Místo psaní opravdických článků jsem se pustila do procházení blogu a hledala dokončená dílka. Vykopírovávala jsem si odkazy na ně a tvořila gadget vlevo dole. Aby se asi po hodině práce ukázalo, že je to naprosto zbytečná práce.
Zaprvé je to hrozně namáhavé a zdlouhavé projít celý blog od začátku do konce. Kolik to asi tak může mít stránek?
Zadruhé se mi tím nepříjemně natahuje délka stránky, kam už se stejně neuspořádávají příspěvky. I když nevím proč. A nejspíš by to i blbě vypadalo na mobilu. I když je otázkou, kolik mých čtenářů se na můj blog dívá na mobilu. To by mohla být hezká anketka na Facebooku. Nebo mi zanechte komentář, pokud to tak děláte.
Zatřetí z toho mám blbou náladu, protože jsem zjistila, že značná část mých dílek je sice hotová a běžně je nosím či jinak používám, ale není nafocená a zpracovaná. Žádné články plné fotek hotových děl se nekonají. Většinou můžete vidět jen všechno rozdělané a načaté. Přičemž na Ravelry mám přibližně 95 hotových, i když tam to taky úplně neodpovídá skutečnosti. Je dost možné, že tam některé věci vůbec nejsou.
Závěry jsou z toho hned dva: vy se určitě koukněte, co už mám hotového (prošla jsem jen prvních pár stránek blogu). Pointou je, že jsou tam fotky. A já se poučím a budu víc publikovat články dokončených věcí a taky zpětně zveřejním, co byste našli v mém šatníku dokončeného. Teď nově třeba tuniku Laneway, kterou jsem konečně dodělala na dovolené v Chorvatsku. A článek k ní samozřejmě ještě není.
