Na internetu je tak ohromná spousta vzorů, že je skoro škoda řídit se jenom podle knihy, ale přesto. Nebo právě proto, abyste věděli, kde začít a jak, vám ji vřele doporučím. Vyzkoušela jsem zatím jenom Zentangle – relaxační obrázky, jejíž autorkou je Beckah Krahula. Kniha je super a je to s ní mnohem lepší než jen zkoušet různé vzory, i proto, že vás autorka inspiruje ke každodennímu tvoření. Až si celou knihu přečtu a udělám všechna cvičení, pustím se do Umění Zentangle od Penny Raileyové.
Co byste měli vědět na začátek? Zentangle je technika kreslení, kterou vymysleli Rick Roberts a Maria Thomasová. Spočívá v tom, že ohraničující linie vyplňujete spoustou drobných vzorů, které jsou velice snadné. Právě to se mi na Zentanglu líbí! Děláte jenom snadné tahy, které se lehce naučíte a voalá máte krásný obrázek. Pro začátek abstraktní, ale to nevadí, Zentangle vám kromě relaxace dodá i sebevědomí a možná se pustíte i do „opravdového“ kreslení. V tomhle mi tato technika trochu připomíná kreslení pravou mozkovou hemisférou. A právě z tohoto důvodu ji všem vřele doporučuji. Je to tak snadné a zábavné. Uvidíte, že kreslit umíte taky. A ještě se budete divit, jak pěkně!
Zentangle může tedy pomoci vašemu sebevědomí. Autoři tvrdí, že zlepšuje i koordinaci a schopnost soustředit se. Výhodou také je, že jeden čtvereček, který se typicky kreslí, máte hotový asi za půl hodiny. Originální Zentanglový čtvereček má stranu 8,9 cm. Kreslí se černým perem (fixem), takže žádné gumování. A právě to vás nutí dodat si odvahy. Nebo můžete kreslit do kruhu a vznikne vám tzv. zendala. Ano, správně, je to v podstatě mandala.
Zentangle tak trochu připomíná patchwork, ale je kreslený namísto tvořený z kousků látek.
Pro ty z vás, kteří jsou celí nedočkaví si něco z tohoto umění vyzkoušet, doporučuji stránku se spoustou vzorů: http://tanglepatterns.com/category/z-tangles
Zentangle by měl být kromě kreslení i meditací. Právě proto je více než vhodná pravidelnost.
Je to taková zvláštní věc, kreslíte si svůj mrňavoučký nesmyslný (= abstraktní) obrázek a myslíte jen na něj. Cítíte se pěkně. Jste soustředění a zároveň máte v hlavě prázdno. Žádné bušení tisíce myšlenek na jednou, kdy jedna pořvává: "Zalej kytky," a jiná: "Nezapomeň upéct ty citronové muffinky," další ji opraví: "Takhle ji nabádáš, aby to zapomněla, musíš pozitivně, takže – mysli na ty citronové muffinky," "Chtěla jsi napsat mail kolegyni...", "Už víš, co s tím velkým šátkem? Jak budeš plést dál?" a tak různě. Prostě nic. V hlavě máte jen ten jeden jedinej čtvereček, soustředíte se na každý jednoduchý tah.
Ano, tahy jsou to opravdu jednoduchoučké, tak jednoduché, jak jen si umíte představit,
aspoň ve velké většině vzorů, ale kreslíte je několikrát: větší a
větší, nebo znovu a znovu vedle sebe, až jimi vyplníte určitou plochu. A
pak přemýšlíte, kam přidáte stín, nebo který jiný tvar by se k těm
stávajícím hodil.
Je to jedna z činností, u které se mi opravdu daří být plně koncentrovaná. Jasně že ne vždy, ale většinou se během jednoho čtverečku začnu opravdu soustředit na to, co dělám, což je v dnešní době čím dál těžší. Nejen že na nás z mnoha stran útočí nejrůznější reklamy, poutače, připomínky, zvonící mobily apod., ale pořád si spousta lidí myslí, že zvládne multitasking (dělat víc věcí najednou jako počítač... mimochodem bylo prokázáno, že to nedovedou ani ženy, jak se leckdy vytahují, nebo na něž se muži vymlouvají, jen rychleji přepínají pozornost, což je pochopitelně vyčerpává a kvalita taky není to, co by měla být).