Trend, kterému propadli skoro všichni náctiletí. A nejen oni. Pestré náramky z gumiček jsou v módě. Když jsem je viděla poprvé, nijak mě nenadchly. Proč bych je měla chtít? Kus uměliny. Ale když mi kámoška (Jezinka) řekla, že se je naučila vyrábět podle internetu, řekla jsem si, že to dokážu taky. Chvilku jsem hledala návod. Našla jsem dva. První se mi zdál obtížný, a když jsem viděla druhý, zjistila jsem, že je to jen jiný způsob, jak ukázat to samé.
Sotva jsem udělala pár náramků, zcela mě tato činnost nadchla. Je to skoro tak dobré jako pletení na rukou. Je to tak příjemné je vytvářet. Sama je vlastně nenosím. Když si na ně vzpomenu, nebo se mi okázala povalují na stole, vezmu si je třeba na den, ale mám ráda holé ruce – líp se mi pak píše na počítači, takže jdou zase rychle dolů.
Co mě však lákalo bylo podarovat všechny kamarádky na hromadné oslavě narozenin stejným droboučkým dárečkem – náramkem přátelství. A taky si zkusit natočit vlastní videonávod. Trvá minutu čtyřicet šest vteřin a jsem na něj jako na svoje první „děťátko“ pyšná.
Druhý návůdek je ovšem povedenější – má jen čtyřicet tři vteřin, ale vidíte práci tak, jak ji uvidíte i jako její tvůrce a ne „vzhůru nohama“. Ale na druhou stranu tam chybí začátek. Takže doporučuji zhlédnutí obou videí.
