Rodinka tučňáků (1)

Před týdnem jsem v článku Ptáci na sněhu (Birds in Snow Series) mluvila o tom, že jsem zkoušela akrylem malovat tučňáčí rodinku podle videa od Shilpy Lalit. Kdybyste si to taky chtěli zkusit, stačí se zdarma přihlásit na jejích stránkách do její akademie a můžete si vybrat ještě z dalších čtyřech ptáků. Potřebovat budete akrylové barvičky. Ale podotýkám, že podle mě to tedy rozhodně není „Easy Acrylic Painting for Beginners“. Minimálně mně to tak nepřipadalo.

Celkově nemám moc zkušeností s akrylovými barvami, a proti anilínkám (akvarelu) jsem našla hned několik nevýhod:

• Musíte si je smíchat někde na paletě a smíchanou barvu buď musíte použít, nebo vyhodit, protože vám vyschne.
• Z toho plyne, že musíte malovat poměrně rychle, protože vám vysychá i na té paletě. Takže žádné přerušování obědem, krmením zvířat, zakecávkou s manželem...
• Někdy kryje až moc dobře, takže vám neprosvítá spodní vrstva, jak jste chtěli. 
• Jindy zase nekryje, když jste chtěli, aby barva kryla. Ale mám pocit, že na tohle už jsem trochu vyzrála tím, že víc vodou naředěná barva kryje velmi málo, skoro vůbec. A barva bez vody se jeví poměrně dobře krycí.

Taky jsem objevila, že do bílé akrylové barvy můžu přidat jakoukoliv anilínovou, takže si můžu velmi snadno vytvářet různé odstíny bez trápení se pouze s akrylovými barvami. Ale to lektorka neříkala. Ostatně, můžu anilínovými barvami ztmavovat a jinak probarvovat i jiné akrylové, ne jen bílou. 

Naproti tomu výhodou míchání dvou akrylových barev je, že pokud je záměrně špatně rozmícháte, získáváte různé barvy na štětci jedním tahem a můžete s tím vytvářet zajímavé kreace přímo na papíře.

Autorka začínala modrou nebo fialovou akvarelovou pastelkou, která si nakreslila obrys tučňáčí rodiny. Pak ho obtáhla tenkou linkou z namíchané fialové akrylové barvy. Zde podotýkám, že na obrázku není žádná černá, jak by se mohlo zdát. Nepoužívání černé vede k zajímavějším odstínům, jak mi už před mnoha lety říkala Marie Brožová. Černou můžete vytvořit smícháním žluté, modré a červené. Moji tučňáci jsou ve své podstatě jen tmavě fialoví, žlutou jsem vynechala.

Následně se tvořila spodní vrstva pozadí, kdy lektorka namočila celý papír (v jejím případě plátno) a přetřela ho naředěnou žlutou a akvamarínovou. Pak se přidávaly tmavě modré tečky, útržky indických novin, které čte její otec, a vybarvovali se tučňáci i pozadí v mnoha a mnoha vrstvách.

V jednu chvíli už jsem byla pořádně unavená a přála si, aby to už skončilo. Ale nešlo to, protože jsem měla na paletě jak fialovou, kterou jsem měla zatím natřeného jenom tátu tučňáka – ten vpravo – a bílou. Obě barvy by mi zaschly a mohla bych je leda tak vyhodit. A navíc jsem se bála, že pak na další dva tučňáky nenamíchám stejnou. Nakonec jsem se tomu nevyhnula, protože na mámu (prostřední tučňák) už mi stejně nevyšla. Ale krásně se mi ji povedlo namíchat stejnou.

Rozmalovaná rodina tučňáků – věřili byste, že i táta tučňák měl bříško tak oranžové?

Midori Hirose: Ranunculus #2 (1)

Nedlouho po mém prvním Ranunculu jsem se pustila hned do druhého. Byl to v podstatě spontánní nápad. Našla jsem ve své skrýši (anglicky se říká zásobám příze stash, což by se dalo volně přeložit jako skrýš, třeba s oříšky, kterou má veverka) klubíčka od DROPS, ze kterých jsem si chtěla uplést topík na léto.

Belle je příze z 53 % tvořená bavlnou, 33 % viskózou a 14 % lnem. Doporučují ji plést na jehlicích číslo 4 tak, abyste získali vzorek 21 ok na 28 řad (skupina B). Jedno klubíčko má pouhých 120 metrů. A já měla dvě barevné verze:

• tmavě růžovou: barva 12, dyelot 11,
• světle růžovou: barva 11, dyelot 06.

Před časem jsem si je pořídila nejspíš na tričko Esther (DROPS 159-38) nebo kardigan Call It Spring (159-5). A teď, jako bych je našla! Nebudu se tu rozepisovat o celém tričku... a ani vám ho celé neukážu ;-). To zase až příště. 

Dnes se zastavím u úryvku z deníku a spodní části topu.

Jela jsem s malou Zdeničkou (= asi osmiletá holčička) autobusem a ona obdivovala můj Ranunculus #2. Vyptávala se, jak budu pokračovat, když tam mám tenké a tlusté proužky. Řekla jsem popravdě, že nevím, že asi tenkýma proužkama a zeptala se jí, co by tam udělala ona. „Srdíčka! ... Nebo kytičky.“ Tak jednobarevné vyplétané kytičky moc nepůjdou, ale růžová srdíčka jsou fakt skvělý nápad. Do toho jdu! ... A k tomu se blíží Valentýn. (St 5. 2. 2025)

Detail srdíček

Tělo trička

Ptáci na sněhu (Birds in Snow Series)

Od Shilpy Lalit mi někdy předminulý týden přišel do mailu newsletter, že má akademii (Artyshils Art Academy) a nabízí zdarma pětici obrázků k malování. Zalíbily se mi všechny. Ale nejhezčí byla tučňáčí rodinka.

Jedná se o malování akrylem, jehož mám nějakou levnou sadu z Lídla. Maluje se mi s ní dobře, ale nevím, jestli má ty správné vlastnosti, jaké mají akrylové barvy mít. Svého času mě štvalo, že málo kryjí, ale někdy mi připadá, že je to tak správně. Tak nevím. Každopádně jsem téhle jejich vlastnosti využila, protože ještě pořád nemám gesso, které jsem si plánovala koupit už dávno a které slouží k tomu, aby se barvy staly průsvitnými.

Shilpa Lalit láká na svoje akrylové kurzy s tím, že je to pro začátečníky. Ano, je pravda, že vám ukáže krok za krokem, jak slibuje: „Provedu vás mícháním, vrstvením a vytvářením realistických textur, které oživí vaše malby zimních ptáků.“ Ale zároveň můžu říct, že to byla pořádná makačka! A rozhodně to není obrázek, který budete mít namalovaný za hodinku nebo dvě. Dělala jsem na tom předminulý i minulý víkend. Pokaždé jen pár hodin, které jsem si neevidovala, ale rozhodně to nebyla žádná rychlovka.

Nicméně doporučuji vyzkoušet. Lekce je pěkná, výsledek boží a opravdu vidíte postup krok za krokem a můžete to dělat přesně jako ona a stejně vznikne váš originální obrázek.

Podíváme se na něj za týden, ale abyste teď nepřišli zkrátka, ukáži vám aspoň první verzi:

Rozmalovaná tučňáčí rodinka (první vrstva)