Jedno z mých dlouhodobých předsevzetí je, že se naučím kreslit. Kreslit nebo malovat, je mi to jedno. Stejně jako požité médiu. Podstatné je, že už nechci vytvářet obrázky na úrovni první třídy. Když vím, že jsem schopná nakreslit něco tak fantastického, jako je Angelika. obrázek
Nejprve jsem se pustila do kreslení květin fixem – to bylo po jednom kurzu kreslení, na němž vznikly Vlčí máky. V květnu jsem nakreslila asi 7 obrázků. Bylo mi to líto, protože jsem chtěla kreslit každý den, ale jak řekl jeden sympatický muž, který moje obrázky viděl, pořád je to o sedm víc, než ten měsíc nakreslil on. Po vernisáži výstavy paní Brchelové jsem opět našla motivaci, půjčila si v knihovně knihy a začala studovat z té první, obecnější. Obrázků tentokrát vzniklo více.
 |
| Můj obrázek Angeliky |
Kniha jako taková má úvodní kapitolu a následně je rozdělena do šesti týdnů, během nichž se máte zlepšovat v kresbě. Jenom si nejsem jistá, jestli máte kreslit podle knihy, nebo si vytvářet vlastní zátiší, portréty apod. Vzala jsem to tak, jak to šlo, spíš z praxe než podle obrázků v knížce. Trochu mě zklamalo, že první tři týdny jsou věnovány zátiším. Už mi lehce začínají lézt krkem.
Nevím, kolik bych za každý týden měla nakreslit obrázků, ale předpokládám, že to nebude jednou týdně dvouhodinovka kreslení. To bych za šest týdnů měla jen šest obrázků a už uměla kreslit? Tak jsem si předsevzala, jako obvykle velice ambiciózní cíl, nakreslit každý den jeden. Zkusím do svého měsíčního „výkazu“ spočítat, kolik obrázků nakonec vzniklo. Ale rozhodně jich nebude třicet. Myslím, že i patnáct by bylo dobrých. Znamenalo by to na každý týden tři obrázky. Když vezmete v úvahu, že obrázek, i ten sebejednodušší se obvykle protáhne z původně plánované půlhodiny na hodinu, tak najít si v týdnu tři hodiny na kreslení vůbec není špatné. Když k tomu chodím cvičit, pletu, čtu a navštěvuju různé akce.
Ale to jsem odbočila, po třech týdnech zátiší (a plánovaných 21 obrázcích) byste měli přejít ke krajině, pak zvířatům a následně k portrétům a figurám. Na ty jsem zvláště zvědavá. Ne, že by mě až tak moc bralo kreslení lidí, ale považuji ho za nejtěžší, protože tam nejvíc vynikne, když netrefíte poměr jednotlivých částí. A také jsou to právě lidé, kdo je na to nejvíc háklivý. Mým snem je namalovat spoustu povedených portrétů přátelům a známým. Některé třeba i jako vzpomínkové na lidi, kteří už nežijí. A samozřejmě bych chtěla nakreslit úžasný (a třeba i lehce přikrášlený) autoportrét. Pořád vzpomínám na chlapíka, co mi tvrdil, že dokáže portrét nakreslit za minutu. Dalo by se tím vydělávat na Karlově mostě? (No nic, to už fantazíruju.)
Hned na první stránce (číslo 4) je vtipná chybka: „Naše kniha vám na cestě k dobré kresbě pomůže, je však na vás samotných, odhalit své silné a slabé stránky a pak ty první napravit a na druhých stavět.“
Z anglického originálu 6-week drawing course (Arcturus Holdings Limited) přeložil Josef Vyskočil. Vydalo nakladatelství Svojtka & Co, s. r. o., jako svou 3797. publikaci v Praze 2015. Vydání první. 156 stran. ISBN 978-80-256-1616-1.
Žádné komentáře:
Okomentovat