Pár slov úvodem k poslednímu týdnu plnému předení, pletení a dalších textilních technik… Letos jsem se přihlásila do týmu Lanterne Rouge: Tento tým je pro lidi, kteří se chtějí připojit k Tour, ale raději by měli méně dní předení a více dnů odpočinku mezi etapami. Na Tour de France má příležitost každý, dokonce i cyklisté, kteří se s ostatními „nedokážou udržet krok“. Poslední jezdec, který dokončí Tour bez diskvalifikace, dokonce získává vyznamenání „lanterne rouge“. Sice nakonec předu nebo pletu v podstatě každý den, snad jen jednou jsem vynechala, ale publikovat články, fotky nebo příspěvky vůbec nezvládám. Navíc mám (na začátku tohoto týdne) hotová pouze dvě klubka a třetí na kolovrátku. To jsem myslela, že mi to půjde rychleji. Na druhou stranu je to skoro jasné, když jedno klubko tvoří dva prameny upředené S-zákrutem (= velké kolo kolovrátku se točí doprava) a pak seskané Z-zákrutem (točení doleva). Průmyslovým standardem se to prý ale dělá opačně. Hups! Jejda a pro pletení by to zrovna bylo vhodnější opačně, protože by se prý S zákrut sám utahoval, když pletu tzv. západním/kontinentálním stylem.
K šití, punch needlu, tkaní, krosienkování, nålbindingu nebo paličkování jsem se vůbec nedostala.
Ale pyšně musím říct, že se mi podařilo (alespoň zatím) nenahodit žádný další projekt a nekoupit si žádná klubíčka. Ne, že bych je kupovala tak často, ale když se tak člověk brodí různými návody (ano, těch jsem si pár koupila a plánuju je nahodit v srpnu – ale ne všechny najednou, nebojte!).
Po 20. 7. Den odpočinku jsem využila k výletu na zříceninu hradu Okoř. Vyrazili jsme s manželem, kočárkem (s mimi samozřejmě) a kámoškou. Ale odpoledne jsem přece jen na chvíli zasedla ke kolovrátku a předla dál růžovou se žlutými zbytky.
 |
| Zřícenina hradu Okoř |
 |
| Originální cedule, jen nechápu ty uvozovky |
 |
| Lákavá akce, ale odrazuje mě vstupné a mimi na krku |
Út 21. 7. Dneska se jede individuální časovka na 26 kilometrů. To bych se mohla pokusit dokončit Ranunculus 3! Spodní lem už mám hotový, dozdobila jsem ho dvěma řadami tmavě růžové a také jejím zakončením. A teď s ní upletu krátké rukávy.
St 22. 7. Vyrazili jsme do pražské zoo a to je na samostatný článek. S miminkem ok.
Čt 23. 7. Píšu trochu zpětně, takže nemám zdání, co jsem asi tak mohla dělat. Snad jsem předla, no.
Pá 24. 7. Výlet do Žatce. V poslední době nejhorší výlet s miminkem, pořád bylo nějaké neklidné, dost křičelo. Hodně jsme ho nosili v náručí a v restauraci na obědě jsme si to tedy opravdu neužili a spíš se těšili, až vypadneme. Ostatně, on ani nebyl nejlepší nápad dávat si chmelový burger, protože byl poněkud hořký. Jenže… bylo to tak lákavé ve městě piva!
So 25. 7. Jeli jsme koupit nový telefon. Takže dnešek je významný tím, že se u mě začíná psát éra chytrého telefonu. Tohle je můj první. Dosud jsem odolávala. Jako jo, byla jsem smířená s tím, že to jednou přijde, ale myslela jsem, že až někdy po mateřské, teď můžu být celé dny i na počítači. (Ha ha ha. Asi zrovna tak jako na telefonu.) A taky jsem si na Šestce (nákupák kousek za Prahou) koupila nové boty a pantofle. A dvě látky na šití, které mi udělaly největší radost.
Ne 26. 7. Předla jsem o sto šest. O původu tohoto frazému si můžete přečíst více na stránkách Ústavu pro jazyk český: https://dotazy.ujc.cas.cz/odpovedi/?id_klicove_slovo=2450&filter=1.
Žádné komentáře:
Okomentovat