neděle 24. září 2017

Ptáte se mě, co právě pletu?

Nedávno se na Facebooku objevila fotografie jedné kamarádky, jak vybrakovala svoje zásoby a uklidila, resp. snížila počet klubíček. Připsala jsem k tomu s úsměvem, protože se tomu vážně nedalo odolat, že tohle ještě rozhodně žádné velké zásoby (rozuměj syslírna) nebyly. 

Množství připomínalo část mých rozpletených projektů, které jsou vidět na následující fotce. Podotýkám, že to rozhodně nejsou zásoby klubíček, ale pouze rozpletených projektů. Můžete zde vidět šedý (no name) svetřík, háčkovanou krajku na dosud neznámý šátek (až ho vymyslím, dám vědět), žluto-fialový Celtic Myths z vlastnoručně upředené příze (můj první výtvor z vlastnoručního předení, také o něm chystám článek), KAL Organized Chaos a Stephenovu Spectru, Doodlera, svetřík, na jehož jméno si nevzpomenu (myslím, že Enchanted Mesa), ale je opět od Stephena, loňský KAL od Stephena (Building Blocks) a rozháčkovanou deku od DROPS Bohemian Oasis. 

To je jen část toho, co mám rozděláno. Mimochodem od doby focení, stažení fotky a jejího umístění na web, jsem už stihla dodělat ten džínově vypadající šátek vlevo skoro dole nazvaný Lothian.

Co právě pletu? Tohle všechno a ještě něco navíc!

středa 20. září 2017

Angeliky mini letní KAL

Už nějakou dobu jsem si s tou myšlenkou pohrávala. Líbilo se mi to u Vlněných sester, ale i jinde. Chtěla jsem plést KAL, který bych sama navrhla. Nadchnout jiný lidi pro stejný projekt a pustit se do toho. A svůj pokrok sdílet na Facebooku, tady v komentářích, Ravelry skupině, nebo kdekoliv jinde.

Že někdy spustím vlastní KAL už mi bylo dávno jasné, otázkou jenom bylo čím začít. Co navrhnout jako první KAL? 

Jsem docela náročná, takže jsem hledala něco jedinečného, velkolepého, úžasného. A nejlépe zdarma a v češtině, aby se mohl zapojit každý a nemusel se učit platit přes Pay Pal, někde se registrovat apod.

Protože se podzimní rovnodennost blíží (Pá 22. 9. ve 22:01:07) je nejvyšší čas začít s pletením. Určitě ho ale můžete ještě v létě stihnout. Můžete plést až do konce října.


Jedná se o připojení k projektu Sock for Live. Jedná se o pletení úplně mrňavoučkých ponožek (ale nebudete potřebovat lupu, žádný strach) s chodidlem 6 až 8 centimetrů pro nedonošené děti. Kdo se chce rovnou pustit do pletení, přikládám odkaz na návod pletených bačkůrek: https://drive.google.com/file/d/0B6RLcCb1PRKsWTVoQVo3bDF5WjQ/view Plést můžete na 4 jehlicích nebo na jedné kruhové s povytahováním volné části lanka, tzv. magic loop. 


Můžete plést i jakoukoliv jinou vámi oblíbenou metodou.Návod najdete i zde: https://www.mimibazar.cz/navod/5931/cepicky-a-ponozky-pro-nedonosena-miminka

Kdyby byl s něčím problém, neváhejte mi napsat na ika.angel@seznam.cz.

A pro ty, kteří chtějí ještě nějaké povídání, popíšu o co jde. Nezisková skupina Nedoklubko (jejich web zde) pomáhá rodinám po předčasném porodu. Údajně se po celém světě jedno z deseti dětí narodí předčasně. Možná jste o tom ještě neslyšeli, a tak nevíte, v čem je problém. Nemluví se totiž o předčasném porodu o pár dní dříve, ale třeba již ve 20. týdnu (to je 140 dní těhotenství namísto 270 dní, nebo jinak – v pátém měsíci.). Takové děti jsou logicky odkázány na inkubátor.

Cílem ponožkového rekordu, který organizace pořádá, je do listopadových oslav Světového dne předčasně narozených dětí nasbírat přes 9000 novorozeneckých ponožek, které budou vystaveny dne 10. 11. 2017 na Slovanském ostrově v Praze v paláci Žofín viz událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1621011334615789. Tento počet není zvolen náhodou. Přes 9000 dětí se narodí předčasně v České republice za jediný rok.

Zásadní podmínkou účasti v rekordu je NOVÝ PÁR novorozeneckých ponožek (čím menší, tím lepší, barva nerozhoduje), které můžete koupit nebo vyrobit + spojit ponožky spínacím špendlíkem.

Instrukce, jak se přidat do projektu: http://www.nedoklubko.cz/2017/08/08/ponozkovy-rekord-odstartovan/. Ke 14. 9. 2017 mají 3226 párů ponožek. K 8. 8. 2017 jich bylo pouze 982 párů.

Ponožky je možné poslat poštou na pražskou adresu Nedoklubko z.s., V Olšinách 82, Praha 10, 100 00 anebo je možné je odnést do některého sběrného místa, seznam zde: http://www.nedoklubko.cz/sberna-mista-k-ponozkovemu-rekordu/.

P. S.1: Abych nezapomněla – když tohle je letní KAL, určitě je vám už jasné, že mám v pácu i podzimní KAL. To aby i pro vás bylo tohle období kouzelné jako pro mě.
P. S.2: Vysvětlení toho, kde se vzalo a co to znamenalo „mít něco v pácu“ najdete zde. Já jenom shrnu, že to vychází od koželuhů, kteří měli v pácu (pajcu z německého Beize), tedy v mořidle uschované věci pro další použití. V mořidle mívali koželuhové výrobky a suroviny, se kterými měli další úmysly. 

úterý 19. září 2017

Ponožky #3

To bylo tak… 19. září jsme měly setkání s Janou, tak zvanou Zapletenku. Původně to bývala Zapletená sobota, ale protože to teď někdy „vychází“ – Jana to dělá s ohledem na Nepražáky ve všední den – říká tomu již jen Zapletenka. Facebookové události typu: Zapletená sobota v úterý jsou totiž pro spoustu lidí trochu matoucí. Tradičně se scházíme jednou za měsíc v kavárně Pointa, která je celkem strategicky umístěna hned u metra A na Hradčanské.

Ačkoliv jsem se těšila, nakonec jsem na naše společné pletení nešla, protože mi nemocná kamarádka darovala lístek na divadlo se Suchým a Molavcovou, které začínalo v osm hodin. Doběhla jsem se tedy na šestou jenom v rychlosti omluvit, pozdravit holky a pádila pro ty slíbené lístky. Když divadlo skončilo, napadlo mě, že se můžeme s Marií přijít podívat, jestli tam holky ještě nejsou. A byly. 

Jak už je mým dobrým (špatným?) zvykem, opět jsem si pořídila nějaká klubíčka. Jana má totiž opravdu moc pěkné materiály. A společně s holkama umí poradit i ohledně barevnosti. Nutně jsem potřebovala nějaký mohérek na právě vyhlídnutý extravagantní svetřík a při té příležitosti jsem neodolala ani krásnému červenému klubku. 

Obě jsou Holst Garn, Titicaca, červené je odstín Carmine a modré Jade a jedná se o stoprocentní alpaku, kdy na 50 gramů je 400 metrů, takže je vám asi jasné, že je to extra tenká krajková příze. Pro milovníky DROPS doplním, že má tloušťku jako Lace. A ještě dodám, že sice budu plést svetřík, který by se měl dělat z mohéru, ale udělám ho právě z téhle alpaky hned ze dvou důvodů: první je, že mi mohér připadá tak trochu kousavý, leda že bych použila třeba Brushed Alpaca Silk (opět DROPS) a druhý, že mohér od Rowanu je na svetřík trochu mimo mou cenovou kategorii. Je totiž rozdíl, jestli si výjimečně koupíte klubíčko za tři stovky a uděláte z něj celej šátek, nebo si jich koupíte třeba šest. 

Dále jsem potřebovala nějakou tlustší přízi, ideálně ponožkovou, protože jsem měla vyhlédnutého něco speciálního pro svůj Velký podzimní KAL s Angelikou.

Jana mi řekla, že má v autě růžovou Rowan ponožkovou přízi. Jelikož jsem byla celá dychtivá s návodem začít – jednak ta strašná ženská vlastnost zvědavost, a jednak si chci vyzkoušet, k čemu vás tu lákám a nabádám sama na sobě. A podzim už bude brzy! Tak strašně brzy!

Takže beru i růžovou. Měla jsem připravenou černou Fabel, kterou jsem původně koupila na něco jiného, ale rozhodla jsem se ji obětovat a případně dokoupit na původní projekt znovu, hlavně když teď budu moci plést ponožky číslo tři! Jenže po přečtení celého návodu jsem se rozhodla řídit doporučením a použít spíše světlé barvy. Nakonec se ukázalo, že příze je spíš fialová než růžová, akorát to mělo jeden háček. Přestala se už vyrábět, takže pokud jí budu mít málo, mám smůlu, a navíc se moc líbila jedné kamarádce, která má už tři doma a plánuje z nich nějaké dvě velké šály nebo tak něco. Nakonec jsem ji koupila a celou středu strávila přemítáním, jestli ji nemám vrátit a pořídit si místo ní třeba tu tyrkysovou, o které Jana mluvila. Hryzalo mě svědomí, že jsem ji sebrala někomu, kdo ji chtěl, i když říkala, ať si ji vezmu, když se tak dlouho nemohla rozhodnout. Také jsem si chvíli pohrávala s myšlenkou, že bych ji darovala právě téhle kamarádce k Vánocům. Což ovšem mělo další dva háčky – prvně, kdy se asi tak kolem Vánoc uvidíme, a zadruhé jestli ji ještě bude potřebovat a chtít, protože nepatří k lidem s rozdělanými třiceti projekty (jako já), ale dělá všechno pěkně postupně a její syslírna tedy může obsahovat asi tak jednu krabici klubek. Docela by mě zajímalo, jak se s tím žije. ;-) Musí to být úžasné na stěhování.

Bohužel pro mou kamarádku jsem se nakonec rozhodla klubíčko si ponechat, protože se po začátku pletení, kdy jsem ještě stále byla na pochybách, ukázalo, že se právě pro tento účel hodí mnohem více než jakékoliv jiné. Neboť fialová barva k Halloweenu patří.

pondělí 11. září 2017

The Lonely Tree Shawl

Pá 27. ledna 2017
Když jsem byla minule doma, sbalila jsem si s sebou do Prahy klubíčkovač, protože už mám spoustu nových přízí v takových smotancích, takže to není pěkné klubíčko a před pletením je potřeba to přemotat, aby se z toho dalo plést. Jedním z „klubek“, které mě už dlouho provokovalo ke zpracování byl Donegal od paní Bovoli z obchůdku Štryk & chick. Jedná se o relativně tenkou slunečnicově žlutou (barva 5534, šarže 266) tweedovou přízi. Je to irská vlna, 100 % merino, 150 m na 40 g, vhodné jsou jehlice 3,5–4. Příze je pěkná, měkká, ale nejsou to originální klubíčka, protože na nich chybí výrobce. 

O uplynulém víkendu jsem si tedy jedno přadýnko přemotala na klubíčko a hned se nedočkavě pustila do pletení šátku The Lonely Tree Shawl od sofsweater. Předpokládám, že název autorka vymyslela proto, že na něm jsou tvarované listy. Vzor je hezký a svého času tenhle šátek pletly Vlněné sestry jako nějaký KAL, jenže pak ho na Ravelry autorka zpoplatnila – není divu, už si jej upletlo 2335 (27. 7. 2017) – a návod tím pádem zmizel. Jenže já už na něj měla koupenou přízi.

Zrovna v tomto případě se mi syslení vyplatilo, protože jsem si návod stáhla ještě v době, kdy byl volně dostupný. Bohužel ne v češtině, ale i v anglických návodech už se začínám dobře orientovat, a když je k nim navíc kreslené schémátko (to bohužel nedělají všichni, např. Stephen West ho nemívá), jde to jako po másle. Akorát stejně jako u Swallowtailu přemýšlím, kde vzor vhodně nastavit, abych ho mohla uplést větší. Moje příze je totiž relativně tenká a šátek mi vychází malý. Pletu právě na uvedených 3,5 a říkám si, jak by to asi vypadalo, kdybych použila jednou tak tlustou přízi. Líbil by se mi vůbec takový robustní šátek?

Dopletla jsem část A šátku The Lonely Tree Shawl. Ne, že by to byl nějaký zvláštní pokrok, ale podobnými poznámkami se dá mapovat postup. Pokud vím, měla bych teď být asi tak ve stejné fázi jako Sabina, kterou jsem právě na tomhle šátku začala učit pletení. Doufám, že to zvládne a bude ji to bavit. Už docela dostkrát párala, ale on to není úplně jednoduchý šátek, navíc všem parádně vytře zrak, pokud to někomu ukáže, a řekne, že se jedná o její první dílko. Vždyť je to velký šátek a ještě k tomu krajkový! Je na něm všechno! Pletení hladce, obrace, nahazování, dva druhy splétání… Nešetřila jsem ji, protože věřím, že na to má.

Čt 27. 7. 2017
A jak se dalo čekat, šátek jsem nakonec vypárala, byť ta příze je opravdu úchvatná, a udělala ho z Donegalu ze stejného zdroje, ale o maličko silnějšího a to je labůžo! Šátek je překrásný. Krásně hřeje, výborně se nosí a hlavně, vůbec nekouše.

pondělí 4. září 2017

Čepička Baa-ble

Když jsem jednou byla na společném pletení a uviděla jsem tam čepičku s ovečkama, zamilovala jsem se do ní na první pohled. Návrh původně pravděpodobně pochází od Donny Smith a jmenuje se Baa-ble, ale na webu se dají najít i další, jako třeba Lerwick Roofline od Plucky Knitter Design s domečky v pozadí. Mimochodem, ten je zdarma. Okouzlily mě zejména některé doplňky, jako lamy, ovčácký pes a podobně.

Tu svou jsem vylepšila o černou ovečku. Lákalo mě to jednak proto, že jsem to už také myslím někde zahlédla, a jednak jsem této ovečky využila místo značkovače, abych věděla, kde v řadě se nacházím. A protože se mi nelíbily všechny ovečky natočené hlavičkami na jednu stranu (to jest doleva), některým jsem upletla hlavičky zrcadlově. O to větší jsem sice musela dávat pozor při vyplétání vzoru, ale připadá mi to tak hezčí.

Využila jsem tweedová klubíčka Rowan od své kamarádky Jany Pětové, která je prodává. Bohužel tahle kouzelná klubka právě končila (leden 2017), a tak jsem si jich nakoupila trochu větší zásobu, abych z nich mohla někdy v budoucnu vyplést svetřík, v nejhorším případě je doplním nějakými podobně tlustými.

Ještě bych ráda dodala, že tohle je asi třetí čepička, kterou jsem upletla, ale vůbec první pro mě. O těch dvou dávno upletených se můžete dočíst zde: Pletené čepice.

P. S.: Tyhle čepičky od Donny Smith miluje kdekdo, protože jenom na Ravelry je v tuto chvíli (27. 7. 2017) zaregistrováno 7310 upletených čapek a 110 rukavic a nákrčníků.