Tyrkysový klubíky

V naší malé galanterii jsem objevila senzačně tyrkysové klubíky. Přesně odpovídaly tomu, co jsem už nějakou dobu zamýšlela, a tak nebylo nač čekat, ale začít jednat. Konečně upletu svůj první šátek, který si navrhnu sama. Už mám lehce naplánovaný i ten druhý.

Klubíčko Aneta má několik výhod: například složení 55 % akryl, 45 % bavlna, pak je to také český výrobek (aspoň myslím, když je od Vlnapu), má docela dost metrů = 175 na 50 gramů. Využila jsem svých dvou namotávačů a rozmotala klubka na menší. Protože se jedná o pětinitku, vzniklá klubíčka jsou dvounitka a třínitka.

Ze dvou velkých klubíček tak mohu získat dvě dvounitková a dvě třínitková, což znamená že po dalším rozmotání a případném spletení získám pět klubíček po dvou nitkách. Stále o celkové váze 100 gramů, ale délce 875 metrů a to už se vyplatí, ne?

Škoda, že to takto většinou nejde udělat i s těma výrazně dražšíma klubíkama.

Na pletení využiju jehlice trojky, které jsou doporučené i pro pletení z původního klubíka, takže vzor bude jemnější a vzdušnější.

Aby se jednalo o unikátní kousek do šatníku, rozhodla jsem se přidat ještě flitry. Takže novinka, protože s nimi jsem nikdy nepletla. Uvidíme, jaký bude výsledek.

Metalouse

Autorem tohoto šátku je stejně jako u Exploration stationu americký návrhář Stephen West. Líbí se mi jeho originální styl, ačkoliv některá dílka mě příliš nenadchla. O Stephenovi jsem krátce psala v článcích: Vlněné sestry a Šátky, na které mám chuť.

Se šátkem Metalouse jsem se poprvé setkala na webové stránce Vlněných sester. Poslala mi ji kamarádka – ani nevím, jestli jsem už tehdy o Vlněných sestrách věděla, nebo to byla první informace – a ptala se, jestli bych to zvládla uplést. To pro mě byla hozená rukavice. Začala jsem se prokousávat návodem a zjišťovat, že ačkoliv je pro mě psaný návod trochu nezvyk oproti kresleným schématům, na která jsem si už tak nějak zvykla třeba od DROPSU, rozhodně to není problém. 

Maličko jsem bojovala s přetahovanými oky, ale postupem času jsem se naučila dostatečně uvolnit, aby byl výsledek hezký a nestažený.

Napoprvé jsem si vybrala krásně pestrou akrylovou přízí, ale trochu jsem podcenila velikost šátku. Netrvalo dlouho a už se mi na jehlice velikosti sedm opravdu nemohl vejít, i když jsem ho tam ňahňala, jak se dalo. A tak jsem musela s prací chtě nechtě na nějakou dobu přestat a řešit, co se s tím dá dělat. Chvíli jsem se ještě pokoušela vždy plnou jehlici vyprázdnit přetažením na menší jehlici a upletením nových ok. Jenže se mi jehlice plnila znovu a znovu a neustálé sundavání a následné vracení ok bylo nejen zdlouhavé, ale i otravné. Přistoupila jsem k radikálnímu řešení a zakoupila kruhovou jehlici od Vlniky. Nechtělo se mi totiž investovat do KnitPro ve velikosti, kterou bych myslím tak docela nevyužila.

A když jsem zrovna neměla možnost dělat na svém prvním Metalouse, začala jsem druhý bavlněný. Paradoxně byl hotov dřív než ten první. Barvy jsou pestřejší a divočejší, ale myslím, že se mi taky celkem povedl. Nevýhodou je, že bavlna je relativně těžká, když se plete na menších jehlicích a také byla u tohoto šátku docela velká spotřeba, což by jeho případnou prodejní cenu trochu vyšroubovalo.