Alena

Paní Alena má blog s názvem Štěstí v mém životě. Zaujal mě tím, že na něm prezentuje šátky, které znám: The Age of Brass and Steam, Reynu, Multnomah... takže určitě taky bude znát Vlněné sestry, protože se všemi těmito šátky jsem se u nich setkala... (Stále platí, že co je kurzívou skrývá odkaz na danou věc. Zvýrazňuji tučným písmem.)

No jasně, u Multnomahu měla i napsáno, že u nich koupila klubíčka... a další šátek? Hádejte? Close to you od Justýny Lorkowské! A k tomu nádherně zelený z Alpacy mix od Dropsu. Zrovna dnes (25. 2. 2017, kdy to píšu) jsem se mazlila se stejnými klubíčky, jen v úplně jiné barvě. Ale ta hebkost. Bude z nich spíš svetřík... šátků už mám kupu a ještě jich spoooooustu plánuju. Taky jsem si všimla, že pikotky dělala nějak líp – dál od sebe – ale nepíše o tom.

U supertenkého šátku jsem chvíli dumala a pak si řekla, že bude určitě pletený z Lace od DROPS a taky že jo. Paní je tedy drsná, že to pletla na dvojkách. Já z Lace pletu na trojkách a klidně by šlo i něco silnějšího, když se jedná o krajkový vzor.

A co se mi líbilo? V článku Do posledního klubíčka popsala, jak zapracovala všechna zbývající klubka do jednoho velkého plédu ve stylu babiččina čtverce. Úchvatný nápad! A vyšlo to moc hezky, i když vůbec nijak nekontrolovala barvy, jenom za sebe skládala klubíčka, jak jí přišla pod ruku. Otázkou jsou materiály a tloušťky. Osobně by mi bylo líto splétat prvotřídní merino, hedvábí nebo dokonce kašmír, s nejobyčenějším akrylem. A jak to pak prát? V ruce takovou velkou obludu? Když vidím nádhernou háčkovanou deku, uvažuji o tom, že bych taky možná někdy mohla uháčkovat deku, pod kterou bych pak v létě doopravdy spala. Paní Alena si oblíbila Baby Merino od DROPSu... ale i když píše, že spotřeba byla velká, nepíše kolik...

Nejklidnější pletací dýchánek

Včera jsem byla na úžasně klidném pletacím setkání v kavárně Vypálené koťátko v Praze na Hradčanské. Pro malou propagaci (= neplacená forma reklamy) mohu říci, že je tam opravdu milá obsluha, dělají fantasticky velké hrnky mátového nebo zázvorového čaje a chutnal mi i jejich nakládaný hermelín s příběhem.

Vyrazila jsem s drobným zpožděním, protože se měnil čas a já dělala na privátě jarní úklid ve skříních (žádné vyhazování, jen reorganizace a hlavně vytření vnitřku, i po těch pár měsících, co tam bydlíme, to už bylo potřeba). Překvapilo mě, že ještě mají mít půl hodiny zavřeno, i tak mi ale nedošlo, že čas se ve skutečnosti mění až v noci ze soboty na neděli. Zašla jsem tedy do nedalekého Stoklasy a pořídila si kruhové jehlice číslo 2,5 na ponožky, protože pletu volně, potřebuji takto malé (dvojky už mám luxusní kovové od Addi) a krásné textilní proužky s textem hand made a miniobrázkem. Do budoucna plánuji nechat si udělat vlastní s graficky zpracovaným textem Angelika, nebo umělecky vyšívat monogram na tyto již zakoupené. Možná to bude stylovější. Jenom nevím, jestli takovouto věc dávat i na šátky (z rubu). Jaký je váš názor?

Pak jsem šla zpátky do Koťátka a divila se, že tam ještě nikdo není. Usadila jsem se, dala si čaj, vytáhla pletení a dala si hermelín. Pak přišla maminka se dvěma dětma na malování keramiky. Překvapilo mě, jak jsou děti poslušné a klidně malují dárek pro nějakou tetičku. Výhodou téhle kavárny totiž je, že si tam můžete vybrat keramický hrneček nebo talířek, který se vám líbí, pomalovat ho barvičkama podle svého vkusu, nechat vypálit a za týden si pro něj přijít. Hrneček vyjde na 130 Kč (+ poplatek za malování činí 100 Kč, za každou další osobu 50 Kč) a velký talíř o průměru 32 cm na 380 Kč + poplatek.

Po nějaké chvíli osamělého pletení jsem znervózněla. Že bych si spletla den? Ale ne, je poslední sobota v měsíci, že? A nebo hodinu? Jana to vždy děla v deset dopoledne, ale to je v Pointě, kdoví jako to myslela J.?

Nejjednodušší by bylo jí zavolat, ale bohužel jsem si telefonní číslo ještě neuložila do mobilu a vizitka doma na stole je mi k ničemu. Tak jsem se zeptala obsluhy. Ta mi sice potvrdila, že tu máme rezervaci na pletení... ale až od dvou odpoledne.

A tak jsem dopila, dojedla, popletla... v klidu kavárny sama. Nová zkušenost, při které jsem se cítila trochu divně, i když bylo výhodné, že jsem měla klid na počítání vzoru. A šla domů.

Keramika

Co bych si tak mohla uplácat z hlíny, až se k ní zase někdy dostanu?

• Extravagantní formu na pečení dortů/sekané,
• květník, do kterého dám květináček, 
• nebo rovnou ten květináček

Z malé chaloupky

Takhle se jmenuje modrý blog Zdenky, která ho začala psát už v roce 2013. Píše o všem možném, od procházek, povídání o rodině, dárcích, Vánocích (to se musím podívat!) až po oblíbené knihy, háčkování, pletení a patchwork.

Chodí na pletení s Vlněnými sestrami, takže se dost možná taky známe osobně! Pletla čepičku s domečky, háčkovala čtverečky na polštářky, má za sebou už několikery ponožky, ale pletla také třeba Bandana Cowl od Purl Soho. Dále jsem se u ní setkala ještě s několika projekty, které znám od Vlněných sester: šátek Citron, nákrčník podle projektu Peace, Shallmillens Snood, Meadow Grass, Reyna, The Lonely Tree Shawl (náhoda, zrovna nedávno, když tohle píšu, jsem ho upletla)...

Moc se mi líbily její návleky se srdíčky zobrazené v článku Citron, návleky....prostě zase pletení.... Kdoví odkud je návod...

A jedna její zvláštnost? U pletení si čte!

Knihy o tvorbě

O tvorbu se zajímám skutečně aktivně, a tak jsem si začala psát abecední seznam knih, které jsem už prostudovala, abych se k nim znovu a znovu nevracela v domnění, že jsem je ještě neviděla. Ke každé knize najdete článek s mou recenzí, příp. i obrázkem toho, co jsem podle ní vytvořila.

Háčkování

Háčkujeme květinové čtverce a jiné tvary (Betty Barndenová) Pěkná kniha, ve které najdete čtverce, kosočtverce, kruhy i šestiúhelníky.
Sněhové vločky (Caitlin Sainio) Fajn kniha plná nejrůznějších háčkovaných sněhových vloček plus pár tipů, jak je použít.

Kreslení

Tvořte svůj Věčný příběh (Tamara Laporte)
Umění zentangle (Penny Raileyové) Pár praktických tipů, spíš jako pracovní kniha, než že byste se něco extra naučili. Fajn pro zábavu a srandu, ale nezačínala bych s ní. Spíš pro inspiraci, když už nevíte roupama co byste dělali.

Vytvořte svou Knihu života (Tamara Laporte)
Zentangle – relaxační obrázky (Beckah Krahula) Skvělá kniha pro ty, kdo chtějí se Zentanglem začít. Spousta vzorů, návody pro lepší kreslení i pro ty, kdo o Zentangle nemají zájem. Pod odkazem najdete drobounkou recenzi na tuhle knihu.

Krosienkování








Paličkování

Pletení

Šití

Láska na první steh – šití není žádná věda (Tilly Walnes)

Láska na první streč! (Tilly Walnes)

Radka

Při toulkách webem jsem narazila na Radky blog. A jelikož Radku osobně znám, nedalo mi to a musela jsem si jej pořádně prohlédnout (= celý přečíst). 

Známe se tuším z pletení s Vlněnými sestrami v Praze, ale pak jsme se potkaly na krajkářských trzích, kde jsem si od ní koupila krásné příze – ještě pořád leží v mé skrýši (stash) – a pak jsme se viděly jednou na pletení v Café Pointa na Hradčanské (opět v Praze).

Zaujala mě mimo jiné tím, že si upletla svetřík Soubrette z Lace od Dropsu, z níž mám krásný šátek a krajkový svetřík je pro mě dosud výzvou. Vzpomněla jsem si a čtení mi připomnělo, že Radčinou oblíbenou designérkou je Joji Locatelli, o které si povíme zase třeba někdy příště.

Pokud vás zajímá Radka, můžete se na ni podívat na Ravelry jako na Reill, nebo si od ní vybrat klubíčko Manos del Uruguay na Fleru, kde ji najdete pod Upletusi. Z toho, co vám chci určitě doporučit, je to článek Vyteplené rukavice nahozeny! (publikovaný pátek 7. října 2016). Jedná se o na první pohled obyčejné palčáky, návod je od Debi Wilbur: Easy Mittens with Thrums na Ravelry. Pointa je v tom, že se v rukavicích schovávají smotky vlny – bohužel na něco takového v českých galanteriích opravdu nenarazíte! Nicméně, nakupovat se dá i přes internet, na Fleru, Ravelry, nebo se připojit do nějaké Facebookové či offlinové pletací skupiny, kde se k podobným věcem dostanete. Případně se ještě nabízí začít chovat vlastní ovce. Ale pozor, jenom s merino vlnou, ať si to pak náležitě užijete. Zapomněla jsem zmítnit, že návod na rukavičky je zdarma. Taky fajn věc. ... Tyhle palčáčky možná taky někdy vyzkouším...

Musím se smát, když vidím článek ze středy 30. listopadu 2016 Close to you – první šátek od Justyny Lorkowské. Jedná se totiž o designérku, která mě již nějakou dobu pronásleduje doslova na každém kroku. Brzy o ní napíši více, protože už to prostě jinak nejde. :-) Samozřejmě rovnou představím, co jsem si již od ní upletla... Třeba téměř před měsícem (25. 2. 2017) jsem právě dokončila svůj první Close to you. Jak je pak zvláštní číst o někom, kdo ho taky pletl a v ten den zrovna. Mimochodem, souhlasím s většími pikotkami, protože se mi jejich vzhled také nelíbil a znovu jsem si pouštěla video Vlněných sester, jak se správně dělají, abych se ujistila, že je dělám dobře. Dělám, ale stejně se mi nelíbí. Jsou prostě moc malé! Škoda, že jsem si článek nepřečetla dřív, než jsem je udělala, nebo neměla dost odvahy rovnou uplést větší.

Knitsonik

Našla jsem novou zajímavou pletařku pro inspiraci... 

Je totální blázen. 

Větší než já...

Udělala si i vlněnou svatbu! A fakt nádhernou, se vší parádou.:-) Najdete v článku A KNITSONIK Wedding. 

Navrhla mnoho vzorů vycházejících ze zvuků, nebo z míst, se kterými se setkala, viz obrázek v tomto článku související s dezertem na talíři. Myslím, že jí nelze upřít fantastické pracování s barvami. Vydala knihu The Stranded Colourwork Sourcebook, která vypadá opravdu lákavě. Potíž je její cena 18.99 GBP, což je nyní 626 Kč.

Na Ravelry ji najdete jako Felicity Ford. Na Ravelry má deset vzorů, nádherný je například ten na bezprstých rukavičkách KNITSONIK Fingerless Mitts, který lze najít i ve výše zmiňované knize.

Její blog najdete zde: http://www.knitsonik.com/.