Tohoto „závodu“ se účastním už nejmíň potřetí a přesto stále bojuji s tím, jak z něj psát poznámky. Každodenní články na blog mi moc nedávají smysl vzhledem k tomu, že vždy pletu jenom pár věcí a ani moje předení není tak komplikované, aby se o něm dalo tolik psát, nebo tolik fotit. Na druhou stranu, týdenní souhrny se mi ale zdají málo. Letos nad tím moc dumat nemusím, protože vzhledem k dovolené v Makedonii budu skoro vše publikovat zpětně.
Tak aspoň první část (první kalendářní „týden“): Tour de Fleece začala v sobotu 6. 7. Na předení jsem nějak neměla náladu a ani moc čas vzhledem k tréninku z aikida, a tak jsem pouze pletla šaty Marina. V neděli už jsem se pustila do předení. Tentokrát krásného červeného česance, ze kterého plánuji upříst spoustu klubíček a z nich pak seskat dvounitky. A z nich si uplést nějaký ohnivě krásný svetřík. Spíš tlustší, protože předu celkem nerovnoměrně, když se tomu dlouhou dobu nevěnuji. A navíc je pak vidět, že je to ruční práce. A taky to vypadá dramaticky.
Zkusila jsem i jeden neobvyklý materiál – fousy – ale vůbec mi to z nich nešlo. Možná jsou moc krátké, nebo příliš kluzké. Těžko říct. Zkrátka se mi nepodařilo vytvořit víc jak první tři centimetry.
Letos se mi asi nechce blbnout s tím, kdy je část rovinatá, kdy kopcovitá a kdy horská, jinak se to u předení i u pletení dá řešit tak, že v rovinatých dnech se plete něco jednoduššího, jako již zmiňované bavlněné šaty Marina a v horských třeba krajka (nebo by se dalo příst z hedvábí, což je opravdu náročné, protože je to potvora klouzavá).
Celková délka ročníku 2019 startujícího 6. července v Bruselu je 3479,3 kilometry. Mohlo by být zajímavé zkusit za dobu závodu splést stejné množství příze, ale v metrech. A nebo upříst. Aha, tak jsem si udělala propočet. Nepřipadá v úvahu... bylo by to přes 5 šátků z příze o 600 metrech, přičemž každý mi zabere zhruba měsíc. Kdybych pletla celé dny (a zničila si při tom ruce), dovedu si představit, že bych zvládla maximálně tři.
Žádné komentáře:
Okomentovat