Nejnověji jsem se zamilovala do Rozbřesku, tedy Daybreaku od Stephena Westa. Vlněné sestry návod prodávají v češtině za 160 Kč, což je velice hezká cena. Teda jasně, spousta návodů je zdarma a tak, ale oproti různým finančním částkám, přihlašování se kdoví na jakých stránkách, je tohle pohoda.
Je tak těžké oprostit se od pletení šátků, když je všude tolik nádherných návodů... Ale už by to chtělo něco nového. Šátky už mám docela zmáklé. Úmyslně píšu docela, protože není větší chyby, než když si myslíte, že něco ovládáte levou zadní. Zpravidla pak přijde ten pád, kterému předcházela pýcha. Ne jinak tomu bylo i v případě mého aktuálně rozpleteného růžového šátku, který zde dosud nemáte vyfocený. Když jsem upletla první část, překvapeně jsem zjistila, že po vzoru A1–A3 následuje A4–A6 a pak zase A1–A3, zatímco já spokojeně pletla A7–A9 a pochopitelně se divila, že mi to v obou polovinách o jedno očko nevychází. Kdyby to bylo v jedné, mávnu nad tím rukou a řeknu si, že jsem se asi přepočítala, i když to se mi spíš nestává, nebo jen zcela výjimečně, ale dvakrát v jedné řadě, to už bylo podezřelé. A pak se ukázalo, že jenom nepozorně čtu návod, jak jsem celá žhavá do pletení.
Možná je celý Daybreak o tom, rozhodnout se, na kterých místech se bude přidávat a vytvořit si více „středových“ ok. Uvidíme, námětů do čeho se pustit mám spoustu a to nejen šátků.
Co dalšího mě láká a není k tomu návod v češtině?
Třeba šátek se sbližujícími se řadami Stripe Study Shawl od Veery Välimäki:
nebo šátku s barevnými lístečky. Ten mi připadá zvláště provokativní, i když asi bude velice jednoduchý. Někdy prostě dělají barvy své.
Senzační je také Happy Street od Veera Välimäki. Líbí se mi přesně v těch barvách, ve kterých je, i když v zelené by také mohl být zajímavý...
A ještě jednou od Stephena Westa – Exploration Station si přímo říká o zářivé barvy.
Je tak těžké oprostit se od pletení šátků, když je všude tolik nádherných návodů... Ale už by to chtělo něco nového. Šátky už mám docela zmáklé. Úmyslně píšu docela, protože není větší chyby, než když si myslíte, že něco ovládáte levou zadní. Zpravidla pak přijde ten pád, kterému předcházela pýcha. Ne jinak tomu bylo i v případě mého aktuálně rozpleteného růžového šátku, který zde dosud nemáte vyfocený. Když jsem upletla první část, překvapeně jsem zjistila, že po vzoru A1–A3 následuje A4–A6 a pak zase A1–A3, zatímco já spokojeně pletla A7–A9 a pochopitelně se divila, že mi to v obou polovinách o jedno očko nevychází. Kdyby to bylo v jedné, mávnu nad tím rukou a řeknu si, že jsem se asi přepočítala, i když to se mi spíš nestává, nebo jen zcela výjimečně, ale dvakrát v jedné řadě, to už bylo podezřelé. A pak se ukázalo, že jenom nepozorně čtu návod, jak jsem celá žhavá do pletení.
Co dalšího mě láká a není k tomu návod v češtině?
Třeba šátek se sbližujícími se řadami Stripe Study Shawl od Veery Välimäki:
nebo šátku s barevnými lístečky. Ten mi připadá zvláště provokativní, i když asi bude velice jednoduchý. Někdy prostě dělají barvy své.
Senzační je také Happy Street od Veera Välimäki. Líbí se mi přesně v těch barvách, ve kterých je, i když v zelené by také mohl být zajímavý...
A ještě jednou od Stephena Westa – Exploration Station si přímo říká o zářivé barvy.
Žádné komentáře:
Okomentovat