Pletení a kočky

Našla jsem fakt skvělej blog o pletení... a taky o kočkách. 

Marjut Katajala

Vůbec mu nerozumím, hádám, že je v norštině nebo něčem pro nás tak trochu bláznivém, ale obrázky chápou všichni stejně. A co teprve videa! 

Paní má na svém blogu nafoceny krásné věci, třeba háčkované zoubky na klíče, jakési figurky, pletené šátky a ponožky, ale také háčkované přehozy přes gauč a často přímo umělecky pózují její kočky. Doporučuji pustit si video pod článkem Nyt on elokuu - It's August.

Je vidět, že její kočky pletení milují.

P. S.: Jak jsem si později všimla – pod články má autorka prozřetelně anglický překlad. Také o něčem podobném uvažuji o něčem podobném, ale nemám na to čas ani kapacitu.

Exploration station

Jak jsem psala v článku Slavíme kulaté narozeniny! zakoupila jsem si návod (poprvé v životě) od Stephena Westa a pustila se do šátku Exploration station. Pořád z toho mám trochu Vánoce. Šátek je úžasně zajímavý a gigantický. Díky několika novým vzorům se u něj nemohu nudit, i když teď už přibývá opravdu pomalu – v jedné řadě je skoro čtyři sta ok. Ale je krásnej, i když jsem zvolila poněkud zvláštní barvy.

Možná byste tomu nevěřili, ale bylo opravdu těžké sehnat čtyři barvy, které by k sobě ladily, a tak jsem nakonec vzala prazvláštní kombinaci, ale myslím, že vypadá vcelku dobře. Potíž byla totiž v tom, že když už někde měli čtyři barvy od jedné příze a zrovna by k sobě i ladily, neměli jich dostatečné množství, a tak jsem nakoupila u paní Bovoli bezejmenou vlněnou přízi, která je příjemně měkká. Béžová a zelená jsou pravděpodobně o malinko tenčí než červená s hnědou, ale protože pletu dostatečně volně, vypadá to stále dobře. 

Zpočátku jsem měla trochu rychlý start a pletla jsem jako o život, abych věděla, jestli si mám přízi ještě dokoupit – vzala jsem si jedno klubko od každé barvy a čekala, kolik to bude metrů a jak mi to vyjde. Ale ten uspěchaný začátek mě tolik nebavil, i když jsem postupovala mílovými kroky. Později to bylo zábavnější, zejména s každým novým vzorem jsem si do „deníku“ psala pár poznámek jaké to je. 

Někde jsem četla, že je dobré vést si ke každému projektu list papíru s údaji o použité přízi, způsobech pletení, příp. použitých velikostech a vzorech, aby šel projekt znovu zopakovat podle potřeby. A já si k tomu sem tam připsala nějakou drobnou poznámku.

Teď ke konci už mě pletení taky baví jenom napůl. Závěrečný vzor je sice opravdu zajímavý a líbí se mi, jak se vyvíjí a dotváří jednotný vzhled celého šátku, ale na druhou stranu už potřebuju lanko na jiný svůj projekt a to mě trochu znervózňuje. Kruhové jehlice KnitPro je totiž třeba spojit lankem, aby se na nich dalo plést.

P. S.1: Taky už mám promyšlený druhý Exploration station a dokonce už jsem si zakoupila klubíčka na třetí, ale ten nejspíš ještě dozná drobnou změnu, neboť se mi nezdá, že by spolu klubka ladila tak, jak bych si přála, a navíc se mi tolik líbí jejich barevnost, že bych je ráda využila jinak.

P. S.2: Jeden hezký kousek má upletený a nafocený na svém blogu Veronika, zde. 

Letní KAL

Když jsem jednou psala kamarádovi e-mail, zcela přirozeně mi vyklouzlo: „Mám ale také plnou hlavu KALu“, pak jsem se tomu zasmála a vysvětlila, že se jedná o anglickou zkratku pro společné pletení. Jarní KAL mě opravdu bavil, psala jsem o něm v minulém článku Reyna, ale spíš jsem si chtěla vyzkoušet společné pletení – nakonec jsem si stejně pletla sama a na sraz do Brna jet nemohu, protože mi na to nevychází čas a taky je to z Prahy trochu z ruky. :-( Šátek mě až tak ani nebral, ale když jsem uviděla ten, který si holky vybraly na letní společné pletení, měla jsem ho hned plnou hlavu.

Echo Flower Shawl plný kytiček pochází od designérky Jenny Johnson Johnen a na Ravelry patří mezi nejoblíbenější krajkové šátky. Ideální na léto. Je inspirovaný tradiční estonskou krajkou podle Vlněných sester patří k složitejším návodům. Neřekla bych. Stačí trocha trpělivosti a pak už jedete krásných osm řad nad sebou stále dokola. K tomu jsou docela jednoduché a plná polovina z nich je rubových a ty se pletou pouze obrace, takže s chutí do toho, je škoda si tuhle krásu nechat uniknout. 

Když jsem se rozhodla, že do této výzvy půjdu, váhala jsem, jakou přízi vybrat. Něco jen málo barevného, aby vynikl složitý vzor. Něco, co se hodí ke kytičkám. Přímo mě nadchl zvláštně vypadající vzor jen velice vzdáleně připomínající pletení. A pak mi to došlo... Ideální bude Laceballu 100 Light in the tunnel, stoprocentní merino vlna, návin cca 800 m na sto gramů od firmy Schoppel Wolle vhodná právě na pletení krajkových šátků či šál. Mezinárodní značení tloušťky vlny je Lace (2 ply) a doporučená tloušťka jehlic: 4–5. Vzala jsem čtverky. Znám se, už minule jsem u Reyny musela párat a plést znovu na menších jehlicích, protože pletu relativně volně. Když teď koukám na svůj postup, myslím, že jsem klidně mohla vzít pětky, ale jelikož jsem si omylem koupila dvoje KnitPro čtyřky, když jsem jednou chtěla pětky, stejně bych neměla na čem. 

Návod je fajn a kromě první řady, kdy mě rozplétání příliš nebaví, protože se mi zdá, že mě zdržuje, šátek super přibývá. Pokud na něj taky máte chuť, najdete ho zde.

Zbytečným opruzem mi přišlo pouze háčkované nahození, použila bych klasické jako jsem už tady na blogu popisovala v článku Univerzální začátek šátků.

Reyna

V článku ZaKALíme? jsem vám psala o svém nejnovějším projektu. O Reyně. Svém prvním KALu (co to je, jsem rovněž vysvětlovala v onom čláku). Reyna pochází od návrhářky Noory Laivoly. Pletla jsem ji z ubíčka Crazy Zauberball 2170 Blasser Schimmer podle návodu zde. Myslela jsem si, že vám sem třeba průběžně dám fotky, jak mi to jde. Ale nějak jsem nestíhala a nakonec vám ho sem mohu dát až celý. ;-) 

Jelikož jsem pletla na trojkách z klubka, které má návin cca 420 m na sto gramů, vyšel mi šátek relativně malý oproti tomu, na jaké jsem zvyklá, ale nevadí, nosím ho celkem ráda, i když jsem se zpočátku musela s barevnou kombinací trochu sžívat.

Příze je od firmy Schoppel Wolle (mají krásné logo s kočkou ;-)) a tvoří ji ze 75% vlna a 25% polyamid, tloušťky 4 ply (fingering). Doporučená tloušťka jehlic je 2–3, Vlněné sestry doporučují 3,5–4. Na ponožky by vám mělo stačit sto gramů. Na tenhle šátek taky. :-)

 

Šátek  je jednoduchý, kouzelně snadný a krásný, takže doporučuji vyzkoušet i začátečnicím. Můžete kombinovat různé zbytky klubíček, nebo využít nějaké šílenější barvy, protože v tomto jednoduchém vzoru krásně vynikne.

P. S.1: Je upleten relativně rychle.

P. S.2: Do Reyny se pustila také Zdenka ze Starkoče. Můžete se na něj podívat zde na jejím blogu Z malé chaloupky... Další krásnou Reynu najdete zde na blogu Veroniky. Líbí se mi nápad s využitím různých barev pro plné plochy pletené vroubkem. 

Čím to je? Čím to je?

Nejde jen o to naučit se kreslit, ale také se dívat. Dívat se kolem sebe a opravdu si to užívat. Umět si kreslením odpočinout. A přestat se bát.

Dnes budete potřebovat:

• fotografii/obrázek,
• tužku 4B nebo 2,
• papír A4,
• gumu.

Když před vás položím fotografii. Portrét nebo krajinu a řeknu, ať podle ní nakreslíte obrázek. Vystínovaný a na A4, asi se zmateně podíváte a pomyslíte si, že na to nemáte, že to nemůžete dokázat a tak. To můžeme říct, až to vyzkoušíme, co vy na to? 

1. Vezměte si obrázek, který vás fakt bere. Můžete si z internetu vytisknout svého idola, nechat si vyvolat fotku pejska, zahradu, strom? Prostě cokoliv. Prvním úkolem je vybrat něco, co se vám opravdu líbí. Bude to kreslit někdo jiný, nějaký umělec, takže se nemusíte trápit tím, jestli je to „těžké“. Mimochodem, někde jsem slyšela skvělou poučku o tom, že žádný vzor na pletení není těžký, jenom vyžaduje více soustředění. A to je asi fakt a sedí to i na kreslení. 

2. Vezměte si papír, tužku 4B nebo 2. Obrázek otočte vzhůru nohama a pusťte se do obkreslování. Vezměte to od vrchu. Kde je která čára vzhledem k okraji papíru?

Kam vede? Doprava? Doleva? Vodorovně, nebo svisle dolů?

Jak daleko od ní je další? 

Jaký má sklon? 

Jakou délku?

Starejte se o svoje čárky. Kontrolujte, že vypadají tak, jako na obrázku ve vaší předloze. V případě potřeby gumujte. 

Kreslete čáru za čárou. Co je na obrázku se vás vůbec netýká. Může to být abstraktní, člověk, je to fuk. Vy kreslíte jen čáry. Zajímají vás pouze čáry.

Můžete se pokusit i vyznačit tmavší plochy. Použijte svou oblíbenou techniku stínování: šrafování, ztmavení... na tom teď nezáleží.

Až budete mít obrázek hotový a neuvidíte už žádnou čáru, kterou byste měli zakreslit, můžete otočit jak předlohu tak i svůj výtvor. Ale teprve tehdy, až se rozhodnete, že už je hotový. 

Tak co tomu říkáte? Líbí se vám výsledek? 

Drobné i větší chyby neřešte. Zajímá mě spíš, jestli byste takový výkon podali, i kdybyste kreslili správně orientovaný obrázek. Už jsem byla na pár kurzech a viděla i vlastní výsledky. Troufám si tvrdit, že nikoliv. 

Ptáte se, jak je to možné, když to pořád kreslíte vy a pořád nemáte žádné hlubší vzdělání v kreslení? Konečně vám do kreslení přestala kecat vaše logická polovina, která tomu vůbec nerozumí. Je to jako kdyby vy jste přestala manželovi tvrdit, že má rozebrat celý motor, když píchl kolo a on vám přestal radit, abyste smažila na octě, když se vám to na oleji připaluje.

Jestli se vám výsledek líbí, zkuste si tímto způsobem namalovat ještě pár dalších obrázků. Aby vás to opravdu bavilo, vybírejte to, co se vám skutečně líbí, ať už jsou to zátiší, krajinky, portréty...