Jak jsem dlabala dýni

V článku Dýňový svět jsem vám vyprávěla, jak jsme se byli podívat na Statku u Pipků v Nové Vsi u Leštiny, kde jsme si pochopitelně zakoupili pár kousků dýně. Jednu ozdobnou, dvě bílé na mlsání, dvě na kalabasy a jednu oranžovou na polévku (viz Dýňová polévka) a vydlabání. I když je to už nějaký ten pátek, dýně nám v klidu vydržely při pokojové teplotě v kuchyni. 

A kdyby vás zajímalo, jak se dá strávit Halloween nebo kelstský svátek Samhain, ze kterého se pravděpodobně vyvinul, jukněte na příslušné články pod odkazy.

Do dlabání jsem se dala včera večer. Na základě toho, jsem viděla na výletě za oknem u jedné chaloupky, jsem se rozhodla, že nahoře vyříznu hvězdičku, kterou budu používat jako poklop, když uvnitř dýně zrovna nebude hořet svíčka. Kdybych vyřízla hezké pravidelné kolečko, nahoře už by mi nedrželo!

Dodatečně z druhé strany na stejné dýni trochu jiný ksichtík

Nejdřív jsem si ale musela koupit nůž. Vycházela jsem z Kamilových zkušeností a pořídila si svůj první odlamovací... ukázalo se, že v papírnictví stojí pouhých 13 Kč a milý pan prodavač mě varoval, abych byla opatrná, že je hodně ostrý a snadno zajede až do masa. Ano, ano, vím. Nikdy proti ruce!

Vyřezat hvězdu šlo celkem dobře, akorát se jí nechtělo ani dovnitř ani ven a dopadlo to tak, že jsem o dva její cípy přišla, ale pořád na zakrytí může fungovat. Možná dokonce i tehdy, když uvnitř bude hořet svíčka.

Další na řadu přišlo dlabání vnitřku. To byla kapitola sama pro sebe. Nejdřív se zdálo, že to vůbec nepůjde, protože mám relativně malou a dost bachratou dýni a nožíkem jsem se do ní nemohla dostat. Pak přišla mamka se škrabkou na brambory a její špičkou se dalo do dužiny dloubat, ještě jsme vzaly takový ten dloubák na bubáky jablek (ohryzky) a tím to šlo senzačně, protože je hodně ostrý. A na závěr jsem ještě vytáhla lžíci po babičce „slízanou“ do mírné špičky, která se ukázala být dostatečně tvrdá a neohebná. Takže závěrem mám senzačně tenký obal na svíčku a spoustu dužiny do polévky.

Na závěr jsem si vygooglila pár náhledů na dýně a rozhodla se pro vzhled, který vtisknu té svojí. Líbila se mi klasika – ksichtík.

P. S.: Odříznout vršek dýně jako hvězdici, aby mi nezapadl dovnitř, bylo super, ale později se ukázalo, že je to vcelku zbytečné, protože když máte dýni při pokojové teplotě, během pár dní se začne scvrkávat a ohýbat sama do sebe, takže má stále rozšklebenější ústa i vršek a sesychající hvězdice na ní tudíž nedrží.