Protože jsem nemocná a už se cítím trochu lépe, našla jsem si háček správné velikosti, tedy čtyřku, připravila klubíčka a pustila se do pokračování rozdělaného čtverce deky Charlotte's Dream Blanket od Dedri Uys s klubíčkem Saffron (taková hezky zlatá).
Návod je dost složitý (proto to vypadá tak dobře), a tak se raději pořád dívám na postup na youtube. Docela dost to zpomaluje, a proto jsem začala přemýšlet co s tím. Je samozřejmě hezčí háčkovat jeden čtverec za druhým. Kochat se vrstvením barev a postupným vznikem deky. Navíc se dá takovýto postup krásně fotografovat a dokumentovat. Třeba každé dva měsíce udělat jeden čtverec. Nebo dokonce každý měsíc jeden?
Druhou variantou by bylo háčkovat po řadách. Podívat se, jak se háčkuje první (možná i druhá) řada a připravit si to ve všech barevných kombinacích. Sice by to z psychologického hlediska vůbec nepřibývalo, ale pak by byla najednou hotová celá deka. Taky by se průběžně ukazovala spotřeba bílé a šedé, která jsou v mém projektu klíčové. Ale s přibývající délkou některých řad by z toho možná brzy byla spíš šichta než zábava.
A tak jsem se nakonec rozhodla pro dva. Vzhledem k rozměrům čtverců to brzy bude dostatečně dlouhá doba na to, aby člověk pořád neměl pocit, že musí jenom sledovat návod. Moje představa je třeba i taková, že si večer uháčkuju u videa jednu řadu na jednom čtverci a zbylé dodělám cestou do a z práce.
Takže teď dělám zlatý a žlutý. Ale když jsem se dívala na Ravelry do skladu klubíček, všimla jsem si, že tam žádnou žlutou nemám. Takže je dost dobře možné, že jsem s touhle barvou pro projekt nepočítala a nemám ji v dostatečném množství.
Nabízí se dvě možnosti – dokoupit stejnou (ale asi bude trochu jiný odstín, protože už jsem to kupovala vážně dávno, zrovna tuhle a takovou jinou modrou než petrolejovou původně na modrožlutý svetr, ale je to příšerně tlusté) nebo trochu jinou, aby to nevypadalo blbě. A pak jsou ještě dvě možnosti co s tím. Buď udělat válecí polštářek (neumím si představit, že by se na tom dalo spát) k dece, což by mohl být miloučký set, nebo rozšířit deku třeba na velikost manželské postele, což předevčírem přítel naznačoval.
Návod je dost složitý (proto to vypadá tak dobře), a tak se raději pořád dívám na postup na youtube. Docela dost to zpomaluje, a proto jsem začala přemýšlet co s tím. Je samozřejmě hezčí háčkovat jeden čtverec za druhým. Kochat se vrstvením barev a postupným vznikem deky. Navíc se dá takovýto postup krásně fotografovat a dokumentovat. Třeba každé dva měsíce udělat jeden čtverec. Nebo dokonce každý měsíc jeden?
Druhou variantou by bylo háčkovat po řadách. Podívat se, jak se háčkuje první (možná i druhá) řada a připravit si to ve všech barevných kombinacích. Sice by to z psychologického hlediska vůbec nepřibývalo, ale pak by byla najednou hotová celá deka. Taky by se průběžně ukazovala spotřeba bílé a šedé, která jsou v mém projektu klíčové. Ale s přibývající délkou některých řad by z toho možná brzy byla spíš šichta než zábava.
A tak jsem se nakonec rozhodla pro dva. Vzhledem k rozměrům čtverců to brzy bude dostatečně dlouhá doba na to, aby člověk pořád neměl pocit, že musí jenom sledovat návod. Moje představa je třeba i taková, že si večer uháčkuju u videa jednu řadu na jednom čtverci a zbylé dodělám cestou do a z práce.
Takže teď dělám zlatý a žlutý. Ale když jsem se dívala na Ravelry do skladu klubíček, všimla jsem si, že tam žádnou žlutou nemám. Takže je dost dobře možné, že jsem s touhle barvou pro projekt nepočítala a nemám ji v dostatečném množství.
Nabízí se dvě možnosti – dokoupit stejnou (ale asi bude trochu jiný odstín, protože už jsem to kupovala vážně dávno, zrovna tuhle a takovou jinou modrou než petrolejovou původně na modrožlutý svetr, ale je to příšerně tlusté) nebo trochu jinou, aby to nevypadalo blbě. A pak jsou ještě dvě možnosti co s tím. Buď udělat válecí polštářek (neumím si představit, že by se na tom dalo spát) k dece, což by mohl být miloučký set, nebo rozšířit deku třeba na velikost manželské postele, což předevčírem přítel naznačoval.