Ach ano, Stephena Westa s chutí řadím mezi celebrity, protože o něm hodně píšu a hodně podle něj pletu. V tuto chvíli, když to píšu, mám o něm publikovaných 24 článků, tedy spíš o jeho designech.
Tohle je můj první pokus ho nakreslit. Nebo aspoň první, na který si vzpomínám. Doufám, že bude nějaký další, protože tenhle se mi dle mého názoru moc nepovedl. Kluk je to sice pěkný, ale sama bych ho nepoznala.
 |
| Stephen West |
Tak tohle už je trochu starší kousek. :-)
Šátek Everything od Veera Välimäki jsem nahodila 30. 10. 2021 z klubíček koupených u Vlněných sester, když byly na návštěvě v Praze. Protože si lajdácky píšu záznamy na Ravelry, nedokážu vám říct víc, než že se jedná o zlato-stříbrné klubko od Hedgehog, cosi modrého jako Malabrigo a světle růžové Ito sensai, které se zatím na šátku neuplatnilo. Ve stejných barvách ho nejspíš pletla Helča, zkusím se kouknout, jestli tam nemá popisky. Ale možná mi jen doporučila moje oblíbené barvy.
Prošla jsem všechny šátky Everything na Ravelry a taky starý Helči blog a nic. Ale aspoň jsem si trochu zavzpomínala, co jsem s Vlněnkama zažila, jak mě inspirovaly a vlastně znovu přivedly k pletení.
 |
| Zlato-stříbrné klubíčko |
 |
| Provizorně odložený šátek na dlouhé rovné jehlice, na kterých už roky nepletu |
 |
| A ještě jeden pokus zachytit ty úchvatné barvy a zvláštní kombinaci |
Podle poznámek na Ravelry jsem pletla na jehlicích číslo 3,5 mm. Píšu si to sem hlavně proto, abych nezapomněla, že si mám vzít ty správné. A práci na něm jsem přerušila kvůli vánočnímu společnému pletení šátku Frida, který už mám aspoň hotový. A taky patří k jedněm z mých nejoblíbenějších. Dokonce pomýšlím na to, že ho upletu ještě jednou v jiných barvách.
Právě jsem skončila dvěma modrými řadami a na jehlicích mám 77 ok.
Ne všechny obrázky se vydaří tak, jak si to plánujete. Nicméně snaha o Fionu (zlobryně ze Shreka) je snad zřejmá.
Chtěla jsem něco kreativního, s čím si můžu pohrát. Žádné seriózní umění, jen experiment, jak bude vypadat portrét fixem – myslím, že jsem použila ten štětcový, se kterým ještě nemám moc zkušeností, v kombinaci s pastelkami.
Jak už jsem zmiňovala minulý týden v článku Můj první sketchbook, jedná se o obrázek na obyčejném tenkém papíře, takže se moc barevně přitvrdit nedalo, abych se nedostala skrz.
 |
| Fiona |
Od 16. července 2018 jsem měla ve svém seznamu pletení tričko Cascata od Filipy Carneiro. A letos jsem se do něj konečně pustila! O měsíc a o den dřív, tedy 17. června 2025. Využila jsem klubíčka z obchodu Látky Mráz (o tom více v říjnu v nedělním seriálu Po pražských klubíčká(rná)ch na hlavním blogu Angeliky blocek), jejichž blýskavou hnědou barvu je těžké popsat.
Autorka uvádí, že Cascata v portugalštině znamená vodopád a toto tričko je ideální pro teplé dny a pohodové procházky. Plete shora dolů a bez švů jako jeden díl. Sedlo se tvoří přidáváním nahozených ok. V průramku se rukávy ukončí a tělo se propojí s krajkovou bočnicí, která roste s délkou topu, stejně jako vodopád.
Měla jsem takovou představu, že bych ho díky tomu mohla nosit ještě jako těhotná, že se náramně rozšíří. Ale reálně není jisté, že se nebudu rozšiřovat rychleji než tričko. A taky jestli ho chci vytahávat zvětšujícím se břichem. Vodopád na boku je totiž hezký, ale já mám břicho vpředu!
Počítá se vzorkem 24 ok a 34 řad po vyprání. Používá lněnou přízi Alfama od Rosários 4. Ta moje je kombinací lnu a bavlny. doplnit název
 |
| Nahozeno |
Taky jsem si vzala jehlice 3 mm. Vybrala jsem si nejmenší velikost s obvodem hrudníku 82 cm. Pletení krásně přibývá, dá se dělat skoro bezmyšlenkovitě.
P. S.: Od Filipy Carneiro jsem už pletla oranžový svetřík Balada a zelený svetřík Giesta.
Napadlo mě, že byste se se mnou možná chtěli podívat do mého sketchbooku, vzletně řečeno. Prostě do mého sešítku, který jsem si kdysi pořídila na kreslení, než se ukázalo, jak je to děsně nepraktický!
Použila jsem A5 sešit s pevnou vazbou od MFP paper s. r. o., který ale vyrábí v Číně. Zjevně už je trochu staršího data – vždycky mě bavilo nakupovat sešity a jiné papírenské zboží –, protože je na něm cena jenom 45 Kč, což je za sto listů parádní.
Akorát že jsou to obyčejné tenké kancelářské papíry vhodné tak maximálně na kreslení z jedné strany (nebo tužkou). Omlouvá mě to, že jsem v roce 2022 ještě moc nemalovala a spíš si pohrávala s myšlenkou Inktoberu – viz můj článek zde, kde můžete vidět, jak nad „ocáskem T“ prosvítají příšerky z následující stránky. Listopad 2022 jsem pak na blogu naplnila říjnovými obrázky, račte se mrknout sem. Tyto všechny jsou kresleny do tohoto bloku.
Musím říct, že Inktober kreslený do sešitu má svoje kouzlo. Musíte jít stránku po stránce, den za dnem... je to jako listovat deníkem. Jaké bylo téma? A proč jsem kreslila právě tohle? Jé, pletený příšerky, veverka, netopýr, pár obrázků, co se mi nelíbí, docela ucházející orel, nártoun, stále ještě vynechané stránky pro témata 23. až 26.
A pak nějaké další obrázky, především fixem.
Napadlo mě, že jste jich ještě značnou část neviděli, tak jsem se rozhodla, že vás s nimi obohatím právě v červenci. Škoda, že se kresby tužkou fotí tak blbě. :-(
 |
| Skica konvičky a šálku s čajem |
K některým článkům by se člověk neměl vracet, protože je pak zklamaný, když si přečte, co vše plánoval dokončit v roce 2023 a ještě po dvou letech z toho nemá ani polovinu. Viz můj článek TOP 7 pro rok 2023. Nebo možná měl, protože pak vidí, co se mu tenkrát líbilo, jak se plány změnily. A může se případně poučit ze svých chyb.
Začnu tedy malým shrnutíčkem – nikdy nevím, jestli to psát do nového článku – nebo jako komentáře k tomu původnímu třeba s datem, kdy to píšu. Jak byste to dělali vy?
svetr The Daydreamer od Andrey Mowry nemám – důvod: Pletu hlavně v autobuse nebo při filmu, v poslední době celkem i při manželově čtení, ale ani u toho se nedá moc počítat a soustředit, protože by mi utíkal děj knihy. Každopádně to je pořád topka. Vypadá nádherně. A až nebudu těhotná a kulatá, tak se do něj možná i vejdu. To by taky mohlo být motivující. Protože plést si svetr, který si ani nemůžete vyzkoušet, se vám moc nechce, že?
šátek Texture Time od Stephena Westa jsem ukončila v polovině, protože i tak má gigantické rozměry a chtěla jsem mít něco, co můžu nosit a ne obrovské monstrum. Takže ho považuji za hotový. Navíc jsem vloni v říjnu nahodila druhou verzi, kterou bych ráda transformovala na svetr, jak jsem u někoho viděla na Ravelry. Zadní středová část a la můra by byla záda a ostatní vzory by se použily na přední část a na rukávy. Měla by to být nádherná barevná veselohra. I když z trochu méně kvalitní příze. Ostatně ani můj první neobsahoval právě moc vlny, a přesto je úžasný k zachumlání.
Svetr Shifty od Andrey Mowry jsem vzdala. Z vybraných tří klubek barevného Zauberballu, vůbec nevypadal dobře. Zdálo se, že to spíš splyne v takovou nějakou unylou barvu. Asi to bude chtít větší kontrast.
Topík Breathing Space od Veera Välimäki mám v nějaké části rozpletený. Už tedy přesně nevím, proč jsem ho odložila, ale domnívám se, že byl možná příliš široký. Škoda, pro těhuli by se to hodilo. Nebo to možná bylo stěhováním, kdy jsem si s sebou k tchyni balila jen to nejnutnější a na všechna klubíčka se neodstalo?
Na vyplétaný svetr Overgrown od Anny Johanny mám klubíčka taky pořízená. Vybrala jsem si stejné vánoční barvy, jako má autorka. Jen některá klubíčka musím ještě trochu dobarvit, takže budu mít zase novou zkušenost. – Co k tomu dodat? Že by to chtělo čas, prostor a barvy na dobarvování? A že věci, které nejsou ihned k použití nejsou dobrý nápad? ;-)
Svetr Trepassey od Jennifer Beale jsem měla v plánu plést z klubíček ve svých zásobách. Jediným jeho prohřeškem, proč jsem se k němu nejspíš nedostala, bylo, že stejně jako další vzory od této designérky, potřebuje vzorek upletený příslušným vzorem svetru. Což jde tak trochu proti způsobu mého pletení. Upletu vzorek, který se mi líbí, a pak si najdu, co v tomto rozpětí ok na 10 centimetrů mám v osrdíčkovaných návodech a upletu si to. Zatím se mi zdá, že mi tento přístup docela vychází.
No a k čepičce Pühalepa Hat od Raina K pro mě (měla být růžovo-černá) jsem se taky nedostala.
Pravda, v roce 2023 jsem dokončila dvoje ponožky Polly Jean od MJ Kim a Grün ist die Hoffnung od Stephanie van der Linden a vloni další patery plus svetr Comfort Fade Cardi od Andrea Mowry a první Ranunculus od Midori Hirose, takže to skóre taky není špatné.
Na Ravelry jsem si spoustu věcí označila, že bych je ráda dokončila v roce 2025, ale reálně je pro mě hlavně důležité dokončit věci pro miminko, než mi z nich vyroste. A případně něco, co můžu brzy nosit. Takže buď nějaký boxy svetr, kam se vejdu i s břichem, nebo na zimu něco teploučkého pro courání venku s kočárkem, např. legíny z ponožkovek 205-30 Georgy Girl od DROPS design. Ale uvidíme, kolik času budu mít na pletení s miminkem.
A kdybych tedy měla vytvořit sedmičku pro sebe, určitě by tam bylo:
Víte, co by mě zajímalo? Jestli máte taky takovou úchylku jako já. Schválně, nenašli jste v tomhle článku něco divnýho? Jestli ne, tak jste v pořádku.
Já to asi snad taky nedělám vždycky, ale občas se přistihnu, že když mi někdo řekne, že vyjmenuje sedm věcí, že mu je spočítám. Takže ano, vím, že jsem se do sedmi nedokázala vejít a to jsem hodně hodně redukovala. Ale ponožky nepočítám, ne? A stejně jsou to sny. 7 svetrů za jeden rok opravdu nemůžu zvládnout!
I když mám trochu víc času, než si myslíte, protože článek mám předepsaný z března, abych věděla, k čemu se mám vracet. A hlavně, protože není žádná frajeřina na konci roku (nebo v polovině) napsat seznam toho, co jsem upletla s tím, že přesně tohle jsem letos chtěla udělat.
