PF 2015

Dovolte mi malé informační okénko: PF (slangově Péefko) pochází z francouzského „Pour féliciter“, což znamená „pro štěstí“. Ve Francii se toto slovní spojení už nepoužívá. Na Wikipedii se uvádí, že to je nenáboženská alternativa k rozesílání vánočních přání, ačkoliv znám dost lidí, kteří rozesílají obojí. I já využívám příležitosti ozvat se „dávno zapomenutým“ přátelům a popřát jim v novém roce všechno nejlepší, třeba se mi pak taky ozvou a napíší aspoň pár řádek o sobě, nebo se třeba znovu setkáme, a když ne, budou vědět, že na ně myslím, v nejhorším případě si snad mohou myslet, že je mám v nějakém seznamu, z něhož jsem je ještě stále nevyřadila, ale tak tomu není. Je dobrým zvykem promyslet si, komu něco posílám a ne jen zakliknout „všem“.

Zajímavé mi připadá, že „Už v polovině 19. století byl totiž rozmáhající se zvyk novoročenek kritizován, jako nouzová omluvenka, rozesílaná přátelům místo jejich osobní návštěvy.“ Popularizátorem novoročenek byl v první polovině 19. století hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína (1783–1868).

„Významnými propagátory a tvůrci novodobých novoročenek byli a jsou výtvarní umělci. Je pravděpodobně jejich zásluhou, že mnohé novoročenky nejsou pouze slovním sdělením, ale též uměleckým dílem, které má potěšit a často též pobavit. Umělecké novoročenky, zhotovené originální grafickou technikou a vesměs rozesílané umělci mohou být vyhledávaným sběratelským artiklem.“ Přesně o takové se snažím taky… ani ne tolik o uměleckou hodnotu, jako spíš o poselství a potěšení, nebo rozesmátí.

Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Novoro%C4%8Denka