V rámci kurzu A Year of Wild Nature – Taster Sessions jsem se pustila do malování s Tamarou Łuć, jejíž obrázky se mi často líbí, protože jsou zvláštní. Vypadají jednoduše, ale vždycky je tam spousta vrstev, takže ve výsledku je maluju stejně dlouho jako od Tamary Laporte.
V úvodu slibuje: „Inspirováni jihoafrickou přírodou, barvami a vzory se naučíme, jak vrstvit zářivé akrylové barvy, vytvářet barevné kontrasty a do díla zakomponovat tradiční ornamenty. Výsledné obrazy budou pestré a expresivní – jako pocta jihoafrickému lidu Ndebele i samotným nosorožcům.“
Začala tím, že černým gessem vybarvila celý papír. To je věc, o které uvažuji, jestli ji potřebuji. Na co vlastně je? A kdyby, stejně bych si koupila spíš bílé, to používá leckdo. Cílem bylo získat texturu. Pokusila jsem se to našvidlovat černým akrylem. Myslím, že se mi to jakžtakž povedlo. Mám asi troje akrylové barvy a ty nejlevnější, myslím že z Lídlu, jsou hrozně moc průsvitné (transparentní, abych zněla umělecky). Což nevadí, když s tím počítáte a když malujete jenom jimi. Takhle jsem dost bojovala s tím, že bílá byla pořád dost nevýrazná, stejně jako žlutooranžová, zatímco modrá a růžová zářily. Nicméně na ten podklad se to hodilo dobře, protože to snadno dělá texturu.
Žlutou pastelkou naznačí tvary nosorožce. Mám trochu bobky, jestli to tam pak nezůstane vidět a těmi barvami se to překryje.
A pak se pustila do malování. Člověk vůbec nechápe, kde k tomu bere inspiraci. Proč dělá nosorožce ochre (žlutooranžovou), růžovou a tyrkysovou? Každopádně je to paráda. V jejím podání trochu větší než v mém, ale nevadí. Rozhodně to byl zážitek si to zkusit.
Zdůrazňuje, že je třeba při malování dodržovat tvary hlavy. – Malovat směrem, kterým třeba rostou chlupy na těle zvířete. – Maluje spíš suchým štětcem, aby byly vidět jednotlivé tahy. Krk dělá dlouhými vertikálními tahy štětce.
První vrstvy při malbě nosorožce
 |
| Obohacením o další vrstvy obrázek získává na plastičnosti |
Žádné komentáře:
Okomentovat