Můj první fair isle

Na některém ze společných pletení, kterých se teď – téměř pravidelně – účastním jsem uviděla čepičku Baa-ble Hat, kterou navrhla Donna Smith. Čepička vznikla v rámci akce Shetland Wool Week Annual 2015. Návod se dá najít na Ravelry a stojí 123 Kč. Evidentně se lidem líbí, protože už si ji upletlo 6972 lidí (k 19. 2. 2017 – bylo by zajímavé sledovat přírůstky... no nic, už mi hrabe ze statistiky). 

Seběhlo se to nějak rychle, takže nemohu přesně říct, jestli jsem si dřív koupila příze, nebo se rozhodla pro tuhle čepici z toho, co už mám... Každopádně jsem si pro ni vybrala Rowan tweed, protože je krásně teplý a bude se dát plést pořádná tlustá chumlací čepička.

Návod jsem potkala někde na internetu zdarma, protože byl zpoplatněn až časem, takže jsem si ho nekupovala. Stejně jsem v něm chtěla udělat různé změny. Například se mi líbilo, jak někdo vymyslel, že jedna z oveček by mohla být černá. Jinde zase měli pejsky, nebo domečky... prostě podobných návodů je více. Lidé evidentně milují ovečky stejně jako třeba kočky. Zvláštní.

Berana s rohama jsem dělat nechtěla, pejsky, kteří mi připadají stejně velcí jako ovce také ne, ale kromě černé ovce jsem udělala ještě jeden upgrade – otočila jsem některým velkým ovečkám hlavičky, aby všechny tupě kolem celé čepice nekoukaly jenom na jednu stranu.

Na společné pletení v Café Pointa 18. 2. jsem si rozpletenou čepičku přinesla jednak proto, že na ni byly ostatní pletařky zvědavé (ani nevíte, jak mě to těší!), tak také proto, že jsem potřebovala poradit s barvou na nebe. Ta, kterou jsem měla, byla sice krásná tmavě tyrkysová, ale připadalo mi, že to bude taková příliš tmavá čepice a ovečky v tom nebudou nic moc. Naproti tomu ta světlejší modré se mi vůbec nelíbila, ale mohla by v kombinaci se zelenou trávou pod ovečkama vypadat lépe. Ženský se nakonec shodly, že ta moje je lepší, tak ji tam dám a uvidíme...

P. S.: A nějaké ty odkazy na závěr:

Donny blog a článek s ovečkama najdete zde. Její nákrčník a rukavice, ale opět placené, najdete zde.

Variantu s pejskem najdete jako Border Collie & Sheep Hat Chart od Meg Warren zdarma.

Pokud by vás lákal nákrčník, pro změnu i s lamou, nabízí se varianta od Deb Jacullo I'll Pack A Cowl for Rhinebeck.

Inspirace

Začala jsem se různě dívat po lidech, kteří pletou. Někteří jsou z mého blízkého okolí, jiní jsou profesionální návrháři, kteří se tím živí. Je mi to fuk, házím je do jednoho pytle zvaného Inspirace. Ono je přece ve výsledku úplně jedno, jestli vás k nějakému skvělému činu či nápadu přivedl mistr světa v pletení (existuje vůbec něco takového?) nebo popelář či sousedka... Hlavní je, že máte inspiraci, tvoříte a jste šťatní... proto vám také přináším pravidelný pondělní seriál o tom, kdo inspiruje mě... Nevím, jak dlouho potrvá, kdy skončí a kým... není v něm žádné pořadí, priority... jen trocha inspirace, kterou vám chci také nabídnout... a někdy na konci... vytvořím obsah.

Nahozeno na Mohair minimalist top

Jednou, někdy nedávno, jsem při brouzdání po internetu narazila na návod paní Anny Kuduji s názvem Mohair minimalist top, který najdete pod tímto názvem na Ravelry zdarma. Kromě absolutní jednoduchosti, díky čemuž je vhodný pro začátečníky, je fascinující i svou malou spotřebou. Autorka (nutno zmínit, že drobné postavy) na něj spotřebovala pouhých 40 gramů mohéru. A na jiných blozích, kde jsem se s tímto topíkem setkala, se zase uvádělo, že stačila dvě klubka Brushed Alpaca Silk od DROPS. Jelikož mám nasyslené zásoby, rozhodla jsem se, že do nich také jednou konečně sáhnu. To jsem ještě netušila, jak jsou rozměrné... takže pokud bude topík opravdu tak fascinující, jak všichni píší, mohu si jich udělat hned několik v různých barvách, nebo podarovat blízké, kteří to ocení.

Abych dodržela takové nepsané pravidlo, které jsem si dala, nejprve se zmíním o autorce. Anna Kuduja má svůj blog také u Googlu na bloggeru.com. Je z Tallinu v Estonsku, kde zrovna včera oslavovali den Estonské nezávislosti. Evidentně ji baví pletení svetrů zeshora do kruhu hladce a také setkávání s dalšími pletařkami.

Teď o materiálu:

Podle výrobce se jedná o přepychová směs počesané alpaky a morušového hedvábí, nutno přiznat, že na dotyk je opravdu krásně měkkoučká. Konkurovat jí může snad jenom kožíšek naší úžasné kočičky Míšy. Na Garnstudiu aktuálně (25. 2. 2017) nabízejí 18 odstínů za 66 Kč za 25 gramů, což není úplně málo, když vezmu v potaz, že jsem dříve za tuto cenu kupovala dvě klubíčka. Jenže už dávno nekupuji klubka na gramy, ale na metry, protože ty jsou rozhodující. A v tomhle klubku by jich mělo být přibližně 140, což je pěkné. Navíc to luxusní složení: 77 % alpaka, 23 % hedvábí. Doporučená síla jehlic je také velice vhodná pro začátečníky – totiž velikost 5! Chloupek krásně vyplní mezery, proto se tato příze, ač velice tenká, řadí do skupiny C (16-19 ok) / 10 ply / aran / worsted. Prát by se měla v ruce – myslím, že tohle by snad ani nikoho nenapadlo strčit do pračky – a maximálně na 30°C. Na stránkách ještě doporučují, že ji lze připlétat k jiné přízi a výsledný úplet tím získá na jemnosti... nevím, zatím jsem nezkoušela. Možná někdy časem vzhledem k nakoupenému množství a velké pravděpodobnosti, že topík bude průhledný, což nemám úplně ráda. A pro ty zvědavé ještě poznámka, že příze byla vyrobena v Peru.

Nyní je čas komentovat návod: 

Jak jsem již psala, ke stažení je zdarma. Topík je pletený bezešvě od krku dolů v kruhových řadách a používá se v něm pouze pletení hladce. Takže ideální pro začátečníky. A navíc bude rychle přibývat. K dispozici je v angličtině, němčině, italštině, ukrajinštině a čínštině.

26. 3. 2017: Na Ravelry je těchto topíků aktuálně 453. Moje změny či komentáře bych teď doplnila o to, že pletu na 4, což je možná zbytečné, mohly být v klidu použity i pětky, ale bála jsem se, že by to bylo příliš průhledné, takhle zdá se není. 

Druhou věcí, o které bych uvažovala na vašem místě, je zúžení pod prsama, protože se mi zdá, že dělám topík příliš široký a raději bych něco více na tělo. Ale je to také tím, že jsem nahodila více ok, takže mám kolem krku trochu stojáček. Nejdříve se mi to nelíbilo, ale teď jsem s ním spokojená. Možná příště zkusím na těch 5 nebo úplně jiný návod... příp. jako příplet k jiné přízi, třeba k Delightu též od DROPS (už mám nakoupeno na šaty, ale o tom zase někdy příště).

Vlastní nápad: Fajnšmekři si ho mohou dole obohatit o příhodnou krajku podle počtu ok. Uplést ve více barvách – střídat barevné proužky, nebo polovinu jednou barvou a druhou jinou... Zkrátka úžasný návod pro experimentování... zvláště budete-li ho plést z něčeho nechlupatého...

A teď už jen plést a pak taky nafotit a pochlubit se vám s výsledkem.

Mentální mapa tvorby pro rok 2017

Vlněné sestry v televizi

Říkala jsem si, o čem se asi tak dá mluvit v televizi v případě pletení. A tak jsem si pustila Sama doma ze 14. 2. 2017 část Netradiční pletení. 

Vlněné sestry = Kateřina Rajmicová a Helena Auerová v ní hezky představily KAL, tedy ne malou vesnici, část obce Pecka v okrese Jičín, ale význam zkratky z anglického „knit along“, tedy společné pletení. Už jsem tu párkrát psala o tom, že si několik lidí vezme stejný návod a každý podle něj plete podle své velikosti a ve svých oblíbených barvách či druzích příze. Výhod to má nepočítaně – od sdílení fotek a nápadů na nejrůznější barevné kombinace, přes pomocnou rukou, kterou si mohou jednotliví členové navzájem poskytnout, po větší štěstí, když je dílo hotovo a ostatní vám jej okukují a chválí. Je totiž zajímavější, jak někdo upletl to, co vy, protože víte, kolik to dalo práce, jaká byla spotřeba a kde byly nejrůznější zádrhele v návodu, než jen tak se dívat na něco úplně neznámého. Stará pravda – společné téma k hovoru pomáhá vytvářet přátelství.

Nejvíc mě zaujala myšlenka, že pletení je kolektivní terapie, když se sejde víc žen. Nelze jinak než souhlasit. :-)

Fair isle 1: Troška teorie na úvod

Konečně jsem se odhodlala k tomu, že se pustím do fair isle. O víkendu (21. a 22. 1.) jsem si ve svých knihách přečetla maximum a pak se rozhodla srovnat to s tím, co je na webu, abych se vzdělala v teorii, jak jen to jde, a hned můj první svetřík byl bez chybičky. Nejde o perfekcionismus. Fair isle, čte se [fér ajl] se nedá plést z levné uměliny, je potřeby mít přírodní materiál, který se zaplstí, takže vlnu a její ceny jsou trochu jinde...

Pro zájemce jsem se rozhodla připravit takový miniseriálek, abyste nemuseli louskat všechno jako já. Jak už to bývá, na začátek je dobrá troška teorie.

Fair je...

Ostrov severně od Velké Británie mezi Shetlandami (k těm se dostaneme zase jindy) a Orknejemi. Celé pobřeží lemují strmé útesy vystupující až 200 m nad hladinu moře. V roce 1954 ostrov odkoupila organizace The National Trust for Scotland (NTS), což je skotská charitativní společnost, která vlastní, spravuje a obhospodařuje historické památky, území a kulturní odkazy ve Skotsku. NTS vlastní na 127 nemovitostí, včetně hradů, zámků a zřícenin, 760 kilometrů čtverečních území a zaměstnává 500 lidí. Kromě Fair Isle jí patří i vybraná území na ostrovech Unst a Yell.

Podnebí je mírné a silně oceánské, jsou tu nejmenší teplotní výkyvy v celém Spojeném království a fouká silný vítr. Nejvyšší naměřená teplota byla 20,2 °C a nejnižší −5,6 °C. Průměrná teplota je 7,9°C. Srážky jsou velmi časté, ale převážně jsou to jen krátké přeháňky. Mrazových dnů je za rok průměrně 16,5, nejčastěji v únoru (4 mrazové dny). Počet hodin slunečního svitu je v průměru 1276,3 hodin ročně. Nejvyšší vrchol je Ward Hill (219 m n. m.).

Dnes žije na ostrově o rozloze 7,68 km² 68 lidí (údaj z roku 2011), kteří se živí rybařením. Muži obdělávají půdu ve stylu crofting: okolo vesnic jsou společná pole, na kterých pěstují zeleninu a chovají domácí zvířata všichni obyvatelé vesnice společně. Ostrov je významný, protože usnadňuje přenos televizního, rádiového a telefonního signálu. Nejsou zde hospody ani restaurace, ale nachází se zde základní škola a obchod. Největší město je Stonybreck, používané jazyky jsou angličtina a norština.

Na ostrově nejsou žádná ubytovací zařízení a ubytování je možné jen v domech zdejších obyvatel. Lístek na trajekt na Fair je možné koupit, jen pokud má turista na ostrově zajištěno ubytování. Na ostrově je 14 památek, od zbytků prvních domů až po zbytky radaru z druhé světové války. K památkám jsou řazeny i oba zdejší majáky, které jsou stále plně funkční.

Ostrov je velmi známý výrobou tradičních svetrů. Ty získaly značnou oblibu, když je princ z Walesu (později se stal Edwardem VIII.) nosil na veřejnosti v roce 1921. 

Tradiční Fair Isle vzory mají omezenou paletu přibližně pěti barev. V rámci jedné řady se používají pouze dvě barvy a střídají se v krátkých úsecích (max. po 3 okách). Někteří lidé používají termín „Fair Isle“ pro jakékoliv barevné pletení, kdy se aktuálně nepoužívaná příze vede vzadu za prací.

Další techniky, na které se podíváme příště, pro různobarevné pletení se nazývají intarzie, snímaná oka (slip-steh) známý též jako mozaikové pletení.

Zdroje:
https://vlnenesestry.blogspot.cz/2016/02/pleteme-fair-isle.html – užitečná videa k technice fair isle. A pokud chcete vědět víc o fixování můstku háčkovaným řetízkem od Isoldy, můžete se podívat na její blog zde: http://blog.ysolda.com/2016/1/21/tutorial-crochet-steeks-on-cruden.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fair_Isle
https://cs.wikipedia.org/wiki/The_National_Trust_for_Scotland
https://en.wikipedia.org/wiki/Fair_Isle_%28technique%29