Kromě zakončovacích prací je to jediná otravná věc na pletení. Najdete senzační projekt, koupíte si na něj přízi a už už byste nahodili. Pustili se do něj. Upletli si novou čepičku, protože venku je zima a vám mrznou uši. Nebo upletli ponožky či svetřík pro miminko kamarádky, které se má co nevidět nahodit. Ano, obvykle začínáme plést to, co už spěchá. Ale je to taky tím, že v zimě se zimní svetr plete lépe než na dovolené v létě. A rukavice jakbysmet.
Jenže zkušebního vzorku se tak snadno zbavit nedá. Už jsem to několikrát zkoušela a obvykle to nedopadlo dobře. Světlou výjimkou je snad jenom čepice Selbu modern, kdy mi z takového volnějšího baretku vznikla málem malá cloche čepice. Sem tam lehce vylézá nad uši, ale většinou se chová jak má.
A tak bádám nad tím, jak si práci na zkušebním vzoru zjednodušit. Občas se mi hodí dojíždění do práce. To je na pletení vzorků vlastně ideální. Každý den můžete uplést jeden a celkem rychle to přibývá a není vám líto času stráveného jeho pletením. Taky jste mohli zírat z okna (jako to dělají ostatní).
Ale teď jsem přišla s novým zlepšovákem – psát si do jediného souboru (nebo na blog) jaké jsou moje vzorky z různých přízí. Vycházím z toho, že některé příze používám opakovaně. Třeba Fabel od DROPS je podle Jarmily na ponožky ideální. I já jsem si ho oblíbila a dokonce nejen na ponožky. Když si pořádně ohmatám klubíčka, vyberu nějaké „nekousavé“ i na šátek (např. Lothian) a zvažuji její použití i na svetřík. Taky mám určitou zásobu Malabriga nebo Manos del Uruguay. Samozřejmě některé vzorky víckrát nevyužiju, ale kdoví, třeba by se ještě mohly hodit.
Žádné komentáře:
Okomentovat