V minulém článku číslo (2) jsem psala, že mám hotovou decentní verzi svetru. No, nebyla tak úplně hotová, protože ve skutečnosti nedělám dvě verze, tzn. nepletu dvakrát ten samý svetr, ale rozhodla jsem se pro bláznivé vylepšení decentního svetru, aby bylo zřejmé, že je můj. ;-)
Známý mi řekl, když viděl, jak před obědem pracuju na svetru, že je takový nějaký nudný. Jednobarevný. A že by se k tomu hodila trávově zelená. „Trávově zelená?“ podivila jsem se. „No uvidíme,“ řekla jsem si, a když jsem šla do Stoklasy na Hradčanské (v Praze).
Když jsem tam objevila zelenou stuhu s halloweenskými pavouky, měla jsem jasno: tuhle musím mít. To je přesně ono. Krásná zelená a super ujetá věc, která bude vidět jen tehdy, když budu mít svetřík rozepnutý, a tedy když budu chtít. Jinak se mohu dál vesele tvářit, že je to seriózní kousek v šatníku.
Aby to fakt ladilo, rozhodla jsem se dokoupit zářivě zelené knoflíky. V obchodě Filium (např. v Paladiu) se chlubili, kolik mají na výběr knoflíků. No, horko těžko jsem něco mezi zelenou a žlutou sehnala. Ani zdaleka to není tak zářivé, jak jsem si představovala, ale i tak je to fajn. Koupila jsem je na Světový den pletení na veřejnosti před tím, než jsem dorazila na sraz s holkama v Rajské zahradě na Žižkově.
A tam... světe div se... mi Bára nabídla, že jí zbyla dvě stejně úchylně zářivě zelená klubka, která by mi mohla dát na upletení kapsiček. Pochopitelně jsem souhlasila a navíc mi připadalo, že Vesmír můj záměr schvaluje. Všechno mi tak krásně vychází...
Žádné komentáře:
Okomentovat