Při toulkách webem jsem narazila na Radky blog. A jelikož Radku osobně znám, nedalo mi to a musela jsem si jej pořádně prohlédnout (= celý přečíst).
Známe se tuším z pletení s Vlněnými sestrami v Praze, ale pak jsme se potkaly na krajkářských trzích, kde jsem si od ní koupila krásné příze – ještě pořád leží v mé skrýši (stash) – a pak jsme se viděly jednou na pletení v Café Pointa na Hradčanské (opět v Praze).
Zaujala mě mimo jiné tím, že si upletla svetřík Soubrette z Lace od Dropsu, z níž mám krásný šátek a krajkový svetřík je pro mě dosud výzvou. Vzpomněla jsem si a čtení mi připomnělo, že Radčinou oblíbenou designérkou je Joji Locatelli, o které si povíme zase třeba někdy příště.
Pokud vás zajímá Radka, můžete se na ni podívat na Ravelry jako na Reill, nebo si od ní vybrat klubíčko Manos del Uruguay na Fleru, kde ji najdete pod Upletusi. Z toho, co vám chci určitě doporučit, je to článek Vyteplené rukavice nahozeny! (publikovaný pátek 7. října 2016). Jedná se o na první pohled obyčejné palčáky, návod je od Debi Wilbur: Easy Mittens with Thrums na Ravelry. Pointa je v tom, že se v rukavicích schovávají smotky vlny – bohužel na něco takového v českých galanteriích opravdu nenarazíte! Nicméně, nakupovat se dá i přes internet, na Fleru, Ravelry, nebo se připojit do nějaké Facebookové či offlinové pletací skupiny, kde se k podobným věcem dostanete. Případně se ještě nabízí začít chovat vlastní ovce. Ale pozor, jenom s merino vlnou, ať si to pak náležitě užijete. Zapomněla jsem zmítnit, že návod na rukavičky je zdarma. Taky fajn věc. ... Tyhle palčáčky možná taky někdy vyzkouším...
Musím se smát, když vidím článek ze středy 30. listopadu 2016 Close to you – první šátek od Justyny Lorkowské. Jedná se totiž o designérku, která mě již nějakou dobu pronásleduje doslova na každém kroku. Brzy o ní napíši více, protože už to prostě jinak nejde. :-) Samozřejmě rovnou představím, co jsem si již od ní upletla... Třeba téměř před měsícem (25. 2. 2017) jsem právě dokončila svůj první Close to you. Jak je pak zvláštní číst o někom, kdo ho taky pletl a v ten den zrovna. Mimochodem, souhlasím s většími pikotkami, protože se mi jejich vzhled také nelíbil a znovu jsem si pouštěla video Vlněných sester, jak se správně dělají, abych se ujistila, že je dělám dobře. Dělám, ale stejně se mi nelíbí. Jsou prostě moc malé! Škoda, že jsem si článek nepřečetla dřív, než jsem je udělala, nebo neměla dost odvahy rovnou uplést větší.
Adri, a už máš ten článek o Justyně? Taky mě inspiruješ! Těším se na další pletení!
OdpovědětVymazatBohužel ne. Teď jsem na tom bídně s časem - už od června mám na blogu jen výjimečně sem tam článek. Ale v listopadu snad napravím...
Vymazat