PF 2018

Novoroční KAL – předvýběr

Radka z Upletusi navrhla začít na Nový rok 2018 plést nějaký nový krajkový projekt. Neřekla výslovně, který by to měl být, ani že to má být šátek, a tak přede mnou vyvstalo dlouhé vybírání. A spousta otázek. 

Co budu plést?

Šátek? Nebo krajkovou sukni? Šaty? Čepičku? Svetřík? 

Mám vyhlédnutý jeden s vlnkama a přízi na něj (celkem čerstvě zakoupenou, na Černý pátek se slevou, Dundagu). Ale bude to to pravé? Nechci přece jen raději začít šátek?

Jaký? Z čeho? Co třeba druhý Forest Foliage? 

A není to hloupost, když ještě první není hotový?

Na druhou stranu přesně takhle jsem to udělala se Stephenovým Exploration stationem! První byl hotov později než druhý. A oba jsou nádherné. I když ten druhým mám raději.

A kdybyste se do toho chtěli pustit taky, vězte, že pokud budete plést z přízí z Upletusi, můžete vyhrát klubíčko příze. Článek zvoucí ke KALu najdete zde.

Ostatně, krajkové jdou plést i ponožky...

A kdybych se přece jen rozhodla pro šátek, nabízí se například (můžete brát jako inspiraci pro vás):

Afetos od Cartucha Knits (zdarma na Ravelry)
Aurikel od Sue Berg
Beginner's Lace Shawl od Juju Vail (zdarma na Ravelry)
Frosty apples Shawlette od Lyubov Shalnaya (zdarma na Ravelry a navíc ho mám už nějakou dobu v úmyslu plést), ale je na něj potřeba 800 metrů
Goldmarie od Sue Berg
Lionberry od Narniel of Endor
Makariri Shawl od Francoise Danoy (zdarma na Ravelry, když se přihlásíte k odběru newsletteru)
Take It All od Lisy Hannes mám koupený již z dřívějška

Dá se brioche počítat jako krajka?

Kulíšek pro Bena

Podle návodu Kringle kaps jsem začala plést čepičku pro naši černou ovečku Bena, kterého jsme dostali za nákupy v Lídlu. Sice jsem chtěla Wolfa (vlka vydávajícího se za ovci) nebo šedou Lucy s růžovýma mašličkama, ale taky se mi líbil Sleepy se zelenýma papučkama s očima a dlouhou čepičkou přes jedno ucho, ale první dva neměli a nakonec jsem souhlasila, že Ben bude míň náchylnej na špinění. A navíc nám bude ladit k motorce. Jasně, čtete dobře. Napadlo mě, že by to mohl být náš nový maskot na cesty.

A protože jsem měla v úmyslu uplést mu nějakou čepičku na spinkání, vzala jsem Glorie ze svého skladu syslátů a pustila se hned do práce. Tedy, nejprve jsem uvažovala o barvě. Nebyla jsem si jistá, co by mu tak nejvíc slušelo. Třeba nějaká pastelová?

Nakonec jsem se rozhodla, že čepiček může mít klidně víc a vybrala kouzelnou santovskou. A na ni právě je návod uvedený v úvodu. Návod je zdarma, ale v angličtině. Povím vám, jak jsem to udělala já. 

Nahodila jsem čtyřicet ok smetanovou Glorií zároveň s bílou cancourkatou kdovíjakou (asi by se hodila i chlupatá). Vzala jsem si 2,25 jehlice Addi, které mám ze všech nejraději. A taky aktuálně jediné volné. Upletla jsem čtyři řady vroubkem, ukončila 12 ok na ucho a pak upletla dvě řady lícovým žerzejem. S nahozenými třemi oky navíc nad vzniklou mezerou jsem udělala další bílou lícovou řadu. A pak jsem přešla na jednoduchou červenou Glorii. Mám asi 4 centimetry na výšku a přemýšlím, kolik jich mám udělat. Aby byla čapka opravdu dlouhá. 

P. S.: Obrázek byl převzat ze stránek Lídla.

Ethereal Bliss

Tak tenhle šátek také není právě nejmladší. Ani nevím, proč není dokončený, protože mě jeho pletení celkem bavilo. To víte, dírky, různé vzory a krásná měkoučká bavlna s drobným leskem. Sice růžová...

Připadá mi zbytečné opakovat, co jsem už jednou psala, tak se můžete podívat na předcházející dva články o tomto mém dílku:

• Bláznivě děrovaný růžový šátek (publikováno 25. února 2016)
• Šátek Ethereal Bliss (publikováno 18. dubna 2016)

Možná mi v jeho dokončení zabránil nějaký KAL, třeba pletený s Vlněnými sestrami. No jo, 22. března toho roku spustily Vlněné sestry Reynu. Moje dílko najdete zde.

Modrý spodek

Modrý spodek

Tohle je asi nejnudnější příspěvek v tomto adventním kalendáři.

Možná bych vás pro zajímavost mohla nechat hádat, co to je?

Dle fotky je to modré, mírně chlupaté. Prozradím vám, že je to pletené pružným patentem a že už to je skoro hotové, ještě pár řad, tak 5 centimetrů na výšku...

Nějaké nápady?

Fialový šátek s kosočtverci aneb Šátek Míšovy mamky

Šátek Míšovy mamky 

Šátek nemá své vlastní jméno a je opět hodně starý, tedy hodně dlouho rozdělaný. Nejdřív jsem neznala dostatečně tenkou přízi na krajkový šátek – a rozmotávat Glorii (akryl) na tři prameny bylo dost zběsilé a dlouho mi to nevydrželo. I když autorka to doporučovala a já si nějakou dobu pohrávala s variantou, že bych měla opravdu dobový šátek. Ale nakonec jsem se rozhodla, že když už se s něčím budu plést opravdu dlouho, koupím si na to hezký materiál. A vybrala jsem fialovou Lace od DROPS.

Nevím, jestli jsem tehdy zrovna měla fialové období jako celou tuto zimu, nebo byla jediná, kterou měli ve třech klubkách. Tehdy mělo myslím každé 800 metrů. A já to možná s množstvím přepískla. Ale nevadí, bude třeba na svetřík.

Ještě se budu muset podívat a zkontrolovat si to, ale myslím, že návod je z časopisu z roku 1994, nebo ještě starší. Říkám mu pracovně šátek Míšovy mamky, protože právě od ní mám ten časopis. Původně byl půjčený později darovaný s tím, že už stejně plést nebude.

Šátek Míšovy mamky – detail

Upletený šátek v časopise se mi moc líbil, ale ať na to koukám, jak chci, zdá se mi, že můj vzor vypadá trochu jinak. A navíc jsem se v něm myslím ztratila. 

Pokud si dobře vzpomínám, jedná se o relativně složitější vzorek, protože se rubová strana plete jinak než jenom hladce nebo obrace. Vyžaduje tak spoustu soustředění a rozhodně to není pletení k televizi nebo povídání do kavárny. A kdoví jestli aspoň do metra. Myslím, že i opakovaný úsek je relativně velký.

Kočičí stopy ve sněhu

Ve Vlnice jsem si pořídila bílé klubíčko s flitry. Třpytivé hlouposti k Vánocům patří! Klubíčko se jmenuje Gabi, z 65 % ho tvoří akryl a z 35 % polyester. Na 50 gramů 70 metrů a výrobce neuvádí, kde bylo vyrobeno. Tato praktika je mi nesympatická a tipuji, že výrobce se nachází v Turecku. Na jehlice číslo osm jsem nahodila 50 ok a jala se plést šálku se vzorem kočicích tlapek. Z téhle úžasně bílé příze by opravdu vypadaly jako kočičí tlapky ve sněhu. 

Nyní – po upletených pěti centimetrech – přemýšlím, jestli je to to pravé, co chci. Místo lehké šály, bych kupříkladu mohla tento vzor (ovšem asi na menších jehlicích) použít k dokončení modrého (též akrylového) šátku z dob dřívějších. Nebo jim obohatit svetřík, či klubka využít na čepici. Jelikož jsem si koupila dvě, čítá to dohromady 140 metrů. Takhle volnou šálu bych z toho asi dala dohromady, to není problém, spíš nad tím přemýšlím kvůli praktickému využití. Mám už tolik krásných (a často i vlněných hřejivých) šátků, že další (a pouze dekorativní) se zdá být zbytečný.

Máte nějaký nápad?

Bohemian Oasis

Po téhle háčkované dece ze čtverců jsem toužila už celkem dlouho. Až letos jsem si na ni konečně koupila klubíčka – stejná jako se uvádí u návodu na stránkách DROPS (je zdarma! A v češtině.) a pustila se do díla. Samozřemě, jak je mým zvykem, mám už ji slušnou dobu rozdělanou – při prohlídce deníku jsem zjistila, že nejméně od prvního dubna. Možná ještě dýl!

Důvody k tomu mám hned dva – jednak mi bylo háčkování poměrně nepohodlné, protože už jsem tolik přivykla pletení. A taky se pořádně nedá háčkovat za chůze a v metru to taky nějak není ono.

Vánoční hvězdičky

První vánoční vločka

Třpyt k Vánocům neodmyslitelně patří. A tak jsem velice snadno propadla kouzlu třpytivého klubka v Zapletenu v Brně. Zakoupila ho za pouhých 28 Kč a o víkendu se pustila do háčkovaných hvězdiček. Nemaje jiný háček, využila jsem ten dřevěný, který jsme vloni (nebo už jsou to dva roky?) s Kamilem vyráběli na chalupě. (No fakt jo, psala jsem o nich zde 25. října 2015 a jsou tam i vyfoceny.)

Neháčkovalo se s ním právě nejlépe, protože je příliš dlouhá část od zobáčku ke konci háčku. Nicméně zvyknout se na to dalo a navíc mě blažilo vědomí, že místo koupeného kovu háčkuji vlastně jakousi větvičkou. Jak přírodní a krásné! A hodící se k Vánocům! Určitě víc než ta umělotina, z níž háčkuju. Jenže jak z ní koukají ty plastové kousky, vypadá to jako čerstvě napadaný sníh a tomu se prostě nedá odolat. 

Dokonce i naše kočka je do toho blázen. A tomu vůbec nerozumím. Všichni si stěžují, jak jim kočka očuchává, olizuje, nebo se aspoň válí na vlněných klubíčkách či Donegalu a tu mou nejvíc nadchlo plastové třpytivé klubko a ještě se ho snažila okusovat. Sebrala jsem jí ho ani ne tak kvůli tomu, aby mi ho neožužlala, jako spíš proto, že opravdu nechci, aby něco takového spapala, byť jen malý kousíček.

Vánoční hvězdičky jsem podle návodů Caitliny Sainiové z knihy Sněhové vločky udělala přes víkend čtyři a pochopitelně každou jinou. Tak jak mají vločky být.

Modrý šátek

Modrý šátek 

Tento šátek pletený vroubkem jednou za čtyři řady vychází z některého z návodů od DROPS, ale bohužel si nemohu vzpomenout z jakého. Také patří k mým již roky rozdělaným projektům. 

A to hned ze dvou důvodů. Zaprvé mi došlo klubko... ano, přiznávám, amatérská chyba (Kotrmelíně by se to nestalo!). Omlouvá mě to, že jsem byla ještě celkem nezkušená, takže jsem nevěděla, jaká je na co spotřeba, a pravděpodobně jsem si klubko koupila „jen tak“, protože se mi líbilo, neznaje na co bude využito. Následně mi nebylo jasné, nebo spíš jsem se zdráhala, co napojit a jak plést dál. Obvykle se navazuje stejným typem klubka. Což o to, v obchůdku se mi jich líbilo více, ale ta fialová k tomu nějak moc nešla.

Modrý šátek detail

A druhým důvodem je, že teď už mám spoustu jiných krásných šátků, i když zdálky a po čase jen tenhle taky okouzlující, zejména ty proměny barev. Ale pořád je akrylový a nevypadá to, že by nějak extra hřál. 

Nějaký tip, co s ním dál?

Šedý krajkový šátek s kosočtverci

Šedý krajkový šátek s kosočtverci

Z šedé tenké bavlněné příze jsem kdysi, odhaduji tak tři roky zpátky, ale může to být taky pět, začala plést na tenoučkých jehlicích (všimněte si, že tenkrát jsem ještě používala dlouhé rovné a o kruhových jsem nechtěla ani slyšet!) tento, pravděpodobně šátek. Domnívám se, že se jedná o klubko Monika, které by mělo mít docela dost metrů, ale už tenkrát, když jsem začínala a viděla, že spotřeba není zase tak malá, jsem se rozhodla, že mohu z obou stran klidně připlést další pokračování stejným vzorem. A čím víc se vyznám v pletení, tím více dospívám k závěru, že mohu udělat i spoustu jiných věcí, např. použít středový čtverec či obdélník k vytvoření nějakého extra zvláštního tvaru, připlést každý konec jinou barvou, jinou krajkou, lícovým žerzejem nebo vroubkem. Udělat každý konec odlišně dlouhý. Doplnit po stranách trojúhelníky a získat tak půlkruhový šál, který bych sjednotila krajkou dole. Zkrátka ještě uvidím, co z toho vznikne.

Od kamarádek pletařek jsem slyšela varování, že by se bavlna mohla vytahovat. Snad to u krajkového šátku nebude nijak extra vadit.

P. S.: Vzor mám z jedné knihy o pletení.

Krosienkovaný pytlíček

Krosienkovaný pytlíček

Jedním z mých opravdu dlouho rozdělaných projektů je krosienkovaný pytlíček. Jedná se o speciální techniku připomínající tkaní, ale bez útku (tedy pouze s osnovou). V Česku se jí věnuje například Sylva Antony Čekalová. Vycházela jsem z návodu na jejích stránkách krosienky-sprang, konkrétně na Vyrobte si krosienkovaný pytlíček aneb Jak začít s krosienkami.

Až na pár menších chybek se mi myslím celkem povedl. Barevné kombinace je docíleno zakoupením multibarevného bavlněného klubka, na jehož značku si bohužel nevzpomínám. Každopádně teď je potřeba sešít jeho kratší strany – to, co vidíte už je přeložené, takže toto je finální velikost. Ukrosienkovala jsem si tedy jakýsi penál nebo co.

O krosienkování, s nímž teprve velmi zvolna začínám, jsem zde již psala v článcích:

• Začátky krosienkování,
• Jehloháčky,
• Mravenec č. 3

Mimochodem jeden z těchto jehloháčků posloužil k tvorbě Vánoční hvězdičky zde.

Rukavičky s ptáčky

Zadání bylo jasné! Na poslední letošní pletařské setkání ve Vypáleném koťátku na Hradčanské přinést vlastnoručně upletené bezprsté (bylo to nutné?) rukavičky zabalené do neprůhledného papíru.

Kdo jedny přinese, jiné si odnese. Na Facebooku se řešilo, jestli si je budeme předávat tak, že každá obdaruje ženu sedící po její levé ruce (nebo pravé, to je jedno), která taky jedny donesla. Nebo zda je očíslujeme a budeme losovat čísílka. Pokud by si někdo náhodou vytáhl svoje, losoval by ještě jednou. Začala jsem plést z tmavě vínové a žluté Alpacy od DROPS a čím dál míň by mi vadilo, kdybych si vytáhla vlastní. 

Zatím mám trochu obavy, jestli nebudou příliš velké. Přece jen 56 ok, i když na dvojkách, se mi zdá hodně, ale jinak by se mi tam nevešel vzor ptáčků s kudrlinkami. Neptejte se mě, kde jsem ho vzala, protože to nevím. Dal by se asi zkusit vygooglit, ale já ho vyštrachala ve svých syslátech se vzory „odnikud“. žádný popis, k čemu je to vzor, nic. Jenom se mi líbil a řekla jsem si, že v těchto barvách (3969 mix a 2923 uni) bude nádherný. Doufám, že majitelce udělá radost. Teda za předpokladu, že stihnu doplést obě rukavičky.

Ještě se musím pochlubit, že jsem myslela opravdu na všechno – kdyby to byla nějaká „úchylačka“, co musí mít všechno perfektně sladěné, vzala jsem dvě klubka navíc, aby si mohla uplést čepičku či šálu k rukavíkům.

...

Nyní už mohu doplnit, že vzhledem k dalšímu pletení a jiným aktivitám jsem nestihla ani jednu rukavičku, natož obě. Takže nakonec přece jen budu jejich hrdou majitelkou. Ale nejsem sama, minimálně ještě Jana na tom byla úplně stejně. A jak jsme se shodly, měnit si je nebudeme! 

Ponožky pro kolegyňku

To bylo tak, pochlubila jsem se kolegyňce s upletenými ponožkami pro miminka a jí se zalíbily. A tak mě požádala, jestli bych upletla pro její příbuznou, která bude brzy rodit, taky jedny. Že mi to klidně zaplatí. 

Nejprve jsem vysvětlila, že to není levná záležitost a optala se, nakolik si její známá cení miminka, tzn. zda je ochotná vlněné věci prát v ruce, nebo mám zvolit akrylovou klasiku. Bylo mi řečeno, že u nich si vždycky cenily ruční práce. 

Protože jsem chtěla něco krásného, sáhla jsem po DROPS Baby Merino a vybrala krásnou barvu č. 40 (ametyst). Patří do skupiny mix, to znamená, že i když vypadá jednobarevně, je ve skutečnosti trochu proměnlivá a zajímavější. Poradila mi to paní prodavačka z Moje klubko (v Praze). 

Plést jsem samozřejmě musela na dvojkách (já a moje volné pletení, ach jo). Vůbec to nepřibývalo a takhle malé ponožtičky se zdály být kruhovce otrava. 

Vybrala jsem návod od DROPS, který se jmenuje Little Jamboree a bylo to docela fajn. Když jsem překonala prvních pár řad, kdy se pletenina přetáčela a všelijak nespolupracovala, bylo to najednou super. Začala jsem si užívat, že návod neznám a pletu něco nového. Kromě chodidla a vzadu za patou jsou celé ponožky pletené patentem (dvěma oky hladce a dvěma obrace). Chodidlo a část za patou je lícovým žerzejem, takže se zdají být dobré do botiček a případně i na ťapání. Doufám, že nositelce budou a udělají radost.

Už jsou i vyprané. Jenom zadělat konce a slavnostně předat.

Cassie Rosse: Lace by CR

Rozpletený mystery CAL

Opravdu náročný mystery KAL od Cassie Rosse už jsem tu zmiňovala. Pletu ho z krajkové příze od DROPS, která se příhodně jmenuje Lace, což v angličtině znamená krajka či krajkovina (nebo tkanička). Je to nejnáročnější šátek, jaký jsem kdy zatím pletla! V jediné řadě má přibližně čtyři sta oček.

Od 1. září (viz fotka v minulém článku) jsem se sice posunula (fotku dodám, doufám ;-)), ale ne zase tak výrazně, jak bych si přála. Realita se dá krásně popsat slovy klasika: „Velebnosti, já bych se na to nejradši vyprdla.“ Na druhou stranu, jak praví Teorie špatné cesty, už jsem toho upletla takový kus... a taky nepatřím k lidem, kteří se jen tak vzdávají. Nebo si to aspoň myslím. Znáte to, jak vám někdy v hlavě uvízne nesmyslná (a bezvýznamná) věta, věc a má pro vás dalekosáhlé důsledky? Jenom proto že ji berete extra vážně?

Tak to já mám s červenými tkaničkami. Někdy v osmé třídě jsem se kamarádila s cikánským klukem, nebo se to o něm aspoň říkalo (mimochodem byl jediný jakž takž rozumný ve třídě), a on se řadil k anarchistům a tehdy mi vysvětloval, že červené tkaničky, které nosil v kanadách, znamenájí „nikdy neutíká z boje“. Nemyslím si, že by bylo moudré nechat se zbít jen proto, abych neutekla, ale od té doby jsem si to opakovala tolikrát, že je to vlastně moje heslo. Neutíkám z boje. Ne zbytečně a zbaběle. Na druhou stranu není nutné bojovat, když to nedává smysl, nebo pro boj samotný, někdy se dají situace vyřešit mírovou cestou a jindy je třeba ve stylu Žižky zvolit lest, nebo jak říkáme doma „odnést to před poštu“ (viz následující vtip).

Stala se vražda před kinem. Policisté píší protokol, ale nejsou si jisti, jaké I se píše ve slově kino. Tu jeden dostane spásný nápad: „Tak napiš, že jsme ji našli před biografem.“

„Tak jo.“ Píše, píše. A pak se zarazí. „A jaké I se píše ve slově biograf?“

„Já nevím,“ praví první. „Tak pojď, odtáhnem ji před poštu.“

Což mi ovšem připomnělo jiný vtip:

V hospodě se chlápek ptá přátel, jestli vědí, proč policajti chodí vždy ve dvou. Když nikdo neodpoví, říká: „Přece proto, že jeden z nich umí jenom číst a druhý zase jen psát.“

Zaslechnou to dva policajti sedící u vedlejšího stolu. Jeden z nich vstane a chce po chlápkovi občanský průkaz, že pobuřuje. Když jej dostane, chvíli jej prohlíží, pak se otočí k tomu druhému a říká: „Tak to bychom měli. Franto, piš.“

Hana Paimen: Oakenshield shawl (1)

Rozpletený Oakenshield

Tak tenhle šátek (ano, opět) navrhla Češka s přezdívkou Hana Paimen. Přihlášených má zatím jenom 16 projektů, ale myslím, že skýtá velký potenciál. Šátek je jednoduchý a přesto dokonalý. Krásný. A opět s dubovými listy. (viz můj páteční článek Alana Dakos: Forest Foliage)

Půlkruhový šátek vypadá úchvatně zejména z tweedu (= příze s jinak barevnými nopky). Já ho teď dělám z jednoho megaklubka, které jsem zakoupila v Brně v Zapletenu, ale vážně přemýšlím o tom, že druhý bude z tweedu. Třeba bílého.

Asita Krebs: Celtic Myths

Rozpletený Celtic Myths

Další z šátků, které mi rozdělané „stojí“ ve skříni nebo někde poblíž. Už jsem vám o něm psala prvního května letošního roku (trochu děsivé) v článku Celtic Myths z vlastnoručně upředené příze. Důvodem, proč není šátek hotový, je celkem pochopitelně to, že jsem dosud nedopředla všechna klubka, která na něj potřebuji. Ono to není jen tak. 

Nejdřív pletete a pletete a pak zjistíte, že nemáte dost upředeno. Tak jdete, koupíte česanec a pak nějakou dobu trvá, než se dostanete k předení – celkem se hodí, když máte jakž takž ucházející světlo, což je teď v zimě problém, taky nechcete „chrastit“ kolovrátkem v noci (nejsme doma sami) a taky občas nemáte náladu příst. Ono v Praze dostat se domů v nějakou rozumnou hodinu taky není nic snadného. Pak upředete jednu nitku, následně musíte upříst druhou a pak je seskat. A pak se zase můžete konečně dát do pletení... Ale těším se až bude. Je pořádně tlustý. Snad bude trochu poddajnější, až se vypere. Možná jsem ho měla plést na větších jehlicích?

Návod na Ravelry najdete zde a pletlo ho již 924 lidí.

Stephen West: The Doodler

Rozpletený Doodler

Jasně, o tomhle KALu Stephena Westa jste už určitě slyšeli. Nebo ho viděli. A pokud ne, rozhodně to stojí za to. Líbí se mi, nebo spíš mě přímo uchvacuje tím, jak je originální. Nic podobného jsem zatím nepotkala. Všichni dokola opakují stejné tvary šátků, furt dokola trojúhelníky, čtverce, kruhy, půlkruhy. Copak se dá něco jiného vymyslet? říkáte si.

Doodler je vlastně taky půlkruh, ale jinej!

Pletu ho z příze Vlněných sester, kterou jsem koupila dávno, předávno. Ono ho už taky pěkně dlouho pletu. Začala jsem ho vloni, přímo na Štědrý den. 

Nahoře v copánku je použitá žlutá ponožková Jawoll, pestrá Mille Colori tvoří tělo šátku společně se žlutou a tmavě modrý vlnkovatý spodek bude tvořit Mille Colori Socks & Lace. Všechny od značky Lang Yarns.

Spodní část trvá poměrně dlouho a chce i trošku počítání, takže se z mého obříka stal (jak už to občas bývá) šátek na domácí pletení, tzn. netahám ho s sebou v metru, a proto je i tak dlouho rozdělaný. Doma se totiž pletení věnuji jen zřídka.

Na Ravelry je Doodler „zalogován“ 4915 krát. Taky si říkám, že možná upletu ještě jednoho (nebo dva), protože vypadá tak krásně...

P. S.: Velmi dobře vypadá, když se ve spodní vlnovce zopakuje barva použitá na vrchní copánek. Zajímavý je i celočerný Doodler s červeným copánkem, dělícími proužky a proužky ve vlnovkách, takto ho pletla estobella. 

Alana Dakos: Forest Foliage

Forest Foliage je nádherný šátek s dubovými listy od Alany Dakos. Na Ravelry má 248 projektů. Mělo by mi na něj stačit 500 metrů. No, uvidíme. 

Vybrala jsem si stoprocentně vlněnou přízi od Tvořivé ovečky, kterou jsem corespinningovala = opředla hnědým česancem zakoupeným v Dalinu v Praze. Díky opředení, které se ukázalo trochu náročnější, než jsem se domnívala, jsem získala zajímavě měnivou přízi, jak co tloušťky (i když to se mi už daří držet podobné), tak co do barvy.

Jsem zvědavá, jak to bude vypadat po upletení. ... Na hotový výrobek si ještě chvíli počkáte, protože aktuálně mám opředené jenom jedno klubko. I když další česance už mám doma taky. 

Opředené klubko

Rozpletený šátek

Mimochodem, šátek vypadá nádherně snad ve všech barvách. Extra se mi líbí v bílé. Možná použiju šedou ponožkovku, kterou jsem si před týdnem objednala ve Vlnapu, zrovna ji totiž mají v akci: 100 g/420 metrů za 79 Kč. (zde) Mostarda ji plete ze žluté Cotton Merino od DROPS, to taky vypadá krásně. Mně se nejmíň líbí fialová a podobné barvy, které listí v přírodě nezískává. Ale je to věc vkusu.

P. S.1: Možná je jen trochu škoda, že jsou lístky pravidelně poskládány v řadách. Trocha nepravidelnosti by více připomínala přírodu.

P. S.2: Návrhy Alany Dakos mají jednu velkou nevýhodu – jsou opravdu krásné a nebudete se od nich moci odtrhnout. Navíc jí to na fotkách opravdu sluší. Krásný je například šátek Secret Garden (opět s listím) a tady můžete vidět svetr Flourish, který si podle Alany upletla Radka z Upletusi.cz. Já se u Radky budu v budoucnu (až se k tomu dostanu) inspirovat s vyztužením knoflíkové légy – vypadá to pěkně a zdá se to být i praktické. A Reill (stále Radka, jen její Ravelrová přezdívka) pletla dvakrát také rukavice Verdure.

Lisa Hannes: Frieze Shawl

Jedním z šátků, které mám rozdělané, je Frieze Shawl od Lisy Hannes. Koupila jsem si ho před časem v nějaké slevě, ale možná si ho budete moci koupit se slevou také, protože tato designérka udělala krásný kalendář na Ravelry. V její skupině Maliha Designs Advent Calendar 2017 se každý den objeví některý z jejích návodů s heslem k získání 25 % slevy. A protože už dnes máme 8. prosince, můžeme s určitou pravděpodobností určit, co už tam nebude (leda že by slevu na totéž udělala znovu):

1. Liquid Gold (šátek s copánky a žebříky)
2. Doo Wop (šátek se šipkami z přetahovaných ok) - mm, ten je krásný, ale asi vím, jak bych ho dělala
3. Martha's Meadow (zajímavé, jednoduché, proužky s krajkou)
4. The Colourist (něco trochu jiného - půlkruhový šátek)
5. Laurelie (autorka k němu napsala: „Dnešní je jedním z mých absolutních favoritů!“, myslím, že nejen její, zaregistrováno jich je 383 a já sama jsem upletla dva!)
6. Interlude (na mě nuda)
7. Malini (opět mozaikové pletení s přetahovanými oky = v každé řadě pletete jen jednou barvou a některá oka v kontrastní barvě jen snímáte)
8. Sand Layers (pro mě zase trochu nuda, mám ráda barvičky).

Každopádně skvělý nápad a ode dneška budu zjevně prohlížet druhý adventní kalendář a možná si i některý vzor koupím, i když pár ještě neupletených mám. A tím se dostávám k dnešku... Nahodila jsem na Frieze Shawl, konečně, ale nějak jsem se zasekla a musím se podívat, jak dál. Ono se to totiž snáz píše (anglicky), než chápe. Vím, že se opět jedná jenom o snímaná oka. Ačkoliv vzor vypadá složitě a kdovíjak nepochopitelně, náhodou jsem na něj narazila někde jinde (jako na florentinskou krajku, nebo jak mu tam říkali, a nezdálo se to tak složité). Ostatně Vlněné sestry ho pletly již dávno, a protože se mi líbily Katčiny barvy, zvolila jsem přesně tytéž (a každá budeme mít jiný šátek).

Frieze Shawl najdete zde (placený), na Ravelry je již evidováno 256 projektů. Aby vzor hezky vynikl, je třeba, aby byly barvy dostatečně kontrastní. Podle fotek se celkem osvědčila jedna vícebarevná příze v mém případě Schoppel-Wolle Zauberball (myslím, že jsem zvolila svou oblíbenou 1546 Frische Fische) a jedna jednobarevná (použila jsem světle šedou Admiral).

Pruhovaný svetřík Mon petit gilet rayé

Upletený vzorek

Konečně jsem se odhodlala k pletení svetříku. Vzala jsem si ze stashe (= skrýše) klubka, která jsem si za tímto účelem pořídila u Vlněných sester asi před rokem, a nahodila na vzorek. 

Vypadá to, že by svetřík i na trojkách mohl být hezký. Opravdu se mi nechce plést na dvojkách! 

Bílá příze je ponožkový Jawoll a pestrá Mille Colori Baby, také od firmy Lang Yarns. 

Jedná se o svetřík Mon petit gilet rayé, který autorka pletla z DROPS Alpacy kombinované s Noro kureyon sock. Návod je od Isabelle Milleret na Ravelry zdarma (v angličtině nebo francouzštině a pouze ve velikosti M). 

Je u něho 975 projektů a 56 článků na blozích.

Spirit of Life/ the Orchid

Originální balení setu na CAL

Tento šátek či pléd jsem vznosně nazvala Velký podzimní CAL s Angelikou a pozvala vás ke společnému háčkování pro pokročilé. CAL začal 18. října 2017 a každý týden je zveřejňována jedna část. Musím dodat, že se nejedná o můj CAL, nýbrž o autorský návrh Tatsiany Kupryianchyk. Nešlo mi ani tak o to, abych se zapojila do nějakého dalšího KALu, vlastně mám rozdělané ještě dva červnové (ano, měsíc je správně). O jednom jsem vám psala již v neděli a o dalším budu vyprávět zítra.

Na tento šátek můžete využít jakoukoliv vám blízkou barevnou kombinaci, já si zbaběle zakoupila již navrženou autorkou. Možná ani ne tak zbaběle, jako fascinovaně. Když jsme na společném úterním pletení asi před měsícem probíraly, co která děláme, Spirit in Life se líbil ve všech barevných kombinacích. Vybrala jsem si variantu Spirit of the Orchid, protože mi připadá nejkrásnější a navíc mám nejraději zelenou a poslední dobou dost nosím i fialovou barvu. Zásilka s klubíčky mi dorazila 10. října a já ji – za odměnu – otevřela až téměř po čtrnácti dnech. Set s klubíčky Scheepjes Catona a Scheepjes Spirit, která jsou buď celobavlněná nebo napůl s akrylem, byl hezky zabalený a obsahoval i zvláštní kruh, u kterého jsem opravdu zvědavá, co se s ním bude dělat. Pokud chcete použít jinou přízi, autorka doporučuje tloušťky Fingering až Sport, tedy celkem běžnou, a 8 odstínů. Autorka mě mile překvapila tím, že dovoluje prodávat výrobky podle jejích vzorů.

Návod je zdarma a právě od Bambooliny je překládán do češtiny, což je super, protože jak jsem zjistila, mám mezery nejen v angličtině v oblasti háčkování, ale i v háčkování jako takovém. Ještě nedávno jsem tvrdila, že je to strašně jednoduchá ruční práce, protože tam vlastně je jen pevné oko a dlouhý sloupek, ze kterého vynecháním nahození uděláte krátký sloupek. Právě i pro úžasný a neobvyklý vzhled háčkované deky (jak jinak nazvat cca 63 cm x 180 cm?) jsem se do tohoto KALu zapojila. Řekla jsem si, že se chci rozvíjet i v oblasti háčkování. Všestrannost ke mně zkrátka patří. 

Podle instrukcí se mi háčkuje skvěle, i když nemohu nemaje internet využívat podpůrná videa nebo články na blogu Lilla Bjorn's Crochet World. Autorka má popis krásně vymakaný a též překlad (za který znovu děkuji!) je srozumitelný. Hned v první části jsem se naučila novou techniku – kladení sloupků dopředu před práci, a mozaikové háčkování v druhé části mě natolik uchvátilo, že jsem se musela hodně přemáhat, abych toho nechala a šla dělat něco jiného (psát na blog).

Jelikož jsem začala o něco později a mám více aktivit (nejen pletacích, ale i tohle psaní žere trochu času), jsem pochopitelně ve skluzu oproti ostatním háčkařkám. Na druhou stranu se tím nijak netrápím a užívám si to objevování skrytých tajů háčkování. Stále na háčkování spatřuji nevýhodu, kvůli níž jsem se obrátila k pletení, i když jsem ho tehdy neměla moc ráda. Při háčkování vám vzniká tuhá nepříliš poddajná tkanina. Může být nejspíš ideální na kabáty, tašky, koberce, žínky, ale na oblečení se mi zdá poněkud nepraktická. Zejména na letní, protože tloušťka příze způsobuje, že na vás daná věc vypadá místo tílka jako deka. (Jednu takovou už pár let mám. Dosud jsem ji nikam ven nevzala a marně přemýšlím, co s tím asi tak budu dělat…)

A jen pro úplnost: na Ravelry má projekt zaregistrováno 342 lidí. 

1. část CALu hotová

Justyna Lorkowska: Piccadilly

Rozpletený šátek Piccadilly

A opět tu máme šátek! Autorkou je opět Justyna Lorkowska. Už jsem od ní pletla Close to you (dvakrát) a Lothian. Pokud ještě něco dalšího, tak si na to právě nevzpomínám. 

Návod je placený a v angličtině. Na šátek potřebujete 2 klubka hlavní barvy po 350 metrech na stogramovém klubku a jedno kontrastní barvy. Autorka použila tloušťku 4 ply/fingering weight. Výhodou toho, že od ní nepletu poprvé, je to, že už docela dobře znám anglické zkratky, které používá, a také její styl. Řekla bych, že její výtvory jsou si svým způsobem podobné. Jako když čtete více knih od stejného autora.

Vybrala jsem Alpacu od DROPS, kterou jsem si (myslím) pro tuto příležitost už před časem pořídila. Návod už mám nějakou dobu, protože jsem ho dostala od kamaráda k narozeninám nebo svátku. A jelikož už je to nejmíň rok, taky se mě párkrát ptal, jestli už jsem ho pletla. Začíná to být trapné. 

Piccadilly detail

Jistě chápete, že to není tím, že bych neměla zájem nebo chuť. Právě naopak! Ale pořád jsem se po vzoru svých (?) zodpovědnějších (?) kamarádek snažila udržovat menší množství rozdělaných projektů. Na druhou stranu si říkám, že mám být přirozená (dělám to přece pro svoje potěšení) a můžu si mít rozdělaných projektů třeba padesát, když mi to bude vyhovovat. Potíže je v tom, že mi to chvíli vyhovuje a chvíli mě to děsně štve až stresuje. 

Každopádně teď jsem si řekla, že nějaké projekty, po nichž moje srdce šíleně touží, začnu a hotovo. Dodělávat je přece můžu třeba celý příští rok. :-)

Ale zpátky ke klubíčkům. Mám 4 klubíky Alpacy mix, takové hnědé, jak bych to jen popsala. Velbloudí? Prostě barva 0618 a smetanovou Alpacu (bez mixu) 0100. Té mám tři klubíčka. Ta by stačit měla, ale u té první si nejsem jistá. Kdyžtak to holt budu muset nějak vymyslet. Pohrávám si i s variantou, že bych krajku dole udělala v jiné, bláznivě kontrastní barvě. Stejně je to na mě až příliš decentní. Co se tak hodí k hnědé?

Bláznivě růžová? Fialová? (té mám poslední dobou nějak moc nasysleno, tak to zase nechci úplně přehánět, protože to není moje nejobvyklejší barva.) Že by hráškově zelená? Jo, i ta by šla. Vlastně možná i modrá, nebo zrzavá/cihlová, tu mám velmi ráda. Hlavně to chce něco světlého, aby vzor vynikl.

P. S.: Na Ravelry je zaregistrováno 157 projektů.

Organized chaos

Jedná se o šátek od Cheri McEwen, který byl před létem pletený jako MKAL, tedy společné pletení, kdy víte, že pletete kruhový šátek, ale nevíte, jak přesně bude vypadat. Doufám, že mi zatím, za tu dobu, co jsem na něj nesáhla, někam nezmizelo pokračování návodu a na Ravelry ho v klidu najdu. 

Návod byl zdarma, ale šátek měl velkou spotřebu příze, a tak jsem sáhla po pestrém klubku Angora Gold Simli Batik od Vlniky. Růžovo-zelené se mi pro tento záměr zdálo ideální. Zatím jsem teprve u druhé části a už přemýšlím, jak se mi to na ty jehlice (trojky nebo tři a půlky) asi všechno vejde. Zdá se, že i nejdelší lanko bude třeba nastavovat. Ještě že mám ty spojováky!

Na Ravelry je zaregistrováno 22 projektů.

Stephen West: Rockefeller

Nahozeno na Rockefeller

Na dnešní den jsem si pro vás připravila šátek. Je to totiž nejběžnější druh oděvu/doplňku, který pletu. Miluju šátky už od dětství (či puberty) a čím dál víc mě baví zkoušet na nich různé materiály, barvy, tvary, délky… Šátky mají tu výhodu, že se vlastně vždycky povedou. Nebo skoro vždycky. Taky už mám jeden šátek giga rozměrů, který se dost obtížně nosí, ale to je jen výjimka potvrzující pravidlo.

Tenhle šátek patří do rané tvorby mého oblíbence Stephena Westa. V roce 2012 ho pletl jako Mystery Shawl. No já si ho koupila až o pět let později. Ale nelituji. Opravdu moc se mi líbí. I když bych asi doporučila zájemcům, aby si zároveň nekupovali Spectru, protože se vlastně jedná o vrchní část šátku prodlouženou o pár ok v kontrastní barvě pletených vroubkovým vzorem.

O tom, že se mi líbí a ráda bych si ho upletla, jsem psala v článku Šátky, co mě zaujaly a které si (ne)upletu v lednu tohoto roku.

Na šátek potřebujete dvě příze kontrastních barev tloušťky light fingering a přibližné délky 411 metrů a 462 metrů. Na jehlicích číslo 3,25 mm vytváří vroubkový vzor na 28 ok a 52 řad čtverec o straně 10 centimetrů.

Šátek jsem nahodila 23. října 2017 z tmavě fialové akrylové příze, kterou jsem vyhrabala ve svých syslátech a světlé polovlněné, kterou jsem letos na podzim zakoupila v Zapletenu v Brně. Světlá příze trochu mění barvy, od okrové až k fialové, což by šátek mohlo učinit zajímavějším. Podle toho, jakých nabývá tvarů, to vypadá, že si ho upletu víc než jen jednou.

P. S.1: Na Ravelry je registrováno 3529 projektů s tímto vzorem.

P. S.2: Pořád přemýšlím, kdo byl Joe Rockefeller. Zpívají o něm i Horkýže Slíže v písničce Motorkárska. 

Čepice Selbu modern

Čepičkový začátek

Na první prosincový den se ideálně hodí čepička. Proto mi dovolte představit vám nádherný vzor Selbu modern, do kterého jsem se zamilovala téměř hned, když jsem ho viděla. Vzor vytvořila Kate Gagnon Osborn z Kelbourne Woolens v roce 2016. A je zdarma. 

Potřebujete na něj klubíčka dvou kontrastních barev o síle fingering (190 metrů/50 gramů). Nebo si to musíte propočítat podle vzorku 30 ok a 36 řad na deset centimetrů po blokování. Přiznám se, že navzdory všem pravidlům jsem se vzorkem netrápila a pustila se do pletení jen tak. Snad mi to padne. (Ve výsledku to asi nebyl úplně dobrý nápad, i když zase mám velice originální čepičku podle veřejně přístupného vzoru.)

Protože pletu velice volně, použila jsem svoje Addi jehlice 2,25 mm namísto 2,75. Taky jsem konečně chtěla vyzkoušet Alpacu od DROPS. Pro tuto příležitost jsem sáhla po světle modré (2917) a tmavě modré (6309). Pro jistotu jsem si koupila po dvou klubkách a ona mi s přehledem zbyla půlka z každého prvního. Nevadí, aspoň k tomu vytvořím nějakou pěknou šáličku nebo rukavičky. Možná i se stejným vzorem, který je opravdu okouzlující.

Pletení šlo celkem snadno, v obrázku se dá lehce vyznat, v jednotlivých řadách se člověk neztrácí, i když na pletení do metra to úplně není. Čepičku jsem možná i kvůli tomu dokončila za 21 dní.

Připadalo mi – podle fotek čepiček tohoto vzoru na Ravelry –, že lépe vypadá čepička s tmavým pozadím a světlým vzorem. Dle tipu Vlněných sester jsem vzorovou přízi (v mém případě světle modrou) držela v levé ruce a základní (= barvu pozadí) v pravé. Ale myslím, že v mém případě umístění přízí nemá vliv, protože při vyplétání vzoru nenechávám pravou přízi jen tak ležet, ale mám ji ovinutou kolem pravého ukazováčku v opačném směru než tu na levé ruce tak, abych ji mohla snáze posouvat. Ještě doplním, že jsem pletla na jediné kruhové jehlici s využitím magické smyčky.

A jen ze zvyku: na Ravelry je pod tento projekt zaregistrováno 3840 pletených čepiček.