsem si dala, nejprve se zmíním o autorce. Anna Kuduja má svůj blog také u Googlu na bloggeru.com. Je z Tallinu v Estonsku, kde zrovna včera oslavovali den Estonské nezávislosti. Evidentně ji baví pletení svetrů zeshora do kruhu hladce a také setkávání s dalšími pletařkami.

Teď o materiálu:

Podle výrobce se jedná o přepychová směs počesané alpaky a morušového hedvábí, nutno přiznat, že na dotyk je opravdu krásně měkkoučká. Konkurovat jí může snad jenom kožíšek naší úžasné kočičky Míšy. Na Garnstudiu aktuálně (25. 2. 2017) nabízejí 18 odstínů za 66 Kč za 25 gramů, což není úplně málo, když vezmu v potaz, že jsem dříve za tuto cenu kupovala dvě klubíčka. Jenže už dávno nekupuji klubka na gramy, ale na metry, protože ty jsou rozhodující. A v tomhle klubku by jich mělo být přibližně 140, což je pěkné. Navíc to luxusní složení: 77 % alpaka, 23 % hedvábí. Doporučená síla jehlic je také velice vhodná pro začátečníky – totiž velikost 5! Chloupek krásně vyplní mezery, proto se tato příze, ač velice tenká, řadí do skupiny C (16-19 ok) / 10 ply / aran / worsted. Prát by se měla v ruce – myslím, že tohle by snad ani nikoho nenapadlo strčit do pračky – a maximálně na 30°C. Na stránkách ještě doporučují, že ji lze připlétat k jiné přízi a výsledný úplet tím získá na jemnosti... nevím, zatím jsem nezkoušela. Možná někdy časem vzhledem k nakoupenému množství a velké pravděpodobnosti, že topík bude průhledný, což nemám úplně ráda. A pro ty zvědavé ještě poznámka, že příze byla vyrobena v Peru.

Nyní je čas komentovat návod

Jak jsem již psala, ke stažení je zdarma. Topík je pletený bezešvě od krku dolů v kruhových řadách a používá se v něm pouze pletení hladce. Takže ideální pro začátečníky. A navíc bude rychle přibývat. K dispozici je v angličtině, němčině, italštině, ukrajinštině a čínštině.

26. 3. 2017: Na Ravelry je těchto topíků aktuálně 453. Moje změny či komentáře bych teď doplnila o to, že pletu na 4, což je možná zbytečné, mohly být v klidu použity i pětky, ale bála jsem se, že by to bylo příliš průhledné, takhle zdá se není. 

Druhou věcí, o které bych uvažovala na vašem místě, je zúžení pod prsama, protože se mi zdá, že dělám topík příliš široký a raději bych něco více na tělo. Ale je to také tím, že jsem nahodila více ok, takže mám kolem krku trochu stojáček. Nejdříve se mi to nelíbilo, ale teď jsem s ním spokojená. Možná příště zkusím na těch 5 nebo úplně jiný návod... příp. jako příplet k jiné přízi, třeba k Delightu též od DROPS (už mám nakoupeno na šaty, ale o tom zase někdy příště).

Vlastní nápad: Fajnšmekři si ho mohou dole obohatit o příhodnou krajku podle počtu ok. Uplést ve více barvách – střídat barevné proužky, nebo polovinu jednou barvou a druhou jinou... Zkrátka úžasný návod pro experimentování... zvláště budete-li ho plést z něčeho nechlupatého...

A teď už jen plést a pak taky nafotit a pochlubit se vám s výsledkem.

čtvrtek 16. února 2017

Vlněné sestry v televizi

Říkala jsem si, o čem se asi tak dá mluvit v televizi v případě pletení. A tak jsem si pustila Sama doma ze 14. 2. 2017 část Netradiční pletení

Vlněné sestry = Kateřina Rajmicová a Helena Auerová v ní hezky představily KAL, tedy ne malou vesnici, část obce Pecka v okrese Jičín, ale význam zkratky z anglického „knit along“, tedy společné pletení. Už jsem tu párkrát psala o tom, že si několik lidí vezme stejný návod a každý podle něj plete podle své velikosti a ve svých oblíbených barvách či druzích příze. Výhod to má nepočítaně – od sdílení fotek a nápadů na nejrůznější barevné kombinace, přes pomocnou rukou, kterou si mohou jednotliví členové navzájem poskytnout, po větší štěstí, když je dílo hotovo a ostatní vám jej okukují a chválí. Je totiž zajímavější, jak někdo upletl to, co vy, protože víte, kolik to dalo práce, jaká byla spotřeba a kde byly nejrůznější zádrhele v návodu, než jen tak se dívat na něco úplně neznámého. Stará pravda – společné téma k hovoru pomáhá vytvářet přátelství.

Nejvíc mě zaujala myšlenka, že pletení je kolektivní terapie, když se sejde víc žen. Nelze jinak než souhlasit. :-)

pondělí 6. února 2017

Fair isle 1: Troška teorie na úvod

Konečně jsem se odhodlala k tomu, že se pustím do fair isle. O víkendu (21. a 22. 1.) jsem si ve svých knihách přečetla maximum a pak se rozhodla srovnat to s tím, co je na webu, abych se vzdělala v teorii, jak jen to jde, a hned můj první svetřík byl bez chybičky. Nejde o perfekcionismus. Fair isle, čte se [fér ajl] se nedá plést z levné uměliny, je potřeby mít přírodní materiál, který se zaplstí, takže vlnu a její ceny jsou trochu jinde...

Pro zájemce jsem se rozhodla připravit takový miniseriálek, abyste nemuseli louskat všechno jako já. Jak už to bývá, na začátek je dobrá troška teorie.

Fair je...

Ostrov severně od Velké Británie mezi Shetlandami (k těm se dostaneme zase jindy) a Orknejemi. Celé pobřeží lemují strmé útesy vystupující až 200 m nad hladinu moře. V roce 1954 ostrov odkoupila organizace The National Trust for Scotland (NTS), což je skotská charitativní společnost, která vlastní, spravuje a obhospodařuje historické památky, území a kulturní odkazy ve Skotsku. NTS vlastní na 127 nemovitostí, včetně hradů, zámků a zřícenin, 760 kilometrů čtverečních území a zaměstnává 500 lidí. Kromě Fair Isle jí patří i vybraná území na ostrovech Unst a Yell.

Podnebí je mírné a silně oceánské, jsou tu nejmenší teplotní výkyvy v celém Spojeném království a fouká silný vítr. Nejvyšší naměřená teplota byla 20,2 °C a nejnižší −5,6 °C. Průměrná teplota je 7,9°C. Srážky jsou velmi časté, ale převážně jsou to jen krátké přeháňky. Mrazových dnů je za rok průměrně 16,5, nejčastěji v únoru (4 mrazové dny). Počet hodin slunečního svitu je v průměru 1276,3 hodin ročně. Nejvyšší vrchol je Ward Hill (219 m n. m.).

Dnes žije na ostrově o rozloze 7,68 km² 68 lidí (údaj z roku 2011), kteří se živí rybařením. Muži obdělávají půdu ve stylu crofting: okolo vesnic jsou společná pole, na kterých pěstují zeleninu a chovají domácí zvířata všichni obyvatelé vesnice společně. Ostrov je významný, protože usnadňuje přenos televizního, rádiového a telefonního signálu. Nejsou zde hospody ani restaurace, ale nachází se zde základní škola a obchod. Největší město je Stonybreck, používané jazyky jsou angličtina a norština.

Na ostrově nejsou žádná ubytovací zařízení a ubytování je možné jen v domech zdejších obyvatel. Lístek na trajekt na Fair je možné koupit, jen pokud má turista na ostrově zajištěno ubytování. Na ostrově je 14 památek, od zbytků prvních domů až po zbytky radaru z druhé světové války. K památkám jsou řazeny i oba zdejší majáky, které jsou stále plně funkční.

Ostrov je velmi známý výrobou tradičních svetrů. Ty získaly značnou oblibu, když je princ z Walesu (později se stal Edwardem VIII.) nosil na veřejnosti v roce 1921. 

Tradiční Fair Isle vzory mají omezenou paletu přibližně pěti barev. V rámci jedné řady se používají pouze dvě barvy a střídají se v krátkých úsecích (max. po 3 okách). Někteří lidé používají termín „Fair Isle pro jakékoliv barevné pletení, kdy se aktuálně nepoužívaná příze vede vzadu za prací.

Další techniky, na které se podíváme příště, pro různobarevné pletení se nazývají intarzie, snímaná oka (slip-steh) známý též jako mozaikové pletení.

Zdroje:
https://vlnenesestry.blogspot.cz/2016/02/pleteme-fair-isle.html – užitečná videa k technice fair isle. A pokud chcete vědět víc o fixování můstku háčkovaným řetízkem od Isoldy, můžete se podívat na její blog zde: http://blog.ysolda.com/2016/1/21/tutorial-crochet-steeks-on-cruden.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fair_Isle
https://cs.wikipedia.org/wiki/The_National_Trust_for_Scotland
https://en.wikipedia.org/wiki/Fair_Isle_%28technique%29

úterý 31. ledna 2017

Co si chci uplést? Seznam přání 2017

V loňském roce jsem napsala seznam šátků, které bych si ráda upletla – seznam jsem vytvářela proto, abych věděla, co mě láká a mohla se spolehnout na to, že je mám přehledně někde vypsané a nedívala se na ně pořád dokola. Teď bych ráda přidala pár nových, na které mám zálusk. Ovšem toto vybírání není vůbec jednoduché, když nechci mít nekonečný seznam všeho, co mě zaujalo a co si vlastně ani plést nechci. I proto, že spousta z nich je placených. Proto jsem vytvořila jiný seznam – Šátky, co mě zaujaly a které si (ne)upletu. A letošní seznam je:

neděle 22. ledna 2017

Pletení v knihách

Těm, kdo čtou Angeliky bloček, doporučuji nečíst znovu totéž. Abyste si pak nestěžovali. ;-)

Na začátku tohoto roku jsem dočetla závěrečný díl série Sirotčinec slečny Peregrinové. O jednotlivých dílech jsem psala v následujících článcích:
Zde je ukázka právě z posledního dílu:

Jacob měl právě rádoby motivující proslov před odchodem do bitvy, do které všechny vede.
„Jacobe?“ ozval se Horác. „Můžu ti něco dát?“
„Jistě,“ odpověděl jsem.
Ostatní cítili, že se mezi námi odvíjí něco soukromého, a začali si mezi sebou šeptat.
Horác se přiblížil k netvorovi, jak jen to pro něj bylo snesitelné, trochu se chvěl a podával mi kus látky složený do čtverečku. Sklonil jsem se ze svého místa na hřbetě netvora a vzal si jej.
„Je to šála,“ vysvětloval Horác. „Slečna Peregrinová mi propašovala do cely pletací jehlice a já jsem ji upletl. Mám dojem, že jen díky pletení jsem se tam nezbláznil.“
Poděkoval jsem mu a rozprostřel tkaninu. Šála byla jednoduchá a šedá, s ozdobnými třásněmi na okrajích, ale byla pěkně upletená a v jednom rohu byly dokonce moje iniciály. JP.
„Páni, Horáci, to je...“
„Žádné umělecké dílo. Kdybych tu měl knihu se vzorky, udělal bych ji líp.“
„Je úžasná,“ řekl jsem. „Ale jak jsi věděl, že mě ještě uvidíš?“
„Zdálo se mi o tom,“ řekl a nesměle se usmál. „Budeš ji nosit? Vím, že není zima, ale... pro štěstí?“
„Samozřejmě,“ řekl jsem a omotal jsem si ji nemotorně kolem krku.
„Ne, takhle nebude držet. Takhle.“ Ukázal mi, jak ji mám složit podél napůl, pak si ji ovinout kolem krku a protáhnout konce smyčkou tak, aby mi sedrěla dokonale na krku a volné konce visely elegantně na košili. Nebyl to zrovna oděv do bitvy, ale neviděl jsem v tom nebezpečí. (str. 363)

***

Překvapivé pokračování výjevu skýtá strana 417: „Tak to udělej!“ vyštěkl Bentham. „Skončeme to a zastřel mě!“

„To bych mohl,“ řekl Caul. „Ale myslím, že lepší bude, když zastřelím... jeho.“
A namířil mi pušku na prsa a zmáčkl spoušť.
Náraz kulky jsem ucítil ještě předtím, než jsem uslyšel výstřel. Jako by mě udeřily nějaké obrovské, neviditelné pěsti. Spadl jsem na záda a všechno se změnilo v cosi abstraktního. Hleděl jsem do stropu, můj zrak fungoval jako dírková komora. Někdy vykřikoval moje jméno. Vypálila další puška, a pak ještě jednou. ... 
Str. 421–422: Cítil jsem, jako bych ožíval. Bolest v prsou ustupovala. Zkusil jsem pohnout rukama – pokus – a zjistil jsem, že to jde. Projížděl jsem si rukama po těle a po hrudi v očekávání, že najdu pár děr a spoustu krve. Ale byl jsem suchý, namísto děr nahmataly moje ruce kus kovu plochého jako mince. Vzal jsem jej do dlanhí, abych se podíval, co to je.
Byla to kulka. Neprojela mi tělem. Neumíral jsem. Ta kulka se mi zaryla do šály.
Do šály, kterou mi upletl Horác.
Nějak věděl, že se tohle stane, a přiměl mě, abych si tuhle šálu z vlny podivných ovcí uvázal kolem krku. Díky bohu za Horáce... Ve druhém díle se čtenáři mohli dozvědět, že podivné ovce, které měly zvláštní vlnu a nikdo nevěděl jak, možná byla nepromokavá. Nepromokavá opravdu není. Zato se ukázalo, že je neprůstřelná! Což je fajn věc, když vás honí netvoři, kteří nejsou vidět, a stvůry, které vypadají jako běžní lidé, jenom nemají panenky, ale jenom bílé oči, takže často nosí sluneční brýle, aby to zakryly.

Tkaní koberců ze zbytků látek


Inspirace ze slovenského Vlkolínce.





pondělí 16. ledna 2017

Šátky, co mě zaujaly a které si (ne)upletu

Jedním ze zajímavých vzorů rozhodně je Rosita by DROPS Design (DROPS 139-2) pletený z jejich Lace. Zaujala mě zvláštní čtverečkovaná struktura připomínající háčkování dlouhými sloupky. Vnější krajka je na můj vkus docela nudná. Na druhou stranu by to mohlo vypadat fantasticky z příze měnící barvy. A takových jsem si v poslední době pořídila celkem dost.

Líbí se mi Stephenův Boneyard... asi trochu nuda na pletení, ale ta šedá příze kombinovaná s bílou chlupatou vypadá famózně. P. S.: Návod je zdarma zde. A myslím, že ho v češtině sdílely Vlněné sestry. Už má i verzi Boneyard 2.0. :-) Za pokus by nejspíš stál i jeho Lakedale, Arroway, ChevryEyeball Shawl nebo kruhový šátek (? deka?) Old Forge. Pravděpodobně si ovšem upletu Rockefellera, další Daybreak a Spectru, na kterou už mám koupený návod.