Červené předení

V rámci Tour de Fleece jsem toho letos sice upletla dost, ale moc jsem o tom nepsala, a s předením to byla ještě větší bída. Spředla jsem jen kousíček červeného česance – ale zato mě to náramně bavilo. 

A taky jsem si užila, jak překvapeně na mě přítel koukal. 

O víkendu jsem předla venku. Zjistila jsem, že to má hned několik výhod:

• nenapráším doma (sice to běžně není vidět, ale to mi věřte, že se přitom práší, stačí když to pak doma převíjím do klubíčka),
• jsem na čerstvém vzduchu,
• jdou si ke mně lehnout kočky. Například včera jsem seděla na lavičce, vpravo ležel Franta a vlevo Felix. Jen kočka se někde toulala.